Zobrazení zdroje stránky ITER

[[Soubor:ITER Logo NoonYellow.svg|300px|náhled|Logo organizace ITER]]
[[Soubor:ITER participants.svg|300px|náhled|Účastnické státy projektu ITER]]

'''ITER''' (zkratka z&nbsp;[[angličtina|anglického]] ''International Thermonuclear Experimental Reactor'', Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor; zároveň [[latina|latinsky]] ''Iter'' – cesta) je projekt připravovaného [[tokamak]]u, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití [[termonukleární fúze]] v&nbsp;[[energetika|energetice]]. Kritici však upozorňují, že výzvy, jež musí projekt překonat, jsou enormní, takže vůbec není jisté, zda technologie bude fungovat, případně zda bude konkurenceschopná.<ref name="#1">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = De Clercq
 | jméno1 = Geert
 | titul = Nuclear fusion reactor ITER's construction accelerates as cost estimate swells
 | periodikum = Reuters
 | vydavatel = Reuters
 | datum_vydání = 7. 10. 2016
 | url = https://www.reuters.com/article/us-france-nuclear-iter/nuclear-fusion-reactor-iters-construction-accelerates-as-cost-estimate-swells-idUSKCN1271BC
 | datum_přístupu = 2023-08-09
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Jde o&nbsp;nejdražší vědecký experiment všech dob a druhý nejdražší mezinárodní vědecký projekt (po [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]]) – celkový rozpočet projektu byl v&nbsp;roce 2016 odhadován na 18&nbsp;až&nbsp;22 mld.&nbsp;[[Euro|€]].<ref name="#1"/> V&nbsp;souvislosti s&nbsp;neplánovanými opravami některých klíčových komponent je očekáván další růst nákladů.<ref name="ITER3818">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Key components to be repaired
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | datum_vydání = 21. 11. 2022
 | url = https://www.iter.org/newsline/-/3818
 | datum_přístupu = 2023-08-09
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Téměř polovinu nákladů uhradí [[Evropská unie]] a zbytek ostatní účastnické státy: [[Spojené státy americké|USA]], [[Rusko]], [[Čína]], [[Japonsko]], [[Jižní Korea]] a [[Indie]].

Výstavba celého komplexu probíhá ve [[Francie|francouzském]] výzkumném a vývojovém centru [[Cadarache]] od roku [[2007]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Where or what is Cadarache?
| periodikum = ITER
| url = http://www.iter.org/newsline/37/783
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-01-04
}}</ref><ref name="ITERHistory"/> V&nbsp;dubnu 2022 bylo dokončeno 60&nbsp;% všech prací nutných k&nbsp;dosažení prvního plazmatu.<ref name="ITER3747"/> Podle aktualizovaného harmonogramu z&nbsp;roku 2016 je získání prvního plazmatu plánováno v&nbsp;listopadu 2025 a plný provoz, tj. zahájení deuterium-tritiových experimentů, v&nbsp;roce 2035.<ref name="ITER-FAQ">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Frequently Asked Questions, When will ITER be operational?
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | url = https://www.iter.org/faq#When_will_ITER_be_operational
 | datum_přístupu = 2023-08-09
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20230809150201/https://www.iter.org/faq#collapsible_7
 | datum archivace = 2023-08-09
}}</ref> V&nbsp;návaznosti na [[Pandemie covidu-19|pandemii covid-19]] a další technické problémy se od roku 2022 diskutovalo o&nbsp;dalším posunutí uvedených termínů.<ref name="EP">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4.&nbsp;května 2022 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o&nbsp;udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z&nbsp;jaderné syntézy na rozpočtový rok 2020
 | vydavatel = Evropský parlament
 | datum_vydání = 4. května 2022
 | url = https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0186_CS.html#title3
 | datum_přístupu = 2023-08-09
 | jazyk = česky
}}</ref><ref name="ITER3818"/> V&nbsp;červenci 2024 byl zveřejněn návrh nového harmonogramu a rozpočtu, podle nichž by se mělo získání prvního plazmatu posunout na rok 2033 a plný provoz na rok 2038; zároveň se z&nbsp;důvodu oprav a změny materiálu vnitřní stěny reaktoru očekává zvýšení nákladů o 5&nbsp;miliard&nbsp;€.<ref name="ČT 2024">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Karlík
 | jméno1 = Tomáš
 | titul = ITER se zpozdí a má se prodražit o 126 miliard korun
 | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz
 | vydavatel = Česká televize
 | datum_vydání = 2024-07-04
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/iter-se-zpozdi-a-ma-se-prodrazit-o-126-miliard-korun-350852
 | datum_přístupu = 2024-08-16
}}</ref><ref name="Všetečka 2024">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Všetečka
 | jméno1 = Roman
 | titul = Další zpoždění a miliardy. Kdy se dočkáme jaderné fúze v ITERu?
 | periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA, ČTK
 | datum_vydání = 2024-07-04
 | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/jaderna-fuze-tokamak-iter-penize-start-odlozeni.A240704_142548_veda_vse
 | datum_přístupu = 2024-08-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Stavba „umělého Slunce“ se protáhne kvůli milimetrové nepřesnosti
| periodikum = Seznam Zprávy
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-stavba-umeleho-slunce-se-protahne-kvuli-milimetrove-nepresnosti-256538
| datum vydání = 2024-07-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-26
}}</ref>

Objem [[Plazma|plazmatu]] v&nbsp;reaktoru je asi 840 m<sup>3</sup>. Plánovaný výkon by měl být 500&nbsp;[[Watt|MW]] během zážehů pulsů [[plazma]]tu trvajících přinejmenším 500&nbsp;s.<ref name="Kleyn 2006">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Kleyn
 | jméno1 = A. W.
 | příjmení2 = Lopes Cardozo
 | jméno2 = N. J.
 | příjmení3 = Samm
 | jméno3 = U.
 | titul = Plasma–surface interaction in the context of ITER
 | periodikum = Phys. Chem. Chem. Phys.
 | ročník = 8
 | číslo = 15
 | datum_vydání = 2006
 | strany = 1761–1774
 | url = https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2006/cp/b514367e
 | datum_přístupu = 2024-08-16
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1039/B514367E
}}</ref> Palivem pro tento reaktor by měla být dávka cca 0,5&nbsp;g směsi [[deuterium|deuteria]] a [[tritium|tritia]]. Produktem fúzní reakce bude helium a proud vysokoenergetických neutronů, které se zachytí v&nbsp;obálce reaktoru, přičemž se jejich kinetická energie přemění na teplo. Zároveň mohou neutrony produkovat štěpením lithia i jednu ze složek paliva, [[radioaktivita|radioaktivní]] [[tritium]]. Tato možnost bude v&nbsp;malém rozsahu experimentálně ověřována, tritium pro provoz ITERu bude nakoupeno z&nbsp;externích zdrojů.<ref name="Breed">{{Citace elektronického periodika
| titul = Tritium Breeding
| periodikum = ITER
| url = http://www.iter.org/mach/tritiumbreeding
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-10-10
}}</ref>

Jeho výstavba by měla vést k&nbsp;porozumění problematiky jaderné fúze, vyřešení praktických problémů s&nbsp;tímto druhem energetiky a měla by umožnit kolem roku [[2050]] stavbu prvních elektráren založených na tomto principu.

== Historie ==
{{Upravit část|neencyklopedický styl, wikifikovat, bez zdrojů}}
První pokus o mezinárodní spolupráci se odehrál v rámci projektu INTOR (International Tokamak Reactor), který se však nedostal do fáze fyzické realizace.<ref name="Historie">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Řípa
 | jméno1 = Milan
 | titul = Historie tokamaku ve světě a u nás
 | periodikum = Čs. čas. fyz.
 | vydavatel = Fyzikální ústav AV ČR
 | ročník = 58 (2008)
 | číslo = 4
 | strany = 208–213
 | url = https://www.ipp.cas.cz/miranda2/export/sitesavcr/ufp/vedecka_struktura_ufp/tokamak/popularizace/pdf/Historie_tokamaku.pdf
 | issn = 1804-8536
 | datum_přístupu = 2023-08-10
}}</ref>

Průlomem bylo jednání na Ženevském summitu v roce 1985, kde Michail Gorbačov navrhl Ronaldu Reaganovi spolupráci na projektu vývoje jaderné fúze pro mírové účely. O rok později byla uzavřena dohoda mezi [[Evropské společenství pro atomovou energii|EURATOM]], [[Sovětský svaz|SSSR]], USA a Japonskem o společném návrhu mezinárodního zařízení pro fúzi – ITER. Práce na koncepčním návrhu byly zahájeny v roce 1988.<ref name="ITERHistory">{{Citace elektronického periodika
 | titul = The ITER Story
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | url = https://www.iter.org/proj/ITERHistory
 | datum_přístupu = 2023-08-10
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Roku 1998 byl projekt reaktoru dokončen. ITER měl představovat obrovský kvalitativní skok, mělo být dosaženo hoření termojaderné reakce (tzn. průběh reakce bez nutnosti vnějšího ohřevu). Fúzní výkon měl být 1500 MW. [[Elektrický proud|Proud]] plazmatem měl být 22 [[Ampér|MA]] a objem vakuové komory měl být 2000 m<sup>3</sup>. Konstrukční náklady byly odhadovány na 6 miliard dolarů. Pro srovnání: dosud nejúspěšnější tokamak [[Joint European Torus|JET]] uvolnil fúzí 65&nbsp;% energie dodávané na ohřev plazmatu a každý reaktor elektrárny Temelín má tepelný výkon 3000 MW.

Roku 1998 USA prakticky zastavily civilní termojaderný výzkum, Rusko se potýkalo s dlouhodobou hospodářskou krizí a jeden z nejbohatších států Evropy, [[Německo]], muselo financovat své [[Znovusjednocení Německa|sjednocení]]. USA nakonec od projektu ITER odstoupily a zbývající účastníci nebyli ochotni vložit do projektu potřebné prostředky. Proto nechali projekt ITER zredukovat na poloviční cenu tak, aby vědecké výsledky nového ITERu měly co nejbližší hodnotu předpokládaným výsledkům původního ITERu. Tak byl roku 2001 dokončen redukovaný projekt. V tomto zařízení se nepředpokládá, ale ani nevylučuje samovolné hoření termojaderné reakce. Měl by však vyprodukovat desetkrát více energie, než bude spotřebováno na ohřev plazmatu. Termojaderný výkon by měl činit 500 až 700 MW, proud plazmatem by měl být 15 MA a objem vakuové komory 837 m<sup>3</sup>. Došlo také k rozdělení nákladu mezi zúčastněné strany. EU, která ITER nakonec postaví, zaplatí 45,5% z celkových nákladů 10 mld USD, zbylí partneři, tj. Indie, Čína, Rusko, Jižní Korea, USA a Japonsko, zaplatí každý po 9,1 % nákladů.

V roce 2006 se po dlouhých a komplikovaných jednáních rozhodlo, že ITER bude stát v jihofrancouzské oblasti Cadarache. Rozhodnutí o místě stavby padlo až poté, co EU, Rusko a Čína prohlásily, že pokud ostatní partneři nepřistoupí na stavbu ITERu ve Francii, začnou tam stavět sami. Japonci nakonec nátlaku podlehli, poněvadž zjistili, že by jen s pomocí USA a Jižní Koreje nebyli schopni stavbu ITERu a dalších potřebných zařízení financovat. Jako ústupek EU souhlasila, že generálním ředitelem projektu ITER bude Japonec [[Kaname Ikeda]]. Dále budou v Japonsku postaveny další zařízení, jejichž výsledků bude projekt ITER využívat. Například půjde o projekt IFMIF, který má testovat odolnost materiálů pro první stěnu fúzního reaktoru, o evropskou podporu přestavby japonského tokamaku [[JT-60U]] nebo o [[superpočítač]] pro zpracování dat z ITERu.

== Fúzní reakce ==
[[Soubor:Deuterium-tritium_fusion.svg|náhled|vpravo|160px|Deuterium-tritiová fúze]]
V&nbsp;prvních 10 letech provozu - podle harmonogramu z&nbsp;roku 2016 v&nbsp;letech 2025 až 2035 - by měly být optimalizovány systémy tokamaku zejména s&nbsp;ohledem na udržení horkého plazmatu. Jako náplň komory budou používány vodík, [[Helium-4|helium]] a deuterium. V&nbsp;této fázi se nepředpokládá, že by v&nbsp;plazmatu docházelo k&nbsp;fúzním reakcím.

Zahájení fúzních experimentů se předpokládá až po roce 2035. Základním palivem tokamaku ITER bude směs [[Deuterium|deuteria]] a [[Tritium|tritia]] – [[izotop]]ů [[vodík]]u. Deuterium je stabilní izotop a je obsaženo ve vodě v&nbsp;poměru 1 atom deuteria na 6500 atomů vodíku. Tritium je naproti tomu radioaktivní izotop s&nbsp;poločasem rozpadu 12,32&nbsp;let a v&nbsp;přírodě se téměř nevyskytuje. Je proto nutné je vyrábět, uvažuje se o&nbsp;výrobě z&nbsp;[[Lithium|lithia]].<ref name="Fúze">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Termonukleární fúze
 | vydavatel = Fyzikální sekce MFF UK, Katedra fyziky povrchů a plazmatu
 | url = https://physics.mff.cuni.cz/kfpp/s4r/plazma/?p=6
 | datum_přístupu = 2023-08-09
}}</ref> Vznikající helium bude kontinuálně vyváděno pryč z&nbsp;reaktoru pomocí divertorů na vrchu a spodku vakuové komory. 

=== Deuterium-tritiová fúze ===
V&nbsp;samotném plazmatu může při vysokých teplotách a tlacích docházet ke slučování jader deuteria a tritia podle reakce
:<math>{}^{2}_{1}\mbox{H} + {}^{3}_{1}\mbox{H}  \rightarrow {}^{4}_{2}\mbox{He} (3.4 \mbox{ MeV}) + {}^{1}_{0}\mbox{n} (14.1 \mbox{ MeV})</math>
V&nbsp;zanedbatelném rozsahu může docházet i k&nbsp;jiným fúzním reakcím.

=== Neutron-lithiová fúze ===
Bude-li obálka vakuové komory obsahovat izotop lithia <math>{}^{6}_{3}\mbox{Li}</math>, může v&nbsp;ní vznikat tritium podle reakce
:<math>{}^{1}_{0}\mbox{n} + {}^{6}_{3}\mbox{Li} \rightarrow {}^{3}_{1}\mbox{H} (2.75 \mbox{ MeV}) + {}^{4}_{2}\mbox{He} (2.05 \mbox{ MeV}) </math>
Tato možnost a její efektivnost bude v&nbsp;rámci projektu ITER experimentálně ověřována pouze v&nbsp;malém rozsahu. Množství vyprodukovaného tritia nebude dostatečné pro fúzní experimenty ani v&nbsp;případě, že by bylo využíváno. Tritium pro provoz ITERu bude dodáváno zvenčí (nakupováno).<ref name="Breed"/>

=== Celková bilance ===
Bude-li vznikající tritium zachyceno a injektováno do vakuové komory, lze pro celkovou bilanci hmoty a energie uvažovat
:<math>{}^{2}_{1}\mbox{H} + {}^{6}_{3}\mbox{Li} \rightarrow 2 {}^{4}_{2}\mbox{He} + 22.4 \mbox{ MeV} </math>

== Faktor zesílení ==
Faktor zesílení je podíl výkonu produkovaného fúzními reakcemi v&nbsp;plazmatu k&nbsp;příkonu dodanému na ohřev plazmatu. K&nbsp;ohřevu plazmatu se používají svazky urychlených neutrálních atomů a radiofrekvenční ohřev.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Zařízení pro jadernou fúzi
 | vydavatel = Fyzikální sekce MFF UK, Katedra fyziky povrchů a plazmatu
 | url = https://physics.mff.cuni.cz/kfpp/s4r/plazma/?p=7
 | datum_přístupu = 2023-08-05
}}</ref> Bilance zahrnuje pouze příkon dodaný do plazmatu, nikoli příkon souvisejících technických zařízení, která slouží k&nbsp;ohřevu plazmatu, ani příkon dalších zařízení: supravodivých cívek pro udržení plazmatu, kryostatu pro chlazení těchto cívek, čerpadla chladicího okruhu… Celkový příkon reaktoru je proto mnohonásobně vyšší. 

V&nbsp;médiích se v&nbsp;souvislosti s&nbsp;energetickou bilancí ITERu často objevují chybná tvrzení. Velmi často je příkon pro ohřev plazmatu zaměňován s&nbsp;příkonem celého reaktoru, obvykle navíc není vysvětleno, že jde pouze o příkon vstupující do plazmatu a nikoli příkon příslušného subsystému sloužícího k&nbsp;ohřevu plazmatu. Běžné je i zcela chybné tvrzení, že ITER bude vyrábět elektřinu, přestože jde o experimentální zařízení, které neobsahuje žádný elektrický generátor.<ref name="#2"/>

ITER by měl dosáhnout faktoru zesílení nejméně 10. Konkrétně při příkonu na ohřev plazmatu 50&nbsp;MW by měl dosáhnout fúzního výkonu 500&nbsp;MW. V&nbsp;tomto směru nejúspěšnější tokamak JET dosáhl faktoru zesílení 0,65 (fúzní výkon 16&nbsp;MW při příkonu na ohřev plazmatu 24&nbsp;MW).<ref name="#2"/>

== Výkon ==
ITER bude používat vodíkový [[Plazma|plazmový]] prstenec zahřátý na 150 milionů [[Stupeň Celsia|°C]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = What is ITER?
| periodikum = ITER
| url = http://www.iter.org/proj/inafewlines
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-08-19
}}</ref> Podle návrhu by měl být schopen vyrábět z půlgramové směsi deuteria s tritiem asi 500&nbsp;[[Megawatt|MW]] fúzní energie po dobu až 1&nbsp;000&nbsp;sekund. Tohoto výkonu by měl dosáhnout při příkonu 50&nbsp;MW (energie pro ohřev plazmatu), čímž by se stal prvním tokamakem, který z paliva získá více tepla, než je množství energie, které vloží do ohřevu plazmatu. Celkový příkon celého zařízení (například pro chlazení supravodivých cívek a další systémy) je odhadován na 500 MW elektřiny.<ref name="TZB-info">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Bechník
 | jméno1 = Bronislav
 | titul = Budoucnost energetiky, Tři velké energetické sázky
 | periodikum = TZB-info
 | vydavatel = Topinfo, s.r.o.
 | datum_vydání = 19. 3. 2012
 | url = https://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/8384-budoucnost-energetiky
 | issn = 1801-4399
 | datum_přístupu = 2023-08-10
 | jazyk = česky
}}</ref><ref name="#2"/>

Pro porovnání: [[Joint European Torus|tokamak JET]] dosáhl výkonu 16&nbsp;MW<sub>th</sub> (th&nbsp;=&nbsp;teplo) na necelou sekundu při příkonu 700 MW<sub>e</sub> (e&nbsp;=&nbsp;elektřina) pro celé zařízení (příkon na ohřev plazmatu byl 24&nbsp;MW), tokamak TFTR pak dosáhl fúzního výkonu 10,7 MW<sub>th</sub> při 950 MW<sub>e</sub> celkového příkonu zařízení - vysoké příkony z&nbsp;části souvisely s&nbsp;ne-supravodivými cívkami udržujícími magnetické pole.<ref name="#2">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Krivit
 | jméno1 = Steven B.
 | titul = The ITER Power Amplification Myth
 | datum_vydání = 6. 10. 2017
 | url = https://sites.nationalacademies.org/cs/groups/bpasite/documents/webpage/bpa_184795.pdf
 | datum_přístupu = 2023-08-10
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Energie celé hmoty plazmatu uvnitř reaktoru bude 300 MJ - odpovídá tedy 0,6 s výkonu reaktoru či 75 kg TNT.

ITER je experimentální reaktor bez [[Elektrický generátor|elektrického generátoru]], nemůže proto dodávat elektřinu do [[Přenosová soustava|rozvodné sítě]]. Výkon bude ve formě [[Teplo|tepla]] odváděn dvěma nezávislými okruhy naplněnými [[Chladicí médium|vodou]] do [[Chladicí věž|chladicích věží]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = ITER & the Environment - During ITER Operation
 | url = http://www.iter.org/environment
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2011-05-20
 | vydavatel = ITER Organization
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100624134047/http://www.iter.org/environment
 | datum archivace = 2010-06-24
 | nedostupné = ano
}}</ref>

== DEMO ==
Poznatky získané při experimentech v&nbsp;rámci projektu ITER budou sloužit jako podklad pro návrh první experimentální fúzní elektrárny DEMO. Podle původních plánů prezentovaných v&nbsp;roce 2004 (tj. v&nbsp;době, kdy projekt ITER začínal), měla po skončení projektu ITER někdy po roce 2035 začít nejdříve projektová příprava elektrárny DEMO a zhruba kolem roku 2045 její výstavba.<ref name="DEMO1">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Beyond ITER
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | datum_vydání = 9. 9. 2005
 | url = http://www.iter.org/Future-beyond.htm
 | datum_přístupu = 2023-08-09
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20061107220145/http://www.iter.org/Future-beyond.htm
 | datum archivace = 2007-11-07
}}</ref>

V&nbsp;souvislosti s&nbsp;aktualizací harmonogramu projektu ITER byly upraveny i plány elektrárny DEMO, jejíž výstavba by měla začít již v&nbsp;průběhu hlavní fáze experimentů projektu ITER, někdy po roce 2040. Předpokládá se, že některé klíčové prvky elektrárny DEMO budou projektovány až v&nbsp;průběhu její výstavby. Zahájení plného provozu s&nbsp;dodávkou elektřiny do sítě se předpokládá až po roce 2050.<ref name="Roadmap">{{Citace elektronické monografie
 | titul = European Research Roadmap to the Realisation of Fusion Energy, Long Version
 | url = https://euro-fusion.org/eurofusion/roadmap/
 | vydavatel = EUROfusion Consortium
 | datum_vydání = November 2018
 | datum_přístupu = 2023-08-10
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20220121082514/http://www.euro-fusion.org/fileadmin/user_upload/EUROfusion/Documents/2018_Research_roadmap_long_version_01.pdf
 | datum archivace = 2019-03-27
 | isbn = 978-3-00-061152-0
}}</ref>

== Náklady a termíny ==
Skutečné náklady projektu je obtížné vyčíslit, protože převážná část příspěvků jednotlivých členů je v naturální formě. Z toho důvodu byla pro oceňování příspěvků jednotlivých států vytvořena jednotka IUA (ITER Unit of Account), která odpovídá kupní síle 1000 amerických dolarů v&nbsp;lednu 1989, což v&nbsp;roce 2000 odpovídalo 1&nbsp;390 USD nebo 1&nbsp;280&nbsp;€ (resp. 1&nbsp;690&nbsp;€ v&nbsp;roce 2016).<ref name="ITER EDA"/><ref name="#3">{{Citace elektronického periodika
 | titul = The ITER Project Status, accompanying the document Communication from the Commission to the European Parliament and to the Council EU contribution to a reformed ITER project
 | periodikum = EUR-Lex
 | vydavatel = European Comission
 | datum_vydání = 14. 6. 2017
 | url = https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52017SC0232
 | datum_přístupu = 2023-08-10
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Evropská unie se na úhradě nákladů projektu ITER v době výstavby podílí 45,46 %, z toho 1/5 investuje Francie jako hostitelská země. Podíl každého z ostatních států je 9,09 %. Podíl EU na provozních nákladech v experimentální fázi bude 34 %.

V roce 2001, kdy projekt teprve vznikal, tj. před uzavřením mezinárodní dohody, byly celkové náklady odhadovány na 5,9 mld. €.<ref name="#3"/>, resp. 3,6 mil. IUA, s rezervou 10 %<ref name="#4">http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2006/IT/1-2006-240-IT-F1-2.Pdf</ref> Celkové přímé kapitálové náklady do prvního plazmatu měly být 2&nbsp;755&nbsp;tis.&nbsp;IUA a další kapitálové náklady do DT fáze 258&nbsp;tis.&nbsp;IUA, roční provozní náklady 188&nbsp;tis.&nbsp;IUA a náklady na likvidaci 335&nbsp;tis.&nbsp;IUA.<ref name="ITER EDA"/> První plazma mělo být získáno 8 let po zahájení výstavby.<ref name="ITER EDA">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Final Report of the ITER Engineering Design Activities, ITER EDA Documentation Series No. 21
 | periodikum = iaea.org
 | vydavatel = International Atomic Energy Agency
 | místo = Vienna
 | datum_vydání = 2001
 | url = https://www-pub.iaea.org/MTCD/Publications/PDF/ITER-EDA-DS-21.pdf
 | datum_přístupu = 2023-08-10
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

K dohodě o umístění experimentu však došlo až v polovině roku 2005, předpokládalo se, že stavba bude zahájena do konce roku a dokončena v&nbsp;roce 2015.<ref name="AB">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Hofman
 | jméno1 = Jiří
 | titul = ITER bude postaven v EU
 | periodikum = Aldebaran Bulletin
 | vydavatel = Aldebaran Group for Astrophysics
 | ročník = 3 (2005)
 | číslo = 28
 | datum_vydání = 11. 7. 2005
 | url = https://www.aldebaran.cz/bulletin/2005_28_ter.php
 | issn = 1214-1674
 | datum_přístupu = 2023-08-10
 | jazyk = česky
}}</ref>

Dohoda však byla podepsána až v&nbsp;roce 2006 a přípravné práce na staveništi (stavba oplocení a archeologické vykopávky) i samotné stavební řízení byly zahájeny v&nbsp;roce 2007.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = ITER Organization 2007 Annual Report, the way to new energy
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | url = www.iter.org/doc/www/content/com/Lists/list_items/Attachments/484/annual_report_2007.pdf
 | datum_přístupu = 2023-08-07
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

V&nbsp;roce 2006 byly náklady projektu odhadovány na 5&nbsp;mld.&nbsp;€. První plazma mělo být získáno v&nbsp;roce 2020 a plný výkon v&nbsp;roce 2023.<ref name="#1"/>

V roce 2010 odhad nákladů vyrostl na 14 mld. € a v roce 2011 na 16 mld. €.<ref name="#1"/>

Aktualizovaný harmonogram z&nbsp;roku 2010 předpokládal získání prvního plazmatu v&nbsp;roce 2019 a zahájení experimentů se směsí deuteria a tritia (tj. plný provoz) v&nbsp;březnu 2027.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Griffith
 | jméno1 = Sabina
 | titul = Approved! Council gives project green light to proceed
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | datum_vydání = 30. 7. 2010
 | url = https://www.iter.org/newsline/142/363
 | datum_přístupu = 2023-08-07
 | jazyk = anglicky
}}</ref> 

Na začátku roku 2011 ředitel financí a rozpočtu ujišťoval, že náklady budou udrženy v rámci schváleného stropu 4,7 mil. IUA, tj. 7,3 mld. €<sub>2010</sub>.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Dulon
 | jméno1 = Krista
 | titul = ITER Newsline 162, Money talks
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | datum_vydání = 4. 2. 2011
 | url = https://www.iter.org/newsline/162/576
 | datum_přístupu = 2023-08-07
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

V roce 2016 byly náklady odhadovány v rozmezí 18 až 22 mld. €, přičemž se nepočítalo se získáním prvního plazmatu před rokem 2025 a plného výkonu před rokem 2035. Provozní náklady sdružení ITER (včetně agentur jednotlivých participujících zemí) jsou zhruba 200 mil. € ročně.<ref name="#1"/>

V polovině roku 2017 byly náklady do prvního plazmatu jen ze strany EU odhadovány na 10,4&nbsp;mld.&nbsp;€ v&nbsp;cenách roku 2008, resp. 13,2&nbsp;mld.&nbsp;€ v&nbsp;aktuálních cenách, do plného provozu pak dalších 3,2 resp. 4,9&nbsp;mld.&nbsp;€.<ref name="#3"/> Z&nbsp;toho ovšem plyne, že celkové náklady projektu ITER do plného provozu mohou narůst na 30&nbsp;mld.&nbsp;€ v&nbsp;cenách roku 2008, resp. 40&nbsp;mld.&nbsp;€ v&nbsp;aktuálních cenách.

Podle oficiálních stránek projektu bylo v&nbsp;prosinci 2017 dokončeno 50&nbsp;% všech prací nutných na cestě k&nbsp;prvnímu plazmatu.<ref name="ITER2877">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Building ITER, Halfway to First Plasma
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | datum_vydání = 11. 12. 2017
 | url = https://www.iter.org/newsline/-/2877
 | datum_přístupu = 2023-08-10
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Zpráva podrobně uvádí, že bylo dokončeno 95&nbsp;%projekčních prací a 53&nbsp;% stavebních a výrobních prací. Zpráva z&nbsp;června 2019 uvádí, že úroveň realizace projektu do prvního plazmatu dosáhla 63&nbsp;%, přičemž na místě je 70&nbsp;% budov a infrastruktury.<ref name="ITER3294">{{Citace elektronického periodika
 | titul = 24th ITER Council, En route to First Plasma, 63% of the work is done
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | datum_vydání = 20. 6. 2019
 | url = https://www.iter.org/newsline/-/3294
 | datum_přístupu = 2023-08-11
}}</ref> V&nbsp;dubnu 2022 bylo dokončeno 85&nbsp;% stavebních prací, tj. budov a infrastruktury. V&nbsp;závěru zprávy je uvedeno, že z&nbsp;hlediska celkového rozsahu prací do prvního plazmatu bylo dosaženo pouze 60&nbsp;% (údaj je v&nbsp;rozporu s&nbsp;předchozí zprávou).<ref name="ITER3747">{{Citace elektronického periodika
 | titul = On site, "The building works required for First Plasma are 85% complete"
 | periodikum = iter.org
 | vydavatel = ITER Organization
 | datum_vydání = 25. 4. 2022
 | url = https://www.iter.org/newsline/-/3747
 | datum_přístupu = 2023-08-11
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

== Participující země ==

{{Sloupce|šířka=12em|
* {{Vlajka a název|Belgie}}
* {{Vlajka a název|Bulharsko}}
* {{Vlajka a název|Česko}}
* {{Vlajka a název|Čína}}
* {{Vlajka a název|Dánsko}}
* {{Vlajka a název|Estonsko}}
* {{Vlajka a název|Finsko}}
* {{Vlajka a název|Francie}}
* {{Vlajka a název|Chorvatsko}}
* {{Vlajka a název|Indie}}
* {{Vlajka a název|Irsko}}
* {{Vlajka a název|Itálie}}
* {{Vlajka a název|Japonsko}}
* {{Vlajka a název|Jižní Korea}}
* {{Vlajka a název|Kypr}}
* {{Vlajka a název|Litva}}
* {{Vlajka a název|Lotyšsko}}
* {{Vlajka a název|Lucembursko}}
* {{Vlajka a název|Maďarsko}}
* {{Vlajka a název|Malta}}
* {{Vlajka a název|Německo}}
* {{Vlajka a název|Nizozemsko}}
* {{Vlajka a název|Polsko}}
* {{Vlajka a název|Portugalsko}}
* {{Vlajka a název|Rakousko}}
* {{Vlajka a název|Rumunsko}}
* {{Vlajka a název|Rusko}} 
* {{Vlajka a název|Řecko}}
* {{Vlajka a název|Slovensko}}
* {{Vlajka a název|Slovinsko}}
* {{Vlajka a název|Spojené království}}
* {{Vlajka a název|Spojené státy americké}}
* {{Vlajka a název|Španělsko}}
* {{Vlajka a název|Švédsko}}
* {{Vlajka a název|Švýcarsko}}
}}

== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|ITER|429682633|sk|ITER|3458247}}
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=ITER}}
* [http://www.iter.org Domácí stránka projektu ITER]

{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika}}

[[Kategorie:Fúzní reaktory]]