Zobrazení zdroje stránky Chlorid rhoditý

{{Infobox - chemická sloučenina
  | název = Chlorid rhoditý
  | obrázek = Rhodium-trichloride-layer-from-xtal-1964-3D-balls.png
  | velikost obrázku2 = 200px
  | popisek2 = Model struktury
  | systematický název = chlorid rhoditý
  | funkční vzorec = RhCl<sub>3</sub>
  | vzhled = hnědý prášek
  | číslo CAS = 10049-87-7
  | číslo EINECS = 233-165-4
  | PubChem = 24872
  | SMILES = [Rh+3].[Cl-].[Cl-].[Cl-]
  | InChI = 1S/3ClH.Rh/h3*1H;/q;;;+3/p-3
  | molární hmotnost = 209,26&nbsp;g/mol
  | teplota tání = ~450&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]] (~720&nbsp;[[Kelvin|K]])
  | teplota varu = 717&nbsp;°C (990&nbsp;K)
  | hustota = 5,38&nbsp;g/cm<sup>3</sup>
  | rozpustnost = merozpustný
  | rozpustnost polární = rozpustný v&nbsp;roztocích [[hydroxidy|hydroxidů]] a [[kyanidy|kyanidů]] a v&nbsp;[[lučavka královská|lučavce královské]]
  | symboly nebezpečí GHS = {{GHS07}}<ref name=pubchem>https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/24872</ref>
  | H-věty = {{H|302}} {{H|413}}<ref name=pubchem />
  | P-věty = {{P|264}} {{P|270}} {{P|273}} {{P|301+312}} {{P|330}} {{P|501}}<ref name=pubchem />
}}
'''Chlorid rhoditý''' je [[anorganická sloučenina|anorganická]] [[soli|sůl]], jejíž bezvodá forma má vzorec RhCl<sub>3</sub>; tvoří také [[hydrát]]y s&nbsp;obecným vzorcem RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>''n''</sub>, kde ''n'' = 0 až 3. Ve všech případech jde o [[diamagnetismus|diamagnetické]] pevné látky, v&nbsp;jejichž struktuře se vyskytují oktaedrická Rh<sup>3+</sup> centra. V&nbsp;závislosti na míře hydratace může hnědé nebo tmavě červené zbarvení. Trihydrát (n = 3) se používá na přípravu sloučenin používaných jako [[homogenní katalýza|homogenní katalyzátory]], například při průmyslové výrobě [[kyselina octová|kyseliny octové]] a [[hydroformylace|hydroformylacích]].<ref>{{Citace monografie | autor1 = [[Norman Greenwood]] | autor2 = A. Earnshaw | titul = Chemistry of the Elements | vydavatel = Butterworth-Heinemann | místo = Oxford | rok vydání = 1997 | isbn = 0-7506-3365-4}}</ref>

== Struktura ==
Vodné roztoky RhCl<sub>3</sub> lze prozkoumat pomocí <sup>103</sup>Rh-[[spektroskopie nukleární magnetické rezonance|NMR&nbsp;spektroskopie]], kde se ukáže několik struktur, jejichž vzájemný poměr se v&nbsp;čase mění a závisí na koncentraci chloridu. Vzájemné zastoupení těchto forem určuje barvu roztoku, která se může pohybovat od žluté (u hexaaqua iontu) k&nbsp;„malinově červené“. V&nbsp;roztoku mohou být obsaženy například [Rh(H<sub>2</sub>O)<sub>6</sub>]<sup>3+</sup>, [RhCl(H<sub>2</sub>O)<sub>5</sub>]<sup>2+</sup>, [[cis-trans izomerie|''cis'']]- a ''trans''-[RhCl<sub>2</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>4</sub>]<sup>+</sup>, a [RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub>].<ref>{{Citace periodika | autor1 = Christopher Carr | autor2 = Julius Glaser | autor3 = Magnus Sandström | titul = <sup>103</sup>Rh NMR chemical shifts of all ten [RhCl<sub>''n''</sub>(OH<sub>2</sub>)<sub>6−''n''</sub>]<sup>3−''n''</sup> complexes in aqueous solution | periodikum = [[Inorganica Chimica Acta]] | rok vydání = 1987 | doi = 10.1016/S0020-1693(00)96016-X}}</ref>

Jednotlivé ionty lze oddělit pomocí [[ionexová chromatografie|iontoměničové chromatografie]].<ref>{{Citace periodika | autor1 = Wayne C. Wolsey | autor2 = Charles A. Reynolds | autor3 = Jacob Kleinberg | titul = Complexes in the Rhodium(III)-Chloride System in Acid Solution | periodikum = [[Inorganic Chemistry]] | rok vydání = 1963 | doi = 10.1021/ic50007a009}}</ref>

Bezvodý chlorid rhoditý má strukturu podobnou [[chlorid yttritý|chloridu yttritému]] a [[chlorid hlinitý|chloridu hlinitému]]. Kovová centra jsou oktaedrická a halogenidové ionty tvoří dvojité můstky.<ref name=Cotton>{{Citace monografie | autor = Simon A. Cotton | titul = Chemistry of the Precious Metals | vydavatel = Chapman & Hall | rok vydání = 1997 | isbn = 0-7514-0413-6}}</ref>Jedná se o hnědou pevnou látku nerozpustnou v&nbsp;běžných rozpouštědlech a s&nbsp;malým laboratorním využitím.

== Příprava a výroba ==
Trihydrát chloridu rhoditého se získává ze solí jako je například Na<sub>3</sub>RhCl<sub>6</sub>, jež vzniká při oddělování rhodia od ostatních [[Platinová skupina|platinových kovů]], mimo jiné [[platina|platiny]] a [[iridium|iridia]]. Sodná sůl se mění na H<sub>3</sub>RhCl<sub>6</sub> pomocí [[ionex|iontoměniče]]. Její [[Rekrystalizace (chemie)|rekrystalizací]] vznikne hydratovaný chlorid, někdy nazývaný „rozpustný chlorid rhoditý“.<ref name=Brauer>{{Citace monografie | titul = Handbook of Preparative Inorganic Chemistry | vydavatel = Academic Press | místo = New York | rok vydání = 1965 | kapitola = Rhodium(III) Chloride | strany = 1587–1588 | isbn = 9780323161299}}</ref>

Bezvodý RhCl<sub>3</sub> je možné připravit reakcí [[chlor]]u s&nbsp;houbovitým rhodiem při 200–300&nbsp;°C.<ref>{{Citace monografie | autor1 = Hermann Renner | spoluautoři = Günther Schlamp, Ingo Kleinwächter, Ernst Drost, Hans M. Lüschow, Peter Tews, Peter Panster, Manfred Diehl, Jutta Lang, Thomas Kreuzer, Alfons Knödler, Karl A. Starz, Klaus Dermann, Josef Rothaut, Ralf Drieselmann, Catrin Peter, Rainer Schiele | titul = Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry | vydavatel = Wiley-VCH | místo = Weinheim | rok vydání = 2005 | kapitola = Platinum Group Metals and Compounds | strany = 1587–1588 | isbn = 3527306730 | doi = 10.1002/14356007.a21_075}}</ref> Při teplotách nad 800&nbsp;°C se bezvodý chlorid rozkládá na kovové rhodium a chlor.<ref name=Brauer/>

Různé komplexy chloridu rhoditého slouží jako meziprodukty při přečišťování rhodia.<ref>{{Citace periodika | autor1 = E. Benguerel | autor2 = G. P. Demopoulos | autor3 = G. B. Harris | titul = Speciation and separation of rhodium(III) from chloride solutions: A critical review | periodikum = Hydrometallurgy | rok vydání = 1996 | stránky = 135-152 | doi = 10.1016/0304-386X(94)00086-I}}</ref>

== Komplexní sloučeniny ==
RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> je prekurzorem mnoha různých [[komplexní sloučenina|komplexních sloučenin]], z&nbsp;nichž jsou některé průmyslově využívané; například s&nbsp;[[acetylaceton]]em vytváří [[rhodiumacetylacetonát]].

=== Komplexy s aminy a pyridinem ===
Roztoky RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> reagují za přítomnosti [[ethanol]]u s&nbsp;[[amoniak]]em za vzniku [[pentamminchlorid rhoditý|pentamminchloridu rhoditého]], [RhCl(NH<sub>3</sub>)<sub>5</sub>]Cl<sub>2</sub>. Pomocí [[zinek|zinku]] se dá tento komplex zredukovat, poté se přidáním [[sírany|síranu]] utvoří bezbarvý hydridový komplex [HRh(NH<sub>3</sub>)<sub>5</sub>]SO<sub>4</sub>.<ref>{{Citace periodika | autor1 = J. A. Osborn | autor2 = K. Thomas | autor3 = [[Geoffrey Wilkinson|G. Wilkinson]] | titul = Pentaamminechlororhodium(III) Dichloride and Pentaamminehydridorhodium(III) Sulfate | periodikum = [[Inorganic Syntheses]] | rok vydání = 1972 | stránky = 213-215 | doi = 10.1002/9780470132449.ch43}}</ref>

Ve vroucí směsi ethanolu a [[pyridin]]u (py) se hydratovaný chlorid rhoditý přeměňuje na [[dichlortetrakis(pyridin)chlorid rhoditý|''trans''-[RhCl<sub>2</sub>(py)<sub>4</sub>)]Cl]]. Za nepřítomnosti [[redukční činidlo|redukčního činidla]] je produktem ''[[Fac–mer izomerie|fac]]''-[RhCl<sub>3</sub>(py)<sub>3</sub>], podobně jako když jsou použity thioetherové deriváty.<ref name=Cotton/> Oxidací RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> ve směsi ethanolu a pyridinu na vzduchu vzniká modrý [[paramagnetismus|paramagnetický]] komplex obsahující kyslíkový můstek, [Cl(py)<sub>4</sub>Rh-O<sub>2</sub>-Rh(py)<sub>4</sub>Cl]<sup>5+</sup>.<ref>{{Citace periodika | autor1 = R. D. Gillard | autor2 = G. Wilkinson | titul = ''trans''-Dichlorotetra(pyridine)rhodium(III) Salts | periodikum = Inorganic Syntheses | rok vydání = 1967 | stránky = 64-67 | doi = 10.1002/9780470132418.ch11}}</ref>

=== S thioethery a terciárními fosfiny ===
Ethanolové roztoky hydratovaného chloridu rhoditého reagují s&nbsp;[[thioethery|dialkylsulfidy]].

:RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub>&nbsp;+&nbsp;3&nbsp;SR<sub>2</sub>&nbsp;<chem>->[\ce{CH3CH2OH}]</chem>&nbsp;RhCl<sub>3</sub>(SR<sub>2</sub>)<sub>3</sub>&nbsp;+&nbsp;3&nbsp;H<sub>2</sub>O

Byly izolovány ''fac'' i ''mer'' [[stereoizomerie|stereoizomery]] těchto sloučenin.<ref name=Cotton/>

Reakce RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> s&nbsp;terciárními [[fosfiny]] vedou ke vzniku aduktů podobných jako u thioetherů. Při provádění těchto reakcí ve vroucích ethanolových roztocích se trojmocné rhodium redukuje na jednomocné za tvorby rhodných sloučenin, jako je [RhCl(PPh<sub>3</sub>)<sub>3</sub>], [[Wilkinsonův katalyzátor]], přičemž dochází k&nbsp;oxidaci rozpouštědla nebo fosfinu:<ref>{{Citace periodika | autor1 = J. A. Osborn | autor2 = F. H. Jardine | autor3 = J. F. Young | autor4 = G. Wilkinson | titul = The Preparation and Properties of Tris(triphenylphosphine)halogenorhodium(I) and Some Reactions Thereof Including Catalytic Homogeneous Hydrogenation of Olefins and Acetylenes and Their Derivatives | periodikum = [[Journal of the Chemical Society|Journal of the Chemical Society&nbsp;A]] | rok vydání = 1966 | stránky = 1711-1732 | doi = 10.1039/J19660001711}}</ref><ref>{{Citace periodika | autor1 = J. A. Osborn | autor2 = G. Wilkinson | titul = Tris(Triphenylphosphine)Halorhodium(I) | periodikum = Inorganic Syntheses | rok vydání = 1967 | stránky = 67-71 | doi = 10.1002/9780470132418.ch12}}</ref>

::RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub>&nbsp;+&nbsp;3&nbsp;PPh<sub>3</sub>&nbsp;+&nbsp;CH<sub>3</sub>CH<sub>2</sub>OH&nbsp;<chem>->[\ce{CH3CH2OH} \text{ / Δ}]</chem>&nbsp;'''RhCl(PPh<sub>3</sub>)<sub>3</sub>'''&nbsp;+&nbsp;[[acetaldehyd|CH<sub>3</sub>CHO]]&nbsp;+&nbsp;2&nbsp;HCl&nbsp;+&nbsp;3&nbsp;H<sub>2</sub>O

::RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub>&nbsp;+&nbsp;4&nbsp;PPh<sub>3</sub>&nbsp;<chem>->[\ce{CH3CH2OH} \text{ / Δ}]</chem>&nbsp; RhCl(PPh<sub>3</sub>)<sub>3</sub>&nbsp;+&nbsp;[[trifenylfosfinoxid|OPPh<sub>3</sub>]]&nbsp;+&nbsp;2&nbsp;HCl&nbsp;+&nbsp;2&nbsp;H<sub>2</sub>O

=== S alkeny a oxidem uhelnatým ===
Reakcemi RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> s&nbsp;alkeny vznikají sloučeniny typu Rh<sub>2</sub>Cl<sub>2</sub>(alken)<sub>4</sub>. S&nbsp;cyklookta-1,5-dienem reaguje RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> v&nbsp;ethanolu za vzniku [[dimer cyklooktadienrhodiumchloridu|dimeru cyklooktadienrhodiumchloridu]].<ref>{{Citace periodika | autor1 = G. Giordano | autor2 = [[Robert H. Crabtree|R. H. Crabtree]] | titul = Di-μ-chloro-bis(η<sup>4</sup>-1,5-cyclooctadiene)dirhodium(I)4 | periodikum = Inorganic Syntheses | rok vydání = 1990 | stránky = 88-90 | doi = 10.1002/9780470132500.ch50}}</ref>

[[Soubor:Cyclooctadiene-rhodium-chloride-dimer-3D-balls.png|náhled|vlevo|Struktura dimeru cyklooktadienrhodiumchloridu]]

V&nbsp;[[methanol]]u RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> reaguje s&nbsp;[[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]], přičemž vzniká H[RhCl<sub>2</sub>(CO)<sub>2</sub>], obsahující dikarbonyldichloridorhodnanový anion; další karbonylace za přítomnosti [[citronan sodný|citronanu sodného]] vede ke vzniku [[dodekakarbonyl tetrarhodia|dodekakarbonylu tetrarhodia]], Rh<sub>4</sub>(CO)<sub>12</sub>, v&nbsp;němž má rhodium [[oxidační číslo]] 0.<ref>{{Citace periodika | autor1 = P. H. Serp | autor2 = P. H. Kalck | autor3 = R. Feurer | autor4 = R. Morancho | titul = Tri(μ-carbonyl)Nonacarbonyltetrarhodium, Rh<sub>4</sub>(μ-CO)<sub>3</sub>(CO)<sub>4</sub> | periodikum = Inorganic Syntheses | rok vydání = 1998 | stránky = 284-287 | doi = 10.1002/9780470132630.ch45}}</ref>

Působením oxidu uhelnatého na pevný RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> se vytváří [[dimer]] [[rhodiumkarbonylchlorid]]u, [(CO)<sub>2</sub>Rh(μ-Cl)]<sub>2</sub>.<ref>{{Citace periodika | autor1 = J. A. McCleverty | autor2 = G. Wilkinson | titul = Dichlorotetracarbonyldirhodium: (Rhodium Carbonyl Chloride) | periodikum = Inorganic Syntheses | rok vydání = 1966 | stránky = 211-214 | doi = 10.1002/9780470132395.ch56}}</ref>

Při hledání katalyzátorů [[hydroformylace|hydroformylací]] byl připraven velký počet Rh-CO-PR<sub>3</sub> (R = organická skupina) sloučenin. RhCl(PPh<sub>3</sub>)<sub>3</sub> reaguje s&nbsp;CO na ''trans''-RhCl(CO)(PPh<sub>3</sub>)<sub>2</sub>, stechiometricky analogický [[Vaskův komplex|Vaskovu komplexu]], ovšem méně reaktivní. ''Trans''-RhCl(CO)(PPh<sub>3</sub>)<sub>2</sub> vytváří se směsí [[tetrahydridoboritan sodný|tetrahydridoboritanem sodným (NaBH<sub>4</sub>)]] a trifenylfosfinem (PPh<sub>3</sub>) [[hydrid tris(trifenylfosfin)rhodiumkarbonylu|HRh(CO)(PPh<sub>3</sub>)<sub>3</sub>]], a vysoce aktivní katalyzátor hydroformylace alkenů.<ref name=Hartwig/>

Za přítomnosti [[cyklopentadien]]u nebo jeho derivátů lze z&nbsp;chloridu rhoditého připravit [[organokovová chemie|organokovové]] [[polosendvičové sloučeniny]], například reakcí trihydrátu s&nbsp;[[pentamethylcyklopentadien]]em (Cp*H) v&nbsp;horkém methanolu vzniká sraženina [[dimer pentamethylcyklopentadienylrhodiumdichloridu|dimeru pentamethylcyklopentadienylrhodiumdichloridu]], [Cp*RhCl<sub>2</sub>]<sub>2</sub>:<ref>{{Citace periodika | autor1 = C. White | autor2 = A. Yates | autor3 = [[Peter Maitlis|Peter M. Maitlis]] | titul = (''η''<sup>5</sup>-Pentamethylcyclopentadienyl)Rhodium and -Iridium Compounds | periodikum = Inorganic Syntheses | rok vydání = 1992 | stránky = 228-234 | doi = 10.1002/9780470132609.ch53}}</ref>

:2&nbsp;Cp*H&nbsp;+&nbsp;2&nbsp;RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub>&nbsp;<chem>->[\ce{CH3OH} \text{ / Δ}]</chem>&nbsp;[Cp*RhCl<sub>2</sub>]<sub>2</sub>&nbsp;+&nbsp;2&nbsp;HCl&nbsp;+&nbsp;6&nbsp;H<sub>2</sub>O

Tato sloučenina byla poprvé připravena z&nbsp;hexamethylDewarova benzenu a RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub>.<ref>{{Cite journal|last1 = Paquette|first1 = Leo A.|author-link1 = Leo Paquette|last2 = Krow|first2 = Grant R.|year = 1968|title = Electrophilic Additions to Hexamethyldewarbenzene|journal = [[Tetrahedron Letters]]|volume = 9|issue = 17|pages = 2139–2142|doi = 10.1016/S0040-4039(00)89761-0}}</ref><ref>{{Cite journal|last1 = Criegee|first1 = Rudolf|author-link1 = Rudolf Criegee|last2 = Grüner|first2 = H.|year = 1968|title = Acid-catalyzed Rearrangements of Hexamethyl-prismane and Hexamethyl-Dewar-benzene|journal = [[Angewandte Chemie|Angewandte Chemie International Edition]]|volume = 7|issue = 6|pages = 467–468|doi = 10.1002/anie.196804672}}</ref><ref name = Cp*2Rh2Cl4-Prep /> Halogenovodíková kyselina potřebná pro [[molekulový přesmyk|přesmykovou reakci]] se vytvořila ''in situ'' v&nbsp;methanolovém roztoku rhodné soli; druhý krok byl proveden odděleně.<ref name = Heck/> V&nbsp;průběhu reakce se tvoří 1,1-dimethoxyethan, CH<sub>3</sub>CH(OCH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>, a [[hexamethylbenzen]] jako vedlejší produkty.<ref name = Cp*2Rh2Cl4-Prep>{{Cite book|title = Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry – Volume 1: Literature, Laboratory Techniques, and Common Starting Materials|year = 1996|editor1-first = Wolfgang A.|editor1-last = Herrmann|editor2-first = Albrecht|editor2-last = Salzer|publisher = Georg Thieme Verlag |isbn = 9783131791610|chapter = Bis{(μ-chloro)[chloro(η-pentamethylcyclopentadienyl)rhodium]} — {Rh(μ-Cl)Cl[η-C<sub>5</sub>(CH<sub>3</sub>)<sub>5</sub>]}<sub>2</sub>|first1 = Wolfgang A.|last1 = Herrmann|first2 = Christian|last2 = Zybill|pages = 148–149|chapter-url = https://books.google.com/books?id=dlGGAwAAQBAJ&pg=PA148}}</ref><ref name = Heck>{{Cite book|chapter-url = https://books.google.com/books?id=VmE2BtDmHjYC&pg=PA116|title = Organotransition Metal Chemistry: A Mechanistic Approach|first = Richard F.|last = Heck|author-link = Richard F. Heck|publisher = [[Academic Press]]|year = 1974|isbn = 9780323154703|chapter = Reactions of Dienes Trienes and Tetraenes with Transition Metal Compounds|pages = 116–117}}</ref> Tento rhoditý dimer může být za přítomnosti CO redukován zinkem na rhodný komplex [Cp*Rh(CO)<sub>2</sub>].<ref>{{Cite book|title = Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry – Volume 1: Literature, Laboratory Techniques, and Common Starting Materials|year = 1996|editor1-first = Wolfgang A.|editor1-last = Herrmann|editor2-first = Albrecht|editor2-last = Salzer|publisher = Georg Thieme Verlag | isbn = 9783131791610|chapter = Dicarbonyl(η-pentamethylcyclopentadienyl)rhodium — Rh[η-C<sub>5</sub>(CH<sub>3</sub>)<sub>5</sub>](CO)<sub>2</sub>|first1 = Wolfgang A.|last1 = Herrmann|first2 = Christian|last2 = Zybill|pages = 147–148}}</ref>

[[Soubor:Hexamethyl Dewar benzene reacting with rhodium chloride under acidic conditions.PNG|700px|bezrámu|střed|Příprava rhoditého dimeru [Cp*RhCl<sub>2</sub>]<sub>2</sub> z &nbsp;hexamethylDewarova benzenu]]

== Katalýza ==
RhCl<sub>3</sub>(H<sub>2</sub>O)<sub>3</sub> je katalyticky aktivní v&nbsp;řadě různých reakcí, do kterých vstupují oxid uhelnatý (CO), [[vodík]] (H<sub>2</sub>) a [[alkeny]],<ref name=Bennett/> jako je například [[dimer]]izace [[ethen]]u na směs ''cis'' a ''trans'' [[but-2-en]]u:

:2 C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> <chem>->[\ce{RhCl3(H2O)3}]</chem> CH<sub>3</sub>-CH=CH-CH<sub>3</sub>

U vyšších alkenů obdobné reakce neprobíhají.

Přímým katalyzátorem dimerizace ethenu je rhodná sloučenina [[dimer chlorobis(ethylen)rhodia|[(η<sup>2</sup>-C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>)<sub>2</sub>Rh(μ-Cl)<sub>2</sub>Rh(η<sup>2</sup>-C<sub>2</sub>H<sub>4</sub>)<sub>2</sub>]]]. Tento objev spolu s&nbsp;dalšími podnítil rozvoj homogenní katalýzy, kdy je katalyzátor rozpuštěn v&nbsp;reakční směsi obsahující substrát. Předtím byla většina kovových katalyzátorů [[heterogenní katalýza|heterogenních]], katalyzátorem byla pevná látka a substráty kapaliny či plyny. Zjistilo se také, že komplexy [[trifenylfosfin]]u jsou katalyticky aktivní a zároveň dobře rozpustné v&nbsp;organických rozpouštědlech,<ref name=Hartwig>{{Citace monografie | autor = John F. Hartwig | titul = Organotransition Metal Chemistry: From Bonding to Catalysis | url = https://archive.org/details/organotransition0000hart | vydavatel = University Science Books | místo = New York | rok vydání = 2010 | isbn = 978-1-891389-53-5}}</ref> příkladem je [[Wilkinsonův katalyzátor]], který katalyzuje [[hydrogenace]] a [[izomerizace]] alkenů.<ref name=Bennett>{{Citace periodika | autor1 = [[Martin Arthur Bennett|Martin A. Bennett]] | autor2 = P. A. Longstaff | titul = Complexes of Rhodium(I) with Triphenylphosphine | periodikum = Chemistry & Industry (London) | rok vydání = 1965}}</ref> Hydroformylace alkenů může být katalyzována podobnou sloučeninou RhH(CO)(PPh<sub>3</sub>)<sub>3</sub>. Katalýza pomocí sloučenin rhodia je natolik výhodná, že z&nbsp;velké části nahradila dříve používané levnější kobaltové katalyzátory.

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.inchem.org/documents/icsc/icsc/eics0746.htm International Chemical Safety Card 0746]
* [https://www.cdc.gov/niosh/npg/npgd0545.html NIOSH Pocket Guide to Chemical Hazards]

=== Reference ===
{{Překlad | jazyk = en | článek = Rhodium(III) chloride | revize = 1013818512}}<references />

{{Chloridy III.}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Chemie}}

[[Kategorie:Chloridy (chemie)|rhoditý]]
[[Kategorie:Rhodité sloučeniny]]