Zobrazení zdroje stránky Bajt

[[Soubor:MicroDrive1GB.jpg|náhled|[[IBM]] [[Microdrive]] o kapacitě 1&nbsp;GB]]
'''Bajt''', původním, [[angličtina|anglickým]] zápisem '''byte''', zřídka také '''slabika''', je v [[Informatika|informatice]] základní [[fyzikální jednotka|jednotka]] kapacity [[Počítačová paměť|počítačové paměti]] a objemu [[Data (informatika)|počítačových dat]]. Označuje zpravidla '''osm [[bit]]ů''', které tvoří osmiciferné [[dvojková soustava|binární]] číslo v rozmezí 0–[[255 (číslo)|255]]. V [[Číslicový systém|digitálních systémech]] se informace převádí ([[Kódování|kódují]]) na posloupnost bajtů, aby mohly být [[Ukládání dat|uloženy]] a počítačově zpracovány. Jeden bajt může představovat různé množství informací, například jedno [[celé číslo]] v uvedeném rozmezí nebo jedno písmeno či znak ze základní sady [[ASCII]]. V jiných případech je jedna informace zaznamenána více bajty, například [[reálné číslo]] s [[Pohyblivá řádová čárka|plovoucí čárkou]] nebo písmeno české abecedy v mezinárodním standardu [[Unicode]].

Jeden bajt je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže [[počítač]] (resp. [[mikroprocesor|procesor]]) přímo (najednou) pracovat. U velmi starých [[architektura procesoru|architektur]] mohl 1 bajt (resp. jedno slovo) označovat jiný počet bitů (například 4, 7 nebo 10). Proto se v mnohých standardech používá místo termínu bajt termín [[oktet (informatika)|oktet]] (například síťové protokoly nebo [[Formát souboru|formáty souborů]] nebo různé [[Architektura počítače|architektury počítačů]]).

V současnosti je bajt kodifikovaný v mezinárodním standardu [[ISO/IEC 80000]]-13:2008.

== Historie ==
Termín „byte“ zavedl [[Werner Buchholz]] v roce [[1956]], při práci na počítači [[IBM Stretch]]. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1–6&nbsp;bitů, přechod na osmibitový bajt se udál ke konci roku a později se osmibitový bajt stal standardem pro počítač [[System/360]]; jeho popularita pak vedla k tomu, že osmibitový bajt je dnes standardem.

Slovo ''byte'' pochází z anglického slova ''bite'' (''sousto'', tzn. nejmenší objem dat, který počítač dokáže „přechroustat“), které bylo upraveno, aby se předešlo záměně se slovem ''bit''.

== Velikost ==
U prakticky všech dnešních počítačů obsahuje 1&nbsp;bajt právě 8&nbsp;bitů (strojový kód s osmi číslicemi 1111 1111) – plný bajt). V dřívějších architekturách se vyskytovaly bajty o velikostech např. 6, 7 či 9&nbsp;bitů (počítač [[PDP-10]] měl dokonce nastavitelnou délku bajtu v rozmezí 1–36&nbsp;bitů).

Z důvodu jednoznačnosti se ve formálních specifikacích pro posloupnost právě osmi bitů používá termín ''oktet'' (angl. ''octet''). S ''oktetem'' se často setkáváme v oboru [[počítačová síť|počítačových sítí]], jako překlad anglického ''byte'' se používá také ve frankofonních zemích a v Rumunsku.

Do jednoho bajtu je možno uložit celkem 2<sup>''n''</sup> různých hodnot, kde ''n'' je velikost bajtu v bitech. Pro osmibitový bajt to znamená 256 hodnot, tedy např. [[celé číslo|celá čísla]] v rozsahu 0–255, které lze vyjádřit pomocí dvou [[Šestnáctková soustava|hexadecimálních]] číslic (00<sub>H</sub>–FF<sub>H</sub>).

== Reprezentace znaků ==
{{Podrobně|Kódování znaků}}
Do bajtu lze uložit 256 různých hodnot, což bohatě stačí pro rozlišení velkých i malých písmen [[anglická abeceda|anglické abecedy]] včetně číslic a základních [[interpunkční znaménko|interpunkčních znamének]]. Bajt proto zpočátku mohl sloužit pro uložení jednoho znaku textu. Způsob kódování znaku na číselnou hodnotu, kterou bylo možno uložit do bajtu, popisovaly například kódy [[ASCII]] či [[EBCDIC]]. Původní kód ASCII však vůbec neobsahuje znaky s [[diakritické znaménko|diakritickými znaménky]] používané v jiných jazycích. Rozšířené verze kódu pak přidávají různé znaky užívané v evropských zemích. Postupně vzniklo několik takových kódování, označovaných jako [[znaková sada|znakové sady]], přičemž všechny byly nevyhnutelně vzájemně nekompatibilní. 256&nbsp;možností je totiž příliš málo pro rozlišení všech znaků používaných v jazycích píšících [[latinka|latinkou]], nemluvě o dalších písmech (jako např. [[ruština]], [[čínština]], [[japonština]] či [[korejština]]). Z toho důvodu vznikla vícebajtová kódování znaků, ve kterých však jeden znak už neodpovídá jednomu bajtu. Dnes používaná tabulka znaků [[Unicode]] používá nejčastěji kódování s proměnlivou délkou, u kterých různé znaky zabírají různé počty bajtů (v [[UTF-8]] 1–4 bajty, v [[UTF-16]] 2 nebo 4 bajty), případně kódování s pevnou délkou čtyř bajtů ([[UTF-32]]) anebo spíše historické dvoubajtové kódování [[UCS-2]] podporující jen omezenou množinu znaků.

== Značení ==
Pokud se bajt používá jako jednotka informace, značí se zpravidla velkým písmenem ''B'', zatímco malým ''b'' se značí bit; tak definuje značky také norma [[IEEE]]&nbsp;1541. Velké ''B'' se však užívá v [[soustava SI|soustavě SI]] pro jednotku [[hladina akustického tlaku|hladinu akustického tlaku]] [[bel]] (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem v soustavě SI vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob; bajt však do této soustavy nepatří). Pro co nejvyšší jednoznačnost se proto bit někdy nezkracuje a ponechává se jako „bit“ (např. Mbit/s pro megabit za sekundu), tak to specifikuje také norma [[International Electrotechnical Commission|IEC]]&nbsp;60027.

Ve [[francouzština|frankofonních]] zemích se někdy pro bajt používá značka ''o'' jako ''octet'', včetně příslušných předpon pro násobky (např. „ko“, „Mo“).

== Násobky a užívané předpony ==
{{viz též|Binární předpona}}
S bajty i bity se používají běžné [[předpona soustavy SI|předpony soustavy SI]] jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10&nbsp;[[gigabyte|GB]], 11&nbsp;[[megabit|Mb]]/[[sekunda|s]]. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je nutno rozlišit z kontextu.

Z technologických důvodů jsou velikosti některých [[elektronická paměť|počítačových pamětí]] obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Například počítač [[IBM PC]] Model 5150 měl kapacitu [[operační paměť|operační paměti]] 65&nbsp;536&nbsp;B&nbsp;= 64·2<sup>10</sup>.<ref>[http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=274 IBM PC Model 5150] {{Wayback|url=http://www.old-computers.com/museum/computer.asp?c=274 |date=20101121054210 }} na old-computers.com</ref> Pro zjednodušení se však taková paměť neoznačovala jako 65,5&nbsp;kilobajt, ale pojem kilobajt se „mírně“ upravil na 2<sup>10</sup>&nbsp;= 1024 a kapacita paměti se označila prostě jako 64&nbsp;KB. Pro odlišení se tato jednotka zpravidla značila s velkým písmenem – KB – a neformálně se označovala jako „velké kilo“, na rozdíl od tradičně pojatého kilobajtu, tzv. „malého kila“, které se značilo malým písmenem – kB.{{Fakt/dne|20210621013714|}} Obdobně se později začaly užívat další upravené předpony mega-, giga- atd. (u těch už kontext podle velikosti písmena rozlišit nelze) označující 2<sup>20</sup>, 2<sup>30</sup> atd.

Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti [[polovodičová paměť|polovodičových pamětí]], zatímco například kapacity [[pevný disk|pevných disků]] používají dekadické předpony. Bez znalosti kontextu tedy může být složité určit, jaký význam byl zamýšlen, přičemž rozdíl může dosahovat až několika [[procento|procent]] (nejasnosti kolem skutečné kapacity prodávaných pamětí dokonce vedly k právním sporům<ref>[http://www.foxnews.com/story/0,2933,201269,00.html ''Western Digital Settles Hard-Drive Capacity Lawsuit''] {{Wayback|url=http://www.foxnews.com/story/0,2933,201269,00.html |date=20130330154125 }}, FOXNews.com, 28. 6. 2006</ref>).

V prosinci [[1998]] proto [[Mezinárodní elektrotechnická komise|IEC]] vytvořila dodatek k normě IEC&nbsp;60027-2 (v [[Česko|Česku]] převzatá jako [[ČSN]]&nbsp;IEC&nbsp;60027-2), ve kterém zavedla pro počítačové jednotky [[binární předpona|nový systém]] označování násobků. V tomto systému bylo pro původní „velké kilo“ = 1024&nbsp;B navrženo označení kibibajt a značka KiB, zatímco jednotka kilobajt (se značkou kB) označuje 1000&nbsp;B, tak jak je obvyklé v soustavě SI. Nové binární předpony (kibi-, mebi-, gibi-, …) jsou definované také v normě [[ISO/IEC 80000]].

Pro převod z kilobajtů na kibibajty je potřeba násobit příslušnou mocninou <math>10^{3n} / 2^{10n} = 0{,}9765625^n</math> (např. 5 MB = 5 × 10<sup>6</sup> / 2<sup>20</sup> MiB), pro opačný převod se musí takovým koeficientem dělit.

{| class="wikitable"
|+ Přehled násobných jednotek
! Jednotka !! Značka !! B !! kB !! KiB !! MB !! MiB !! GB !! GiB !! TB !! TiB
|-
! Kilobajt !! kB
| 1000 || 1 || ~0,9766 || || || || || ||
|-
! Kibibajt !! KiB
| 1024 || 1,024 || 1 || || || || || ||
|-
! Megabajt !! MB
| 1&nbsp;000&nbsp;000 || 1000 || ~976,6 || 1 || ~0,9537 || || || ||
|-
! Mebibajt !! MiB
| 1&nbsp;048&nbsp;576 || ~1048,6 || 1024 || 1,049 || 1 || || || ||
|-
! Gigabajt !! GB
| 10<sup>9</sup> || 1&nbsp;000&nbsp;000 || 976&nbsp;562,5 || 1000 || 953,7 || 1 || ~0,9313 || ||
|-
! Gibibajt !! GiB
| ~1,074×10<sup>9</sup> || ~1&nbsp;073&nbsp;742 || 1&nbsp;048&nbsp;576 || ~1073,7 || 1024 || 1,074 || 1 || ||
|-
! Terabajt !! TB
| 10<sup>12</sup> || 10<sup>9</sup> || ~0,9766×10<sup>9</sup> || 1&nbsp;000&nbsp;000 || ~953&nbsp;674,3 || 1000 || 931,3 || 1 || ~0,9095
|-
! Tebibajt !! TiB
| ~1,1×10<sup>12</sup> || ~1,1×10<sup>9</sup> || ~1,074×10<sup>9</sup> || ~1&nbsp;099&nbsp;512 || 1&nbsp;048&nbsp;576 || ~1099,5 || 1024 || ~1,1 || 1
|}

{| class="wikitable"
|+ Binární násobky
! Jednotka !! Značka !! Velikost v B (bajtech) !! Mocnina
|-
! Kibibajt !! KiB
| style="text-align:right;" | 1&nbsp;024
| style="text-align:center;" | 2<sup>10</sup>
|-
! Mebibajt !! MiB
| style="text-align:right;" | 1&nbsp;048&nbsp;576
| style="text-align:center;" | 2<sup>20</sup>
|-
! Gibibajt !! GiB
| style="text-align:right;" | 1&nbsp;073&nbsp;741&nbsp;824
| style="text-align:center;" | 2<sup>30</sup>
|-
! Tebibajt !! TiB
| style="text-align:right;" | 1&nbsp;099&nbsp;511&nbsp;627&nbsp;776
| style="text-align:center;" | 2<sup>40</sup>
|-
! Pebibajt !! PiB
| style="text-align:right;" | 1&nbsp;125&nbsp;899&nbsp;906&nbsp;842&nbsp;624
| style="text-align:center;" | 2<sup>50</sup>
|-
! Exbibajt !! EiB
| style="text-align:right;" | 1&nbsp;152&nbsp;921&nbsp;504&nbsp;606&nbsp;846&nbsp;976
| style="text-align:center;" | 2<sup>60</sup>
|-
! Zebibajt !! ZiB
| style="text-align:right;" | 1&nbsp;180&nbsp;591&nbsp;620&nbsp;717&nbsp;411&nbsp;303&nbsp;424
| style="text-align:center;" | 2<sup>70</sup>
|-
! Yobibajt !! YiB
| style="text-align:right;" | 1&nbsp;208&nbsp;925&nbsp;819&nbsp;614&nbsp;629&nbsp;174&nbsp;706&nbsp;176
| style="text-align:center;" | 2<sup>80</sup>
|}

== Reference ==
<references />

== Související články ==
* [[Bit]]
* [[Slovo (paměťová jednotka)|Slovo]]
* [[Nibble]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=bajt}}
* {{TDKIV}}
* [http://www.catb.org/~esr/jargon/html/B/byte.html Byte] ve slovníku [[hacker]]ského žargonu (anglicky)
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Počítačová terminologie]]
[[Kategorie:Jednotky informace]]