Zobrazení zdroje stránky Chůze

{{Různé významy}}
[[Soubor:Blender3D NormalWalkCycle.gif|náhled|Animace chůze]]
'''Chůze''' je lokomoční pohyb využívající dolní končetiny a je vlastní dvounohým (bipedálním) [[živočichové|živočichům]] jako je i [[člověk]]. Umožňuje [[místo|přemístění]] z jednoho místa na místo druhé. Chůze se skládá z jednotlivých [[krok (jednotka)|kroků]], kdy se pravidelně střídá jedna [[noha]] za druhou, čímž dochází k pohybu. Chůze je obvykle pomalejší než běh, ale zatímco [[běh]] může netrénovaný člověk vykonávat pouze krátkodobě, chodit může mnoho hodin bez přestávky.

Při chůzi je vždy aspoň jedna noha v dotyku se zemí. Pokud jsou obě nohy v kontaktu se zemí, jedná se o [[stání]]. Když je pohyb natolik rychlý, že jsou obě nohy ve vzduchu, jedná se o [[běh]] (či skok). Během chůze se [[těžiště]] těla pohybuje v závislosti na jednotlivých krocích. U člověka je chůze spojena se třemi klouby – [[kotník]]em, [[kolenní kloub|kolenním kloubem]] a [[kyčelní kloub|kyčelním kloubem]]. Pro snadnější a pohodlnější chůzi je člověk vybaven [[Obuv|botami]]. 

Pro [[Centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]] (CNS) je chůze po měkkém, např. lesním nebo polním terénu osvěživější než monotónní chůze po asfaltových chodnících měst. Pružnost a různorodost došlapu působí na CNS stimulačně, zatímco monotónnost přetěžuje jak úpony šlach, tak i kosti. Známé jsou případy přetržení (ruptur) šlach např. u sálových sportů (basketbal, squash, tenis, házená) a při dlouhých pochodech vojsk. 

== Význam chůze ==
Chůze nemá pouze logistickou funkci, má i psychosociální a estetickou stránku (výlety, chůze přírodou...). Zvyšuje ventilaci, působí pozitivně na svalový a kloubní aparát, zlepšuje [[Páteř|vertebrogenní potíže]], trávení, metabolické procesy a celkovou výdrž (tenacitu) organizmu. Zrcadlí i vnitřní psychomotorickou vyváženost člověka. Ve Finsku se např. [[severská chůze]] rychle vyvinula v lidový [[sport]], jenž se dál šíří po [[Skandinávie|Skandinávii]] a napříč věkovými kategoriemi i po střední a jižní Evropě.

== Lokomoce člověka ==
Při došlapu na zem se dotýká pata země jako první. Pata je proto poměrně masitá a tuhá tkáň. Došlap vyžaduje propnutí nohy v koleně, zvednutí špičky a současně vzpřímený trup člověka ('prsa jdou první'). Po došlapu paty se noha odvíjí po své vnější klenbě k prstcovému "vějíři". Jakmile se kyčelní kloub ve svislici přenese přes špičku nohy, dochází k zadní fázi odpichu. Tato fáze je důležitá a bývá zanedbávána tím, že trup je předkloněn vpřed, "zlomen" v pase, čímž je eliminován význam lýtkového svalu coby iniciátora odpichu, dochází k přetěžování hlubokého ohybače kyčle (m. iliopsoas) a k typické postuře "vystrčeného zadečku". Tato negativní [[Reciproční inhibice|reciproční dysbalance]] působí ochabnutí hýžďových svalů, tuhnutí lýtkových svalů, může docházet k plochonoží a otékání nohou, neboť lýtka coby 'dolní krevní pumpa'<ref>Véle, František. Kineziologie pro klinickou praxi (1997)</ref> nefungují adekvátně. V kotnících také dochází k typickému stranovému viklání nohou, namísto k lineárnímu pato-špičkovému odvíjení. Pojem 'trojflexní linearita' (stejný směr kyčle, kolene a špičky) při chůzi popsali [[Rolfing|Rolfová]] (USA) a [[František Véle|Véle]] ([[Pražská myoskeletální škola]]). 

Správná chůze je dlouhodobě příjemný aerobní pohyb, probíhající ve svislici těla. Chůze má být rytmická, s vyváženým došlapem na paty, i s vyváženým odpichem ze špiček. Ramena při chůzi rotují proti pánvi, nohy jsou ponechávány dostatečně dlouho vzadu, což stimuluje lýtkové svaly k odpichu vějířem prstců. Špička nohy má být v linearitě ke směru chůze, tedy nevytočená ani ven, ani dovnitř. Taková lokomoce přináší anatomickou i psychickou pohodu, brání kloubnímu omezení kyčlí (koxartróza) a napomáhá i [[Bránice|bráničnímu dechu]] a oběhovému systému člověka.<ref>Cvičení a prevence civilizačních chorob (Véle, F., Čumpelík, J., Bortlíková, V., 1980)</ref>

== Rychlost chůze ==
[[File:Tobler's hiking function.svg|náhled|upright 1.7|Toblerova funkce - závislost rychlosti chůze zdravého dospělého člověka na sklonu upravené cesty, po níž kráčí]]
Rychlost chůze člověk upravuje podle zdravotního stavu, motivace, terénu a dalších okolností. Obvyklá rychlost chůze zdravých dospělých lidí na rovném terénu po dobu desítek sekund až jednotek minut činí asi 1,4 m/s (5,0 km/h).<ref>https://www.osel.cz/11707-tyranosaurus-poprve-vyvencen.html</ref>

Rychlost chůze v závislosti na sklonu terénu lze odhadnout pomocí Toblerovy funkce (anglicky ''Tobler's hiking function''), nazvané podle geografa [[Waldo Tobler]]a, který ji roku 1993 odhadl na základě dat, jež naměřil [[Eduard Imhof]]:

: <math>s=6 \exp{ \begin{pmatrix} -3\frac{1}{2} \left\vert  \tan(\theta + \frac{1}{20})\right\vert \end{pmatrix}}</math>,

kde ''s'' je rychlost chůze zdravého člověka po upravené cestě v [[Kilometr za hodinu|kilometrech za hodinu]] a ''&theta;'' je úhel sklonu této cesty v [[Radián|radiánech]] (záporný znamená klesání, kladný stoupání). ''Exp'' ve vzorci znamená [[Exponenciální funkce|exponenciálu]]  o základu ''e'' a ''tan'' [[Tangens|tangentu]].

Pokud se jde mimo upravenou cestu, je potřeba hodnotu Toblerovy funkce vynásobit 3/5, pokud se cestuje na koni, tak se násobí číslem 5/4.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Tobler, Waldo. "Three presentations on geographical analysis and modeling: Non-isotropic geographic modeling speculations on the geometry of geography global spatial analysis" |url=http://www.geodyssey.com/papers/tobler93.html |datum přístupu=2016-06-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304061057/http://www.geodyssey.com/papers/tobler93.html |datum archivace=2016-03-04 }}</ref>
 
Kromě toho se používá také Naismithovo pravidlo, které navrhl skotský horolezec [[William W. Naismith]] roku 1892. To říká: 1. počítej hodinu na každých pět kilometrů a hodinu na každých 600 metrů převýšení, 2. rychlost skupiny lidí urči podle nejpomalejší osoby ve skupině.

[[Rychlochůze]] je [[sport]]ovní disciplína, součást [[lehká atletika|lehké atletiky]]. Jedná se i o olympijskou disciplínu, na [[olympijské hry|olympijských hrách]] se závodí v chůzi na 20 [[kilometr]]ů (ženy i muži) a 50 kilometrů (pouze muži). Největší rychlost chůze na jednu míli (1609,35 metru), která byla v roce 2017 naměřena, je 17,5 km/h. Chodec [[Tom Bosworth]] tuto trať urazil za 5:31,08 minuty, což odpovídá právě rychlosti 4,86 m/s (17,50 km/h).<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Olympian walks fastest mile in history
 | periodikum = NBC Sports
 | url = https://olympics.nbcsports.com/2017/07/10/tom-bosworth-race-walk-world-record-mile/
 | datum_vydání = Jul 10, 2017
 | datum_přístupu = 2020-04-28
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=chůze}}
* [http://www.200km.cz 200km.cz] {{Wayback|url=http://www.200km.cz/ |date=20150711230319 }} – web věnovaný chůzi
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Chůze| ]]
[[Kategorie:Sporty]]