Zobrazení zdroje stránky Klaudios Ptolemaios

{{Infobox - osoba
}}
'''Klaudios Ptolemaios''' ({{Vjazyce2|el|Κλαύδιος Πτολεμαῖος}}), zkráceně jen ''Ptolemaios'', {{Vjazyce2|la|''Claudius Ptolemaeus''}}, (asi [[85]] – asi [[168]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zahradníček, Pavel, 1966-
| titul = Dějiny, jak je možná neznáte : 10 mýtů o křesťanství ve světle historických faktů
| url = https://www.worldcat.org/oclc/972568721
| vydání = Vydání: první
| místo = Vranov nad Dyjí
| počet stran = 128
| isbn = 978-80-7266-422-1
| isbn2 = 80-7266-422-0
| oclc = 972568721
}}</ref>, [[Alexandrie]]) byl [[Antika|antický]] [[matematika|matematik]], [[Astronomie|astronom]], [[astrolog]] a [[geografie|geograf]], který žil a pracoval v [[egypt]]ské [[Alexandrie|Alexandrii]]. Proto je znám i jako '''Ptolemaios Alexandrijský'''. Nebyl příbuzný s egyptskou dynastií [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovců]].

V souladu s většinou svých současníků a velkých předchůdců byl Ptolemaios zastáncem [[Geocentrismus|geocentrické soustavy]]: Země je koule, kolem níž obíhá Slunce, Měsíc i planety po drahách složených z kruhových pohybů uvnitř sféry stálic o poloměru přibližně kolem 150 mil. km. Jeho spisy, které představovaly shrnutí starověké astronomie, astrologie a geografie, platily jako autoritativní zdroj až do novověku. Ještě [[Tycho Brahe]] (1546–1601) pracoval s jeho modelem, protože vykazoval lepší shodu s pozorováním, než výpočty podle [[Heliocentrismus|heliocentrického modelu]] [[Mikuláš Koperník|Koperníkova]]. Po Ptolemaiovi jsou pojmenovány krátery na Měsíci ([[Ptolemaeus (kráter na Měsíci)|Ptolemaeus]])<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Ptolemaus, str. 114, č. mapového listu 44, {{ISBN|80-85277-10-7}}</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4860 Crater Ptolemaeus on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref> a na [[Mars (planeta)|Marsu]] ([[Ptolemaeus (kráter na Marsu)|Ptolemaeus]]).<ref name="iaumars">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4861 Crater Ptolemaeus on Mars] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref>

== Dílo ==
Jeho dílo mělo obrovský význam a bylo považováno za základ vědění po celý středověk ve všech třech jeho veledílech. Nástup moderní vědy pak znamenal kritické překonání jeho názorů a tvrzení.
* '''Matematická soustava''', resp. '''Velká soustava''' ({{Vjazyce2|el|Μαθηματικἠ Σύνταξις}} – ''Mathématiké syntaxis'', resp. ''Syntaxis megale'') – astronomický spis přibližně z roku [[140]]. V [[8. století]] byl z originálního řeckého znění přeložen do [[Arabština|arabského]] jazyka, odkud byl ve středověku znám pod názvem '''[[Almagest]]'''<ref name="rukl"/>. Obsahuje tehdejšího astronomické poznání. Ptolemaiův [[matematický model]] [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] byl považován za správný po patnáct století. Ptolemaios byl zastáncem [[geocentrismus|geocentrického]] systému a odmítl heliocentrické myšlenky [[Aristarchos ze Samu|Aristarcha ze Samu]] a Seleuka ze Seleukie. V tomto modelu leží nehybná [[Země|Zemi]] ve tvaru koule poblíž středu [[vesmír]]u, okolo něhož obíhají [[Slunce]], [[Měsíc]], [[planeta|planety]] a světová sféra s [[hvězda]]mi.<ref name="stefl">{{Citace monografie | jméno=Vladimír | příjmení=Štefl | titul=Klaudios Ptolemaios | podtitul=tvůrce geocentrické soustavy | vydavatel=Prométheus | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=56|isbn = 80-7196-317-8}}</ref> Jeho katalog hvězd navázal na katalog [[Hipparchos|Hipparchův]] a obsahuje údaje o 1025 hvězdách a 48 patrně tradičních [[souhvězdí]]ch z nejjasnějších viditelných hvězd. Mnohá z jeho souhvězdí se používají v moderní [[astronomie|astronomii]] dodnes.
* '''Čtyři knihy o astrologii''' (''Tetrabiblos'') patří k základním dílům o astrologii helénského období. Podávají komplexní návod na sestavení a výklad [[horoskop]]u a jako klasické dílo astrologie je citováno a užíváno tradičními astrology od svého vzniku dodnes. Vztah postavení planet (makrokosmos) a pozemských dějů (mikrokosmos) chápe kauzalisticky a determinačně.
* '''Příruční tabulky''' se dochovaly v překladu [[Theón z Alexandrie|Theóna z Alexandrie]], ale není vyjasněné, nakolik je při překládání pozměnil. Jde o tabulky pro výpočet pozic nebeských těles včetně návodu. Obsahuje též malý katalog 180 hvězd v blízkosti ekliptiky důležitých pro měření pozic planet, seznam zatmění a jiných jevů. Opakuje teorii precese vysvětlenou v ''Almagestu''.<ref name="stefl" />
* '''Planetární hypotézy''' se zabývají vzdáleností planet od Země. Model pohybu je jednodušší než v ''Almagestu''. Vnitřní poloměr planetárních sfér vychází v poloměrech Země takto: Měsíc 33, Merkur 64, Venuše 166, Slunce 1160, Mars 1260, Jupiter 8820, Saturn 14 187, vnější okraj sféry Saturnu 19 865. Rozměry ve sluneční soustavě vnímal jen cca o jeden řád menší než my, kolem 150 mil. km.<ref name="stefl" />
* '''Optika''' se zachovala jen částečně ve špatném arabském překladu a následném překladu do latiny.<ref name="stefl" />
* '''[[Geografike hyfegesis|Návod ke geografii]]''' (''Geografike hyfegesis'') – návod k sestavování [[mapa|map]] pomocí astronomicky stanovených souřadnic. Originál díla se nedochoval, pouze arabský překlad.
* '''Harmonie''' je muzikologické dílo, které inspirovalo i [[Johannes Kepler|Jana Keplera]]

[[Soubor:Ptolemy_16century.jpg|náhled|200px|Klaudios Ptolemaios v dobovém pojetí na rytině titulní strany z německé knihy ze [[16. století]].]]

== Návod ke geografii ==
=== Význam ===
[[Soubor:Ptolemaicsystem-small.png|náhled|250px|[[renesance|Renesanční]] schéma geocentrických sfér. 43 sfér ptolemaiovského kosmu připomíná jen po radikálním zjednodušení.]]
Ptolemaiova práce a Návod zvláště bývají nezřídka označovány za vrchol [[Starověk|antické]] [[geografie]]. To by odpovídalo skutečnosti, pokud bychom pod [[geografie|geografií]] chápali jen určování souřadnic lokalit a jejich zakreslování na mapě. Ptolemaia vcelku nezajímala fyzikální vysvětlení geografických jevů.

[[Alexander von Humboldt]] (1769–1859) charakterizoval ''Návod ke geografii'' jako „dílo spíše [[matematika|matematické]], téměř bez fyzickogeografických názorů, zpracované suchou tabelární formou“.

Ptolemaios si vzal za úkol opravit údaje [[Marinos|Marina z Tyru]] a vypracovat dokonalejší přehled jako základ nové mapy světa. Autor Marina kritizuje, že zkonstruoval svou mapu světa ve [[válcová projekce|válcové projekci]], která silně zkresluje vzdálenosti v rovnoběžkovém směru; doporučuje své dvě dokonalejší projekce – prostou kuželovou a pseudokuželovou délkojevnou. Sedm z osmi knih jeho ''Návodu'' (z let 150–160) obsahuje v podstatě seznam geografických názvů (vlastních jmen) a odpovídajících [[Soustava souřadnic|souřadnic]].

Z 8&nbsp;000 bodů, které Ptolemaios uvádí, však jen asi polovinu získal měřením geografických [[zeměpisná šířka|šířek]] a [[zeměpisná délka|délek]]. To bylo v jeho době velmi obtížné a Ptolemaios předpokládal, že délka zemského rovníku je jen asi 30 tisíc km. Ostatní byly vypočteny na základě stanovených či odhadnutých vzdáleností. V mnohých případech převzal ze starších materiálů rozdílná pojmenování týchž bodů a vztáhl je k různým objektům, což vyvolalo značný zmatek.
=== Úvod ===
První kniha ''Návodu'' je [[Teorie|teoretickým]] a metodickým úvodem, v němž se vysvětlují způsoby stanovení vzdáleností, polohy bodů a zobrazení [[Povrch Země|zemského povrchu]] v rovině, tj. to, co tvoří [[matematická geografie|matematickou geografii]].

=== Přílohy: mapy ===
Dodnes není jasné, zda Ptolemaios vlastnoručně sestavil mapy, jež se mu tradičně připisují. V některých [[Byzantská říše|byzantských]] seznamech jeho prací, publikovaných ve 13. století, se uvádějí dvě varianty [[kartografie|kartografických]] příloh:
* 26 map a souborné mapy světa
* 64 map plus mapy světa

Někteří odborníci připisují jejich autorství Ptolemaiovi, jiní však soudí, že mapy nesestavil, že k nim pouze připravil podklady. Na některých exemplářích Ptolemaiovy mapy čteme jméno [[Agafodemon|Agafodemona z Alexandrie]], který žil pravděpodobně v 5. století. Je známo, že [[Byzantská říše|byzantský]] mnich [[Maxim Planud]] (1260–1310) samostatně sestavil mapu podle Ptolemaiova rukopisu. Jiný Byzantinec [[Nikifor Gregor]] (1295-1359) kopíroval [[kartografie|kartografické]] přílohy ke ''Geografike hyfegesis''.

=== Ptolemaiova představa světa ===
[[Soubor:PtolemyWorldMap.jpg|náhled|Ptolemaiova mapa světa (asi 150 n. l., ''Geographia'').]]
[[Soubor:Ptolemy_Asia_detail.jpg|náhled|Detail Ptolemaiovy mapy světa.]]

Zatímco [[Strabón]] přebíral délku zemského obvodu od [[Eratosthenés z Kyrény|Eratosthena]] (252&nbsp;000 [[Stadium (míra)|stadií]]), [[Marinos]] i Ptolemaios vycházeli z [[Poseidónios|Poseidóniova]] údaje (180&nbsp;000 stadií). I když připustíme, že Ptolemaios používal tehdejší stadia (210 [[metr]]ů), byly jím stanovené rozměry [[Země]] výrazně podhodnoceny. Pravděpodobnější však je, že pracoval s obyčejným (attickým) stadiem (177,6 metrů). Pak by ale délka zemského obvodu činila podle jeho propočtu pouhých 33 000 km. Tento předpoklad potvrzuje okolnost, že na Ptolemaiově mapě se vzdálenosti k [[sever]]u a k [[jih]]u od [[rovnoběžka|rovnoběžky]], která prochází ostrovem [[Rhodos]], postupně roztahují ve vztahu k [[poledník]]ům.

Například [[Bretaň]] se u Ptolemaia objevuje na 50° severní [[zeměpisná šířka|šířky]] (místo na 48°), [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]] a [[Irsko (ostrov)|Irsko]] přesahují za 60°. K jihu od [[Středozemní moře|Středozemního moře]] jsou hodnoty [[zeměpisná šířka|šířek]] neúměrně nízké – pobřeží [[Somálsko|Somálska]] leží na 5° (ve skutečnosti však na 11°) s.š.

Ptolemaios zřejmě i výrazně podcenil [[zeměpisná délka|délku]] 1° oblouku velkého obvodu (500 stadií). Ještě výrazněji to platí o [[zeměpisná délka|délkách]] – například [[Středozemní moře]] měří podle něho 24 800 stadií (4 400 km) – ve skutečnosti však jen 3 900 km.

=== Ptolemaios a geografie ===
[[Geografie]] je podle Ptolemaia „lineárním zobrazením veškeré nyní známé [[Země]], se vším, co se na ní nachází“. S pomocí [[matematika|matematiky]] umožňuje „přehlédnout celou [[Země|Zemi]] na jediném obraze podobným způsobem, jakým můžeme pozorovat otáčející se nebeskou báň nad svou hlavou“, ale pouze v hrubých rysech.

Ptolemaios rozlišuje [[geografie|geografii]] a [[chorografie|chorografii]]. V současné terminologii [[obecná geografie|obecnou geografii]] spojenou s [[kartografie|kartografií]] a [[regionální geografie|regionální geografií]], která, zabývajíc se jednotlivými krajinami, studuje každou z nich zvlášť a uvádí ve svých popisech takové podrobnosti, jako například přístavy, vesnice, okresy, přítoky hlavních řek apod. Obsah jeho díla ''Návod ke geografii'' plně odpovídá těmto jeho představám. [[Strabón]]ova ''Geografika'' by se podle Ptolemaia měla nazývat „Chorografika“.

Ptolemaiova [[geografie]] bývá často chápána jako počátek [[obecná geografie|obecné geografie]] či obecné zeměvědy. Jeho práce byla [[Bible|biblí]] pro geografy období [[renesance (historická epocha)|renesance]] a pro [[věk zámořských objevů]].

Klaudios Ptolemaios je autorem [[Ptolemaiovo zobrazení|Ptolemaiova zobrazení]].
[[Soubor:Ptolemy_Theorem.svg|náhled|upright=1.0|Ptolemaiova věta]]

== Ptolemaiova věta ==
Ptolemaiovi se také připisuje matematická věta, podle které v [[Tětivový čtyřúhelník|tětivovém čtyřúhelníku]] (tj. vepsaném do kružnice) platí:

: <math>|AC|\cdot |BD| = |AB|\cdot |CD| + |AD|\cdot |BC|,</math>

kde |''AC|'' a |''BD|'' jsou délky [[Úhlopříčka|úhlopříček]] a |''AB|'', |''CD|'', respektive |''AD|'' a |''BC|'' délky protilehlých stran.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{NK ČR|ola2002159448}}
* {{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný (historik) | titul = Ku kritice zpráv Kl. Ptolemaia o zemích českých | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění | místo = Praha | rok = 1910 | počet stran = 34}}
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Ptolemaios. Sv. 20, str. 950

=== Související články ===
* [[Almagest]]
* [[Messier 7|Ptolemaiova hvězdokupa]]
* [[Ptolemaiovo zobrazení]]

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Ptolemy}}
* {{Wikizdroje|autor=Klaudios Ptolemaios}}
* [http://www.astrologie.cz/zacek/tb/strii.htm Český překlad první části Tetrabiblu]
* [http://www.ceskaastrologie.cz/tetrabiblos.pdf Tetrabiblos ve fomátu PDF] {{Wayback|url=http://www.ceskaastrologie.cz/tetrabiblos.pdf |date=20120425091620 }}
* [http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/promeny-anticke-astronomie-3-proc-se-neprosadil-heliocentrismus-1474/ ScienceWorld: Proč se neprosadil heliocentrismus?]

{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Ptolemaios, Klaudios}}
[[Kategorie:Starověcí řečtí astronomové]]
[[Kategorie:Starověcí řečtí geografové]]
[[Kategorie:Starověcí řečtí matematici]]
[[Kategorie:Astrologové]]
[[Kategorie:Narození v 1. století]]
[[Kategorie:Úmrtí ve 2. století]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]]