Zobrazení zdroje stránky Blok p

{{Infobox - skupina chemických prvků
| prvky = B, Al, Ga, In, Tl, Nh, C, Si, Ge, Sn, Pb, Fl, N, P, As, Sb, Bi, Mc, O, S, Se, Te, Po, Lv, F, Cl, Br, I, At, Ts, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn, Og
}}
'''Blok p''' je šest sloupců v pravé části [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]] (kromě [[Helium|helia]], které patří do [[Blok s|bloku s]]). Těchto šest sloupců, které jsou ve vedlejší tabulce vyznačeny barevně, je tvořeno těmito skupina prvků:

* [[13. skupina]] – dříve také triely
* [[14. skupina]] – dříve také tetrely
* [[Pniktogeny|15. skupina]] – dříve také pentely (pniktogeny nebo pnikogeny)
* [[Chalkogeny|16. skupina]] – chalkogeny
* [[Halogeny|17. skupina]] – halogeny
* [[Vzácné plyny|18. skupina]] – vzácné plyny

Struktura periodické tabulky byla původně uspořádána v pořadí rostoucích atomových čísel a vytvářela by tak jeden dlouhý řádek. Určité prvky však vykazovaly podobné vlastnosti, a proto byly umístěny pod sebe. Kritériem pro začátek nového řádku byla chemická podobnost a později (po objevu struktury [[Elektronový obal|elektronového obalu]]) stejný počet valenčních [[elektron]]ů. Výsledkem je rozdělení periodické tabulky do [[Blok s|bloků s]], p, [[Přechodné kovy|d]], [[Vnitřně přechodné kovy|f]].

Název bloku p odpovídá tomu, že jeho prvky mají valenční elektrony ([[elektron]]y s nejvyšší [[Energie|energií]] v poslední slupce) umístěny v [[Atomový orbital|orbitalech]] p. Jejich obecná valenční konfigurace je ''n''s<sup>2</sup> ''n''p<sup>1–6</sup>, kde ''n'' je číslo slupky (také [[Perioda (periodická tabulka)|periody]]), p je název orbitalu a horní index je počet elektronů v orbitalu.

== Vlastnosti prvků bloku p ==
* Chemické a fyzikální vlastnosti prvků bloku p lze vysvětlit strukturou jejich [[Elektronový obal|elektronového obalu]]. Jejich reaktivita vychází především z toho, že se (stejně jako všechny ostatní prvky periodické tabulky) snaží dosáhnout konfigurace elektronového obalu nejbližšího vzácného plynu - tedy plně obsazené valenční slupky.
* 13. skupina bloku p obsahuje prvky [[Bor (prvek)|bor]] (B), [[hliník]] (Al), [[gallium]] (Ga), [[indium]] (In), [[thallium]] (Tl) a [[nihonium]] (Nh). Bor je považován za [[Polokovy|polokov]], ostatní triely jsou [[kovy]]. [[Elektronová konfigurace]] jejich valenční [[Elektronový obal|elektronové slupky]] je ''n''s<sup>2</sup> ''n''p<sup>1</sup>. Díky tomu preferují tvorbu [[Chemická sloučenina|sloučenin]] v [[Oxidační číslo|oxidačním čísle]] I a III.
* 14. skupina bloku p obsahuje prvky [[uhlík]] (C), [[křemík]] (Si), [[germanium]] (Ge), [[cín]] (Sn), [[olovo]] (Pb) a [[flerovium]] (Fl). Elektronová konfigurace jejich valenční elektronové slupky je ''n''s<sup>2</sup> ''n''p<sup>2</sup>. Díky tomu preferují tvorbu sloučenin v oxidačním čísle II a IV. Nejdůležitějším z těchto prvků je uhlík, který je součástí všech [[Organismus|živých organismů]].
* 15. skupina bloku p obsahuje prvky [[dusík]] (N), [[fosfor]] (P), [[arsen]] (As), [[antimon]] (Sb) a [[bismut]] (Bi). [[Elektronová konfigurace]] jejich valenční elektronové slupky je ''n''s<sup>2</sup> ''n''p<sup>3</sup>. Díky tomu preferují tvorbu sloučenin v oxidačním čísle I až V. Tvoří dvouprvkové [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] s [[Elektronegativita|elektropozitivnějšími]] [[Chemický prvek|prvky]]. Nejdůležitějším z těchto prvků je dusík, který tvoří hlavní složku [[Atmosféra Země|atmosféry]].
* 16. skupina bloku p obsahuje prvky [[kyslík]] (O), [[síra]] (S), [[selen]] (Se), [[tellur]] (Te), [[polonium]] (Po). Mají elektronovou konfiguraci valenční sféry ''ns''<sup>2</sup>''np''<sup>4</sup>. Jejich název chalkogeny (kromě kyslíku) pochází ze spojení [[Řečtina|řeckých]] slov „chalkos“ (ruda) a „gennaó“ (tvořit), jsou to tedy ''rudotvorné'' prvky.
* 17. skupina bloku p obsahuje prvky [[fluor]] (F), [[chlor]] (Cl), [[brom]] (Br) a [[jod]] (I). Všechny mají elektronovou konfiguraci valenční sféry ''ns''<sup>2</sup>''np<sup>5</sup>''. Jejich název halogeny je odvozen z řečtiny a znamená ''solitvorný''. Halogeny jsou velmi reaktivní, proto se vyskytují pouze vázané ve sloučeninách. Nejrozšířenějším halogenem je chlor.
* 18. skupina bloku p obsahuje prvky [[helium]] (He), [[neon]] (Ne), [[argon]] (Ar), [[krypton]] (Kr), [[xenon]] (Xe) a [[radon]] (Rn). Tyto prvky se nazývají se vzácné plyny (netečné či [[Inertní plyny|inertní plyny)]] a jsou velmi málo reaktivní. Příčinou jejich nízké reaktivity a dalších specifických chemických vlastností je dokonalé zaplnění vnější elektronové slupky, protože [[atom]] se zaplněným valenčním orbitalem jen velmi těžko přijímá či ztrácí vazebný elektron. Všechny mají elektronovou konfiguraci valenční sféry ''ns''<sup>2</sup>''np<sup>6</sup>''.

== Orbitaly a prvky bloku p ==
[[Soubor:Atomic_orbitals_spdf_m-eigenstates.png|náhled|336x336pixelů|Tvary orbitalů s, p, d, f ve čtyřech vrstvách ''n'' = 1, 2, 3, 4]]
Blok p obsahuje prvky, které mají valenční elektrony ([[elektron]]y s nejvyšší [[Energie|energií]]) umístěny v [[Atomový orbital|orbitalech]] s a p. Jejich obecná valenční konfigurace je ''n''s<sup>2</sup>''n''p<sup>1–6</sup>, kde ''n'' je číslo slupky (také [[Perioda (periodická tabulka)|periody]]), s, p jsou názvy orbitalů a horní index je počet elektronů. V každém z orbitalů lze umístit pouze dva elektrony. Prvky bloku p tak mohou mít ve valenční slupce pouze 8 elektronů.

Dalšími bloky v periodické tabulce jsou bloky s, d, f obsahující prvky, které mají valenční elektrony umístěny v orbitalech s, d, f....

Každý orbital je určen čtyřmi [[Kvantové číslo|kvantovými čísly]]:

* [[Hlavní kvantové číslo]] (''n)'' určuje vzdálenost mezi elektronem a [[Atomové jádro|jádrem]] a s rostoucí vzdáleností elektronu od jádra se zvyšuje. Nabývá hodnot celých čísel 1, 2, 3, ... (používají se také písmena K, L, M, …). Elektrony, které mají stejné hlavní kvantové číslo, jsou stejně vzdálené od jádra a mají přibližně stejnou [[Energie|energii]]. Nacházejí se proto ve stejných slupkách (vrstvách) [[Elektronový obal|elektronového obalu]].
* [[Vedlejší kvantové číslo]] (''l'') popisuje tvar orbitalu nebo také podslupku. Označuje se malými písmeny s, p, d, f (zkratka s, p, d, f pochází ze spektroskopických anglických pojmů ''sharp'', ''principal'', ''diffuse'', ''fundamental''). Matematicky vyjadřuje velikost momentu hybnosti a může nabývat tyto hodnoty ''l'' = 0 pro orbital s, ''l'' = 1 pro orbital p, ''l'' = 2 pro orbital d, ''l'' = 3 pro orbital f.
* [[Magnetické kvantové číslo]] (''m'') popisuje prostorovou orientaci orbitalu. Je to vlastně projekce momentu hybnosti do libovolně zvolené osy. Elektrony v určité podslupce (s, p, d, f) jsou definovány hodnotami ''l'' (0, 1, 2, 3) a hodnota ''m'' se tak může pohybovat od -''l'' do +''l'', včetně nuly.
* [[Spinové kvantové číslo]] (''s'') definuje [[spin]] dané [[elektron]]u (směr jeho otáčivost kolem své osy) a může nabývat pouze dvou hodnot +1/2 nebo -1/2. V každém z orbitalů lze umístit dva [[elektron]]y s opačnými spiny.

{| class="wikitable"
! colspan="4" |Orbitaly, kvantová čísla a slupky
|-
!Orbital
!Hodnoty kvantových čísel
!Počet hodnot pro <math>m</math>
!Počet elektronů ve slupce
|-
!s
|''n'' = 1, ''l'' = 0, ''m'' = 0, ''s'' = +1/2 nebo -1/2
|1
|2
|-
!p
|''n'' = 2, ''l'' = 1, ''m'' = -1,0,+1, ''s'' = +1/2 nebo -1/2
|3
|6
|-
!d
|''n'' = 3, ''l'' = 2, ''m'' = -2,-1,0,+1,+2, ''s'' = +1/2 nebo -1/2
|5
|10
|-
!f
|''n'' = 4, ''l'' = 3, ''m'' = -3,-2,-1,0,+1,+2,+3, ''s'' = +1/2 nebo -1/2
|7
|14
|}

== Periodická tabulka s vyznačenými bloky ==
{{Periodická tabulka (navbox)}}

== Související články ==
* [[Periodická tabulka|Periodická tabulka prvků]]
* [[Blok s]]
* [[Přechodné kovy|Blok d]]
* [[Vnitřně přechodné kovy|Blok f]]
* [[Blok g]]

== Reference ==
{{překlad|en|Block (periodic table)|1155808684|de|Periodensystem|232354815}}

{{Portály|Chemie|Fyzika|}}

[[Kategorie:Skupiny chemických prvků]]
[[Kategorie:Bloky periodické tabulky|p]]