Zobrazení zdroje stránky Elektrický náboj

{{Infobox - fyzikální veličina
| název = Elektrický náboj
| značka = Q
| jednotka = [[coulomb]]
| značka jednotky = C = [[ampér|A]]·[[sekunda|s]]
| rozměrový symbol = I⋅T
| dělení dle složek = skalární
| obrázek = VFPt charges plus minus thumb.svg
| velikost obrázku = 
| popisek = dva bodové náboje
| soustava SI = odvozená
}}
'''Elektrický náboj''' je [[fyzikální veličina]] a vlastnost [[Hmota|hmoty]]. Hmota nesoucí elektrický náboj je zdrojem [[elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]] a zároveň v elektromagnetickém poli na ni působí [[Lorentzova síla]]. Polarita elektrického náboje může být kladná nebo záporná. Dle konvence [[proton]]y nesou kladný náboj a [[elektron]]y záporný. V klidu se náboje stejné polarity [[Elektrostatika|elektrostaticky]] odpuzují, opačné přitahují. Celkový elektrický náboj se [[Zákon zachování|zachovává]] a těleso s nulovým celkovým nábojem se označuje jako elektricky neutrální. Náboj není neomezeně dělitelný, ale vyskytuje se v násobcích [[Elementární náboj|elementárního náboje]]&nbsp;{{Mvar|e}} (proton nese náboj&nbsp;+{{Mvar|e}}, elektron&nbsp;−{{Mvar|e}}).

Elektrický náboj je [[Skalární veličina|skalární]] a [[Extenzivní veličina|extenzivní]] veličina. Jeho [[Hlavní jednotka SI|hlavní jednotkou v soustavě SI]] je [[coulomb]]&nbsp;(C), pojmenovaný po francouzském fyzikovi [[Charles-Augustin de Coulomb|Charlesi-Augustinovi de Coulombovi]].

[[Klasická elektrodynamika]] pomocí chování elektrického náboje popisuje [[elektromagnetická interakce|elektromagnetickou interakci]], jednu ze čtyř [[Základní interakce|základních interakcí]]. V případě významných [[Kvantová mechanika|kvantových jevů]] je však nutné použít [[kvantová elektrodynamika|kvantovou elektrodynamiku]], která s elektrickým nábojem přímo nepracuje. Namísto něj se zabývá interakcí kvantového pole [[Foton|fotonů]] s [[Kvantové pole|kvantovými poli]] ostatních druhů [[Elementární částice|elementárních částic]].

Elektrický náboj se měří přímo pomocí [[elektrometr]]u či [[elektroskop]]u a nepřímo integrací [[elektrický proud|elektrického proudu]] podle [[čas]]u.

== Historie ==
[[George Johnstone Stoney|George Stoney]] navrhl po objevu kvantování elektrického náboje, aby se základnímu kvantu elektrického náboje říkalo „elektron“. Bylo to před objevením [[elektron]]u (částice) [[Joseph John Thomson|J. J. Thomsonem]] v roce 1897. Dnes tuto veličinu nazýváme [[elementární náboj]] <math>e</math>.

Jednotka elektrického náboje [[coulomb]] byla navržena v roce 1946 a [[Ratifikace|ratifikována]] v roce 1948.

== Veličina a jednotky ==
Elektrický náboj (též ''velikost'' nebo ''množství'' elektrického náboje) je [[Skalární veličina|skalární]] a [[Extenzivní veličina|extenzivní]] veličina s obvyklou značkou {{Mvar|Q}} nebo {{Mvar|q}}.

=== Hlavní jednotka ===
[[Hlavní jednotka SI|Hlavní jednotkou]] elektrického náboje v [[Soustava SI|soustavě SI]] je [[coulomb]]&nbsp;(C), pojmenovaný po francouzském fyzikovi [[Charles-Augustin de Coulomb|Charlesi-Augustinovi de Coulombovi]]. Jedná se o [[Odvozená jednotka SI|odvozenou jednotku]] rovnou ampérsekundě&nbsp;(A·s) neboli náboji, který je [[Elektrický proud|elektrickým proudem]] jeden [[ampér]] přenesen za jednu [[Sekunda|sekundu]]:
: 1&nbsp;C&nbsp;=&nbsp;1&nbsp;A·s

Velikost coulombu i ampéru je definovaná fixací číselné hodnoty velikosti [[elementární náboj|elementárního náboje]]&nbsp;{{Mvar|e}}&VeryThinSpace;:
: {{Mvar|e}}&nbsp;=&nbsp;{{Val|1.602176634e-19|u=C}} (přesně)

=== Dílčí jednotky ===
Z [[Dílčí jednotka|dílčích jednotek]] soustavy SI se používá zejména milicoulomb&nbsp;(mC, tisícina coulombu) a mikrocoulomb&nbsp;(μC, miliontina coulombu).

=== Vedlejší jednotky ===
{{Viz též|Vedlejší jednotka}}
[[Ampérhodina]]&nbsp;(1&nbsp;Ah&nbsp;=&nbsp;3600&nbsp;C) se používá v&nbsp;[[Elektrotechnika|elektrotechnice]] zejména při uvádění kapacity [[Galvanický článek|galvanických článků]]. Častá je též miliampérhodina&nbsp;(mAh), tedy tisícina ampérhodiny.

Elementární náboj ({{Mvar|e}}) zmíněný výše se jako jednotka náboje často vyskytuje ve fyzice a chemii.

=== Jiné soustavy jednotek ===
V soustavách jiných než SI má náboj obecně jiný rozměr a jeho jednotka i jinou velikost. Například v elektrostatické variantě [[Soustava CGS|soustavy CGS]] , CGS-ESU, je jednotkou statcoulomb neboli franklin o velikosti 1 Fr = 1 g<sup>1/2</sup>⋅cm<sup>3/2</sup>⋅s<sup>−1</sup>; v magnetické variantě, CGS-EMU, je jednotkou 1 abcoulomb =  1 g<sup>1/2</sup>⋅cm<sup>1/2</sup>.

== Související veličiny ==

=== Hustota náboje ===
{{Přesměrování|Hustota elektrického náboje}}

[[Intenzivní veličina|Intenzivním]] protějškem elektrického náboje je hustota náboje, která vyjadřuje množství náboje v jednotce objemu (například uvnitř tělesa), plochy (například na povrchu tělesa) nebo délky (například vlákna).
{| class="wikitable"
|+Hustota náboje podle dimenze
!Veličina
!Definice
!Značka a vzorec
!Jednotka
|-
|Délková neboli lineární hustota náboje
|Náboj na jednotku délky
| style="text-align: center" |<math>\lambda_q = \mathrm{d}Q / \mathrm{d}l</math>
| style="padding-left: 1.7em" |C/m
|-
|Plošná neboli povrchová hustota náboje
|Náboj na jednotku plochy
| style="text-align: center" |<math>\sigma_q = \mathrm{d}Q / \mathrm{d}S</math>
| style="padding-left: 1.7em" |C/m<sup>2</sup>
|-
|(Prostorová) hustota náboje
|Náboj na jednotku objemu
| style="text-align: center" |<math>\rho_q = \mathrm{d}Q / \mathrm{d}V</math>
| style="padding-left: 1.7em" |C/m<sup>3</sup>
|}

Při zkoumání [[makroskopické těleso|makroskopických těles]] můžeme k popisu rozložení elektrických nábojů v tělese využít [[hustota elektrického náboje|hustotu elektrického náboje]].

=== Elektrický proud ===
[[Elektrický proud]] vyjadřuje, kolik náboje projde přes určitou plochu za jednotku času:
: <math>I = {\mathrm{d}Q \over \mathrm{d}t}</math>

Pohybující se elektrický náboj je popisován pomocí [[elektrický proud|elektrického proudu]].

=== Hustota elektrického proudu ===
Intenzivním protějškem elektrického proudu je vektor [[hustota elektrického proudu|hustoty elektrického proudu]], který vyjadřuje, jak velký proud teče jednotkovou plochou a jakým směrem:
: <math>\boldsymbol{J} = {\mathrm{d}I \over \mathrm{d}S_\perp} \, \boldsymbol{n} = \rho_q \, \boldsymbol{v}</math>
kde
: <math>S_\perp</math> je plocha kolmá na směr pohybu náboje,
: {{Mvar|'''n'''}} je jednotkový vektor ve směru pohybu kladného náboje,
: {{Mvar|&rho;{{sub|q}}}} je hustota náboje,
: {{Mvar|'''v'''}} je [[rychlost]] pohybu nosičů náboje.

== Polarita ==
Elektrický náboj může mít [[kladné číslo|kladnou]] nebo [[záporné číslo|zápornou]] hodnotu, čímž se odlišuje od hmotnosti, která je vždy kladná. O tělesech nesoucích kladný náboj říkáme, že jsou '''kladně nabitá''', a tělesa se záporným elektrickým nábojem označujeme jako '''záporně nabitá'''.

Volba kladného a záporného náboje je dána pouze [[konvence|konvencí]] ještě před objevem elektronu, podle které byl směr [[elektrický proud|elektrického proudu]] stanoven jako směr od kladného pólu k zápornému; tím pádem došlo k tomu, že [[elektron]]u byl posléze přisouzen záporný náboj.

== Celkový elektrický náboj ==
Celkový elektrický náboj tělesa je záporný, pokud celkový počet jeho elektronů je větší než celkový počet jeho protonů, kladný v opačném případě. Tělesa se stejným počtem protonů a elektronů mají nulový náboj a jsou označována jako elektricky neutrální. 

Tělesa (částice) s ''[[nula|nulovým]] elektrickým nábojem'' se nazývají '''elektricky neutrálními tělesy'''. Tělesa (částice) s elektrickým nábojem (říkáme o nich, že ''nesou elektrický náboj''), se označují jako '''nabitá tělesa'''.

Pokud se v tělese nachází více elektrických nábojů, je výsledný elektrický náboj tělesa roven [[algebraický součet|algebraickému součtu]] elektrických nábojů jednotlivých částí, tzn. <math>e_c = \sum_i e_i \,</math>, kde <math>e_i</math> označuje elektrický náboj <math>i</math>-té části tělesa a <math>e_c</math> je jeho celkový elektrický náboj.

Některá tělesa mohou obsahovat nositele kladného i záporného náboje (často ve velkém množství), přičemž celková hodnota elektrického náboje takového tělesa může být [[nula|nulová]], tzn. těleso jako celek je elektricky neutrální. Přestože je celkový elektrický náboj tělesa nulový, bude i takové těleso působit na své okolí určitými elektrickými silami. Nebudou-li nositelé náboje rozptýleni po tělese rovnoměrně, bude se působení těchto sil projevovat i v makroskopickém měřítku. Taková tělesa pak označujeme jako '''[[polarizace (elektrostatika)|polarizovaná]]'''. Díky [[Elektrostatická indukce|elektrostatické indukci]] se přitahuje i těleso nabité s neutrálním.

== Zákon zachování elektrického náboje ==
{{redirect|zákon zachování elektrického náboje}}
Celkový elektrický náboj <math>q</math> (''quantum'') izolované soustavy zůstává konstantní bez ohledu na změny uvnitř samotné soustavy. Tento zákon je vlastní všem procesům známým ve fyzice a lze jej v lokální podobě odvodit z měřítkové invariance vlnové funkce. Výsledkem zachování náboje je [[rovnice kontinuity]] náboje a proudu:

:<math>-q=\int i(t) \, \mathrm{d}t</math>
 
Obecně, rychlost změny hustoty náboje <math>\rho</math> v objemu <math>V</math> je rovna plošnému integrálu přes [[Hustota elektrického proudu|hustotu proudu]]  <math>J</math> procházejícího uzavřenou plochou <math>S</math> pod úhlem <math>\theta</math> rovnajícího se proudu <math>I</math>:

:<math>-\frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}t} \int_V \rho \, \mathrm{d}V = \int_S J \cos\theta \ \mathrm{d}S = I</math>

Pro elektrický náboj platí ''zákon zachování elektrického náboje'',<ref name="mff">{{Citace elektronického periodika
| titul = Elektrický náboj
| periodikum = Kurz fyziky pro DS
| vydavatel = Katedra fyziky povrchů a plazmatu MFF UK
| url = https://physics.mff.cuni.cz/kfpp/skripta/kurz_fyziky_pro_DS/display.php/elmag/1_1
| datum přístupu = 2020-11-18
}}</ref> což znamená, že celkový náboj [[izolovaná soustava|izolované soustavy]] se nemůže změnit.

Při vzájemném působení ([[interakce|interakci]]) elektricky nabitých částic bylo zjištěno, že celkový elektrický náboj systému, v němž k interakci dochází se nemění, tzn. nedochází k samovolnému vzniku nebo zániku elektrického náboje. Celkové množství náboje v elektricky izolované soustavě tedy zůstává [[konstanta|konstantní]]. Tato skutečnost se označuje jako '''zákon zachování elektrického náboje'''. Podle tohoto zákona nelze elektrický náboj vytvořit ani zničit, lze jej jen přemístit.

[[Experiment]]álně bylo také prověřeno, že velikost elektrického náboje se při jeho [[Mechanický pohyb|pohybu]] nemění. Tím se elektrický náboj odlišuje např. od [[hmotnost]]i, která podle [[teorie relativity]] s rostoucí [[rychlost]]í vzrůstá. Říkáme, že velikost elektrického náboje zůstává [[invariance|invariantní]] při [[transformace souřadnic|transformacích]] [[vztažná soustava|vztažné soustavy]].

== Coulombův zákon ==
[[Elektrostatická síla|Elektrostatickou sílu]], kterou na sebe vzájemně působí dva bodové náboje ve [[vakuum|vakuu]], popisuje [[Coulombův zákon]]. Ten říká, že velikost této síly je
: <math>F = {1 \over 4 \pi \varepsilon_0} {|q_1 q_2| \over r^2}</math>,
kde
: {{math|{{var|q}}{{sub|1}}}} a {{math|{{var|q}}{{sub|2}}}} jsou velikosti nábojů,
: {{mvar|r}} je vzájemná vzdálenost nábojů,
: {{math|{{var|&epsilon;}}{{sub|0}}}} je [[permitivita vakua]].

Při kladném součinu {{math|{{var|q}}{{sub|1}}&hairsp;{{var|q}}{{sub|2}}}} je tato síla odpudivá, při záporném přitažlivá.

Síly působící mezi dvěma nabitými (nepohybujícími se) tělesy jsou přitažlivé, jestliže mají tělesa náboje s opačnými znaménky, a odpudivé, pokud mají tělesa náboje se shodnými znaménky. Tyto síly se označují jako [[elektrostatická síla|elektrostatické]]. Pohybující se nabitá tělesa na sebe navíc působí [[magnetická síla|magnetickými silami]].

== Elektromagnetické pole a Lorentzova síla ==
Náboj ve svém okolí vytváří [[elektrické pole]],<ref>{{cite book |last1=Chabay |first1=Ruth |last2=Sherwood |first2=Bruce |title=Matter and interactions |date=2015 |publisher=Wiley |page=867 |edition=4th |url=https://www.wiley.com/en-us/Matter+and+Interactions%2C+4th+Edition-p-9781119080817}}</ref> pohybující se náboj navíc [[magnetické pole]]. Tato dvě pole dohromady tvoří [[elektromagnetické pole]]. Na náboj ve vnějším elektrickém poli působí [[elektrická síla]], na pohybující se náboj v magnetickém poli [[magnetická síla]]. [[Výslednice]] těchto dvou sil se nazývá [[Lorentzova síla]]. Časově ustálenými elektrickými silami se zabývá [[elektrostatika]].

== Nosiče elektrického náboje ==
{| class="floatright"
|+Elektrický náboj [[elementární částice|elementárních částic]] [[Standardní model|standardního modelu]]
| style="vertical-align: top;" |
{| class="wikitable" style="text-align: center; margin: 0;"
! rowspan="2" | [[Hmota]]<br>([[fermion]]y)
! colspan="3" |Generace
! rowspan="2" |Elektrický<br>náboj
|-
!1.
!2.
!3.
|-
! rowspan="2" |[[Kvark|Kvarky]]
|[[Kvark u|u]]
|[[Kvark c|c]]
|[[Kvark t|t]]
|{{Zlomek|+2|3}}&nbsp;{{mvar|e}}
|-
|[[Kvark d|d]]
|[[Kvark s|s]]
|[[Kvark b|b]]
|{{Zlomek|−1|3}}&nbsp;{{mvar|e}}
|-
! rowspan="2" |[[Lepton|Leptony]]
|[[Elektron|e<sup>−</sup>]]
|[[Mion|μ<sup>−</sup>]]
|[[Tauon|τ<sup>−</sup>]]
|−{{mvar|e}}
|-
|[[Elektronové neutrino|ν<sub>e</sub>]]
|[[Mionové neutrino|ν<sub>μ</sub>]]
|[[Tauonové neutrino|ν<sub>τ</sub>]]
|0
|}
| style="vertical-align: top;" |
{| class="wikitable" style="text-align: center; margin: 0;"
! rowspan="2" | [[Antihmota]]<br>(fermiony)
! colspan="3" |Generace
! rowspan="2" |Elektrický<br>náboj
|-
!1.
!2.
!3.
|-
! rowspan="2" |[[Antikvark|Antikvarky]]
|[[Antikvark u|{{Nadtržení|u|snížené=ano}}]]
|[[Antikvark c|{{Nadtržení|c|snížené=ano}}]]
|[[Antikvark t|{{Nadtržení|&hairsp;t&hairsp;}}]]
|{{Zlomek|−2|3}}&nbsp;{{mvar|e}}
|-
|[[Antikvark d|{{Nadtržení|d}}]]
|[[Antikvark s|{{Nadtržení|s|snížené=ano}}]]
|[[Antikvark b|{{Nadtržení|b}}]]
|{{Zlomek|+1|3}}&nbsp;{{mvar|e}}
|-
! rowspan="2" |Leptony
|[[Pozitron|e<sup>+</sup>]]
|[[Antimion|μ<sup>+</sup>]]
|[[Antitauon|τ<sup>+</sup>]]
| +{{mvar|e}}
|-
|[[Elektronové antineutrino|{{Nadtržení|ν<sub>e</sub>|snížené=ano}}]]
|[[Mionové antineutrino|{{Nadtržení|ν<sub>μ</sub>|snížené=ano}}]]
|[[Tauonové antineutrino|{{Nadtržení|ν<sub>τ</sub>|snížené=ano}}]]
|0
|}
| style="vertical-align: top;" |
{| class="wikitable" style="text-align: center; margin: 0;"
! [[Částice interakcí|Interakce]]<br>([[boson]]y)
!Elektrický<br>náboj
|-
|[[Gluon]]
|0
|-
|[[Foton]]
|0
|-
|[[Boson W]]
|±{{mvar|e}}
|-
|[[Boson Z]]
|0
|-
|[[Higgsův boson]]
|0
|}
|}

Z [[elementární částice|elementárních částic]] nesou elektrický náboj [[kvarky]] a [[antikvark]]y, některé [[lepton]]y ([[elektron]], [[mion]], [[tauon]] a jejich [[antičástice]] [[pozitron]], [[antimion]] a [[antitauon]]) a [[boson W]] (jedna z [[intermediální částice|intermediálních částic]]). Ostatní leptony ([[neutrino|neutrina]] a [[antineutrino|antineutrina]]) a [[boson]]y jsou neutrální. Náboj [[antičástice]] je vždy opačný k náboji dané částice.

V běžné [[Látka|látce]] nesou elektrický náboj pouze kladné [[proton]]y ([[složená částice|složené]] z [[kvark]]ů) a záporné elektrony (elementární). Až na znaménko je velikost náboje protonu a elektronu stejná, rovná [[elementární náboj|elementárnímu náboji]]&nbsp;{{mvar|e}}. Protony jsou s elektricky neutrálními [[neutron]]y vázané v [[atomové jádro|atomovém jádře]] (s výjimkou [[vodík 1|vodíku 1]], jehož jádro tvoří jediný proton).

Kladně nabité atomové jádro spolu s obalem ze záporně nabitých elektronů tvoří [[atom]] a atomy se mohou spojovat [[chemická vazba|chemickými vazbami]] do [[molekula|molekul]] a [[krystal]]ů. Má-li atom, molekula nebo jejich skupina celkový počet protonů a elektronů stejný, jde o neutrální [[částice|částici]]. Pokud se tento počet liší, jedná se o elektricky nabitý [[ion]] (při chybějících elektronech kladný [[kation]], při přebývajících elektronech záporný [[anion]]). [[Elektron]]y mohou být vázané v [[elektronový obal|elektronovém obalu]] atomu nebo v chemické vazbě, [[delokalizace elektronů|delokalizovaně]] vázané v molekule, volně pohyblivé uvnitř látky (například v [[Kovy|kov]]u) nebo zcela nevázané (například v [[plazma]]tu nebo [[vakuum|vakuu]]).

Uspořádaný pohyb nabitých částic tvoří [[elektrický proud]]. [[elektrický vodič|Elektricky vodivá]] prostředí tedy obsahují volně pohyblivé nosiče náboje, kterými mohou být elektrony, ionty či malá nabitá tělíska (například [[prach]]). V kovech a [[supravodič]]ích jsou to elektrony. V [[polovodič]]ích to mohou být elektrony, které v mřížce chemických vazeb přebývají ([[volný elektron|volné elektrony]]) nebo chybí ([[elektronová díra|díry]]). V [[elektrolyt]]ech vedou proud ionty. V plazmatu pak nevázané elektrony a ionty (především kationty).

Elektrické náboje, které se mohou volně pohybovat (např. ve [[elektrický vodič|vodičích]]), se označují jako '''volné náboje'''. Při [[polarizace dielektrika|polarizaci dielektrika]] se objevuje také '''polarizační náboj'''. Polarizační náboje se na rozdíl od nábojů ve vodičích nemohou v dielektriku přemisťovat na makroskopické vzdálenosti. Proto bývají označovány jako '''vázané náboje'''. Celková hodnota vázaných nábojů vzniklých [[elektrostatická polarizace|polarizací]] v celém objemu tělesa je vždy [[nula|nulová]]. Existence a rozložení těchto polarizačních nábojů je spojena s přítomností [[elektrostatické pole|elektrostatického]] (popř. jiného [[fyzikální pole|fyzikálního]]) pole.

V některých případech však pro nás není rozložení náboje v tělese podstatné, a celé těleso můžeme nahradit tzv. '''[[bodová částice|bodovým]] nábojem'''. Pojem bodového náboje je [[analogie|analogií]] pojmu [[hmotný bod|hmotného bodu]] v [[mechanika|mechanice]].

== Kvantování elektrického náboje ==
Elektrický náboj není spojitě dělitelný, ale vyskytuje se v celočíselných násobcích [[elementární náboj|elementárního náboje]] {{mvar|e}}. [[Kvark]]y sice mají náboj v násobcích třetiny&nbsp;{{mvar|e}}, ale vždy se spojují do [[hadron]]ů (například [[proton]] a [[neutron]]) s celočíselným násobkem {{mvar|e}}.

Náboj je také [[kvantování|kvantovaný]], což znamená, že jeho hodnota je vždy násobkem [[elementární náboj|elementárního náboje]] <math>e</math>, což je nejmenší elektrický náboj, který může volně existovat. Tato vlastnost se také někdy nazývá ''zákon kvantování náboje''. [[Kvark]]y mají menší náboje, násobky {{Zlomek|1|3}}<math> \ e</math>, ale ty se vždy spojí do částice, která má jako náboj [[přirozená čísla|přirozený]] násobek <math>e</math>. Proton má náboj <math>+e</math> a elektron <math>-e</math>.

Přestože je ve [[fyzika|fyzice]] elektrický náboj často považován za [[fyzikální veličina|veličinu]], které lze přiřadit jakoukoli hodnotu, je dnes již známo, že celkový elektrický náboj je vždy [[celé číslo|celočíselným]] násobkem tzv. [[elementární náboj|elementárního náboje]] (elektrický náboj je tedy [[kvantová teorie|kvantován]]). Velikost tohoto elementárního náboje je rovna náboji [[elektron]]u. I malé množství [[látka|látky]] však obsahuje velké množství elektrických nábojů, což nás opravňuje přiřazovat celkovému náboji [[makroskopické těleso|makroskopického tělesa]] hodnoty, které nemusí být celočíselným násobky elementárního náboje.

== Faradayova konstanta ==
[[Faradayova konstanta]] <math>F</math> se někdy používá jako jednotka při výpočtech v elektrochemii, jedná se 'o velikost náboje jednoho molu elektronů, tj.  <math>F=96 485,332 123\,\mathrm{C}</math>.

== Měření ==
K ''přímému'' měření celkového elektrického náboje tělesa se používá přístroj zvaný [[elektrometr]]. Jednoduchým druhem elektrometru je [[elektroskop]] tvořený odpuzujícími se plátky kovu.

K ''nepřímému'' měření náboje prošlého vodičem během určitého časového intervalu lze využít definiční vztah mezi nábojem a proudem, tedy integrovat podle času proud protékající vodičem měřený [[ampérmetr]]em:

: <math>\Delta Q = \int_{t_0}^{t_1} i(t) \, \mathrm{d}t</math>

Při konstatním proudu se tento vztah zjednoduší na prostý součin proudu a času:

: <math>\Delta Q = I \cdot \Delta t</math>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Sedlák
 | jméno = Bedřich
 | příjmení2 = Štoll
 | jméno2 = Ivan
 | titul = Elektřina a magnetismus
 | vydavatel = Karolinum
 | místo = Praha
 | rok vydání = 2012
 | vydání = 3
 | počet stran = 595
 | isbn = 978-80-246-2198-2
}}

=== Související články ===
* [[Coulombův zákon]]
* [[Elektrický proud]]
* [[Elektrické napětí]]
* [[Elektrický potenciál]]
* [[Elektrizace tělesa]]
* [[Elektromagnetismus]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika}}

[[Kategorie:Elektrické veličiny|Náboj]]
[[Kategorie:Elektromagnetismus]]