Zobrazení zdroje stránky Fosa

{{Taxobox
| jméno = Fosa
| obrázek = Cryptoprocta ferox, Fossa, Zoo Duisburg, 2014.jpg
| popisek = Dospělá fosa v Zoo Duisburg
| velikost obrázku = 280px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[šelmy]] (Carnivora)
| čeleď = [[madagaskarské šelmy]] (Eupleridae)
| podčeleď = [[madagaskarští pucholové]] (Euplerinae)
| rod = '''fosa''' (''Cryptoprocta'')
| rod popsal = [[Edward Turner Bennett|Bennett]], 1833
| binomické jméno = Cryptoprocta ferox
| druh popsal = [[Edward Turner Bennett|Bennett]], 1833
| mapa rozšíření = Cryptoprocta ferox range map.svg
| popisek mapy = rozšíření fosy
}}
'''Fosa madagaskarská''' (''Cryptoprocta ferox'') je [[Šelmy|šelma]] [[Endemit|endemická]] pro [[Madagaskar]]. Je řazena do čeledi [[madagaskarské šelmy]] (Eupleridae), blízce příbuzné [[promykovití|promykovitým]] (Herpestidae). Klasifikace druhu je poměrně složitá, protože z fyziologického hlediska se fosy podobají kočkám, ale mají také mnoho vazeb na [[Cibetkovití|cibetkovité]] (Viverridae) a promykovité šelmy. Genetické studie prokázaly, že fosy a ostatní madagaskarské šelmy jsou si blízce příbuzné a tvoří samostatný [[Kladistika|kladogram]].

Fosa je největším masožravým savcem Madagaskaru: lze ji srovnávat například s malými [[Puma americká|pumami americkými]] (''Puma concolor''). Tělo dospělých jedinců měří na délku 70 až 80&nbsp;cm a váží mezi 5,5 a 8,6&nbsp;kg. Samci jsou větší než samice. Mají zatažitelné drápy a flexibilní kotníky, což jim umožňuje lézt po stromech nahoru a dolů hlavou napřed a skákat ze stromu na strom.

Obývají výhradně zalesněné lokality a aktivně loví ve dne i v noci. Více než 50 % ze stravy fos tvoří [[Lemur|lemuři]], zbytek tvoří [[Ještěrkovití|ještěrky]] (Lacertidae), [[hlodavci]] (Rodentia) a [[ptáci]] (Aves). [[Kopulace|Páření]] většinou probíhá na rovných větvích stromů a může trvat i několik hodin. Po úspěšném spáření je samice [[Březost|březí]] tři měsíce. Vrh čítá od jednoho do šesti mláďat, která se rodí slepá a bezzubá. Pohlavní dospělosti fosy dosahují ve věku tří až čtyř let.

Dle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodního svazu ochrany přírody]] (IUCN) druhu fosa přísluší status zranitelný. Největší hrozbou pro jejich populace je ztráta přirozeného prostředí.

== Nomenklatura ==

=== Etymologie ===
Rodový název ''Cryptoprocta'' má původ v řeckých slovech ''crypto'', tedy skrytý, a ''procta'' – [[Řitní otvor|řiť]]. Toto jméno vzniklo kvůli tomu, že fosy mají řitní otvor ukrytý v análním váčku. Druhové jméno ''ferox'' je [[přídavné jméno]] pocházející z [[Latina|latiny]] a znamená ''divoký''. Na Madagaskaru jsou fosy označovány stejně jako v [[Čeština|češtině]], tedy ''fosa''. Toto slovo má kořeny v [[Austronéské jazyky|austronéských jazycích]], nicméně není přesně znám jeho původ. Mohlo vzniknout z ibanského slova ''Posa'', značícího kočku, nebo také z [[Malajština|malajského]] slova ''Pusa'', které odkazuje na druh [[lasice východní]] (''Mustela nudipes'').

Jménem se fosy podobají [[fanaloka|fanalokám]] (''Fossa fossana''), ale i přes podobné jméno si tyto druhy nejsou blízce příbuzné.

=== Taxonomie ===
[[Soubor:Fossa-drawing.jpg|vlevo|náhled|Kresba fosy [[Gustav Mützel|Gustava Mützela]] z roku 1876]]
Druh fosa byl oficiálně popsán v roce 1833 [[Edward Turner Bennett|Edwardem Turnerem Bennettem]] na základě vzorku zaslaného [[Charles Telfair|Charlesem Telfairem]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Benett|jméno=Edward Turner|titul=Notice of a new genus of Viverridous Mammalia from Madagascar|periodikum=Proceedings of the Zoological Society of London|vydavatel=|url=https://archive.org/stream/lietuvostsrmoksl33liet#page/n58/mode/1up|datum vydání=1833|datum přístupu=2016-12-28}}</ref> Vzhledem k vlastnostem, které mají fosy společné s kočkami, promykovitými a cibetkovými, bylo ale těžké druh správně zařadit. Benett původně druh zařadil druh mezi cibetky a tato klasifikace se zachovala po dlouhou dobu. Kompaktní mozkovna, velké oční důlky, zatažitelné drápy a [[chrup]] uzpůsobený pro masožravce je ale spojoval spíše s kočkami.<ref name=":0">HAWKINS, C. E.. Cryptoprocta ferox, Fossa, Fosa. In GOODMAN, S. M.; BENSTEAD, J. P.. ''The Natural History of Madagascar''. [s. l.] : University of Chicago Press, 2003. {{ISBN|0-226-30306-3}}.  (anglicky)</ref> Roku 1939 [[William King Gregory]] a Milo Hellman zařadili druh do vlastní [[Podčeleď|podčeledi]] kočkovitých šelem pojmenované Cryptoproctinae. [[George Gaylord Simpson]] ale roku 1945 fosy zařadil zpět mezi cibetkovité, přestože uznal, že existuje spojitost s kočkami.<ref name=":1">{{Citace periodika|příjmení=Köhncke|jméno=Michael|příjmení2=Leonhardt|jméno2=Klaus|titul=Cryptoprocta ferox|periodikum=Mammalian Species|datum=1986-01-01|číslo=254|strany=1–5|doi=10.2307/3503919|url=http://www.jstor.org/stable/3503919|datum přístupu=2016-12-28}}</ref><ref name=":2">YODER a FLYNN, str. 1253-1256</ref>[[Soubor: Fossa (mammal) skulls.jpg|náhled|Lebka dospělé fosy: pohled shora, zdola, ze strany a dolní čelist ze strany a shora]]
[[Soubor:Fossa at the Cincinnati Zoo.jpg|náhled|Fosa chovaná v zoo v [[Spojené státy americké|americkém]] [[Cincinnati]]]]
Roku 1993 Géraldine Veron a François Catzeflis zveřejnili studii DNA, ze které vyplývalo, že jsou fosy geneticky blíže spíše promykovitým šelmám než kočkám a cibetkám.<ref name=":0" /><ref name=":2" /> O dva roky později zkoumal Veron [[DNA]] fos znovu, ale tentokrát došel k závěru, že patří mezi kočky.<ref name=":2" /> Roku 2003 ale přišel zlom: Anne Yoder díky molekulární fylogenetice, [[Jaderná DNA|jaderné DNA]] a [[mitochondriální DNA]] zjistila, že všechny madagaskarské šelmy mají společné předky. Díky tomu se madagaskarské šelmy oficiálně zařadily mezi [[Monofyletismus|monofyletické]] taxony a vytvořily samostatný kladogram. Jejich nejbližšími příbuznými jsou pravděpodobně afričtí a asijští savci z čeledi promykovití.<ref name=":3">{{Citace periodika|příjmení=Yoder|jméno=Anne D.|příjmení2=Burns|jméno2=Melissa M.|příjmení3=Zehr|jméno3=Sarah|titul=Single origin of Malagasy Carnivora from an African ancestor|periodikum=Nature|datum=2003-02-13|ročník=421|číslo=6924|strany=734–737|issn=0028-0836|pmid=12610623|doi=10.1038/nature01303|poznámka=PMID 12610623|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12610623|datum přístupu=2016-12-30}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Veron|jméno=Géraldine|příjmení2=Colyn|jméno2=Marc|příjmení3=Dunham|jméno3=Amy E.|titul=Molecular systematics and origin of sociality in mongooses (Herpestidae, Carnivora)|periodikum=Molecular Phylogenetics and Evolution|datum=2004-03-01|ročník=30|číslo=3|strany=582–598|issn=1055-7903|pmid=15012940|doi=10.1016/S1055-7903(03)00229-X|poznámka=PMID 15012940|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15012940|datum přístupu=2016-12-30}}</ref><ref name=":4">{{Citace periodika|příjmení=Barycka|jméno=Ewa|titul=Evolution and systematics of the feliform Carnivora|periodikum=Mammalian Biology - Zeitschrift für Säugetierkunde|datum=2007-09-03|ročník=72|číslo=5|strany=257–282|doi=10.1016/j.mambio.2006.10.011|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1616504707000067|datum přístupu=2016-12-30}}</ref> Všechny madagaskarské šelmy mají proto samostatnou čeleď. V rámci této čeledi jsou fosy společně s [[Puchol malý|pucholy malými]] (''Eupleres goudotii'') a [[Puchol velký|pucholy velkými]] (''Eupleres major)'' zařazeny v podčeledi [[madagaskarští pucholové]]. Jejich příbuzenské vztahy s cibetkami zůstávají nejasnou záležitostí.<ref name=":3" /><ref name=":4" />

Krom tohoto druhu fosy byly ale odkryty i [[fosilie]] podobného druhu, který byl roku 1902 popsán jako samostatný pod názvem ''Cryptoprocta spelea''. Tento vyhynulý druh byl mnohem větší než současné fosy, mimo to jsou si druhy stavbou těla podobné.<ref name=":1" /> Obyvatelé Madagaskaru navíc rozdělují fosy na dva typy: větší černé fosy a menší načervenalé. Na jihozápadě ostrova byly dokonce hlášeny případy bílých fos. Není jasné, zda se jedná spíše o lidové označení, vytvořené na základě množství [[melanin]]u nebo obecně [[Leucismus|leucismu]], nebo se skutečně jedná o samostatné druhy.<ref name=":1"/><ref name=":5" />
<center>
{| class="wikitable" style="text-align:left;" align="center" cellpadding="10"
|+Fylogeneze čeledi Madagaskarské šelmy (Eupleridae)
|-
|{{klad | style=font-size:100%;line-height:100% 
| popisek1 = &nbsp;&nbsp;&nbsp;'''Madagaskarské šelmy'''&nbsp;&nbsp;&nbsp;
|1={{klad
 |1={{klad
    |popisek1='''''Cryptoprocta'''''
    |1={{Clade
       |1='''''C. ferox''''' ('''Fosa''')
       |2=†''C. spelea''
    }}
    |2=''Fossa'' ([[Fanaloka]])
 }}
 |2=''[[Eupleres]]''|state2=dashed
 |3={{klad
    |1=''Galidia'' ([[Galidie proužkovaná]])
    |2={{klad
       |1=''[[Galidictis]]''
       |2={{klad
          |1=''[[Salanoia]]''|state1=dashed
          |2=''Mungotictis'' ([[Galidie tenkopruhá]])
          }}
       }}
     }}
   }}
 }}
|}
</center>

== Popis ==
Fosa může působit jako zmenšená forma pumy americké.<ref name=":5" /> Jedná se o dobře osvaleného savce se štíhlým tělem a ocasem, který je téměř tak dlouhý jako samotné tělo. Mozkovna je podobná jako u promykovitých šelem a širší než u kočkovitých šelem. Čenich je široký a krátký, uši zaoblené a velké.<ref name=":1"/> Oči s hnědými [[duhovka]]mi jsou posazené daleko od sebe, [[Zornice|zřítelnice]] jsou rozšířené a zužují se do štěrbin. Stejně jako ostatní druhy šelem, které loví převážně v noci, i oči fos odrážejí světlo. Odražené světlo má oranžový odstín.<ref name=":0" /> Délka těla dospělé fosy je 70 až 80&nbsp;cm, ocas má mezi 65 a 70&nbsp;cm. [[Pohlavní dimorfismus]] je u fos zřetelný: Zatímco samci váží 6,2 až 8,6&nbsp;kg, váha samic se pohybuje od 5,5 do 6,8&nbsp;kg. Byly dokonce hlášeny případy fos o váze až 20&nbsp;kg, ale tyto údaje byly popřeny na základě nedůvěryhodného zdroje. Severní a východní Madagaskar většinou obývají menší jedinci, naopak na jihu a západě žijí urostlejší kusy.<ref name=":1"/> Fosy mají dobře vyvinutý zrak, sluch i čich. Navíc se jedná o zvířata, která ani v zajetí netrpí chorobami, které sužují jiné druhy šelem.<ref name=":6">{{Citace periodika|příjmení=Winkler|jméno=A.|titul=Neueste Erkenntnisse zur Biologie, Haltung und Zucht der Fossa (Cryptoprocta ferox)|periodikum=Der Zoologische Garten|datum=|rok=2003|ročník=73|číslo=5|strany=296–311|url=}}</ref>

Samci i samice mají krátkou, rovnou a hustou [[srst]] bez skvrn nebo jiných znaků. Zbarvení bývá červenohnědé na většině těla, na slabinách, břiše a vnitřní straně nohou je světlejší až krémové. Kvůli načervenalému sekretu, který vylučují hrudní [[Žláza|žlázy]], mohou samci v období říje mít oranžovou srst na břiše, ale nejedná se o pravidlo. Ocas této šelmy bývá světlejší než zbytek těla. Mláďata jsou šedá až bílá.<ref name=":1" />

Fosy jsou [[Fyziologie|fyziologicky]] přizpůsobeny lezení po stromech.<ref name=":0" /><ref name=":5">GOODMAN, S. (2009). "Family Eupleridae (Madagascar Carnivores)". In Wilson, D Mittermeier R. ''Handbook of Mammals of the World. Volume 1: Carnivores''. Lyns Edicions. {{ISBN|978-84-96553-49-1}}.</ref> Používají ocas pro udržení rovnováhy a zatahovatelné drápy, aby lépe šplhaly po stromech. Kotník a chodidla fos jsou velice flexibilní a díky tomu se může noha zvířete natočit tak, aby mohla správně uchopit kmen a vylézt po něm nebo naopak slézt hlavou dolů.<ref name=":1" /> Fosy umějí také skákat ze stromu na strom.<ref name=":0" /> Tlapy jsou chráněny silnými polštářky.<ref name=":1" />

Fosy mají množství pachových žláz, avšak u samic méně vyvinutých. Stejně jako vyhynulý rod z [[Čeleď|čeledi]] [[Hyenovití|hyenovitých]] ''Herpestides'' mají perianální žlázy umístěny v análním váčku, který obklopuje [[řitní otvor]]. Penilní žlázy se zase nacházejí převážně v okolí [[penis]]u nebo [[Pochva|pochvy]] a produkují silný pach. Stejně jako již zmíněný rod šelem ''Herpestides'' nemají [[šourek]]. Samci fos mají neobvykle velký penis a [[Pyjová kost|pyjovou kost]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Ewer|jméno=R. F.|příjmení2=|jméno2=|titul=The Carnivores|url=https://books.google.cz/books?id=IETMd3-lSlkC&printsec=frontcover&redir_esc=y#v=onepage&q=cryptoprocta%20penis&f=false|vydání=1|vydavatel=Cornell University Press|místo=New York|rok=1998|počet stran=542|strany=32|isbn=0801484936|jazyk=en}}</ref>: Při [[Erekce|erekci]] dosahuje až k předním nohám a průměrná tloušťka je 20&nbsp;mm. Jedinečné jsou ale spíše samičky: Těm mezi prvním a druhým rokem života začne růst velký [[klitoris]], pokrytý ostrými výrůstky i s pyjovou kostí, takže připomíná spíše samčí pohlavní orgán.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hawkins
| jméno = Clare E.
| příjmení2 = Dallas
| jméno2 = John F.
| příjmení3 = Fowler
| jméno3 = Paul A.
| titul = Transient Masculinization in the Fossa, Cryptoprocta ferox (Carnivora, Viverridae)
| periodikum = Biology of Reproduction
| datum = 2002-03-01
| ročník = 66
| číslo = 3
| strany = 610–615
| issn = 0006-3363
| doi = 10.1095/biolreprod66.3.610
| url = https://academic.oup.com/biolreprod/article/66/3/610/2723827/Transient-Masculinization-in-the-Fossa
| datum přístupu = 2017-08-18
}}</ref> Vylučuje navíc stejný naoranžovělý sekret, jako je tomu u samců.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Macdonald
| jméno = David Whyte
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = The Princeton Encyclopedia of Mammals
| url = https://books.google.cz/books?id=ZUNFAQAAIAAJ&dq=9780691140698&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwi7nLiG_-DVAhVJJJoKHTe1B6AQ6AEIJjAA
| vydání =
| vydavatel = Princeton University Press
| místo =
| rok = 2009
| počet stran = 980
| strany = 668–669
| isbn = 9780691140698
| poznámka = Google-Books-ID: ZUNFAQAAIAAJ
| jazyk = en
}}</ref> Se stárnutím se pyjová kost zmenšuje.

=== Srovnání s příbuznými šelmami ===
Obecně lze říci, že fosy mají společné rysy se zástupci dalších tří čeledí. S kočkovitými mají společné především návyky spojené s jídlem a trávení. Jedná se například o tvar zubu, obličejovou část lebky, jazyk a samotný [[Trávicí soustava|trávicí trakt]].<ref name=":1" /> Některé části lebky fos se zase podobají zástupcům rodu cibetka (''Viverra'') a samotná stavba těla je podobná jako u promykovitých. Zubní vzorec stálého chrupu je <math>{3.1.3-4.1 \over 3.1.3-4.1}</math> (tři [[řezák]]y, jeden [[Špičák (zub)|špičák]], tři nebo čtyři [[Třenový zub|třenové zuby]] a jedna [[stolička]] na každé straně horní i dolní čelisti). [[Dočasný chrup]] bývá podobný s tím rozdílem, že chybějí čtvrtý třenový zub a stolička.

== Chování ==
[[Soubor:Fretkat 03.JPG|vlevo|náhled|Odpočívající fosa]]
Fosy jsou aktivní během dne i v noci. Vrchol jejich aktivity nastává brzy ráno nebo naopak pozdě odpoledne či dlouho v noci.<ref name=":5" /> Během dne se přesouvají a spí na příhodných místech, jen samice s mladými se na noc vrací do nory.<ref name=":5" /> Během jednoho dne urazí dospělí jedinci 2 až 5&nbsp;km, ve výjimečných případech to může být i 7&nbsp;km.<ref name=":5" /> Jednotlivci si vymezují svá území: Například samci v rezervaci Kirindy mívají teritorium o rozloze až 26&nbsp;km<sup>2</sup>, zatímco území samic v této rezervaci bývá poloviční, tedy 13&nbsp;km<sup>2</sup>. V období sucha se vymezená území, pravděpodobně kvůli nedostatku potravy a vody, zvětšují. V roce 1998 se odhadovalo, že v rezervaci Kirindy připadá jedna fosa na 4&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name=":0" /> Podobná pozorování proběhla i mezi léty 1994 a 1996 a tehdy jedna dospělá fosa připadala na 5,6&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name=":7" />

Vyjma samic s mladými žijí fosy většinou jednotlivě.<ref name=":1" /><ref name=":7">{{Citace periodika
| příjmení = Hawkins
| jméno = Clare E.
| příjmení2 = Racey
| jméno2 = Paul A.
| titul = Low population density of a tropical forest carnivore, Cryptoprocta ferox: implications for protected area management
| periodikum = Oryx
| datum = 2005/01
| ročník = 39
| číslo = 1
| strany = 35–43
| issn = 1365-3008
| doi = 10.1017/s0030605305000074
| url = https://www.cambridge.org/core/journals/oryx/article/low-population-density-of-a-tropical-forest-carnivore-cryptoprocta-ferox-implications-for-protected-area-management/6E50EC13B1DC9D0419C3C5CBA0ABB960
| datum přístupu = 2017-08-17
}}</ref> Nicméně existují i případy větších skupin: V roce 2009 vyšla studie, během níž byla zaznamenána smečka tří fos, které společně lovily [[Sifaka malý|sifaku malého]] (''Propithecus verreauxi'').<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lührs
| jméno = Mia-Lana
| příjmení2 = Dammhahn
| jméno2 = Melanie
| titul = An unusual case of cooperative hunting in a solitary carnivore
| periodikum = Journal of Ethology
| datum = 2010-05-01
| ročník = 28
| číslo = 2
| strany = 379–383
| issn = 0289-0771
| doi = 10.1007/s10164-009-0190-8
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s10164-009-0190-8
| datum přístupu = 2017-08-17
}}</ref>

Fosy komunikují pomocí zvuků, pachů i gest. Mezi zvukové projevy patří například vrčení a výstražné volání. Naopak dlouhé a vysoké tóny slouží k přivolání dalších fos. Během páření pak samice vydávají zvuky podobné kočičímu mňoukání.<ref name=":1" /> Fosy celoročně produkují sekret z análních žláz na stromy nebo skály, což slouží především ke značení [[Teritorium (ekologie)|teritoria]]. Umějí komunikovat i pomocí grimas a pohybů; co přesně ale jednotlivá gesta znamenají, je nejisté.<ref name=":1" /> [[Agrese|Agresivita]] se u dospělých jedinců projevuje jen v období páření, především pak samci svádějí souboje se soky. Rvačka je většinou krátká a pro poraženého nebývá smrtelná.<ref name=":1" /> V zajetí nejsou fosy vůči lidem agresivní.<ref name=":6" />

=== Potrava ===
Fosy jsou masožravá zvířata a jejich jídelníček tvoří především malí a střední živočichové. Tento druh je jedním z osmi masožravců endemických pro Madagaskar a je také tím největším z nich. Jako jediné jsou ale fosy schopny lovit jakékoli druhy [[lemur]]ů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dollar
| jméno = L.
| titul = Preliminary report on the status, activity cycle, and ranging of Cryptoprocta ferox in the Malagasy rainforest, implications for conservation
| periodikum = Small Carnivore Conservation
| datum =
| rok = 1999
| ročník = 20
| číslo =
| strany = 7–10
| url =
}}</ref><ref name=":8">{{Citace periodika
| příjmení = Patel
| jméno = E. R.
| titul = Silky Sifaka predation (Propithecus candidus) by a Fossa (Cryptoprocta ferox)
| periodikum = Lemur News
| datum =
| rok = 2005
| ročník = 10
| číslo =
| strany = 25–27
| url =
}}</ref> Právě pro ně jsou fosy hlavními predátory.<ref name=":8" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wright
| jméno = Patricia C.
| titul = Demography and life history of free-rangingPropithecus diadema edwardsi in ranomafana national park, madagascar
| periodikum = International Journal of Primatology
| datum = 1995-10-01
| ročník = 16
| číslo = 5
| strany = 835
| issn = 0164-0291
| doi = 10.1007/bf02735722
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/BF02735722
| datum přístupu = 2017-08-18
}}</ref>

== Chov ==
První odchov fos v zajetí se uskutečnil roku 1974 ve [[Francie|Francii]]. V Česku tato zvířata v minulosti chovala například [[Zoologická zahrada Olomouc|Zoo Olomouc]] a v [[Ústí nad Labem]], kde se podařily i odchovy. K roku 2024 byly fosy v Česku chovány ve třech zoologických zahradách – [[Zoo Praha]], [[ZOO Dvůr Králové|Safari Park Dvůr Králové]] a [[Zoologická zahrada Tábor|Zoo Tábor]].

=== Safari park Dvůr Králové nad Labem ===
První fosy sem byly dovezeny již v [[1980–1989|80. létech]] 20. století<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Roman
| jméno = Václav
| titul = Do dvorské zoo se vracejí fosy
| url = http://21stoleti.cz/2017/08/10/do-dvorske-zoo-se-vraceji-fosy/
| vydavatel = 21. století
| místo =
| datum vydání = 2017-08-10
| datum přístupu = 2017-08-17
}}</ref> a chov zde probíhal nepřetržitě až do roku 2010, kdy byl chov ukončen.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Do ZOO Dvůr Králové se vrátila fosa
| url = https://zoodvurkralove.cz/cz/zvirata-a-expozice/nove-prirustky/do-zoo-dvur-kralove-se-vratila-fosa
| vydavatel = ZOO Dvůr Králové
| místo =
| datum vydání = 2017-08-09
| datum přístupu = 2017-08-18
}}</ref> Za tuto dobu se podařilo odchovat šestnáct mláďat, Královédvorský safari park byl dokonce 5. na světě, kde se podařilo odchovat mládě. V roce 2017 došlo k obnově chovu. Nejprve byl dovezen samec z [[Zoo Lipsko|Lipské]] zoologické zahrady a později k němu přibyla i samice. V následujícím roce 2018 se narodila a podařila odchovat dvě mláďata. Fosa je zde umístěna v expozici pavilónu Madagaskar a tropický les.

=== Zoo Praha ===
Budoucí chovný pár fos se od srpna 2024 zabydluje v pavilonu šelem a plazů v dolní části zoologické zahrady.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zoo Praha nově chová fosy
| periodikum = Zoo Praha
| url = https://www.zoopraha.cz/aktualne/novinky-u-zvirat/14899-zoo-praha-nove-chova-fosy
| jazyk = cs-cz
| datum přístupu = 2024-08-10
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zoologická zahrada hl. m. Prahy
| titul = Podzimní enrichment u fos
| url = https://www.youtube.com/watch?v=m5_0tBzyLsA
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Krátce ze zoo
| titul = Jak se baví vrcholový predátor Madagaskaru? Hlavou dolů. (Nikola Dostálková)
| url = https://www.youtube.com/watch?v=ZXGlN1HIHdw
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|en|Fossa (animal)|781272206}}<references />

=== Literatura ===
* {{Citace sborníku
 | příjmení = Yoder
 | jméno = A. D.
 | příjmení2 = Flynn
 | jméno2 = J. J.
 | titul = Origin of Malagasy Carnivora
 | příjmení sestavitele = Goodman
 | jméno sestavitele = S. M.
 | příjmení sestavitele2 = Benstead
 | jméno sestavitele2 = J. P.
 | sborník = The Natural History of Madagascar
 | vydavatel = University of Chicago Press
 | místo = 
 | rok = 2003
 | strany = 
 | isbn = 0-226-30306-3
 | jazyk = en
 | počet stran = 1709
}}
* {{Citace sborníku
 | příjmení = Hawkins
 | jméno = C. E.
 | titul = Cryptoprocta ferox, Fossa, Fosa
 | příjmení sestavitele = Goodman
 | jméno sestavitele = S. M.
 | příjmení sestavitele2 = Benstead
 | jméno sestavitele2 = J. P.
 | sborník = The Natural History of Madagascar
 | vydavatel = University of Chicago Press
 | místo = 
 | rok = 2003
 | strany = 
 | isbn = 0-226-30306-3
 | jazyk = en
 | počet stran = 1709
}}

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Cryptoprocta ferox}}
* {{Commons|Cryptoprocta ferox}}
* {{Wikislovník|heslo=fosa}}
* [https://web.archive.org/web/20140628053903/http://www.zoo-olomouc.cz/app/karta-zvirete/62 Fosa v ZOO Olomouc]

{{Taxonbar|from=Q183330}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Živočichové}}

[[Kategorie:Šelmy madagaskarské]]
[[Kategorie:Endemity Madagaskaru]]