Zobrazení zdroje stránky Mysterium Cosmographicum

{{Infobox - kniha
 | název = Mysterium Cosmographicum
 | původní název = Prodromus dissertationum cosmographicarum, continens mysterium cosmographicum, de admirabili proportione orbium coelestium, de que causis coelorum numeri, magnitudinis, motuumque periodicorum genuinis & proprijs, demonstratum, per quinque regularia corpora geometrica.
 | obrázek = Mysterium_Cosmographicum_front_page.jpg
 | popisek = Přední strana knihy
 | autor = [[Johannes Kepler]]
 | ilustrátor = Johannes Kepler
 | země = [[Württembersko|Württemberské vévodství]]
 | jazyk = [[latina]]
 | námět = uspořádání [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]]
 | vydavatel = [[Georg Gruppenbach]]
 | vydáno = [[1596]]
 | typ média = 
 | počet stran = 188
 | náklad = 200
 | předchozí dílo = –
 | následující dílo = ''[[De Fundamentis Astrologiae Certioribus]]''
}}
'''''Mysterium Cosmographicum'''''{{Poznámka|Celý titul zní: ''Prodromus dissertationum cosmographicarum, continens mysterium cosmographicum, de admirabili proportione orbium coelestium, de que causis coelorum numeri, magnitudinis, motuumque periodicorum genuinis & proprijs, demonstratum, per quinque regularia corpora geometrica''.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Caspar
 | jméno = Max
 | titul = Kepler
 | url = https://archive.org/details/kepler00casp
 | vydavatel = Dover Publications
 | místo = New York
 | rok = 1993
 | počet stran = 464
 | strany = [https://archive.org/details/kepler00casp/page/66 66]
 | isbn = 978-0486676050
 | jazyk = en
 | poznámka = [dále jen Caspar]
}}</ref> Ve zjednodušeném překladu do češtiny: ''Předchůdce kosmografických disertací, obsahující kosmografické mystérium o obdivuhodné proporci nebeských sfér''.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Horský
 | jméno = Zdeněk
 | odkaz na autora = Zdeněk Horský
 | titul = Kepler v Praze
 | vydavatel = Mladá fronta
 | místo = Praha
 | rok = 1980
 | počet stran = 243
 | strany = 102
 | poznámka = [dále jen Horský]
}}</ref>}} (do [[Čeština|češtiny]] volně přeloženo ''Posvátné tajemství [[Kosmos|kosmu]]''<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Barker
 | jméno = Peter
 | příjmení2 = Goldstein
 | jméno2 = Bernard R.
 | titul = Theological Foundations of Kepler's Astronomy
 | periodikum = Science in Theistic Contexts: Cognitive Dimensions
 | číslo = 16
 | datum = 2011
 | strany = 99
 | jazyk = en
 | poznámka = [dále jen Barker & Goldstein]
}}</ref> nebo ''Tajemství vesmíru'',<ref>{{Citace sborníku
 | příjmení = Hadrava
 | jméno = Petr
 | odkaz na autora = Petr Hadrava
 | příjmení2 = Hadravová
 | jméno2 = Alena
 | titul = Doslov
 | příjmení sestavitele = Kepler
 | jméno sestavitele = Johannes
 | sborník = Sen neboli měsíční astronomie
 | vydavatel = Paseka
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | počet stran = 102
 | isbn = 80-7185-634-7
}}</ref> doslovněji jako ''Kosmografické mystérium'' či jenom ''Mystérium''<ref>Horský, s. 100.</ref>) je první [[Teologie|teologicko]]-[[Astronomie|astronomický]] spis německého astronoma a teologa [[Johannes Kepler|Johanna Keplera]]. Poprvé byl vydaný roku [[1596]] v&nbsp;[[Latina|latinském jazyce]] v&nbsp;[[Tübingen]]u.

Kepler chtěl ve spise odkrýt boží principy [[vesmír]]u. Domníval se, že je odhalil, protože se mu podařilo sestavit takzvaný [[mnohostěn]]ný archetypus model [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], jakkoli se později ukázalo, že je chybný. Tato hypotéza byla založena na umístění [[Platónské těleso|pěti platónských těles]] mezi sféry šesti tehdy známých [[Planeta|planet]] a zároveň [[Heliocentrismus|heliocentrické]] nauce [[Mikuláš Koperník|Mikuláše Koperníka]]. Dílo se podrobně zabývá rovněž pohyby planet a jejich vzdáleností od [[Slunce]]. Ve vydání ''Mysteria'' pomáhal Keplerovi zejména jeho učitel a přítel [[Michael Mästlin]].

[[De facto]] se jedná o&nbsp;teologické dílo. Kepler považoval vesmír složený z&nbsp;[[archetyp]]ů za jednotný a geometricky dokonalý obraz [[Bůh|Boha]]. Zatímco [[Bůh Otec]] podle něj [[Alegorie|alegoricky]] představoval [[Slunce]], duchovní i&nbsp;fyzikální centrum vesmíru, [[Ježíš Kristus|Bůh Syn]] představoval sféru [[Stálice|stálic]] (nebeská klenba s&nbsp;hvězdami) a [[Duch svatý]] byl výrazem [[Kosmický prostor|meziplanetárního prostoru]] přenášející sílu Slunce na planety, které se díky tomu pohybují. V&nbsp;Keplerově myšlení je patrný vliv [[Platón]]a i&nbsp;[[Mikuláš Kusánský|Mikuláše Kusánského]].

''Mysterium Cosmographicum'' je významná kniha pro astronomii. Stala se základem celého Keplerova díla a prvním významným krokem k&nbsp;modernizaci koperníkovské teorie. Johannes Kepler se jejím zveřejněním proslavil ve vzdělaneckých kruzích.

== Vznik a obsah ==
=== Mnohostěnný archetypus ===
[[Soubor:Konjukce_Saturnu_a_Jupiteru_Originál.jpg|náhled|vlevo|Konjunkce Saturnu a Jupitera pospojované úsečkami (''Mysterium Cosmographicum'')]]
V&nbsp;roce 1593 [[Johannes Kepler]] dokončil svá studia. Následující rok se přestěhoval z&nbsp;rodného [[Württembersko|Württemberska]] do [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]], aby tam pracoval jako učitel matematiky a astronomie.<ref>Caspar, s. 53.</ref> Ve volném čase se zabýval hledáním božské harmonie. Když ji nenacházel na zemi, pátral po ní na noční obloze.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Connor
 | jméno = James A
 | titul = Keplerova čarodějnice: Astronomův objev kosmického řádu uprostřed náboženské války, politických intrik a soudního procesu s jeho matkou, obviněnou z kacířství
 | vydavatel = Pragma
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | počet stran = 416
 | strany = 58
 | isbn = 8072051768
 | poznámka = [dále jen Connor]
}}</ref> Pro své astronomické bádání si vytyčil tři základní otázky:<ref>Horský, s. 101.</ref><ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Fergusonová
 | jméno = Kitty
 | titul = Tycho a Kepler: Nesourodá dvojice, jež jednou provždy změnila náš pohled na vesmír
 | vydavatel = Academia
 | místo = Praha
 | rok = 2009
 | počet stran = 424
 | strany = 204–207
 | isbn = 978-80-200-1713-0
 | překladatelé = Zuzana Šťastná
 | poznámka = [dále jen Fergusonová]
}}</ref>

* Proč je počet [[Planetární sféra|planetárních sfér]] takový, jaký je? (planetární sféry jsou Řeky smyšlené vesmírné koule, do nichž jsou zabudované jednotlivé planety) 
* Proč je velikost sfér taková, jaká je?
* Jaký je vztah mezi velikostí sfér a [[Doba oběhu|oběžnou dobou]] planet?

Když roku 1594 přednášel o&nbsp;[[Konjunkce (astronomie)|konjunkcích]] [[Saturn (planeta)|Saturnu]] a [[Jupiter (planeta)|Jupitera]], nakreslil na tabuli kruh rozdělený dvanácti znameními [[zvěrokruh]]u, a vyznačil v&nbsp;něm místa konjunkcí, jež pospojoval úsečkami. Zjistil, že pospojované konjunkce dohromady tvoří prázdný kruh.<ref>Fergusonová, s. 203–204.</ref><ref>Horský, s. 85.</ref> Ze svého objevu vyvodil, že do kruhu a tím pádem i&nbsp;mezi planetární sféry Jupitera a Saturnu lze vložit [[rovnostranný trojúhelník]], stejně jako jde mezi ostatní planetární sféry vložit jiné [[Pravidelný mnohoúhelník|pravidelné mnohoúhelníky]] nacházející se v&nbsp;[[Kružnice opsaná|opsané kružnici]].<ref name=JKMC173>{{Citace periodika
 | příjmení = Aiton
 | jméno = Eric
 | titul = Johannes Kepler and the 'Mysterium Cosmographicum'
 | periodikum = Sudhoffs Archiv
 | vydavatel = Franz Steiner Verlag
 | ročník = 61
 | číslo = 2
 | datum = 1977
 | strany = 173
 | jazyk = en
 | poznámka = [dále jen Aiton]
}}</ref><ref>Horský, s. 85–86.</ref> Mezi sféry Jupitera a [[Mars (planeta)|Marsu]] se snažil umístit [[čtverec]], mezi Mars a [[Země|Zemi]] zase pravidelný pětiúhelník a tak postupně dál.<ref name="horsky86">Horský, s. 86.</ref> Prostřednictvím této teorie chtěl objasnit systém celé [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]],<ref name=JKMC173 /> a obhájit tak [[Heliocentrismus|heliocentrické]] teze [[Mikuláš Koperník|Mikuláše Koperníka]]. Domníval se, že Bůh stvořil [[vesmír]] podle dokonalých geometrických zákonů, které toužil odhalit.<ref>Caspar, s. 61–62.</ref>

[[Soubor:Kepler-solar-system-1.png|náhled|Keplerův model sluneční soustavy (''Mysterium Cosmographicum'')]]
Pokus vložit mezi planetární sféry pravidelné mnohoúhelníky však ztroskotal, pročež se Kepler rozhodl nahradit je pěti trojrozměrnými [[Platónské těleso|platónskými tělesy]]. Uvědomil si, že pokud je vesmír trojrozměrný, nemůže do něj vkládat dvojrozměrné [[Geometrický útvar|geometrické útvary]], nýbrž jen trojrozměrné.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Voelkel
 | jméno = James R.
 | titul = Johannes Kepler and the New Astronomy
 | url = https://archive.org/details/johanneskeplerne0000voel
 | vydavatel = Oxford University Press
 | místo = Oxford
 | rok = 2001
 | počet stran = 144
 | strany = [https://archive.org/details/johanneskeplerne0000voel/page/31 31]
 | isbn = 978-0195150216
 | jazyk = en
}}</ref><ref name="horsky86"/> Následně se mu skutečně podařilo sestavit model sluneční soustavy, jakkoli se později ukázalo, že je chybný. Kepler měl za to, že se mu podařilo vyřešit otázku, proč ve sluneční soustavě existuje právě šest planet (ve skutečnosti jich je osm, tehdejší věda ještě neznala [[Uran (planeta)|Uran]] a [[Neptun (planeta)|Neptun]]), a odkrýt tak boží principy vesmíru, z&nbsp;čehož byl velmi nadšen. Pět platónských těles umístěných mezi planetární sféry by totiž odpovídalo existenci šesti planet. Mezi sféru Saturnu a Jupitera vložil [[Krychle|krychli]], mezi sféru Jupitera a Marsu [[čtyřstěn]], mezi sféru Marsu a Země [[dvanáctistěn]], mezi sféru Země a [[Venuše (planeta)|Venuše]] [[dvacetistěn]] a mezi sféru Venuše a [[Merkur (planeta)|Merkuru]] [[osmistěn]].<ref>Horský, s. 86–91.</ref><ref>Caspar, s. 63.</ref> Tento model se označuje jako [[mnohostěn]]ný archetypus.<ref>{{Citace sborníku
 | příjmení = Špelda
 | jméno = Vladimír
 | příjmení sestavitele = Kepler
 | jméno sestavitele = Johannes
 | titul = Keplerův Úvod k Nové astronomii a jeho kontexkt
 | sborník = Nová Astronomie
 | vydavatel = Togga
 | místo = Praha
 | rok vydání = 2020
 | strany = 13
 | počet stran = 268
 | isbn = 9788074761744
}}</ref> I&nbsp;přes zdánlivý souhlas se všemi dosavadními objevy však byla zcela nahodilá a neodpovídala realitě.<ref>Horský, s. 91–92.</ref>

{{Citát|Chtěl jsem se stát teologem a dlouhý čas jsem byl v neklidu. Pohleďte však, jak moje snaha umožňuje, aby Bůh byl oslaven i na poli astronomie.|Johannes Kepler, dopis [[Michael Mästlin|Michaelovi Mästlinovi]] z října 1595<ref>Horský, s. 56.</ref>|200}}

<gallery class="center">
Kepler Mysterium.jpg|Keplerův nákres uspořádání sluneční soustavy (''Mysterium Cosmographicum'')
Kepler-solar-system-2.png|Přiblížený Keplerův model sluneční soustavy (''Mysterium Cosmographicum'')
Platonic Solids Transparent.svg|Pět dokonalých platónských těles
Nikolaus Kopernikus.jpg|Zakladatel heliocentrické teorie Mikuláš Koperník
Michael Maestlin.jpg|Keplerův učitel a přítel Michael Mästlin
</gallery>

=== Pohyby planet ===
Kepler se dále pokusil fyzikálně vysvětlit pohyb planet. Mylně se domníval, že doba oběhu planety kolem Slunce závisí na dvou veličinách – délce její [[Oběžná dráha|oběžné dráhy]] a intenzitě sluneční síly, která je vede po jejich orbitě.<ref name="#1">Aiton, s. 174.</ref><ref>Fergusonová, s. 213–215.</ref> Dále tvrdil, že čím víc je planeta vzdálenější od [[Slunce]], tím pomaleji se pohybuje, což si vysvětloval malou intenzitou zmíněné sluneční síly.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Stephenson
 | jméno = Bruce
 | titul = Kepler’s Physical Astronomy
 | vydavatel = Springer Science & Business Media
 | místo = Berlin
 | rok = 2012
 | počet stran = 218
 | strany = 11–12
 | isbn = 9781461387374
 | jazyk = en
 | poznámka = [dále jen Stephenson]
}}</ref> I toto se později ukázalo jako chybné. Podařilo se mu sestavit vzorec, v&nbsp;němž je „r“ poloměr střední vzdálenosti (střed mezi nejvzdálenější a nejmenší vzdáleností) planety od Slunce a „T“ doba oběhu planety po své oběžné dráze. Dolní index „<sub>1</sub>“ označuje první planetu bezprostředně nadřazenou planetě druhé značené dolním indexem „<sub>2</sub>“. Později Kepler tento vzorec odmítl, protože nebyl příliš přesný. Měl následující podobu:<ref>Stephenson, s. 13.</ref><ref name="#1"/>

<center><math>\frac{T_1 + \frac{1}{2} (T_1 - T_2)}{T_1} = \frac{r_2}{r_1}</math></center>

Sepsal též tabulku hypotetické rychlosti oběhu jednotlivých planet. Čísla ve sloupcích udávají, kolik dní by jednotlivým planetám trvalo uběhnout oběžnou dráhu ostatních planet. Čísla na vrcholu sloupců ukazují, jak dlouho trvá planetě oběhnout svou vlastní dráhu. Jelikož Kepler vycházel z nesprávných předpokladů, je celá tabulka chybná.<ref>Stephenson, s. 12–13.</ref>  

{| class="wikitable center"
|-
!  || Saturn || Jupiter || Mars || Země || Venuše || Merkur
|-
| '''Saturn''' || 10759 || || || || ||
|-
| '''Jupiter''' || 6159 || 4333 || || || ||
|-
| '''Mars''' || 1785 || 1282 || 687 || || ||
|-
| '''Země''' || 1174 || 843 || 452 || 365 || ||
|-
| '''Venuše''' || 844 || 606 || 325 || 262 || 225 ||
|-
| '''Merkur''' || 434 || 312 || 167 || 135 || 115 || 88
|}

Kepler v&nbsp;''Mysteriu'' uveřejnil poměrně velmi přesné výpočty středních vzdáleností planet od Slunce.<ref name=H88>Horský, s. 88.</ref> Tyto propočty však nevypočítal on sám, nýbrž jeho učitel a přítel [[Michael Mästlin]].<ref>Stephenson, s. 11.</ref><ref>Aiton, s. 176.</ref> Následující tabulka je uvádí v&nbsp;[[Astronomická jednotka|astronomických jednotkách]] ve srovnání s&nbsp;výpočty Koperníka a&nbsp;moderní astronomie.<ref name=H88 />

{| class="wikitable center"
|-
! !! Koperník !! Kepler v ''Mysteriu''!! Moderní astronomie
|-
| '''Merkur''' || 0,395 || 0,429 || 0,387
|-
| '''Venuše''' || 0,719 || 0,762 || 0,723
|-
| '''Země''' || 1,000 || 1,000 || 1,000
|-
| '''Mars''' || 1,512 || 1,440 || 1,524
|-
| '''Jupiter''' || 5,219 || 5,261 || 5,203
|-
| '''Saturn''' || 9,321 || 9,163 || 9,539
|}

Kepler se v&nbsp;''Mysteriu'' zabýval i&nbsp;mnoha dalšími problémy pohybů planet. Některé se mu zdánlivě podařilo rozluštit, na řešení jiných v&nbsp;knize ale neskrývavě rezignoval. ''Mysterium'' tak za sebou nechalo řadu otevřených otázek.<ref>Stephenson, s. 13–20.</ref> Nedokázal například vysvětlit „výstřednost“ oběžných drah planet či vztah mezi vzdáleností planet od Slunce a periodou oběhu.<ref>Fergusonová, s. 257.</ref>

=== První vydání ===
[[Soubor:Tübinger_Stift,_Tübingen.JPG|náhled|upright|vlevo|Univerzita v&nbsp;Tübingenu]]
Všechny tyto objevy Kepler sepsal do své první knihy s&nbsp;názvem ''Mysterium Cosmographicum''. Průběžně se při jejím psaní radil s&nbsp;Michaelem Mästlinem prostřednictvím dopisů. Ze strachu, aby po vydání knihy nebyl obviněn z&nbsp;[[hereze]], na začátku spisu přislíbil, že nebude psát nic, co by mohlo být v&nbsp;rozporu s&nbsp;[[Bible|Biblí]]. Dodal, že koperníkovské učení, jež vyznává, také neodporuje Písmu svatému, ale pokud by z&nbsp;toho bylo usvědčeno, samozřejmě ho zavrhne.<ref>Aiton, s. 173–179.</ref> V&nbsp;únoru 1596 ze Štýrského Hradce na čas odcestoval do Württemberska, aby se zde mohl setkat se svou rodinou. Pobyt v&nbsp;jihozápadním Německu, zejména ve [[Stuttgart]]u, mu umožnil, aby vydání ''Mysteria'' s&nbsp;Mästlinem mohl osobně prodiskutovat. Chtěl celou záležitost co nejvíce urychlit, aby vydáním knihy upevnil své postavení na škole ve Štýrském Hradci, kde se se svými kolegy předchozí rok dostal do sporů. Navštívil tehdy i&nbsp;[[Univerzita Tübingen|univerzitu v&nbsp;Tübingenu]], kde dříve studoval. Jeho mnohostěnný archetypus mu ve vzdělaneckých kruzích brzy přinesla slávu a úctu. Plánoval tenkrát svůj model sluneční soustavy dokonce nechat fyzicky vyrobit, z&nbsp;čehož však nakonec sešlo.<ref>Caspar, s. 64–65.</ref><ref>Connor, s. 92–95.</ref> Tübingenský tiskař [[Georg Gruppenbach]] Keplerovi přislíbil, že jeho knihu vydá, avšak jen pokud její zveřejnění schválí senát tübingenské univerzity. Ten dal Keplerovi dvě podmínky – musí celou knihu více popularizovat a vyškrtnout kapitolu, v níž se snaží vyložit, že Koperníkovo učení není v rozporu s Písmem. Kepler se sice zdráhal, nakonec se ale přání univerzity podvolil.<ref>Fergusonová, s. 225–226.</ref>

V&nbsp;srpnu se Kepler vrátil do Štýrského Hradce. Volno sice dostal na dva měsíce, ve Württembersku ale zůstal o pět měsíců déle, což mu nadřízení tiše tolerovali. Jednání o vydání knihy se totiž značně protáhly. Tübingenský senát mezitím jednomyslně odsouhlasil zveřejnění ''Mysteria'' a přenechal ho Gruppenbachově tiskárně, která za 33 [[Gulden (jednotka)|guldenů]] (1 980 [[krejcar]]ů) zhotovila 200 výtisků. Práci v&nbsp;tiskárně průběžně kontroloval Michael Mästlin, jenž měl poté na starosti distribuci 50 kopií díla. Jeden exemplář stál 10 krejcarů. Tisk byl ukončen na jaře 1597.<ref>Caspar, s. 65–66.</ref>

== Členění a styl ==
Spis se dělí na 22 kapitol.<ref>Stephenson, s. 20.</ref> Je psán v&nbsp;[[Latina|latině]], a to s&nbsp;velmi bohatou slovní zásobou i lehkým a obratným slohem. Kepler v&nbsp;něm detailně popisuje své myšlenkové pochody, poznávací procesy či postupy bádání jakoby „myslel na papír“. Naprosto otevřeně hovoří i o&nbsp;svých přešlapech, nedostatcích, slepých odbočkách svého výzkumu a podobně. Nezapomíná uvádět ani zdroje inspirace. Před čtenářem neskrývá nadšení a hrdost ze svých poznatků. Keplerova upřímná „chlapecká“ otevřenost na stránkách jeho děl je na tehdejší dobu a v&nbsp;takové míře zcela jedinečná.<ref>Horský, s. 93.</ref>

== Teologické, filosofické a gnozeologické aspekty ==
[[Soubor:Portrait Confused With Johannes Kepler 1610.jpg|náhled|Portrét Johanna Keplera od neznámého autora z&nbsp;roku 1610]]
''Mysterium Cosmographicum'' je [[de facto]] [[Teologie|teologické]] dílo, jak napovídá už jeho název, který se dá přeložit jako ''Posvátné tajemství kosmu''. Kepler v&nbsp;něm totiž chtěl, jak již bylo řečeno, objasnit jednotný a geometricky dokonalý plán uspořádání [[Kosmos|kosmu]], který Bůh stvořil ke svému obrazu. Až [[Novoplatonismus|novoplatónsky]] soudil, že vesmír je tvořen z&nbsp;božských geometrických [[Ideje|idejí]] a [[archetyp]]ů. Zatímco [[Bůh Otec]] podle něj [[Alegorie|alegoricky]] představoval Slunce, duchovní i&nbsp;fyzikální centrum vesmíru, [[Ježíš Kristus|Bůh Syn]] představoval sféru [[Stálice|stálic]] (nebeská klenba s&nbsp;hvězdami) a [[Duch svatý]] byl výrazem [[Kosmický prostor|meziplanetárního prostoru]] přenášející sílu Slunce na planety, které se díky tomu pohybují. Kepler se také [[Antropocentrismus|antropocentricky]] domníval, že lidské myšlení předurčil Bůh k&nbsp;tomu, aby prostřednictvím pozorování vesmíru mohlo poznat Boha samotného i&nbsp;dokonale harmonickou a racionální geometrickou povahu [[Stvoření světa|stvoření]]. V Keplerově představě sluneční soustavy zaujímala Země a Slunce mimořádná místa. Kepler v&nbsp;''Mysteriu'' sice obhajoval heliocentrické koperníkovské vidění světa, zároveň však na rozdíl od svého současníka [[Giordano Bruno|Giordana Bruna]] nijak nezpochybňoval náboženské přesvědčení, že kosmos je konečný a kulatý. Stejně jako celé Keplerovo dílo, spis ''Mysterium Cosmographicum'' představuje most mezi náboženstvím a vědou. Keplerova filozoficko-teologická stanoviska byla ovlivněna především zakladatelem novověké filozofie [[Mikuláš Kusánský|Mikuláše Kusánským]].<ref>Barker & Goldstein, s. 99–103, 112.</ref><ref>Aiton, s. 182–184.</ref> Výrazně je v jeho myšlení ovšem patrný rovněž [[platonismus]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Horský
 | jméno = Zdeněk
 | titul = Koperník a české země
 | vydavatel = Pavel Mervart
 | místo = Praha
 | rok = 2011
 | počet stran = 494
 | strany = 79–80
 | isbn = 978-80-87378-87-8
}}</ref> Ve své filozofii se Kepler řídil principem, že každá filozofická spekulace musí vycházet ze [[Empirie|smyslové zkušenosti]].<ref>Caspar, s. 67.</ref>

{{Citát|Geometrie je jedinečná a věčná a září v mysli Boha. To, že spoluúčast na ní byla udělena lidem, je jednou z příčin, proč je člověk obrazem božím.|Johannes Kepler, ''[[Dissertatio cum Nuncio Sidereo|Rozprava s hvězdným poslem]]''<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Galilei
 | jméno = Galileo
 | odkaz na autora = Galileo Galilei
 | příjmení2 = Kepler
 | jméno2 = Johannes
 | odkaz na autora2 = Johannes Kepler
 | titul = Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem
 | vydavatel = Pistorius & Olšanská
 | místo = Praha
 | rok = 2016
 | počet stran = 208
 | strany = 169
 | isbn = 978-80-87855-38-6
 | překladatelé = [[Petr Hadrava]], Alena Hadravová
}}</ref>|200}}

== Ohlas ==
[[Soubor:Tycho_Brahe.JPG|náhled|vlevo|Tycho Brahe]]
V&nbsp;dubnu 1597, brzy po vydání ''Mysteria,'' Kepler zaslal dopis Mästlinovi, v&nbsp;němž popisoval svou úlevu, že obránci Písma vůči jeho knize nevznesli žádné námitky. Mästlin mu však odpověděl, že některé teology včetně rektora univerzity v&nbsp;Tübingenu [[Matthias Hafenreffer|Matthiase Hafenreffera]] pohoršují tvrzení uvedená v&nbsp;''Mystériu'', zejména obhajoba heliocentrického vidění světa. Württemberský vévoda [[Eberhard I. Württemberský (vévoda)|Eberhard I.]] naopak podpořil Keplerovy teze.<ref>Aiton, s. 178–179.</ref> Kepler výtisky ''Mysteria'' rozeslal nejvýznamnějším astronomům své doby – italskému [[Galileo Galilei]]mu, německým [[Mikuláš Reimarus Ursus|Mikulášovi Ursovi]], [[Johann Richter|Johannovi Praetoriovi]] i [[Georg Limnäus|Gergovi Limnäovi]] a dánskému [[Tycho Brahe|Tychonovi Brahe]].<ref name=F225–226>Fergusonová, s. 225–226.</ref> Galilei odepsal, že si zatím přečetl jen předmluvu, avšak s potěšením si brzy přečte celou knihu. Uvedl, že již několik let je přívržencem kopernikanismu, ale bojí se to přiznat. Kepler ho v následujícím dopise přesvědčoval, že se má ke Koperníkovi přihlásit otevřeně a prosil ho, aby napsal, co si o ''Mysteriu'' myslí. Galilei ale už neodpověděl.<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Rosen
 | jméno = Edward
 | titul = Galileo and Kepler: Their First Two Contacts
 | periodikum = Isis
 | ročník = 57
 | číslo = 2
 | datum = 1966
 | strany = 262–263
 | jazyk = en
}}</ref><ref name=F225–226 /> O&nbsp;pár let později se Kepler od přítele z&nbsp;Itálie však dozvěděl, že některé myšlenky uvedené v&nbsp;''Mysteriu'' Galilei zahrnul do svých přednášek, jako by byly jeho vlastní.<ref>Caspar, s. 70.</ref> Zatímco Georg Limnäus byl nadšen, že Kepler vydáním ''Mysteria'' „oživuje platónské umění filozofovat“, Pratetorius nejprve zareagoval pozitivně, nakonec ale změnil názor a Keplerovu prvotinu značně zkritizoval. Keplerovi vyčítal, že se vzdálenosti planet snaží teoreticky vypočítat, a ne vypozorovat.<ref>Fergusonová, s. 226.</ref>

Ursovi poslal Kepler výtisk kvůli jeho funkci císařského matematika na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] K&nbsp;zásilce přiložil i&nbsp;lichotivý dopis, který Ursus brzy poté zakomponoval do svého protitychonovského spisu ''O&nbsp;astronomických hypotézách''. Kepler se tak vůči Tychonovi Brahe nechtěně ocitl ve velmi nepříznivé situaci, protože Ursus byl na poli astronomie Tychonův velký sok.<ref name=H102>Horský, s. 102.</ref><ref>Fergusonová, s. 226–227.</ref> Dánský astronom Keplerovu nerozvážnost ovšem velkoryse přehlédnul a na zásilku v&nbsp;roce 1598 zareagoval těmito vlídnými slovy:<ref name=H102 />

{{Citát|Kniha se mi kromobyčejně líbí […] Vyzařuje z ní Váš jemný rozmysl a hluboké studium, mám-li už pomlčet o čistém a vybroušeném stylu. Je to jistě duchaplná a pozoruhodná myšlenka vysvětlovat, tak jako Vy, vzdálenosti a oběhy planet symetrickými vlastnostmi dokonalých těles. Skutečně se zdá, že mnohé z toho dostatečně souhlasí, přičemž nezáleží na tom, že koperníkovské údaje se všude o velmi malé hodnoty liší, vždyť ony se také dosti citelně liší i od toho, co vychází z pozorování. Vyslovuji Vám proto své uznání za horlivost, kterou jste při svých výzkumech prokázal.|Tycho Brahe v dopisu Keplerovi pojednávajícím o ''Mysteriu Cosmographicum''<ref>Horský, s. 102–103.</ref>|200}}

Tycho Brahe současně napsal i&nbsp;Keplerovu učiteli Mästlinovi. V&nbsp;tomto dopise už na adresu ''Mystéria'' neváhal použít ostřejší slova a tvrdší kritiku:<ref name=H103>Horský, s. 103.</ref><ref>Fergusonová, s. 251.</ref>

{{Citát|Má-li být uskutečněna náprava astronomie spíše a priori pomocí poměrů oněch pravidelných těles než a posteriori na základě dat zjištěných pozorováním, pak budeme darmo čekat pohříchu dlouho, ne-li věčně, než se to snad někomu podaří.|Tycho Brahe v dopisu Michaelovi Mästlinovi pojednávajícím o ''Mysteriu Cosmographicum''<ref name=H103 />|200}}

[[Soubor:Johannes_Kepler1.jpg|náhled|Johannes Kepler na kresbě neznámého autora kolem roku 1615|alt=]]
Brahe tím dal jasně najevo, že o&nbsp;mnoho let mladšího Keplera prozatím není ochoten uznat za rovnocenného partnera.<ref name=H103 /> Keplerova génia nicméně plánoval za každou cenu získat. Jeho matematické schopnosti chtěl totiž využít pro svá vlastní astronomická bádání. Kepler si tak fakticky obstaral slibnou budoucnost pomocníka u&nbsp;velmi zkušeného a významného astronoma. Pozdější setkání obou velikánů (1600) předznamenalo sepsání takzvaných [[Keplerovy zákony|Keplerových zákonů]].<ref>Caspar, s. 70–71.</ref>

Roku 1621 Kepler publikoval druhé vydání ''Mysteria'', avšak s&nbsp;rozličnými doplňky, opravami a zlepšeními, na než upozorňoval v&nbsp;poznámkách pod čarou.<ref name=Fie73>{{Citace monografie
 | příjmení = Field
 | jméno = J. V.
 | titul = Kepler's geometrical cosmology
 | vydavatel = Chicago University Press
 | místo = Chicago
 | rok = 1988
 | strany = 73
 | isbn = 0-226-24823-2
 | jazyk = en
}}</ref>

== Význam a odraz v&nbsp;kultuře ==
Vydání ''Mysteria'' se stalo prvním významným krokem k&nbsp;modernizaci Koperníkovy heliocentrické teorie. Navzdory nepravdivosti mnohostěnného archetypu, moderní astronomie vděčí ''Mysteriu'' za první krok k&nbsp;očištění koperníkovské představy uspořádání vesmíru od zbytků [[Geocentrismus|geocentrické]] [[Klaudios Ptolemaios|ptolemaiovské]] nauky, kterou Koperník ke svým výpočtům ještě stále využíval (zejména Ptolemaiův systém [[Galaktický epicykl|epicyklů a deferentů]]).<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Dreyer
 | jméno = J. L. E.
 | odkaz na autora = John Dreyer
 | titul = A History of Astronomy from Thales to Kepler
 | url = https://archive.org/details/AHistoryOfAstronomyFromThalesToKepler/page/n383/mode/1up/search/A+History+of+Astronomy+from+Thales+to+Kepler?q=A+History+of+Astronomy+from+Thales+to+Kepler
 | vydavatel = Dover Publications Inc.
 | místo = New York
 | rok = 1953
 | počet stran = 473
 | strany = 373
 | jazyk = en
}}</ref> ''Mysterium Cosmographicum'' se stalo základem celého Keplerova díla<ref>Horský, s. 91.</ref> i&nbsp;předpokladem pro zformulování takzvaných Keplerových zákonů.<ref name=Cas67>Caspar, s. 67.</ref> Značně podepřelo i nauku Mikuláše Koperníka.<ref>Horský, s. 92–93.</ref> 

Vydání ''Mysteria'' bylo přelomovým okamžikem v&nbsp;Keplerově životě,<ref>Stephenson, s. 19.</ref> protože se jím ve vzdělaneckých kruzích stal obecně známou osobností.<ref name="caspar71">Caspar, s. 71.</ref> Svůj model sluneční soustavy Kepler nikdy úplně neopustil.<ref name="Fie73" /> Významné je ''Mysterium'' také tím, že v&nbsp;něm Kepler jako jeden z&nbsp;prvních chápal astronomii jako fyzikální vědu.<ref>Stephenson, s. 9, 19.</ref><ref>Aiton, s. 193.</ref> Po 25 letech od vydání ''Mysteria'' se Kepler ke své prvotině vyjádřil takto:

{{Citát|Směr celého mého života, mých výzkumů i prací vycházel z tohoto jediného spisu [Mysteria Cosmographicum]. Téměř všechna astronomická díla, které jsem od té doby publikoval, souvisely s některou z hlavních kapitol této malé knížky […] Úspěch, který má kniha v následujících letech sklidila, svědčí o tom, že nikdo nikdy nevydal svůj první spis, které by si zasloužil více obdivu než Mysterium…|Johannes Kepler<ref name="caspar71"/>|200}}

Keplerův model sluneční soustavy byl zobrazen na rakouské stříbrné pamětní minci v&nbsp;hodnotě 10 euro ražené roku 2002.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = 10 euro coin - Eggenberg Palace
 | periodikum = Collector Coins
 | url = https://www.coin-database.com/coins/10-euro-eggenberg-palace-austria-2002.html
 | jazyk = en
}}</ref> Český sochař [[Vladimír Škoda]], pro kterého je ''Mysterium'' velkou inspirací, pojmenoval po spisu jednu ze svých výstav jako ''Mysterium Cosmographicum Johannes Kepler''.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Muzeum Kampa představí díla sochaře Vladimíra Škody
 | periodikum = TÝDEN.cz
 | datum_vydání = 2018-03-19
 | url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/umeni/muzeum-kampa-predstavi-dila-sochare-vladimira-skody_472125.html?showTab=nejctenejsi-7
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
{{Poznámky}}

=== Reference ===
{{překlad|en|Mysterium Cosmographicum|950315248}}<references />

=== Literatura ===
* {{Citace periodika
 | příjmení = Aiton
 | jméno = Eric
 | titul = Johannes Kepler and the 'Mysterium Cosmographicum'
 | periodikum = Sudhoffs Archiv
 | vydavatel = Franz Steiner Verlag
 | ročník = 61
 | číslo = 2
 | datum = 1977
 | jazyk = en
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Barker
 | jméno = Peter
 | příjmení2 = Goldstein
 | jméno2 = Bernard R.
 | titul = Theological Foundations of Kepler's Astronomy
 | periodikum = Science in Theistic Contexts: Cognitive Dimensions
 | číslo = 16
 | datum = 2011
 | jazyk = en
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Caspar
 | jméno = Max
 | titul = Kepler
 | url = https://archive.org/details/kepler00casp
 | vydavatel = Dover Publications
 | místo = New York
 | rok = 1993
 | počet stran = 464
 | isbn = 978-0486676050
 | jazyk = en
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Dreyer
 | jméno = J. L. E.
 | odkaz na autora = John Dreyer
 | titul = A History of Astronomy from Thales to Kepler
 | url = https://archive.org/details/AHistoryOfAstronomyFromThalesToKepler/page/n383/mode/1up/search/A+History+of+Astronomy+from+Thales+to+Kepler?q=A+History+of+Astronomy+from+Thales+to+Kepler
 | vydavatel = Dover Publications Inc.
 | místo = New York
 | rok = 1953
 | počet stran = 473
 | jazyk = en
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Fergusonová
 | jméno = Kitty
 | titul = Tycho a Kepler: Nesourodá dvojice, jež jednou provždy změnila náš pohled na vesmír
 | vydavatel = Academia
 | místo = Praha
 | rok = 2009
 | počet stran = 424
 | isbn = 978-80-200-1713-0
 | překladatelé = Zuzana Šťastná
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Field
 | jméno = J. V.
 | titul = Kepler's geometrical cosmology
 | vydavatel = Chicago University Press
 | místo = Chicago
 | rok = 1988
 | isbn = 0-226-24823-2
 | jazyk = en
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Horský
 | jméno = Zdeněk
 | odkaz na autora = Zdeněk Horský
 | titul = Kepler v Praze
 | vydavatel = Mladá fronta
 | místo = Praha
 | rok = 1980
 | počet stran = 243
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Stephenson
 | jméno = Bruce
 | titul = Kepler’s Physical Astronomy
 | vydavatel = Springer Science & Business Media
 | místo = Berlin
 | rok = 2012
 | počet stran = 218
 | isbn = 9781461387374
 | jazyk = en
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Voelkel
 | jméno = James R.
 | titul = Johannes Kepler and the New Astronomy
 | url = https://archive.org/details/johanneskeplerne0000voel
 | vydavatel = Oxford University Press
 | místo = Oxford
 | rok = 2001
 | počet stran = 144
 | isbn = 978-0195150216
 | jazyk = en
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{la}} [https://www.e-rara.ch/doi/10.3931/e-rara-445 Mysterium Cosmographicum] v&nbsp;originále

{{Johannes Kepler}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Astronomie|Německo|Novověk}}

{{Dobrý článek}}
[[Kategorie:Knihy o astronomii]]
[[Kategorie:Knihy z roku 1596]]
[[Kategorie:Díla Johanna Keplera]]