Zobrazení zdroje stránky Citlivost klimatu

{{Upravit|poznámky=stavba vět, sjednotit formát druhů citlivosti}}
'''Citlivost klimatu''' je klíčovým ukazatelem ve [[Klimatologie|vědě o klimatu]] a popisuje, o kolik se oteplí zemský povrch při zdvojnásobení koncentrací [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (CO<sub>2</sub>) v [[Atmosféra Země|atmosféře]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = What is ‘climate sensitivity’?
| periodikum = Met Office
| url = https://www.metoffice.gov.uk/research/climate/understanding-climate/climate-sensitivity-explained
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-10-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Climate Sensitivity - Fact Sheet
| url = https://www.environment.gov.au/system/files/resources/d3a8654f-e1f1-4d3f-85a1-4c2d5f354047/files/factsheetclimatesensitivitycsiro-bureau.pdf
| vydavatel = Australian Government
| datum přístupu = 2024-10-27
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200212201158/https://www.environment.gov.au/system/files/resources/d3a8654f-e1f1-4d3f-85a1-4c2d5f354047/files/factsheetclimatesensitivitycsiro-bureau.pdf
| datum archivace = 2020-02-12
| nedostupné = 
}}</ref> Formální definice citlivosti klimatu zní: „Změna povrchové teploty v reakci na změnu [[Toky uhlíku|koncentrace oxidu uhličitého (CO<sub>2</sub>) v atmosféře]] nebo jiné radiační síly.“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)
| titul = Climate Change 2021 – The Physical Science Basis: Working Group I Contribution to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change
| url = https://www.cambridge.org/core/product/identifier/9781009157896/type/book
| vydání = 1
| vydavatel = Cambridge University Press
| strany = 2223
| isbn = 978-1-009-15789-6
| doi = 10.1017/9781009157896.022
| poznámka = DOI: 10.1017/9781009157896
}}</ref> Tento pojem pomáhá vědcům pochopit rozsah a velikost [[Dopady globálního oteplování|účinků změny klimatu]].

Zemský povrch se otepluje jako přímý důsledek zvýšené koncentrace CO<sub>2</sub> v atmosféře a také zvýšené koncentrace dalších skleníkových plynů, jako je [[oxid dusný]] a [[Methan|metan]]. Zvyšující se teploty mají na [[klimatický systém]] sekundární účinky. Tyto sekundární účinky se nazývají [[Zpětné vazby klimatických změn|klimatické zpětné vazby]]. Mezi samoposilující zpětné vazby patří například tání ledu odrážejícího sluneční záření a také vyšší [[evapotranspirace]]. Tento druhý účinek zvyšuje průměrný obsah vodní páry v atmosféře, která je sama o sobě skleníkovým plynem.

Vědci přesně nevědí, jak silné jsou tyto zpětné klimatické vazby. Proto je obtížné předpovědět přesné množství oteplení, které bude výsledkem daného zvýšení koncentrace skleníkových plynů. Pokud se ukáže, že citlivost klimatu je na vyšší straně vědeckých odhadů, bude ještě obtížnější dosáhnout cíle [[Pařížská dohoda|Pařížské dohody]], kterým je omezení [[Globální oteplování|globálního oteplování]] pod 2&nbsp;°C.<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení = Tanaka
| jméno = Katsumasa
| příjmení2 = O’Neill
| jméno2 = Brian C.
| titul = The Paris Agreement zero-emissions goal is not always consistent with the 1.5 °C and 2 °C temperature targets
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2018-04
| ročník = 8
| číslo = 4
| strany = 319–324
| issn = 1758-678X
| doi = 10.1038/s41558-018-0097-x
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41558-018-0097-x
| datum přístupu = 2024-10-27
}}</ref>

Existují dva hlavní druhy klimatické citlivosti: přechodná klimatická citlivost je počáteční nárůst globální teploty při zdvojnásobení hladiny CO<sub>2</sub> a rovnovážná klimatická citlivost je větší dlouhodobý nárůst teploty poté, co se planeta zdvojnásobení přizpůsobí. Klimatická citlivost se odhaduje několika metodami: přímým sledováním teploty a koncentrace skleníkových plynů od počátku [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] kolem roku 1750, pomocí [[Proxy data|nepřímých měření]] z dávné minulosti Země a [[Klimatický model|simulací klimatu]].[[Soubor:Frequency distribution of climate sensitivity, based on model simulations (NASA).png|náhled|400px|vpravo|Asymetrické frekvenční rozdělení „citlivosti klimatu“ (pro dané radiační působení a změnu koncentrace oxidu uhličitého), založené na [[model]]ových simulacích z roku 2010.<ref name = "Lindsey_klima"> Změněné citace pocházejí ze zdroje veřejné domény: {{citation
 | url=http://earthobservatory.nasa.gov/blogs/climateqa/what-if-global-warming-isnt-as-severe-as-predicted/
 | title=What if global warming isn’t as severe as predicted? : Climate Q&A : Blogs
 | publisher=NASA Earth Observatory, part of the EOS Project Science Office, located at NASA Goddard Space Flight Center
 | author=Lindsey, R.
 | date=3 August 2010
}}</ref> Několik simulací mělo za výsledek oteplení o méně než 2&nbsp;°C - u spodní hranice odhadu Mezivládního panelu pro změnu klimatu ([[Mezivládní panel pro změnu klimatu|IPCC]]).<ref name = "Lindsey_klima" /> Některé simulace mají za následek oteplení o podstatně více než o 4&nbsp;°C, což je na horním konci odhadů IPCC.<ref name = "Lindsey_klima" /> Tento obraz (statistiky nazývaný „rozdělení s [[koeficient šikmosti|koeficientem šikmosti]] napravo“) naznačuje, že pokud se koncentrace oxidu uhličitého zdvojnásobí, tak pravděpodobnost, že nastane velmi velké zvýšení teploty, je větší než pravděpodobnost velmi malého zvýšení.<ref name = "Lindsey_klima" />]]

== Základy ==
[[Energetický účet Země|Množství energie]], která se dostává na Zemi ve formě slunečního záření a která opouští Zemi ve formě tepelného záření do vesmíru, se musí vyrovnávat, jinak celkové množství tepelné energie na planetě v daném okamžiku stoupá nebo klesá, což má za následek, že planeta je celkově teplejší nebo chladnější. Příčinou nerovnováhy mezi množstvím příchozí a odchozí energie záření je tzv. [[radiační působení]]. Teplejší planeta vyzařuje teplo do vesmíru rychleji, a tak je nakonec dosaženo nové rovnováhy s vyšší teplotou a vyšším obsahem akumulované energie. Oteplování planety má však také [[Zpětné vazby klimatických změn|zpětné účinky]], které způsobují další oteplování v rámci prohlubující se zpětné vazby. Klimatická citlivost je měřítkem toho, jak velkou změnu teploty způsobí dané množství radiačního působení.<ref name=":1">{{cite journal|url=[http://www.nature.com/nature/journal/v491/n7426/full/nature11574.html Abstract] [http://academiccommons.columbia.edu/download/fedora_content/download/ac:162782/CONTENT/Paleosens_Project_Members_2012.pdf PDF]|title=Making sense of palaeoclimate sensitivity|author=PALAEOSENS Project Members|volume=491|pages=683–691|doi=10.1038/nature11574|journal=Nature|year=2012|bibcode=2012Natur.491..683P}}</ref>

=== Radiační působení ===
{{Podrobně|Radiační působení|Energetický účet Země}}
Radiační působení se obecně kvantifikuje ve [[Watt|wattech]] na metr čtvereční (W/m<sup>2</sup>) a průměruje se na nejsvrchnějším povrchu Země definovaném jako [[Tropopauza|vrchol atmosféry]].<ref name=":2">IPCC FAR, Ch. 2, ss. 41–68</ref> Velikost působení je specifická pro fyzikální faktor a je definována vzhledem k doprovodnému časovému rozpětí, které je pro její použití zajímavé.<ref>{{Citace monografie
| titul = Radiative Forcing of Climate Change: Expanding the Concept and Addressing Uncertainties
| url = http://www.nap.edu/catalog/11175
| vydavatel = National Academies Press
| místo = Washington, D.C.
| isbn = 978-0-309-09506-8
| doi = 10.17226/11175
| poznámka = DOI: 10.17226/11175
}}</ref> V kontextu příspěvku k dlouhodobé citlivosti klimatu od roku 1750 do roku 2020 je 50% nárůst atmosférického CO<sub>2</sub> je charakterizováno působením přibližně +2,1 W/m<sup>2</sup>.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = US Department of Commerce
| jméno = NOAA
| titul = Annual Greenhouse Gas Index (AGGI) - NOAA Global Monitoring Laboratory
| periodikum = gml.noaa.gov
| url = https://gml.noaa.gov/aggi/aggi.html
| jazyk = EN-US
| datum přístupu = 2024-10-28
}}</ref> V kontextu krátkodobějších příspěvků k energetické nerovnováze Země (tj. k rychlosti jejího ohřívání/ochlazování) mohou být časové intervaly zájmu tak krátké, jako je interval mezi vzorkováním dat z měření nebo simulací, a budou tedy pravděpodobně doprovázeny menšími hodnotami působení. Působení z takových výzkumů byly analyzovány a uváděny také v desetiletých časových měřítkách.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kramer
| jméno = Ryan J.
| příjmení2 = He
| jméno2 = Haozhe
| příjmení3 = Soden
| jméno3 = Brian J.
| titul = Observational Evidence of Increasing Global Radiative Forcing
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2021-04-16
| ročník = 48
| číslo = 7
| issn = 0094-8276
| doi = 10.1029/2020GL091585
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2020GL091585
| datum přístupu = 2024-10-28
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Feldman
| jméno = D. R.
| příjmení2 = Collins
| jméno2 = W. D.
| příjmení3 = Gero
| jméno3 = P. J.
| titul = Observational determination of surface radiative forcing by CO2 from 2000 to 2010
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2015-03
| ročník = 519
| číslo = 7543
| strany = 339–343
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/nature14240
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nature14240
| datum přístupu = 2024-10-28
}}</ref>

Radiační působení vede k dlouhodobým změnám globální teploty.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Explained: Radiative forcing
| periodikum = MIT News {{!}} Massachusetts Institute of Technology
| url = https://news.mit.edu/2010/explained-radforce-0309
| datum vydání = 2010-03-10
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-10-28
}}</ref> K radiačnímu působení přispívá řada faktorů: zvýšené dopadající záření v důsledku [[Skleníkový efekt|skleníkového efektu]], proměnlivost slunečního záření v důsledku [[Milankovičovy cykly|změn dráhy planety]], změny slunečního záření, přímé a nepřímé účinky způsobené aerosoly (například změny [[Albedo|albedu]] v důsledku oblačnosti) a změny ve využívání půdy (odlesňování nebo ztráta reflexní ledové pokrývky).<ref name=":2" /> V současném výzkumu je radiační působení skleníkových plynů dobře známo. I v roce 2019 přetrvávají velké nejistoty v případě aerosolů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Larson
| jméno = E. J. L.
| příjmení2 = Portmann
| jméno2 = R. W.
| titul = Anthropogenic aerosol drives uncertainty in future climate mitigation efforts
| periodikum = Scientific Reports
| datum vydání = 2019-11-12
| ročník = 9
| číslo = 1
| issn = 2045-2322
| pmid = 31719591
| doi = 10.1038/s41598-019-52901-3
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41598-019-52901-3
| datum přístupu = 2024-10-28
}}</ref><ref>IPCC AR5 WG1 Ch. 8</ref>

=== Klíčové údaje ===
{{Podrobně|Toky uhlíku|Globální povrchová teplota}}
Hladina [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (CO<sub>2</sub>) vzrostla z 280 ppm v 18. století, kdy lidé v [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]] začali spalovat značné množství fosilních paliv, jako je uhlí, na více než 415 ppm v roce 2020. Protože CO<sub>2</sub> je skleníkový plyn, brání tepelné energii v odchodu ze zemské atmosféry. V roce 2016 vzrostla hladina CO<sub>2</sub> v atmosféře o 45 % oproti předindustriálnímu období a radiační síla způsobená zvýšeným množstvím CO<sub>2</sub> byla již o více než 50 % vyšší než v předindustriální době, a to v důsledku nelineárních efektů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Myhre
| jméno = Gunnar
| příjmení2 = Myhre
| jméno2 = Cathrine Lund
| příjmení3 = Forster
| jméno3 = Piers M.
| titul = Halfway to doubling of CO2 radiative forcing
| periodikum = Nature Geoscience
| datum vydání = 2017-10
| ročník = 10
| číslo = 10
| strany = 710–711
| issn = 1752-0894
| doi = 10.1038/ngeo3036
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/ngeo3036
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref><ref group="pozn.">Hladina CO<sub>2</sub> v roce 2016 činila 403 ppm, což je o méně než 50 % více než předindustriální koncentrace CO<sub>2</sub> 278 ppm. Protože však zvýšená koncentrace má postupně se zmenšující oteplovací účinek, Země již byla více než v polovině zdvojnásobení radiačního působení způsobeného CO<sub>2</sub>.</ref> Mezi začátkem průmyslové revoluce v 18. století a rokem 2020 vzrostla teplota Země o něco málo přes jeden stupeň Celsia.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Watts
| jméno = Jonathan
| příjmení2 = editor
| jméno2 = Jonathan Watts Global environment
| titul = We have 12 years to limit climate change catastrophe, warns UN
| periodikum = The Guardian
| datum vydání = 2018-10-08
| issn = 0261-3077
| jazyk = en-GB
| url = https://www.theguardian.com/environment/2018/oct/08/global-warming-must-not-exceed-15c-warns-landmark-un-report
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref>

=== Společenský význam ===
Vzhledem k tomu, že náklady na zmírňování změny klimatu do značné míry závisí na tom, jak rychle je třeba dosáhnout [[Uhlíková neutralita|uhlíkové neutrality]], mohou mít odhady citlivosti klimatu důležité ekonomické a politické důsledky. Jedna studie naznačuje, že snížení nejistoty hodnoty pro přechodnou klimatickou reakci (TCR) na polovinu by mohlo ušetřit biliony dolarů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hope
| jméno = Chris
| titul = The $10 trillion value of better information about the transient climate response
| periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences
| datum vydání = 2015-11-13
| ročník = 373
| číslo = 2054
| strany = 20140429
| issn = 1364-503X
| doi = 10.1098/rsta.2014.0429
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsta.2014.0429
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref> Vyšší klimatická citlivost by znamenala dramatičtější nárůst teploty, a proto je rozumnější přijmout významná opatření v oblasti klimatu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Freeman
| jméno = Mark C.
| příjmení2 = Wagner
| jméno2 = Gernot
| příjmení3 = Zeckhauser
| jméno3 = Richard J.
| titul = Climate sensitivity uncertainty: when is good news bad?
| periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences
| datum vydání = 2015-11-28
| ročník = 373
| číslo = 2055
| strany = 20150092
| issn = 1364-503X
| doi = 10.1098/rsta.2015.0092
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsta.2015.0092
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref> Pokud se ukáže, že klimatická citlivost je na horní hranici toho, co vědci odhadují, nebude možné dosáhnout cíle [[Pařížská dohoda|Pařížské dohody]] omezit globální oteplování výrazně pod 2&nbsp;°C a nárůst teploty tuto hranici přinejmenším dočasně překročí. Jedna studie odhaduje, že emise nebude možné snížit dostatečně rychle, aby bylo možné dosáhnout cíle 2&nbsp;°C, pokud bude rovnovážná citlivost klimatu (dlouhodobá míra) vyšší než 3,4&nbsp;°C.<ref name=":3" /> Čím citlivější je klimatický systém na změny koncentrací skleníkových plynů, tím pravděpodobnější je, že budou desetiletí, kdy budou teploty mnohem vyšší nebo mnohem nižší než dlouhodobý průměr.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Opinion: Europe is burning just as scientists offer a chilling truth about climate change
| periodikum = The Independent
| url = https://www.independent.co.uk/voices/europe-heatwave-climate-change-europe-global-warming-science-a9018426.html
| datum vydání = 2019-07-24
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Nijsse
| jméno = Femke J. M. M.
| příjmení2 = Cox
| jméno2 = Peter M.
| příjmení3 = Huntingford
| jméno3 = Chris
| titul = Decadal global temperature variability increases strongly with climate sensitivity
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2019-08
| ročník = 9
| číslo = 8
| strany = 598–601
| issn = 1758-678X
| doi = 10.1038/s41558-019-0527-4
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41558-019-0527-4
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref>

== Faktory určující citlivost ==
Radiační síla způsobená zdvojnásobením hladiny CO<sub>2</sub> v atmosféře (z předindustriální hodnoty 280 ppm) je přibližně 3,7 wattu na metr čtvereční (W/m<sup>2</sup>). Při absenci zpětných vazeb by tato energetická nerovnováha nakonec vedla ke globálnímu oteplení zhruba o 1&nbsp;°C. Toto číslo lze jednoduše vypočítat pomocí [[Stefanův–Boltzmannův zákon|Stefanova-Boltzmannova zákona]]<ref group="pozn.">Výpočet je následující. V rovnovážném stavu je shodná přicházející a odcházející energie radiace. Odcházející radiace <math>F</math> je dána [[Stefanův–Boltzmannův zákon|Stefanůvým–Boltzmannovým zákonem]]: <math>F = -\sigma T^4</math>. Pokud přicházející radiace vzroste, odcházející radiace a tím i teplota musí též vzrůst. Nárůst teploty <math> \Delta T_{2 \times CO_2}</math> ''přímo způsobeným nárůstem radiačního působení způsobeného zdvojnásobením koncentrací CO<sub>2</sub>'', <math>\Delta F_{2 \times CO_2}</math> je dán takto:

: <math>\Delta F_{2 \times CO_2} = \frac{dF}{dT} \Delta T_{2 \times CO_2}  = 4 \sigma T^3 \Delta T_{2 \times CO_2}</math>.

Při efektivní teplotě 255 K (-18 °C), je konstantní růstu teploty, při  při hodnotě Stefanovy-Boltzmanyovy konstanty <math>\sigma</math>  5.67 <math> \times 10^{-8}</math>W/m<sup>2</sup> K<sup>−4</sup> a <math>\Delta F_{2\times CO_2}</math>kolem 4 W/m<sup>2</sup>, dává rovnice citlivost světového klimatu ve výši přibližně 1 K.</ref><ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Roe
| jméno = Gerard
| titul = Feedbacks, Timescales, and Seeing Red
| periodikum = Annual Review of Earth and Planetary Sciences
| datum vydání = 2009-05-01
| ročník = 37
| číslo = 1
| strany = 93–115
| issn = 0084-6597
| doi = 10.1146/annurev.earth.061008.134734
| jazyk = en
| url = https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev.earth.061008.134734
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref> a je nesporné.<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rahmstorf
| jméno = Stefan
| titul = Anthropogenic Climate Change: Revisiting the Facts
| url = https://www.pik-potsdam.de/~stefan/Publications/Book_chapters/Rahmstorf_Zedillo_2008.pdf
| datum vydání = 2008
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref>

Další příspěvek vyplývá z klimatických zpětných vazeb, a to jak kladných, tak záporných.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lenton
| jméno = Timothy M.
| příjmení2 = Rockström
| jméno2 = Johan
| příjmení3 = Gaffney
| jméno3 = Owen
| titul = Climate tipping points — too risky to bet against
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2019-11-28
| ročník = 575
| číslo = 7784
| strany = 592–595
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/d41586-019-03595-0
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/d41586-019-03595-0
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Armstrong McKay
| jméno = David I.
| příjmení2 = Staal
| jméno2 = Arie
| příjmení3 = Abrams
| jméno3 = Jesse F.
| titul = Exceeding 1.5°C global warming could trigger multiple climate tipping points
| periodikum = Science
| datum vydání = 2022-09-09
| ročník = 377
| číslo = 6611
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.abn7950
| jazyk = en
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.abn7950
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref> Nejistota v odhadech citlivosti klimatu je zcela dána modelováním zpětných vazeb v klimatickém systému, včetně zpětné vazby vodní páry, zpětné vazby ledové pokrývky, zpětné vazby oblačnosti a zpětné vazby rychlosti lapse.<ref name=":5" /> Vyrovnávací zpětné vazby mají tendenci působit proti oteplování tím, že zvyšují rychlost, s jakou je energie vyzařována do vesmíru z teplejší planety. Zhoršující zpětné vazby oteplování zvyšují; například vyšší teploty mohou způsobit tání ledu, což zmenšuje jeho plochu a množství slunečního záření, které led odráží, což má následně za následek menší vyzařování tepelné energie zpět do vesmíru. Citlivost klimatu závisí na rovnováze mezi těmito zpětnými vazbami.<ref name=":4" />

== Typy citlivosti klimatu ==
V závislosti na časovém měřítku existují dva hlavní způsoby, jak definovat citlivost klimatu: krátkodobá '''přechodná klimatická odezva''' (TCR) a dlouhodobá '''rovnovážná klimatická citlivost''' (ECS), přičemž obě zahrnují oteplení způsobené pozitivními zpětnými vazbami. Nejedná se o diskrétní kategorie, ale překrývají se. Citlivost na zvýšení koncentrace CO<sub>2</sub> v atmosféře se měří velikostí změny teploty při zdvojnásobení koncentrace CO<sub>2</sub> v atmosféře.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gregory
| jméno = J. M.
| příjmení2 = Andrews
| jméno2 = T.
| titul = Variation in climate sensitivity and feedback parameters during the historical period
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2016-04-28
| ročník = 43
| číslo = 8
| strany = 3911–3920
| issn = 0094-8276
| doi = 10.1002/2016GL068406
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/2016GL068406
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref><ref name=":9">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pearce
| jméno = Rosamund
| titul = Explainer: How scientists estimate climate sensitivity
| periodikum = Carbon Brief
| url = https://www.carbonbrief.org/explainer-how-scientists-estimate-climate-sensitivity/
| datum vydání = 2018-06-19
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref>

Ačkoli se termín „citlivost klimatu“ obvykle používá pro citlivost na radiační působení způsobené nárůstem atmosférického CO<sub>2</sub>, jedná se o obecnou vlastnost klimatického systému. Radiační nerovnováhu mohou způsobovat i další činitele. Klimatická citlivost je změna povrchové teploty vzduchu na jednotku změny radiačního působení, a parametr klimatické citlivosti<ref group="pozn.">Zde se používá definice IPCC. V některých jiných zdrojích se parametr klimatické citlivosti nazývá jednoduše klimatická citlivost. Inverzní hodnota tohoto parametru se nazývá parametr klimatické zpětné vazby a vyjadřuje se v (W/m<sup>2</sup>)/°C.</ref>se proto vyjadřuje v jednotkách&nbsp;°C/(W/m<sup>2</sup>). Klimatická citlivost je přibližně stejná bez ohledu na příčinu radiačního působení (např. [[skleníkové plyny]] nebo [[Sluneční cyklus|kolísání slunečního záření]]).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Modak
| jméno = Angshuman
| příjmení2 = Bala
| jméno2 = Govindasamy
| příjmení3 = Cao
| jméno3 = Long
| titul = Why must a solar forcing be larger than a CO 2 forcing to cause the same global mean surface temperature change?
| periodikum = Environmental Research Letters
| datum vydání = 2016-04-01
| ročník = 11
| číslo = 4
| strany = 044013
| issn = 1748-9326
| doi = 10.1088/1748-9326/11/4/044013
| url = https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/11/4/044013
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref> Pokud je klimatická citlivost vyjádřena jako změna teploty pro dvojnásobnou úroveň atmosférického CO<sub>2</sub> oproti předindustriálnímu období, jsou jejími jednotkami stupně Celsia (°C).

=== Přechodná klimatická odezva (TCR) ===
Přechodná klimatická odezva (TCR) je definována jako „změna globální průměrné povrchové teploty, zprůměrovaná za období 20 let, se středem v době zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, v simulaci klimatického modelu“, ve kterém se koncentrace CO<sub>2</sub> v atmosféře zvyšuje o 1 % ročně.<ref name=":7">IPCC AR5 WG1, Annex III: Glossary, p. 1451</ref>Tento odhad je vytvořen pomocí krátkodobějších simulací.<ref>IPCC AR4 WG1 Kap. 8.6.2</ref> Přechodná odezva je nižší než rovnovážná citlivost klimatu, protože pomalejší zpětné vazby, které zhoršují nárůst teploty, potřebují více času, aby plně reagovaly na zvýšení koncentrace CO<sub>2</sub> v atmosféře. Například hlubokému oceánu trvá mnoho staletí, než po poruše dosáhne nového ustáleného stavu, během něhož nadále slouží jako chladič, který ochlazuje horní část oceánu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hansen
| jméno = J.
| příjmení2 = Sato
| jméno2 = M.
| příjmení3 = Kharecha
| jméno3 = P.
| titul = Earth's energy imbalance and implications
| periodikum = Atmospheric Chemistry and Physics
| datum vydání = 2011-12-22
| ročník = 11
| číslo = 24
| strany = 13421–13449
| issn = 1680-7324
| doi = 10.5194/acp-11-13421-2011
| jazyk = en
| url = https://acp.copernicus.org/articles/11/13421/2011/
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref> Podle literárního hodnocení IPCC se TCR pravděpodobně pohybuje mezi 1&nbsp;°C a 2,5&nbsp;°C.<ref>IPCC AR5 WG1, Kapitola 12, ss. 1029–1136</ref>

Souvisejícím měřítkem je přechodná odezva klimatu na kumulativní emise uhlíku (TCRE), což je globálně zprůměrovaná změna povrchové teploty po emisi 1000 GtC CO<sub>2</sub>,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Millar
| jméno = Richard J.
| příjmení2 = Friedlingstein
| jméno2 = Pierre
| titul = The utility of the historical record for assessing the transient climate response to cumulative emissions
| periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences
| datum vydání = 2018-05-13
| ročník = 376
| číslo = 2119
| strany = 20160449
| issn = 1364-503X
| pmid = 29610381
| doi = 10.1098/rsta.2016.0449
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsta.2016.0449
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref> která jako taková zahrnuje nejen zpětnou vazbu teploty na forcing, ale také zpětnou vazbu cyklu uhlíku a uhlíkového cyklu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Matthews
| jméno = H. Damon
| příjmení2 = Gillett
| jméno2 = Nathan P.
| příjmení3 = Stott
| jméno3 = Peter A.
| titul = The proportionality of global warming to cumulative carbon emissions
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2009-06
| ročník = 459
| číslo = 7248
| strany = 829–832
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/nature08047
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nature08047
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref>

=== Rovnovážná klimatická citlivost (ECS) ===
[[Soubor:Hansen & Sato, Climate Sensitivity Estimated From Earth's Climate History Figure 7.svg|thumb|Rovnovážná citlivost klimatu závisí na stavu klimatu.]]
Rovnovážná citlivost klimatu (ECS) je dlouhodobý nárůst teploty (rovnovážná globální průměrná teplota vzduchu při povrchu Země), který se očekává v důsledku zdvojnásobení koncentrace CO<sub>2</sub> v atmosféře (ΔT2×). Jedná se o předpověď nové globální průměrné teploty vzduchu při povrchu, jakmile se koncentrace CO<sub>2</sub> přestane zvyšovat a většina zpětných vazeb bude mít čas plně se projevit. Dosažení rovnovážné teploty může trvat staletí nebo dokonce tisíciletí po zdvojnásobení koncentrace CO<sub>2</sub>. ECS je vyšší než TCR kvůli krátkodobým vyrovnávacím účinkům oceánů.<ref name=":9" /> K odhadu ECS se používají počítačové modely.<ref>IPCC SR15 Annex I:Glossary</ref> Komplexní odhad znamená, že modelování celého časového období, během něhož významné zpětné vazby nadále mění globální teploty v modelu, například plně vyrovnávající teploty oceánů, vyžaduje spuštění počítačového modelu, který pokrývá tisíce let. Existují však metody méně náročné na výpočetní výkon.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gregory
| jméno = J. M.
| příjmení2 = Ingram
| jméno2 = W. J.
| příjmení3 = Palmer
| jméno3 = M. A.
| titul = A new method for diagnosing radiative forcing and climate sensitivity
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2004-02
| ročník = 31
| číslo = 3
| issn = 0094-8276
| doi = 10.1029/2003GL018747
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2003GL018747
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref>

[[Šestá hodnotící zpráva IPCC]] (AR6) uvádí, že existuje vysoká míra jistoty, že ECS se pohybuje v rozmezí 2,5&nbsp;°C až 4&nbsp;°C, přičemž nejlepší odhad je 3&nbsp;°C.<ref>IPCC AR6 WGI: SPM</ref>

Vzhledem k dlouhému časovému měřítku, které je s ECS spojeno, je pravděpodobně méně relevantním měřítkem pro politická rozhodnutí týkající se změny klimatu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hawkins
| jméno = Ed
| příjmení2 = Forster
| jméno2 = Piers
| příjmení3 = the Climate Science Communications Group
| titul = Climate sensitivity: how much warming results from increases in atmospheric carbon dioxide (CO 2 )?
| periodikum = Weather
| datum vydání = 2019-04
| ročník = 74
| číslo = 4
| strany = 134–134
| issn = 0043-1656
| doi = 10.1002/wea.3400
| jazyk = en
| url = https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/wea.3400
| datum přístupu = 2024-10-29
}}</ref>

==== Efektivní citlivost klimatu ====
Běžnou aproximací rovnovážné klimatické citlivosti je efektivní rovnovážná citlivost klimatu, což je odhad rovnovážné citlivosti klimatu pomocí údajů z modelového klimatického systému nebo z pozorování reálného světa, který ještě není v rovnováze.<ref name=":7" /> Odhady předpokládají, že čistý zesilující účinek zpětných vazeb, měřený po určitém období oteplování, zůstane po něm konstantní,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bitz
| jméno = C. M.
| příjmení2 = Shell
| jméno2 = K. M.
| příjmení3 = Gent
| jméno3 = P. R.
| titul = Climate Sensitivity of the Community Climate System Model, Version 4
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2012-05
| ročník = 25
| číslo = 9
| strany = 3053–3070
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/JCLI-D-11-00290.1
| jazyk = en
| url = https://journals.ametsoc.org/doi/10.1175/JCLI-D-11-00290.1
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref> což nemusí být nutně pravda, protože [[Body zvratu klimatického systému|zpětné vazby se mohou s časem měnit]],<ref>IPCC TAR Kap. 9</ref><ref name=":7" /> v mnoha klimatických modelech zpětné vazby s časem sílí, a proto je efektivní klimatická citlivost nižší než skutečná ECS.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rugenstein
| jméno = Maria
| příjmení2 = Bloch‐Johnson
| jméno2 = Jonah
| příjmení3 = Gregory
| jméno3 = Jonathan
| titul = Equilibrium Climate Sensitivity Estimated by Equilibrating Climate Models
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2020-02-28
| ročník = 47
| číslo = 4
| issn = 0094-8276
| doi = 10.1029/2019GL083898
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2019GL083898
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref>

=== Citlivost zemského systému (ESS) ===
Rovnovážná klimatická citlivost (ECS) podle definice nezahrnuje zpětné vazby, které se projevují až po tisíciletích, jako jsou dlouhodobé změny zemského albeda v důsledku změn ledových příkrovů a vegetace. Zahrnuje pomalou reakci oteplování hlubin oceánů, která rovněž trvá tisíciletí, a proto ECS neodráží skutečné budoucí oteplování, k němuž by došlo, pokud by se CO<sub>2</sub> stabilizoval na dvojnásobku předindustriálních hodnot.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Knutti
| jméno = Reto
| příjmení2 = Rugenstein
| jméno2 = Maria A. A.
| příjmení3 = Hegerl
| jméno3 = Gabriele C.
| titul = Beyond equilibrium climate sensitivity
| periodikum = Nature Geoscience
| datum vydání = 2017-10
| ročník = 10
| číslo = 10
| strany = 727–736
| issn = 1752-0894
| doi = 10.1038/ngeo3017
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/ngeo3017
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref> Citlivost zemského systému (ESS) zahrnuje účinky těchto pomalejších zpětných vazeb, jako je změna albedu Země v důsledku tání velkých [[Ledový příkrov|kontinentálních ledovců]], které pokrývaly velkou část [[Severní polokoule]] během [[Poslední ledovcové maximum|posledního ledovcového maxima]] a stále pokrývají [[Grónsko (ostrov)|Grónsko]] a [[Antarktida|Antarktidu]]. Zahrnuty jsou také změny albedo v důsledku změn vegetace a také změny v oceánské cirkulaci.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Previdi
| jméno = M.
| příjmení2 = Liepert
| jméno2 = B. G.
| příjmení3 = Peteet
| jméno3 = D.
| titul = Climate sensitivity in the Anthropocene
| periodikum = Quarterly Journal of the Royal Meteorological Society
| datum vydání = 2013-07
| ročník = 139
| číslo = 674
| strany = 1121–1131
| issn = 0035-9009
| doi = 10.1002/qj.2165
| jazyk = en
| url = https://rmets.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/qj.2165
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Increasing Earth System Sensitivity in mid-Pliocene simulations from CCSM4 to CESM2 - ESS Open Archive
| periodikum = essopenarchive.org
| url = https://essopenarchive.org/doi/full/10.1002/essoar.10501546.1
| doi = 10.1002/essoar.10501546.1
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref> Díky dlouhodobějším zpětnovazebným smyčkám je ESS větší než ECS, možná až dvakrát větší. Při odhadu ESS se používají údaje z geologické historie Země. Rozdíly mezi současnými a dávnými klimatickými podmínkami znamenají, že odhady budoucího ESS jsou velmi nejisté.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = RealClimate: Target CO2
| periodikum = www.realclimate.org
| url = https://www.realclimate.org/index.php/archives/2008/04/target-co2/
| datum vydání = 2008-04-07
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref> Na rozdíl od ECS a TCR není do definice ESS zahrnut [[Koloběh uhlíku|uhlíkový cyklus]], ale jsou zahrnuty všechny ostatní prvky klimatického systému.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = RealClimate: On sensitivity: Part I
| periodikum = www.realclimate.org
| url = https://www.realclimate.org/index.php/archives/2013/01/on-sensitivity-part-i/
| datum vydání = 2013-01-03
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref>

== Citlivost na povahu působení ==
Různé činitele, jako jsou skleníkové plyny a aerosoly, lze porovnávat pomocí jejich radiačního působení, tedy počáteční radiační nerovnováhy zprůměrované pro celou zeměkouli. Citlivost klimatu je velikost oteplení na zářivý faktor. V prvním přiblížení nezáleží na příčině radiační nerovnováhy, zda se jedná o skleníkové plyny nebo něco jiného. Radiační působení jiných zdrojů než CO<sub>2</sub> však může způsobit o něco větší nebo menší oteplení povrchu než obdobné radiační působení CO<sub>2</sub>. Velikost zpětné vazby se liší hlavně proto, že působení není rovnoměrně rozloženo po celé zeměkouli. Působení, které zpočátku ohřívá severní polokouli, pevninu nebo polární oblasti, má silnější systematický účinek na změnu teploty než ekvivalentní působení CO<sub>2</sub>, které je rovnoměrněji rozloženo po celé zeměkouli. Je to proto, že tyto oblasti mají více samoposilujících zpětných vazeb, jako je například zpětná vazba led-albedo. Několik studií naznačuje, že aerosoly emitované člověkem jsou při změně globálních teplot účinnější než CO<sub>2</sub> a sopečné vlivy jsou méně účinné.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Marvel
| jméno = Kate
| příjmení2 = Schmidt
| jméno2 = Gavin A.
| příjmení3 = Miller
| jméno3 = Ron L.
| titul = Implications for climate sensitivity from the response to individual forcings
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2016-04
| ročník = 6
| číslo = 4
| strany = 386–389
| issn = 1758-678X
| doi = 10.1038/nclimate2888
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2888
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref> Když se citlivost klimatu na vlivy CO<sub>2</sub> odhaduje pomocí historických teplot a vlivů (způsobených směsí aerosolů a skleníkových plynů) a tento vliv se nebere v úvahu, je citlivost klimatu podhodnocena.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mauritsen
| jméno = Thorsten
| příjmení2 = Pincus
| jméno2 = Robert
| titul = Committed warming inferred from observations
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2017-09
| ročník = 7
| číslo = 9
| strany = 652–655
| issn = 1758-678X
| doi = 10.1038/nclimate3357
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate3357
| datum přístupu = 2024-10-30
}}</ref>

== Závislost na stavu ==
Citlivost klimatu byla definována jako krátkodobá nebo dlouhodobá změna teploty v důsledku zdvojnásobení koncentrací CO<sub>2</sub>, ale existují důkazy, že citlivost klimatického systému Země není konstantní. Planeta má například polární led a vysokohorské [[Ledovec|ledovce]]. Dokud světový led zcela neroztaje, zhoršující se zpětná vazba mezi ledem a ledovcem způsobuje, že systém je celkově citlivější.<ref name=":8">{{Citace periodika
| příjmení = Pfister
| jméno = Patrik L.
| příjmení2 = Stocker
| jméno2 = Thomas F.
| titul = State‐Dependence of the Climate Sensitivity in Earth System Models of Intermediate Complexity
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2017-10-28
| ročník = 44
| číslo = 20
| issn = 0094-8276
| doi = 10.1002/2017GL075457
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/2017GL075457
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref> V historii Země se předpokládá, že v několika obdobích pokrýval sníh a led téměř celou zeměkouli. Ve většině modelů „Země sněhové koule“ byly části tropů alespoň občas bez ledové pokrývky. Jak led postupoval nebo ustupoval, citlivost klimatu musela být velmi vysoká, protože velké změny v ploše ledové pokrývky by způsobily velmi silnou zpětnou vazbu led-led. Předpokládá se, že sopečné změny složení atmosféry poskytly radiační sílu potřebnou k úniku ze stavu sněhové koule.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Hansen
| jméno = James
| příjmení2 = Sato
| jméno2 = Makiko
| příjmení3 = Russell
| jméno3 = Gary
| titul = Climate sensitivity, sea level and atmospheric carbon dioxide
| periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences
| datum vydání = 2013-10-28
| ročník = 371
| číslo = 2001
| strany = 20120294
| issn = 1364-503X
| pmid = 24043864
| doi = 10.1098/rsta.2012.0294
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsta.2012.0294
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref>

V průběhu [[Kvartér|čtvrtohor]] (posledních 2,58 milionu let) klima oscilovalo mezi [[Glaciál|glaciály]], z nichž poslední je [[Poslední ledovcové maximum|poslední glaciální maximum]], a [[Doba meziledová|dobami meziledovými]], z nichž poslední je současný [[holocén]], ale citlivost klimatu v tomto období je obtížné určit. [[Paleocenní–eocenní teplotní maximum]], které nastalo před přibližně 55,5 miliony let, bylo neobvykle teplé a mohlo se vyznačovat nadprůměrnou citlivostí klimatu.<ref name=":0" />

Citlivost klimatu se může dále měnit, pokud dojde k překročení [[Body zvratu klimatického systému|zlomových bodů]]. Je nepravděpodobné, že by zlomové body způsobily krátkodobé změny citlivosti klimatu. Pokud dojde k překročení bodu zvratu, očekává se, že citlivost klimatu se změní v časovém měřítku subsystému, který dosáhne svého bodu zvratu. Zejména pokud existuje více vzájemně se ovlivňujících bodů zvratu, může být obtížné zvrátit přechod klimatu do nového stavu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cai
| jméno = Yongyang
| příjmení2 = Lenton
| jméno2 = Timothy M.
| příjmení3 = Lontzek
| jméno3 = Thomas S.
| titul = Risk of multiple interacting tipping points should encourage rapid CO2 emission reduction
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2016-05
| ročník = 6
| číslo = 5
| strany = 520–525
| issn = 1758-678X
| doi = 10.1038/nclimate2964
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate2964
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref>

Dvě nejběžnější definice citlivosti klimatu specifikují stav klimatu: ECS a TCR jsou definovány pro zdvojnásobení vzhledem k úrovni CO<sub>2</sub> v předindustriální éře. Vzhledem k možným změnám citlivosti klimatu se může klimatický systém po druhém zdvojnásobení CO<sub>2</sub> oteplit o jiné množství než po prvním zdvojnásobení. Očekává se, že vliv jakékoli změny citlivosti klimatu bude v prvním století po uvolnění dalšího CO<sub>2</sub> do atmosféry malý nebo zanedbatelný.<ref name=":8" />

== Odhady ==

=== Využitím dat z průmyslového věku (1750–současnost) ===
Citlivost klimatu lze odhadnout na základě pozorovaného nárůstu teploty, pozorovaného nárůstu obsahu tepla v oceánech a modelovaného nebo pozorovaného radiačního působení. Tyto údaje jsou propojeny pomocí jednoduchého modelu energetické bilance, který umožňuje vypočítat citlivost klimatu.<ref name=":10">{{Citace periodika
| příjmení = Skeie
| jméno = R. B.
| příjmení2 = Berntsen
| jméno2 = T.
| příjmení3 = Aldrin
| jméno3 = M.
| titul = A lower and more constrained estimate of climate sensitivity using updated observations and detailed radiative forcing time series
| periodikum = Earth System Dynamics
| datum vydání = 2014-03-25
| ročník = 5
| číslo = 1
| strany = 139–175
| issn = 2190-4987
| doi = 10.5194/esd-5-139-2014
| jazyk = en
| url = https://esd.copernicus.org/articles/5/139/2014/
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref> Radiační působení se často modeluje, protože družice pro pozorování Země, které ho měří, existovaly pouze během části průmyslového věku (pouze od konce 50. let 20. století). Odhady citlivosti klimatu vypočtené pomocí těchto globálních energetických omezení jsou trvale nižší než odhady vypočtené pomocí jiných metod, mívají hodnotu přibližně 2&nbsp;°C<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Armour
| jméno = Kyle C.
| titul = Energy budget constraints on climate sensitivity in light of inconstant climate feedbacks
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2017-05
| ročník = 7
| číslo = 5
| strany = 331–335
| issn = 1758-678X
| doi = 10.1038/nclimate3278
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate3278
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref> nebo i nižší.<ref name=":10" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Forster
| jméno = Piers Mde F.
| příjmení2 = Gregory
| jméno2 = Jonathan M.
| titul = The Climate Sensitivity and Its Components Diagnosed from Earth Radiation Budget Data
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2006-01-01
| ročník = 19
| číslo = 1
| strany = 39–52
| issn = 1520-0442
| doi = 10.1175/JCLI3611.1
| jazyk = en
| url = http://journals.ametsoc.org/doi/10.1175/JCLI3611.1
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lewis
| jméno = Nicholas
| příjmení2 = Curry
| jméno2 = Judith A.
| titul = The implications for climate sensitivity of AR5 forcing and heat uptake estimates
| periodikum = Climate Dynamics
| datum vydání = 2015-08
| ročník = 45
| číslo = 3–4
| strany = 1009–1023
| issn = 0930-7575
| doi = 10.1007/s00382-014-2342-y
| jazyk = en
| url = http://link.springer.com/10.1007/s00382-014-2342-y
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Otto
| jméno = Alexander
| příjmení2 = Otto
| jméno2 = Friederike E. L.
| příjmení3 = Boucher
| jméno3 = Olivier
| titul = Energy budget constraints on climate response
| periodikum = Nature Geoscience
| datum vydání = 2013-06
| ročník = 6
| číslo = 6
| strany = 415–416
| issn = 1752-0894
| doi = 10.1038/ngeo1836
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/ngeo1836
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref>

Odhady přechodné klimatické odezvy (TCR), které byly vypočteny na základě modelů a pozorovacích dat, lze sladit, pokud se vezme v úvahu, že v polárních oblastech, [[Polární zesílení|které se oteplují rychleji než Země jako celek]], se provádí méně měření teploty. Pokud se při vyhodnocování modelu použijí pouze oblasti, pro které jsou měření k dispozici, jsou rozdíly v odhadech TCR zanedbatelné.<ref name=":9" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Richardson
| jméno = Mark
| příjmení2 = Cowtan
| jméno2 = Kevin
| příjmení3 = Hawkins
| jméno3 = Ed
| titul = Reconciled climate response estimates from climate models and the energy budget of Earth
| periodikum = Nature Climate Change
| datum vydání = 2016-10
| ročník = 6
| číslo = 10
| strany = 931–935
| issn = 1758-678X
| doi = 10.1038/nclimate3066
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nclimate3066
| datum přístupu = 2024-10-31
}}</ref>

Velmi jednoduchý klimatický model by mohl odhadnout citlivost klimatu na základě údajů z průmyslového věku<ref name=":5" /> tak, že by počkal, až klimatický systém dosáhne rovnováhy, a poté by změřil výsledné oteplení,{{math|Δ''T''<sub>eq</sub>}} (°C). Pak by bylo možné vypočítat rovnovážnou citlivost klimatu, ''S'' (°C), pomocí radiačního působení {{math|Δ''F''}} (W/m<sup>2</sup>) a naměřeného nárůstu teploty. Radiační síla vyplývající ze zdvojnásobení CO<sub>2</sub>, {{math|''F''<sub>2<math>\times</math>CO<sub>2</sub></sub>}}, je poměrně dobře známý, přibližně 3,7 W/m<sup>2</sup>. Kombinací těchto informací získáme tuto rovnici:

:<math>S = \Delta T_{eq} \times F_{2\times CO_2} / \Delta F</math>.

Klimatický systém však není v rovnováze, protože skutečné oteplování se opožďuje za rovnovážným oteplováním, a to zejména proto, že oceány přijímají teplo a trvá staletí nebo tisíciletí, než dosáhnou rovnováhy.[21] Odhad citlivosti klimatu na základě údajů z průmyslové éry vyžaduje úpravu výše uvedené rovnice. Skutečná síla, kterou atmosféra pociťuje, je radiační síla minus příjem tepla oceánem, H (W/m2), a tak lze odhadnout citlivost klimatu:

:<math>S = \Delta T \times F_{2\times CO_2}/(\Delta F-H).</math>

Globální nárůst teploty mezi začátkem průmyslového období, což je rok 1750, a rokem 2011 činil přibližně 0,85&nbsp;°C. V roce 2011 činil radiační účinek CO<sub>2</sub> a dalších dlouhodobých skleníkových plynů (především [[Methan|methanu]], [[Oxid dusný|oxidu dusného]] a [[Chlor-fluorované uhlovodíky|chlorofluorouhlíku]]), které byly emitovány od 18. století, zhruba 2,8 W/m<sup>2</sup>. Vliv na klima, ΔF, obsahuje také příspěvky od sluneční aktivity (+0,05 W/m<sup>2</sup>), aerosolů (-0,9 W/m<sup>2</sup>), ozonu (+0,35 W/m<sup>2</sup>) a dalších menších vlivů, takže celkový vliv za průmyslové období činí 2,2 W/m<sup>2</sup>, podle nejlepšího odhadu [[Pátá hodnotící zpráva IPCC|Páté hodnotící zprávy IPCC]] z roku 2014, se značnou nejistotou.<ref>IPCC AR5 WG1 Technical Summary, ss 53–56</ref> Absorpce tepla oceánem, odhadovaná ve stejné zprávě na 0,42 W/m<sup>2</sup>, dává hodnotu S 1,8&nbsp;°C.<ref>IPCC AR5 WG1 Technical Summary, s. 39</ref>
== Odlišné názory ==
Existují rozbory, které tvrdí, že existuje [[publikační zkreslení]] citlivostí klimatu (z asymetrie [[distribuce]] publikovaných citlivostí klimatu) a citlivost se nadhodnocuje. Uváděna bývá práce Rečkové a Iršové, která ovšem vychází z pouhých 16 článků.<ref>ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/28421 - Publication Bias in Measuring Climate Sensitivity</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Reckova
 | jméno1 = Dominika
 | příjmení2 = Irsova
 | jméno2 = Zuzana
 | titul = Publication Bias in Measuring Anthropogenic Climate Change
 | periodikum = Energy & Environment
 | ročník = 26
 | číslo = 5
 | datum_vydání = 2015-09
 | strany = 853–862
 | url = https://journals.sagepub.com/doi/10.1260/0958-305X.26.5.853
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1260/0958-305X.26.5.853
}}</ref> Pozdější práce, která byla udělána na větším vzorku, publikační zkreslení ohledně výsledných dat, jazykového stylu a přístupu ve vědě o klimatu jako celku vyvrací (byť ukazuje, že publikace s větším [[impakt faktor]]em publikují větší efekty na klima z&nbsp;nereprezentativních vzorků než robustnější publikace s menším IF, takže se více citují větší efekty),<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Harlos
| jméno = Christian
| příjmení2 = Edgell
| jméno2 = Tim C.
| příjmení3 = Hollander
| jméno3 = Johan
| titul = No evidence of publication bias in climate change science
| periodikum = Climatic Change
| datum vydání = 2017-02-01
| ročník = 140
| číslo = 3
| strany = 375–385
| issn = 1573-1480
| doi = 10.1007/s10584-016-1880-1
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s10584-016-1880-1
| datum přístupu = 2019-01-26
}}</ref> což také shrnuje na svých stránkách Carbon Brief novinář Leo Hickman.<ref name=":9" />

Studie z roku 2021 ukazuje, že klimatické modely, které počítají s vysokou citlivostí klimatu, jsou méně pravděpodobné, a tak patrně nadhodnocené. Jako důvod je udáváno přeceňování chladicího účinku interakce mraků a aerosolů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = High end of climate sensitivity in new climate models seen as less plausible
| periodikum = phys.org
| url = https://phys.org/news/2021-03-high-climate-sensitivity-plausible.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-03-04
}}</ref> [[Projekt vzájemného porovnávání spojených modelů]] (CMIP6) je tak nadále zkreslen.<ref>https://phys.org/news/2022-09-climate-clouded-scientific-biases.html - Updated climate models are clouded by scientific biases, researchers find</ref>

Někteří vědci však tvrdí, že citlivost je pouze cca 0,5&nbsp;°C,<ref>http://www-eaps.mit.edu/faculty/lindzen/236-Lindzen-Choi-2011.pdf {{Wayback|url=http://www-eaps.mit.edu/faculty/lindzen/236-Lindzen-Choi-2011.pdf |date=20190104123758 }} - On the Observational Determination of Climate Sensitivity and Its Implications</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Shaviv
 | jméno1 = Nir J.
 | titul = On climate response to changes in the cosmic ray flux and radiative budget: COSMIC RAYS AND CLIMATE SENSITIVITY
 | periodikum = Journal of Geophysical Research: Space Physics
 | ročník = 110
 | číslo = A8
 | datum_vydání = 2005-08
 | url = http://old.phys.huji.ac.il/~shaviv/articles/sensitivity.pdf
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1029/2004JA010866
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Specht
 | jméno1 = Eckehard
 | příjmení2 = Redemann
 | jméno2 = Tino
 | příjmení3 = Lorenz
 | jméno3 = Nadine
 | titul = Simplified mathematical model for calculating global warming through anthropogenic CO2
 | periodikum = International Journal of Thermal Sciences
 | ročník = 102
 | datum_vydání = 2016-04
 | strany = 1–8
 | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1290072915003403
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1016/j.ijthermalsci.2015.10.039
}}</ref> což však bylo převáženo mnoha jinými vědeckými pracemi.<ref name=":9" />

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
{{Překlad|en|Climate sensitivity|742199940}}
<references/>

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Jak citlivé je naše klima?
| url = https://www.skepticalscience.com/arg_sensitivity_cz.htm
| překladatelé = Jan Hollan
| vydavatel = Skeptical Science
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Globální oteplování}}

[[Kategorie:Proměnlivost a změny klimatu]]
[[Kategorie:Klimatologie]]
[[Kategorie:Změna klimatu]]