Zobrazení zdroje stránky Kapalina

[[Soubor:Water drop 001.jpg|vpravo|náhled|Vznik kapky vody]]
'''Kapalina''' neboli kapalná látka je jedno ze [[skupenství]] [[látka|látek]], při kterém jsou [[částice]] látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém [[objem]]u.

[[Kinetická energie]] [[částice|částic]] kapaliny je malá ve srovnání s&nbsp;vazebnou [[potenciální energie|potenciální energií]], takže částice se vzájemně udržují v&nbsp;určitých [[rovnovážná poloha|rovnovážných polohách]], kolem kterých vykonávají [[kmitání|kmitavý pohyb]]. Tyto rovnovážné polohy se u kapalin mohou přemisťovat, tzn. dochází k přemísťování částic v celém objemu látky. Vazba mezi částicemi zajišťuje, že za běžných podmínek se objem látky nemění. Kapalina bývá také považována za přechodnou [[fáze (termodynamika)|fázi]] mezi [[pevná látka|pevnou látkou]] a [[plyn]]em.

== Vlastnosti kapalin ==
* kapalná [[těleso|tělesa]] nemají svůj [[tvar]], ale jejich tvar odpovídá tvaru nádoby
* kapalná tělesa mají vlastní [[objem]]
* kapalná tělesa mají volný povrch označovaný obvykle jako hladina
* kapaliny tvoří kapky (díky přitažlivým silám mezi částicemi)
* kapaliny jsou těžko [[stlačitelnost|stlačitelné]]
* vodičem [[elektrický proud|elektrického proudu]] ve vodivých kapalinách jsou [[ion]]ty (neplatí pro kapalné kovy)
* [[teplo]] se v kapalinách může šířit [[šíření tepla prouděním|prouděním]]
* změna polohy částice je u kapalin pomalejší než u plynu, což vysvětluje např. pomalou [[Difuze|difuzi]] kapalin ve srovnání s&nbsp;plyny

Přitažlivé [[molekulová síla|molekulové síly]] mají poměrně krátký dosah, a proto na vybranou molekulu kapaliny působí pouze molekuly z jejího blízkého okolí. Oblast dosahu molekulového působení jedné molekuly lze vymezit koulí o určitém poloměru, opsanou kolem vybrané molekuly. Silové působení molekul, které se nachází mimo tuto sféru, na vybranou molekulu můžeme zanedbat.

Nachází-li se vybraná molekula uvnitř kapaliny, je sféra molekulového působení plně obsazena molekulami dané kapaliny a jejich působení na vybranou molekulu je souměrné a v průměru se vyruší. Taková molekula se nachází ve volném (indiferentním) rovnovážném stavu.

Nachází-li se molekula v tenké vrstvičce hraničící s jiným prostředím, ocitnou se ve sféře molekulového působení i molekuly jiné látky, čímž dojde k porušení souměrnosti silového působení a [[Síla|výslednice]] silového působení na vybranou molekulu již nebude [[nula|nulová]]. To vede ke vzniku vnitřního [[tlak]]u a [[povrchové napětí|povrchového napětí]].

Molekuly, které se nacházejí na povrchu kapaliny mezi sebou působí silami, která jsou [[tečna|tečné]] k povrchu kapaliny. Je-li molekula vzdálena od místa, kde se povrch ([[hladina]]) kapaliny stýká s&nbsp;jinou látkou (např. stěnou nádoby), tečné síly působící na tuto molekulu se vyruší a molekula se může volně přemísťovat po hladině. V místech, kde se kapalina stýká s jinou látkou, se do sféry molekulového vlivu hraniční molekuly dostávají i molekuly cizí látky a výslednice sil je různá od nuly. Důsledkem jsou [[kapilární jev]]y na rozhraní kapaliny a pevné látky.

== Ideální kapalina ==
'''Ideální (dokonalá) kapalina''' má na rozdíl od skutečné kapaliny tyto vlastnosti:
* je dokonale tekutá, ''[[stlačitelnost|nestlačitelná]]'' a bez [[Tření#Vnitřní tření|vnitřního tření]].
* matematický popis jejího chování je poměrně jednoduchý a používá se k modelovému zkoumání mechanických vlastností kapalin.

Ideální kapalinu lze získat jako speciální případ [[Tekutina#Ideální tekutina|ideální tekutiny]], pokud je [[hustota]] tekutiny (v&nbsp;celém objemu tekutiny a za všech podmínek) [[konstanta|konstantní]], tzn. <math>\rho = \mbox{konst}</math>. V&nbsp;takovém případě je [[Deformace#Objemová a tvarová deformace|objemová deformace]] [[nula|nulová]], tzn. [[stlačitelnost]] je nulová, což znamená, že kapalina je nestlačitelná.

== Skutečná kapalina ==
'''Skutečná (reálná) kapalina''' má na rozdíl od ideální kapaliny [[Tření#Vnitřní tření|vnitřní tření]] a dá se mírně ''[[stlačitelnost|stlačit]]''.

Popis reálné kapaliny je velmi složitý. Fyzika proto využívá některé idealizace, které umožňují lepší popis reálných jevů, než jaký poskytuje ideální kapalina. Mezi tyto idealizace patří kapalina, která není stlačitelná, ale má vnitřní tření – taková kapalina se označuje jako [[Viskozita|'''vazká''']] (nebo '''viskózní''') '''kapalina'''. Dále se zavádí '''nestlačitelná kapalina''' (tedy kapalina, která nemění [[objem]] a její [[hustota]] zůstává [[konstanta|konstantní]]) a '''kapalina stlačitelná''' (její [[hustota]] závisí na [[tlak]]u kapaliny).

== Související články ==
* [[Tekutina]]
* [[Látka]]
* [[Skupenství]]
* [[Plyn]]
* [[Pevná látka]]
* [[Hydromechanika]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Liquid}}
* {{Wikislovník|heslo=kapalina}}

{{Autoritní data}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Hmota]]