Zobrazení zdroje stránky Juta

{{Různé významy|tento=textilním vláknu}}
'''Juta''' je [[lýková vlákna|lýkové vlákno]] ze stonků některých druhů [[jutovník]]u (''Corchorus'').<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Juta
 | url = http://cz.texsite.info/Juta
 | datum vydání = 2006-2008
 | datum přístupu = z 2018-11-02
 | vydavatel = Textilní zkušební ústav
 | jazyk = česky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20181105160849/http://cz.texsite.info/Juta
 | datum archivace = 2018-11-05
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

== Z historického vývoje ==
Kultivace juty je skoro tak stará jako lidská civilizace.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Historical Background of Jute Indusrtry
 | url = http://shodhganga.inflibnet.ac.in/bitstream/10603/63258/9/09_chapter%202.pdf
 | datum vydání 2018-07-07
 | datum přístupu = 2018-11-02
 | vydavatel = shodhganga
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Za počátek strojové výroby jutové příze se považuje zpracování juty v přádelně [[len|lnu]] ve skotském ''Dundee'' v roce 1830, Britové pak ovládali výrobu a trh s jutou až do konce 19. století. V Indii byla otevřena první tkalcovna jutového zboží v roce 1855 a začátkem 20. století se zde vyrábělo (hlavně v Kalkatě a okolí) již 450 milionů jutových pytlů ročně.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = The History of Jute
 | url = https://nyp-corp.com/blog/history-of-jute/index.html
 | 3 = datum vydání 2009
 | datum přístupu = 2018-11-02
 | vydavatel = NYP
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20181105160831/https://nyp-corp.com/blog/history-of-jute/index.html
 | datum archivace = 2018-11-05
 | nedostupné = ano
 }}</ref>
V kontinentální Evropě a v USA došlo od konce 19. století k jistému rozvoji ve zpracování jutových vláken (a konstrukci výrobních strojů), na začátku 21. století (2012) se však v této oblasti zpracovávalo méně než 1 % jutových vláken, prakticky celá výroba jutových textilií se odtud přesunula na indický subkontinent.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = World Import of Raw Jute
| url = http://www.jute.org/statistics_06.htm
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2018-11-02
| vydavatel = IJSG
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180225095520/http://jute.org/statistics_06.htm
| datum archivace = 2018-02-25
| nedostupné = ano
}}</ref>

Pěstování juty se v roce 2020 soustřeďovalo na následující státy: 
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right;" border="2"
! scope="row" style="text-align:left;"|Deset největších <br /> producentů juty 2020
! scope="row" style="text-align:right;"|t/rok<ref>{{cite web|url=http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC |title=FAOSTAT – Crops |publisher=Food And Agricultural Organization of United Nations: Economic And Social Department: The Statistical Division |date=2017-02-13 |access-date=2022-05-17 |format=Query page requires interactive entry in four sections: "Countries"–Select All; "Elements"–Production Quantity; "Items"–Jute; "Years"–2020}}</ref>
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Indie]]
|1&nbsp;807&nbsp;264
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Bangladéš]]
|804&nbsp;520
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Čína]]
|36&nbsp;510
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Uzbekistán]]
|19&nbsp;122
|-
|scope="row" style="text-align:left;"| [[Nepál]]
|10&nbsp;165
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Jižní Súdán]]
|3&nbsp;677
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Zimbabwe]]
|2&nbsp;656
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Egypt]]
|2&nbsp;276
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Brazílie]]
|1&nbsp;185
|-
| scope="row" style="text-align:left;"| [[Bhútán]]
|342
|- class=sortbottom
! scope="row" style="text-align:left;"|{{noflag}}Svět celkem
! 2&nbsp;688&nbsp;912
|}

Pěstitelská plocha obnášela v roce 2016 cca 1,47 milionu hektarů (2,25 t/ha).<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Jute, production quantity
 | url = http://www.factfish.com/statistic/jute%2C%20area%20harvested
 | datum vydání = 2017
 | datum přístupu = 2018-11-02
 | vydavatel = FAOSTAT
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20181105160915/http://www.factfish.com/statistic/jute%2C%20area%20harvested
 | datum archivace = 2018-11-05
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

== Pěstování a sklizeň ==
Pěstování a sklizeň se soustřeďuje hlavně na dva druhy:

* ''Corchorus olitorius'', s obchodním označením ''Tossa'', se podílí až 80 % na celkové sklizni. Rostlina dosahuje výšky asi 2,5 metru, má listy elipsovitého tvaru, plody vyrůstají z podlouhlých tobolek. Tento jutovník pochází z Afriky, do dnešních pěstitelských oblastí se dostal teprve v 19. století.
* ''Corchorus capsularis'', zvaná obvykle „bílá juta“ má asi 10% podíl na sklizni. Dorůstá až do výšky 4 metrů, plody rostou z kulatých tobolek. Za původní oblast pěstování se považuje území na hranicích Indie a Barmy.

V tropickém klimatu se dá juta pěstovat bez umělého zavlažování s průměrným hektarovým výnosem 1,5-2 tuny. Juta dozrává asi 120-150 dní po vysetí. Stonky se po sklizni 18-30 dní máčí, potom se vlákna oddělují od dřeviny, 2-3 dny suší, zařazují do 6-8 jakostních tříd (podle pevnosti vlákna, obsahu dřeviny aj.) a svazují do balíků po cca 120 kg.<ref>Práce při sklizni juty (anglicky): http://www.jute-industry.com/cultivation-of-jute.html {{Wayback|url=http://www.jute-industry.com/cultivation-of-jute.html |date=20110102180126 }}</ref> Před zpracováním v přádelně (u exportního zboží před odesláním) se odřezává z podřadné dolní části stonku 20-40 cm tzv. „cutting“, který se prodává za nižší cenu.<ref>Lewin/Pearce: Hanbook of fiber chemistry, Marcel Dekker 1998, {{ISBN|0-8247-9471-0}} </ref>

Za '''nepravou jutu''' se často považuje ''čínská juta'' tj. vlákna [[mračňák Theophrastův|mračňáku Theophrastova]] (''Abutilon theophrasti''),<ref name = "Kie"> Kießling/Matthes: ''Textil- Fachwörterbuch'', Berlin 1993, {{ISBN|3-7949-0546-6}}, str. 61</ref>''jávská juta'', [[kenaf]] neboli ''bombajské konopí'' a několik podobných druhů.<ref name="Fra">Franck: ''Bast and other plant fiblres'', Woodhead Publishing 2005, {{ISBN|1-85573-684-5}}, str. 24-36</ref> Světová produkce těchto vláken dosáhla v roce 2016 cca 230 000 tun.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Bastfibres production
 | url = http://www.factfish.com/statistic/bastfibres%2C%20others%2C%20production%20quantity
 | datum vydání = 2017
 | datum přístupu = 2018-11-02
 | vydavatel = FAOSTAT
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20181105160549/http://www.factfish.com/statistic/bastfibres%2C%20others%2C%20production%20quantity
 | datum archivace = 2018-11-05
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

== Vlastnosti jutových vláken ==
Rostlina obsahuje 5-7,5 % „technických“ vláken o délce 150-400 cm (svazek z nejméně 10 elementárních vlákének s délkou 1-5 mm spojených lignitem) má průměr asi 18 µm a relativní pevnost 83-196 mN/[[tex (jednotka)|tex.]] Navlhavost dosahuje až 34 %, juta výborně odolává mikroorganizmům a velmi snadno se barví. K nevýhodám patří, že výrobky z juty značně práší (uvolňování elementárních vláken) a nepříjemně zapáchají.<ref name="Fra"/>

Juta patří k nejlevnějším surovinám pro textilní průmysl. Např. v roce 2013 se prodával 1 kg surových vláken za 0,30 €.<ref name = "Pri">{{Citace elektronické monografie
| titul = Price Police for Jute
| url = http://www.jute.org/statistics_06.htm
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2018-11-02
| vydavatel = Comission of Agricultural Costs
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180225095520/http://jute.org/statistics_06.htm
| datum archivace = 2018-02-25
| nedostupné = ano
}}</ref>

== Zpracování ==
Naprostá většina jutových vláken se zpracovává na [[příze|přízi]], (dosud) jen zanedbatelné množství vlákenného materiálu jde do [[netkané textilie|netkaných textilií]]

=== Výroba příze ===
Stonky juty se nejdříve zbavují dřeviny na lámacích strojích. Vlákna se pak kropí vodou, [[rybí tuk|rybím tukem]] a [[petrolej]]em a zpracovávají na mnucím stroji. Další postup:
* U velmi jemných vláken (s délkou 60-75 cm) je postup podobný jako při spřádání [[len]]ky, tj. vochlování – 2 pasáže mykání (breaker + mykačka) - 2 pasáže [[protahovací stroj|posukování]] – [[přást]]ování – dopřádání (zpravidla ''polomokrým'' způsobem) na [[příze|prstencových strojích]]. Na strojích se dají při cca 8000 otáčkách vřeten/ min. vyrábět příze o jemnosti 70-100 [[tex (jednotka)|tex]] s tažnou pevností u osnovy cca 10-14 cN/tex a útku do 10 cN/tex.
* Většina jutových vláken (průměrně 20-25-cm dlouhých) se však zpracovává podobným systémem jako [[koudel]] (ovšem bez [[česaná příze|česání]]). Po ''mnutí'' následuje dvojnásobné [[mykání]], posukování a dopřádání na jemném [[křídlový stroj|křídlovém stroji]]. Křídlovka pracuje s otáčkami do 5000/min, příze se vyrábí obvykle v jemnostech 100-250 tex, koudelka může být poněkud pevnější než vochlované příze. Křídlovky se přestavují a postupně nahrazují [[prstencový dopřádací stroj|prstencovým dopřádáním]]. (Dopřádání s [[odstředivé vřeteno|odstředivým vřetenem]] bylo dosud přes mnohé výhody nerentabilní<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Adaptation of Ring Spinning 
| url = http://lib.buet.ac.bd:8080/xmlui/handle/123456789/558 
| datum vydání = 2001-12-28
| datum přístupu = 2023-09-14
| vydavatel = Bangladesh University of Engineering and Technology
| jazyk = anglicky 
}}</ref>).
* Při spřádání se z vlákenného materiálu vylučuje 5-40 % dřevitého odpadu (''root''). O skutečném výskytu a případném využití se uvádějí velmi rozdílná množství (např. při mykání 4 až 11 % odpadu<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Jute Carding Calculation Formula
| url = http://textilecalculations.com/jute-carding-calculation-formula/
| datum vydání = 2014-11-26
| datum přístupu = 2023-09-10
| vydavatel = Textile Calculations
| jazyk = anglicky 
}}</ref>), pojem [[pazdeří]] známý u jiných lýkových vláken se u juty nevyskytuje.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Recycling of jute waste
| url = http://dspace.isical.ac.in:8080/jspui/bitstream/10263/4833/1/Recycling%20of%20jute%20waste%20for%20edible%20mushroom%20production.pdf
| datum vydání = 1996-02-08
| datum přístupu = 2023-08-30
| vydavatel = Industrial Crops and Products
| jazyk = anglicky 
}}</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Flow chart of Jute Spinning Process
 | url = https://www.textileflowchart.com/2015/01/flow-chart-of-jute-spinning-process.html
 | datum vydání = 2017
 | datum přístupu = 2018-11-02
 | vydavatel = Textile Flowchart
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
* Jemnost příze se udává v jednotkách '''spyndle''' počítaných podle vzorce:

:spyndle = <math> \frac{pound}{yards} 14400 </math>

:kde 1 spyndle = 14400 yards v 1 pound a v přepočtu 

:1 spyndle = <math> \frac{453,6g}{13167m} 1000 </math> = 34,5 [[tex (jednotka)|tex]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Yarn count
| url  = https://textilecoach.net/post/yarn-count
|datum vydání = 2021-10-24
| datum přístupu = 2025-02-02
| vydavatel = Textile Coach
| jazyk = en
}}</ref>

* [[Skaní]] se provádí obvykle ze dvou sdružených nití se zákrutovým koeficientem <math>\alpha</math> 120. U přízí na [[provaznické výrobky]] se většinou používá [[vícestupňové skaní|dvojstupňové skaní]].<ref>Schenek: ''Lexikon Garne und Zwirne'', Deutscher Fachverlag 2005, {{ISBN|3-87150-810-1}}, str. 244-245</ref>
=== Použití jutové příze ===
Z více než 90 % přízí se vyrábí tkaniny, jen malá část hrubých přízí se používá na [[provaznické výrobky]].<ref name="#1">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Jute verwwenden
 | url = https://www.juteko.de/index.php?lsite=cz
 | datum vydání = 2018
 | datum přístupu = 2018-11-02
 | vydavatel = Juteko
 | jazyk = německy
}}</ref>
U tkanin se běžně rozeznává<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Jute Products
| url = http://www.jute.org/jute_prod.htm
| datum vydání = 2003
| datum přístupu = 2018-11-02
| vydavatel = IJSG
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180930054907/http://jute.org/jute_prod.htm
| datum archivace = 2018-09-30
| nedostupné = ano
}}</ref>

* Saking – pytlovina na hrubé obaly těžších materiálů. Tkanina v keprové vazbě, zpravidla s osnovou ze skané příze, až 750 g/m². V posledních letech (2013) asi 3/4 vyráběného množství jutových tkanin (0,60 €/kg<ref name = "Pri"/>)
* [[Hesián]] – plátnová tkanina s řidší dostavou, hmotnost do 500 g/m². Použití: na pytle a krejčovské vložky. Asi 15 % vyráběných tkanin (cena 2013 = 0,72 €/kg<ref name = "Pri"/>)

Mimo těchto druhů jsou známá označení
* CBS (Carpet Backing Cloth) – podkladová tkanina na [[koberec|všívané koberce]] s váhou cca 200-400 g/m²
* Canvas – nejjemnější hustá tkanina ze skané příze
* Scrim – řídká levná tkanina

Ke '''tkaní''' se na začátku 21. století používaly skoro výhradně [[člunkový tkací stroj|člunkové]] (převážně starší než 30 let) a [[tkalcovský stav|ruční stavy]]. Jen asi 2 % byly modernější bezčlunkové stroje. (Např. čínský [[jehlový tkací stroj| jehlový stroj]] s pracovní šířkou do 300 cm se 400 obr/min).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Jute & Sisal Weaving
| url = https://sinotextilemachinery.com/weaving-machinery/slow-speed-rapier-loom/jute-sisal-weaving.html
| datum vydání = 2023
| datum přístupu = 2023-06-08
| vydavatel = Sino Textile Machinery
| jazyk = anglicky
}}</ref>

'''Zušlechťování''' jutových tkanin spočívá v [[paření příze|napařování]], [[postřihování textilií|postřihování]], [[kalandrování textilií|kalandrování]] a příp. žehlení. Tkaniny se jen zcela výjimečně bělí nebo barví.<ref>Roul: ''The International Jute Commodity System'', Northen Book Centre 2009, {{ISBN|9788172112745}}</ref>

K možnému '''použití''' jutových výrobků se vedle všeobecně známých obalů a dekoračních textilií v prodejních prospektech uvádí řada alternativ. Podíl na spotřebě tkanin pro tyto účely je však dosud jen velmi nízký.<ref name="#1"/>

== Galerie ==
<gallery perrow="5" heights="100">
File:Corchorus olitorius-original.jpg| Corchorus olitorius (nákres)
File:Harvesting.gif|Sklizeň juty
File:Jute Cultivation and Processing Bangladesh (2).JPG|Máčení juty v Bangladéši
File:Jute Cultivation and Processing Bangladesh (8).JPG|Sušení máčené juty
File:Jute 3.gif|Osekávání konců vláken - „cutting“
File:Bundesarchiv B 145 Bild-F001100-0004, Bonn-Beuel, Jutespinnerei und Weberei.jpg|Lámací stroj na jutu (Hamburg 1953)
File:Corchorus capsularis - Jardim Botânico de São Paulo - IMG 0245.jpg|Vlákna vochlované „bílé“ juty
Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F001100-0012, Bonn-Beuel, Jutespinnerei und Weberei.jpg|Křídlový dopřádací stroj na jutu (NDR 1953)
Soubor:Jute.jpg|Jutová tkanina v plátnové vazbě
File:Jute Bag.JPG|Kabelka z jutové tkaniny (Bangladéš)
</gallery>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* Souček a kol.: ''Technologie přádelnictví'', SNTL Praha 1986
* Woodhouse: ''The Jute Industry – From Seed to Finished Cloth'', Reed Books 2009, {{ISBN|9781444608243}}
* Veit:'' Fibers'', Springer Nature 2022, {{ISBN|978-3-031-15309-9}}, str. 223-230

=== Související články ===
* [[Lýková vlákna]]
* [[Len]]
* [[Koudel]]
* [[Příze]]
* [[Tkanina]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Jute}}
* {{Wikislovník|heslo=juta}}

{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Textilní vlákna]]
[[Kategorie:Lýková vlákna]]