Zobrazení zdroje stránky Astrobiologie

{{Bez zdrojů}}
{{Upravit|místy krkolomné a nesmyslné výrazy, pravděpodobně doslovný překlad z angličtiny}}
[[Soubor:Astrobiology-Field-Laboratory.jpg|náhled|Představa automatické sondy na [[Povrch Marsu|povrchu Marsu]] hledající stopy [[mimozemský život|mimozemského života]]]]

'''Astrobiologie''' (používají se i termíny '''exobiologie''', '''exopaleontologie''', '''astropaleontologie''', '''kosmobiologie''' a '''bioastronomie'''), je vědní obor [[biologie]] zabývající se původem, [[vývoj]]em, distribucí a budoucností [[život]]a ve [[vesmír]]u. Tento interdisciplinární obor zahrnuje vyhledávání obyvatelného prostředí v naší [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]] i mimo ni, hledání důkazů o prebiotické chemii, [[život na Marsu|životu na Marsu]] a dalších subjektů v naší sluneční soustavě i laboratorní a terénní výzkum počátku a vývoje [[život na Zemi|života na Zemi]]. Astrobiologie využívá [[fyzika|fyziku]], [[chemie|chemii]], [[astronomie|astronomii]], biologii, [[molekulární biologie|molekulární biologii]], [[ekologie|ekologii]], [[zeměpis]] a [[geologie|geologii]], aby prozkoumala možnost života na jiných planetách a mohla rozpoznat [[biosféry]], které mohou být zcela odlišné od zemské. Astrobiologie se týká i samotného výkladu současných vědeckých poznatků; hledá další údaje z jiných částí vesmíru a zabývá se [[hypotéza]]mi, které ověřuje na základě vědeckých faktů a případně je vyvrací či mění.

== Přehled ==
Slovo astrobiologie pochází ze [[Starořečtina|starořeckého]] ἄστρον ''astron'', "souhvězdí, hvězdy"; βίος, ''bios'', "život", a λογία ''-logie'', věda. Přestože astrobiologie je vyvíjející se oblast a stále se vyvíjející téma, otázka existence života kdekoli jinde ve vesmíru je prokázatelná hypotéza a tedy vyvolává množství vědeckého průzkumu. [[David Grinspoon]], planetární vědec, nazývá Astrobiologii oblastí přírodních věd, která se snaží dokázat neznámé a zařadit to mezi vědecká fakta. Třebas byla jednou postavena mimo hlavní proud vědeckých bádání, astrobiologie se stala formální oblastí výzkumu. [[NASA]] odstartovala svůj první astrobiologický projekt roku 1959 a zavedla první astrobiologický program roku 1960. Její dvě sondy [[program Viking|programu Viking]], které přistály na Marsu roku 1976, provedly tři biologické pokusy navržené tak, aby dokázaly zkoumat možné známky života. Roku 1971 NASA založila projekt „Hledání mimozemské inteligence“ ([[SETI]]) pro prohledávání oblohy, s cílem zachycení vysílání civilizace jiné planety.
Ve 21. století, se astrobiologie koncentruje na vzrůstající počty průzkumů solárních systémů, které umožňuje NASA a [[Evropská kosmická agentura]]. První evropská astrobiologická práce proběhla v květnu 2001 v [[Itálie|Itálii]] jako součást [[Program Aurora|programu Aurora]]. V současné době, NASA hostuje Astrobiologický Institut NASA, a rostoucí množství univerzit ve Spojených státech (například: University of Arizona, Penn State University a University of Washington), Británii (například: University of Glamorgan), Kanada, Irsko a Austrálie (například: University of New South Wales) nyní nabízí promoce z astrobiologie.

Jeden z hlavních programů astrobiologie je opětovný průzkum Marsu, kvůli jeho podobnosti se Zemí a geologickým podmínkám. Roste množství údajů podporujících možnost, že Mars měl kdysi veliké množství vody na svém povrchu, voda je totiž jednou ze základních podmínek pro vznik života založeného na uhlíku, jako je ten náš.

Objevily se mise speciálně navržené pro výzkum života, zahrnující program Viking a [[Beagle 2]], obě zaměřené na Mars. Výsledky prvního byly k ničemu a druhý se zřejmě rozbil – potom, co přistál, nebo se zřítil, na Mars, nepřišlo od něj žádné vysílání. Budoucí velmi významná mise mohla být [[Jupiter Icy Moons Orbiter]], navržená pro studii zamrzlých [[Měsíce Jupiteru|měsíců]] [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] – z nichž některé mohou mít tekutou vodu – ta však musela být zrušena.

[[Soubor:Chloroplasten.jpg|náhled|vlevo|220px|Není známo, zda život jinde ve vesmíru existuje na základě buněčných struktur, které naleznete na Zemi. ([[Chloroplast]] je možná jen v pozemských rostlinných buňkách.)]]
V roce 2011 NASA vypuštila vozidlo [[Mars Science Laboratory]], jež pokračuje ve vyhledávání současného či minulého života na Marsu za použití řady vědeckých nástrojů. [[Evropská kosmická agentura]] vyvíjí astrobiologické vozidlo ExoMars, které má plánovaný start na rok [[2018]].

Mezinárodní astronomická unie pravidelně organizuje důležité mezinárodní konference na téma astrobiologie, které jsou nyní hostované Institutem astronomie na Havajské universitě.

== Metodologie ==
=== Zjednodušování úkolu ===
{{Podrobně|Planetární habitabilita}}

Když vyhledávají život na jiných [[Planeta|planetách]], používají astrobiologové jisté zjednodušující předpoklady, které zmenšují rozsah jejich úkolu. Jeden z nich je úsudek, ze nejrozšířenější typ života v [[Galaxie Mléčná dráha|naší galaxii]] je ten [[Život založený na uhlíku|založený na uhlíku]], tak jako všechny formy [[Život na Zemi|života na Zemi]]. Přestože je možné, že [[život nezaložený na uhlíku]] existuje, dotyčný [[Chemický prvek|prvek]] je dobře znám pro neobvykle rozsáhlou škálu [[Molekula|molekul]], jež mohou být stvořeny kolem něj.

[[Soubor:ALH84001 structures.jpg|náhled|220px|[[Mars (planeta)|Marťanský]] [[meteorit]] [[ALH 84001]] ukazuje mikroskopické útvary, jež mohly být stvořeny životem.]]
Přítomnost kapalné [[Voda|vody]] je další využitelný předpoklad, jelikož jde o běžnou molekulu, jež poskytuje vynikající prostředí pro tvorbu složitějších molekul založených na uhlíku, což může eventuálně vést ke [[Vznik života|vzniku života]]. Někteří výzkumníci odhadují možnost životního prostředí ze [[Amoniak|čpavku]], či spíše směsi čpavku a vody. Takováto prostředí jsou považována za vhodná pro život založený či nezaložený na [[uhlík]]u, neboť otevírají větší škálu [[Teplota|teplot]] (a tedy i světů) ve kterých život vydrží.

Třetí předpoklad je zaměřit se na [[Hvězda|hvězdy]], jež se podobají [[Slunce|Slunci]]. Je založen na [[Myšlenka|myšlence]] planetární habitability. Obrovské hvězdy mají relativně krátkou [[Životnost hvězd|životnost]], což znamená, že život by nejspíše neměl dost [[čas]]u na to, aby se na planetách, jež je obíhají, vyvinul. Na druhou stranu malé hvězdy produkují tak málo tepla, že jen planety na jim velmi blízkých [[oběžná dráha|orbitách]] by nezamrzly do [[Pevné skupenství|pevného skupenství]], a na tak blízkých oběžných drahách by byly planety příliš navázané na hvězdu. Bez opravdu tlusté [[Atmosféra|atmosféry]] by jedna strana takové planety byla neustále smažena a druhá neustále zmražená. Roku 2005 byla zpět do povědomí [[Věda|vědecké]] komunity přivedena otázka, jak mohou dlouhé životnosti [[Červený trpaslík|červených trpaslíků]] umožnit vznik života na planetách s tlustou atmosférou. Je významná, neboť červení trpaslíci jsou opravdu běžní. (''Viz [[Habitabilita solárních systémů červených trpaslíku]]'')

Odhaduje se, ze asi 10 % hvězd naší galaxie se podobá Slunci; je na tisíc takových hvězd do vzdálenosti 100 [[Světelný rok|světelných let]] od Slunce. Tyto hvězdy mohou být užitečné, primárně jako cíle [[Mezihvězdný poslech|mezihvězdných poslechů]]. Avšak dokud je Země jediná známá planeta poskytující útočiště formám života, není žádná možná cesta, jak [[Důkaz|dokázat]], že jsou tyto zjednodušující předpoklady správné.

=== Vlivy věd, z nichž astrobiologie vychází ===
==== Astronomie ====
Astrobiologické [[výzkum]]y, jež jsou nejvíce příbuzné [[Astronomie|astronomii]], spadají do kategorie odhalování [[Extrasolární planeta|extrasolárních planet]] (exoplanet); hypotéza je, že pokud život vznikl na Zemi, může stejně tak vzniknout na jiných [[Planeta|planetách]] s podobnými vlastnostmi. K účelu jejich vyhledávání slouží množství nástrojů vyrobených pro zachycení [[Exoplaneta|exoplanet]] podobných Zemi, jež jsou ve vývoji, především programy [[Terrestrial Planet Finder]] (TPF – od NASA) a [[Darwin (ESA)|Darwin]] (od [[Evropská Vesmírná Agentura|Evropské Vesmírné Agentury]]). Dále NASA odpálila "[[Kepler (sonda)|misi Kepler]]" v březnu 2009 (viz obrázek) a [[Francouzská Vesmírná Agentura]] odpálila vesmírnou misi [[COROT]] roku 2006. (Viz [[Exoplaneta]])

[[Soubor:Artist's Concept of Exoplanet OGLE-2005-BLG-390L b.jpg|náhled|200px|Umělecká představa extrasolární planety [[OGLE-2005-BLG-390Lb]] obíhající svou hvězdu 20.000 světelných let od Země; tato planeta byla objevena gravitační mikročočkou]]
Cílem těchto misí není jen objevit planety podobné velikosti, jakou má Země, nýbrž také přímo detekovat [[světlo]] z planety, aby jej bylo možné studovat [[Spektroskopie|spektroskopicky]]. Zkoumáním planetárního [[Spektrum|spektra]] by bylo možné určit základní složení atmosféry a/nebo [[Povrch planety|povrchu planety]]; s touto znalostí by bylo možné posoudit možnosti toho, že bude na planetě nalezen život. Oddíl pracovníků NASA, [[Virtual Planet Laboratory]], používá počítačové modelování pro generování velké škály virtuálních planet, aby zjistil, jak by vypadaly planety zobrazené [[Darwin (ESA)|Darwinem]] nebo TPF. Doufá se, že jakmile tyto dvě mise přinesou nějaké výsledky, jejich spektra budou moci být porovnána s těmito virtuálními spektry pro získání rysů, které by mohly naznačovat přítomnost života. Fotometrie časové proměnlivosti extrasolárních planet může také poskytnout vodítka k určení vlastnostem jejich povrchu a atmosféry.

Odhad počtu planet s ''inteligentním'' mimozemským životem lze shrnout [[Drakeova rovnice|Drakeovou rovnicí]], což je v podstatě [[Rovnice (matematika)|rovnice vyjadřující]] pravděpodobnost inteligentního života jako součin faktorů, jako je podíl planet, které by mohly být obydlené a podíl planet, na nichž by poté mohl vzniknout život:
<math>N = R^{*} ~ \times ~ f_{p} ~ \times ~ n_{e} ~ \times ~ f_{l} ~ \times ~ f_{i} ~ \times ~ f_{c} ~ \times ~ L</math><br /> kde:
* '''N''' = Počet komunikativních [[Civilizace|civilizací]]
* '''R*''' = [[Rychlost]] tvorby vhodných [[Hvězda|hvězd]] (hvězdy jako naše Slunce)
* '''fp''' = Počet těchto hvězd, které mají planety (Aktuální průzkumy naznačují, že [[planetární soustava|planetární systémy]] mohou být společné pro hvězdy stejné jako Slunce)
* '''ne''' = Počet [[svět]]ů podobných Zemi na planetární systém
* '''fl''' = Podíl těch planet podobných Zemi, kde se život skutečně vyvinul
* '''fi''' = Podíl planet s živými [[Organismus|organismy]], na kterých se vyvinula [[inteligence]]
* '''fc''' = Podíl komunikativních civilizací (ty, u nichž se vyvinuly [[Elektromagnetika|elektromagnetické]] komunikační technologie)
* '''L''' = Životnost komunikativních civilizací

Nicméně přestože podpěry [[Rovnice (matematika)|rovnice]] jsou pevné, je nepravděpodobné, že bude uvedena na přiměřenou mezi [[Chyba|chyb]] v dohledné době.{{Doplňte zdroj}} První číslo, počet hvězd, je obecně omezeno několika řádovými veličinami. Druhé a třetí [[číslo]], hvězdy s planetami a planety s podmínkami pro obývání, jsou hodnoceny jen pro hvězdy blízké Slunci. Další téma se spojitostí je [[Fermiho paradox]], který říká, že jestliže je život ve vesmíru běžný, měly by zde být zřejmé známky toho, že je to [[pravda]]. Vyvrátit to je účelem projektů, jako je [[SETI]], které se snaží zachytit známky radiového vysílání od inteligentních mimozemských civilisací. (Viz [[Drakeova rovnice]])

[[Soubor:Keplerspacecraft-20110215.jpg|náhled|vlevo|200px|[[Mise Kepler]] od NASA, úspěšně odpálena v březnu 2009, hledá extrasolární planety]]
Další aktivní oblast výzkumu v astrobiologii je formace [[Planetární systém|planetárního systému]]. Bylo naznačeno, že zvláštnosti našeho slunečního systému (například přítomnost Jupiteru coby ochranného [[štít]]u) mohly silně zvýšit pravděpodobnost vyvstání [[Inteligentní život|inteligentního života]] na naší planetě. Zatím však nebylo dosaženo žádných jistých a ustálených závěrů.

==== Biologie ====
[[Soubor:DNA Overview.png|náhled|140px|[[Nukleové kyseliny]] nemusí být jediné [[biomolekuly]] ve vesmíru schopné kódovat život]]
[[Soubor:Blacksmoker_in_Atlantic_Ocean.jpg|náhled|200px|[[Hydrotermální průduch]]y jsou schopny udržet naživu [[Extrémofil]]ní bakterie na Zemi a mohou tedy též podpořit možnost života v jiných částech vesmíru]]
[[Extrémofil]]ní organismy (organismy schopny přežít v extrémních podmínkách), jsou základním prvkem výzkumu astrobiologů. Takové organismy zahrnují [[biota|bioty]] schopné přežít kilometry pod hladinou moře v blízkosti hydrotermálních pramenů a mikroby, jimž se daří v silně kyselém prostředí.

Před sedmdesátými léty 20. století se předpokládalo, že život je naprosto závislý na sluneční energii. Rostliny na [[Povrch Země|povrchu zemském]] zachycují energii ze slunečního světla na fotosyntetizování [[cukr]]ů z [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a vody, uvolňujíc přitom [[kyslík]], a jsou pojídány kyslík dýchajícími [[Živočichové|živočichy]], předávajíc [[Energie|energii]] do potravního řetězce. Dokonce i život v hlubinách [[oceán]]u, kam se sluneční světlo nemůže dostat, byl předpokládán k získávání své potravy buď spotřebou organických zbytků, jež se snesly z povrchových vod, nebo z pojídání zvířat, která to udělala. Schopnost našeho světa udržet si život byla chápána jako závislá na jeho přístupu ke slunečnímu světlu. Nicméně, roku 1977 při průzkumném potápění na [[Galapážská puklina|Galapážské puklině]] vědci objevili kolonie obřích trubicových červů, [[Škeble|škeblí]], [[korýš]]ů, [[mušle|mušlí]] a nejrůznějších dalších tvorů shlukujících se kolem podmořských [[Sopečná činnost|sopečných]] zjevů známých jako [[černé kuřáky]]. Tito tvorové přežívají, přestože nemají žádný přístup ke slunečnímu světlu, a brzy bylo zjištěno, že vytvářejí potravinový řetězec zcela nezávislý na povrchovém. Namísto rostlin je zde základ potravního řetězce forma [[bakterie]], která odvozuje svou energii z okysličování reaktivních chemických látek, jako je [[vodík]] nebo [[sulfan|sirovodík]], jež vyvěrají z nitra Země. Tato chemosyntéza rozbouřila studium biologie zjištěním, že život nemusí být závislý na slunci, ale vyžaduje pouze vodu a stoupající energii, aby přežil. Nyní je známo, že extrémofilním organismům se daří v [[led]]u, [[Bod varu|vroucí]] vodě, [[Kyseliny|kyselině]], vodním jádru [[jaderný reaktor|jaderných reaktorů]], [[Solný krystal|solných krystalech]], [[Toxický odpad|toxickém odpadu]] a na řadě dalších extrémních stanovišť, které byly [[minulost|dříve]] považovány za zcela nehostinné pro život. Toto zjištění otevřelo novou cestu pro astrobiologii, neboť masivně rozšířilo počet možných míst s mimozemským životem. Charakteristika těchto organismů – jejich prostředí a jejich evoluční cesty – je považována za nezbytnou součást snahy o pochopení toho, jak se život mohl vyvíjet jinde ve vesmíru. Některé organismy schopné odolávat působení [[Vakuum|vakua]] a záření z vesmíru zahrnují [[lišejník]]y [[mapovník zeměpisný]] (''Rhizocarpon geographicum'') a [[terčovník pohledný]] (''Xanthoria elegans''), bakterie ''[[Bacillus safensis]]'', ''[[Deinococcus radiodurans]]'', ''[[Bacillus subtilis]]'', kvasinku ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'', semena [[huseníček rolní|huseníčku rolního]] (''Arabidopsis thaliana''), jakož i [[Bezobratlí|bezobratlé]] [[želvušky]].

Původ života, odlišný od vývoje života, je další probíranou oblastí výzkumu. [[Oparin]] a [[Haldane]] předpokládali, že podmínky na rané Zemi byly prospěšné k tvorbě [[Organická sloučenina|organických sloučenin]] z anorganických prvků a tím ke vzniku mnoha chemických látek, jež jsou společné pro všechny formy života, které známe dnes. Studium tohoto procesu, známé jako [[prebiotická chemie]], dosáhlo určitého pokroku, ale stále je nejasné, zda mohl takovýmto způsobem na Zemi vzniknout život. Alternativní [[teorie panspermie]] je, že první prvky života mohly být vytvářeny na jiné planetě s ještě výhodnějšími podmínkami (nebo dokonce v [[mezihvězdný prostor|mezihvězdném prostoru]], [[asteroid]]y, atd.) a potom být přeneseny na Zemi prostřednictvím prostředků, na něž se různí názory. Jupiterův měsíc [[Europa (měsíc)|Europa]] je nyní považován za místo s největší [[pravděpodobnost]]í mimozemského života v naší sluneční soustavě.

==== Astrogeologie ====
[[Astrogeologie]] je součást [[planetologie]] zabývající se geologií [[kosmické těleso|kosmických těles]], jako jsou planety a jejich [[měsíc]]e, asteroidy, [[Kometa|komety]] a [[meteorit]]y. Informace shromážděné tímto oborem umožňují měřit [[potenciál]] pro rozvoj a udržení života i [[Planetární habitabilita|planetární habitabilitu]] planety či [[Přirozený satelit|přirozeného satelitu]]. Další disciplínou astrogeologie je [[geochemie]], která zahrnuje studium chemického složení Země a ostatních planet, chemické procesy a reakce, které upravují složení hornin a půd, cykly [[Hmota|hmoty]] a energie a jejich interakce s [[Hydrosféra|hydrosférou]] a atmosférou planety. Specializace zahrnují [[kosmochemie|kosmochemii]], [[biochemie|biochemii]] a [[Organická geochemie|organickou geochemii]].

Fosilní záznam poskytuje nejstarší známý důkaz pro život na Zemi. Na základě přezkoumání tohoto důkazu, [[Paleontologie|paleontologové]] jsou schopni lépe porozumět druhům organismů, které vznikly na počátku světa. Některá místa na Zemi, jako [[Pilbara]] v [[Západní austrálie|Západní Austrálii]] nebo [[McMurdo Dry Valleys]] na [[Antarktida|Antarktidě]] jsou rovněž považována za geologické [[analog]]y regionů [[Mars (planeta)|Marsu]], a jako takové by měly být schopné poskytovat stopy pro hledání minulého životu na Marsu.

== Život v naší sluneční soustavě ==
{{Podrobně|Život na Marsu|Život na Europě|Život na Titanu}}

Tři [[kandidát]]i s největší pravděpodobností života ve sluneční soustavě (kromě Země) jsou planeta [[Mars (planeta)|Mars]], Jupiterův měsíc [[Europa (měsíc)|Europa]], a Saturnův měsíc [[Titan (měsíc)|Titan]]. Tato spekulace je založena především na skutečnosti, že (v případě Marsu a Europy) se těmto vesmírným objektům může dostávat [[Kapalná voda|kapalné vody]], molekuly nezbytné pro život, jaký známe, pro jeho využití jako rozpouštědlo v [[Buňka|buňkách]]. Voda na Marsu se nachází v jeho [[Polární čepičky Marsu|polárních čepičkách]], a nově vymílané strouhy pozorované v poslední době na rudé planetě naznačují, že kapalná voda může existovat, alespoň přechodně, na povrchu planety, a případně v podpovrchových oblastech, jako jsou [[hydrotermální pramen]]y. Při Marťanských nízkých teplotách a nízkém [[tlak]]u je pravděpodobné, že tekutá voda bude silně [[Sůl|solná]]. Pokud jde o Europu, kapalná voda pravděpodobně existuje pod vnější ledovou kůrou měsíce. Tato voda může být ohřáta do kapalného stavu [[Sopka|sopečnými]] průduchy na dně [[Moře|mořském]] (což je zvláště zajímavá [[teorie]] s ohledem na různé typy [[extrémofil]]ních organismů, které žijí v blízkosti sopečných průduchů v [[Světový oceán|pozemském oceánu]]), ale hlavním zdrojem tepla je nejspíše [[příliv]]ové oteplování.

[[Soubor:PIA01130 Interior of Europa.jpg|náhled|200px|Měsíc [[Europa (měsíc)|Europa]], vzhledem k oceánu který existuje pod jeho ledovým [[povrch]]em, může hostit nějakou formu [[bakterie|mikrobiálního života]].]]
Dalším [[Planetární těleso|planetárním tělesem]], jež by mohlo vlastnit mimozemský život, je největší měsíc planety [[Saturn (planeta)|Saturn]]: Titan. Tento objekt byl popsán jako mající podmínky podobné těm, jaké byly na rané Zemi. Na jeho povrchu vědci objevili první [[Kapalina|kapalné]] [[jezero]] mimo Zemi, přestože se zdá, že se skládá z [[ethan]]u a/nebo [[Methan|metanu]], nejde tedy o vodu. Poté, co byly studovány [[Sonda Cassini|Cassiniho]] údaje, hlásilo se v březnu [[2008]], že Titan může mít podzemní oceán složený z kapalné vody a [[Amoniak|čpavku]]. Kromě toho by mohl mít podobné [[moře]] i Saturnův měsíc [[Enceladus (měsíc)|Enceladus]], totiž pod svým – opět – ledovým povrchem.

== Kritika ==
Systematické vyhledávání možného života mimo Zemi je existující [[Multidisciplinární obory|multidisciplinární]] vědecké úsilí. [[University of Glamorgan]] ve [[Spojené království|Velké Británii]], začalo pracovat v takové míře roku [[2006]], a [[americká vláda]] financuje [[NASA Astrobiology Institute]] – institut [[NASA]], zaměřený na astrobiologii. Nicméně charakteristika života mimo Zem je nestálá, hypotézy a předpoklady o jeho existenci a původu se velmi liší, ale v současné době lze vývoj teorií pro [[informace|informování]] a podporování výzkumného vyhledávání života považovat za nejvíce konkrétní [[Praktika|praktické]] aplikace astrobiologie.

Biolog [[Jack Cohen]] a matematik [[Ian Stewart]], mimo jiné, považují [[xenobiologie|xenobiologii]] za oddělenou od astrobiologie. Cohen a Stewart astrobiologii stanovují jako hledání života, podobného pozemskému, mimo naši sluneční soustavu a tvrdí, že se xenobiologisté zabývají možnostmi, které se nám otevřou, pokud zvážíme, že život nemusí být založený na uhlíku či dýchající [[kyslík]], tak dlouho, dokud se mu dostává určujících charakteristik života.

Stejně jako u všech vesmírných průzkumů, je zde klasický [[argument]], že je stále ještě mnohem víc vědců, kteří by se měli zabývat Zemí. Kritici astrobiologie mohou tvrdit, že by se veřejné [[Finance|financování]] mělo dávat na specializované vyhledávání neznámých [[Druhy (zoologie)|druhů]] v naší vlastní [[Biosféra|zemské biosféře]]. Mohou mít pocit, že Země je nejověřenější a nejpraktičtější oblast, kde hledat a [[Studium|studovat]] život.

== Výsledky výzkumu ==
Do roku [[2009]] nebyl předložen žádný [[Důkaz (právo)|důkaz]] pro to, že by byl mimozemský život identifikován. Vyšetření [[ALH84001]] meteoritu, který byl nalezen na Antarktidě roku [[1984]] a považován za pocházející z [[Mars (planeta)|Marsu]], hnulo některé vědce k závěru, že meteorit patří do domu [[mikrofosilie|mikrofosilií]] mimozemského původu; tento výklad je sporný.

=== Metan ===
V roce [[2004]] byla spektrální známka [[Methan|metanu]] odhalena v [[Atmosféra Marsu|atmosféře Marsu]] obojím; pozemskými dalekohledy jakož i sondou [[Mars Express]]. Kvůli [[Sluneční záření|slunečnímu]] a [[kosmické záření|kosmickému záření]], se předpokládá, že by [[Methan|metan]] zmizel z atmosféry Marsu do několika [[Rok|let]], a proto musí být [[plyn]] aktivně doplňován, aby bylo možné zachovat jeho množství. [[Vesmírné vozidlo|Vozidlo]] [[Mars Science Laboratory]] bude provádět přesná [[měření]] [[Procento|procent]] [[kyslík]]u a [[izotop uhlíku|izotopů uhlíku]] v [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitém (CO<sub>2</sub>)]] a metanu (CH<sub>4</sub>) v atmosféře Marsu, aby bylo možno rozlišovat mezi těmito [[Geochemie|geochemického]] a [[Biologie|biologického]] původu.

[[Soubor:951 Gaspra.jpg|náhled|220px|Asteroid(y) mohl(y) přinést život na Zem.]]

=== Planetární systémy ===
Je možné, že některé planety, jako obrovský Jupiter, v naší sluneční soustavě, mají měsíce s [[Pevné skupenství|pevným]] povrchem či tekutými oceány, jež jsou pohostinnější než samotné planety. Většina planet dosud objevených mimo naši sluneční soustavu jsou rozžhavení plynní [[Obr|obři]] považovaní za nehostinné pro život, takže zatím není známo, zda má naše sluneční soustava, s teplými a [[Skála|skalnatými]] planetami bohatými na [[Kovy|kov]], jako je Země, abnormální složení. Zdokonalené metody [[detekce]] a zvýšený čas na pozorování dopomůže nepochybně k objevení většího počtu planetárních systémů, z nichž budou možná některé podobné tomu našemu. Například [[NASA|NASina]] [[Mise Kepler]] se snaží objevit planety velikosti Země kolem jiných [[Hvězda|hvězd]] na základě měření [[Minuta|minutových]] změn ve světelné křivce hvězdy, jak planeta prochází mezi hvězdou a kosmickým plavidlem. Pokrok v [[infračervená astronomie|infračervené astronomii]] a [[submilimetrová astronomie|submilimetrové astronomii]] pomohl odhalit části jiných hvězdných systémů. [[Infračervené záření|Infračervené]] vyhledávání odhalilo pásy [[prach]]u a asteroidů kolem vzdálených hvězd, jež mohou být podkladem formování planet.

=== Planetární habitabilita ===
Úsilí o zodpovězení [[Otázka|otázek]], jako jaké je množství potenciálně obyvatelných planet v obytných zónách, mělo hodně úspěchů. Četné [[Exoplaneta|extrasolární planety]], které byly zachyceny pomocí metody zakolísání a tranzitní metody, ukazují, že planety u jiných hvězd jsou početnější, než se původně předpokládalo. První extrasolární planeta podobná Zemi, nalezená v obyvatelné zóně její hvězdy je [[Gliese 581 c]], jež byla odhalena pomocí metody radiální rychlosti.

Výzkum v oblasti [[Ekologie|ekologických]] limitů života a fungování [[extrém]]ních [[ekosystém]]ů také probíhá, takže výzkumníci mohou tušit, jaké planetární prostředí by mohlo být s největší pravděpodobností [[domov]]em života. Mise jako přistávací modul [[Phoenix (modul)|Phoenix]], [[Mars Science Laboratory]], [[ExoMars]] zaměřené na Mars, sonda [[Sonda Cassini|Cassini]] zaměřená na Saturnův měsíc Titan a mise "[[Ice Clipper]]" zaměřená na Jupiterův měsíc [[Europa (měsíc)|Europa]] jsou naděleny [[Naděje|nadějí]], že přinesou důležité výsledky při výzkumu možnosti života na jiných planetách v naší sluneční soustavě.

== Hypotéza unikátní Země ==
Tato [[hypotéza]], na základě [[objev]]ů astrobiologů, tvrdí, že [[Mnohobuněčné organismy|mnohobuněčné formy života]], jaké se nacházejí na Zemi, mohou být ve skutečnosti ve vesmíru větší raritou, než vědci původně předpokládali. Poskytuje možnou odpovědí na [[Fermiho paradox]], který říká: „Pokud jsou mimozemští tvorové běžní, proč to nevyjde jasně najevo?“ což je zcela jasně v opozici s [[Princip průměrnosti|principem průměrnosti]], převzatý proslavenými [[Astronomie|astronomy]], jako jsou [[Frank Drake]], [[Carl Sagan]] a další. [[Princip průměrnosti]] naznačuje, že život na Zemi nejenže není výjimečný, nýbrž že je více než pravděpodobné, že se podobný či zcela rozdílný nachází v bezpočtu jiných světů.

[[Antropogenetický Princip]] říká, že [[fyzikální zákony|základní zákony vesmíru]] pracují konkrétním způsobem, aby byl život možný. Antropogenetický Princip podporuje hypotézu unikátní Země, argumentuje tím, že všechny [[Prvek (chemie)|prvky]], které jsou potřebné pro udržení života na Zemi jsou tak dobře sladěné, že je téměř nemožné, aby někde jinde existovalo takové sladění náhodou. Ať je to jak chce, [[Stephen Jay Gould]] porovnává tvrzení, že vesmír je jemně sladěný v prospěch našeho druhu života s tvrzením, že [[Klobása|klobásy]] byly již kdysi dávno dlouhé a úzké, aby se vešly do [[Moderní dějiny|moderních]] [[Párek v rohlíku|párků v rohlíku]], nebo tvrzení, že [[šavle]] byla [[vynález|vynalezena]] pro věšení na [[zeď]].

== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Astrobiology|revize=328869542}}

=== Literatura ===
* "Launching the Alien Debates (part 1 of 7)". Astrobiologický časopis. NASA. 8. prosinec 2006.
* "About Astrobiology". NASA Astrobiology Institute. NASA. 21. leden 2008.
* "iTWire - Scientists will look for alien life, but Where and How?"
* Ward, P. D.; Brownlee, D. (2004). The life and death of planet Earth. New York: Owl Books. {{ISBN|0-8050-7512-7}}.
* Gutro, Robert (4. listopadu 2007). "NASA Predicts Non-Green Plants on Other Planets". Goddard Space Flight Center.
* Elusive Earths | SpaceRef – Your Space Reference
* Schulze-Makuch, Dirk; Irwin, Louis N. (2004). Life in the Universe: Expectations and Constraints. Berlin: Springer. {{ISBN|3-540-30708-7}}.
* "The Living Universe: NASA and the Development of Astrobiology" od Stevena J. Dicka a Jamese E. Stricka, Rutgers University Press, New Brunswick, NJ, 2004
* Jack D. Famer, David J. Des Marais, a Ronald Greeley (5. září 1996). Exopaleontology at the Pathfinder Landing Site. NASA Ames Research Center.
* "First European Workshop on Exo/Astrobiology". ESA Press Release. European Space Agency. 2001. Science | 1 June 2001 | Vol. 292 | no. 5522 pp. 1626 – 1627 | ESA Embraces Astrobiology | DOI: 10.1126/science.292.5522.1626
"CASE Undergraduate Degrees"
* "The Australian Centre for Astrobiology," University of New South Wales
* NOVA | Mars | Life's Little Essential | PBS
* KLEIN, HAROLD P.; GILBERT V. LEVIN (1. 10. 1976). "The Viking Biological Investigation: Preliminary Results". Science 194. (4260): 99–105. doi:10.1126/science.194.4260.99. {{PMID|17793090}}. Retrieved 2008-08-15.
* "Possible evidence found for Beagle 2 location". European Space Agency. 21. 12. 2005..
* "Polycyclic Aromatic Hydrocarbons: An Interview With Dr. Farid Salama". Astrobiology magazine. 2000.
* "Astrobiology". Macmillan Science Library: Space Sciences. 2006.
* "The Ammonia-Oxidizing Gene". Astrobiologický časopis. August 19, 2006.
* "Stars and Habitable Planets". Sol Company. 2007.
* "M Dwarfs: The Search for Life is On". Red Orbit & Astrobiology Magazine. 29 August 2005.
* "Kepler Mission". NASA. 2008.
* "The COROT space telescope". CNES. 17. 10. 2008.
* "The Virtual Planet Laboratory". NASA. 2008.
* Ford, Steve (Srpen 1995). "Co je Drakeova rovnice?". SETI League.
* Horner, Jonathan; Barrie Jones (24. 8. 2007). "Jupiter: Friend or foe?". Europlanet.
* Jakosky, Bruce; David Des Marais, et al. (14. 12. 2001). "The Role Of Astrobiology in Solar System Exploration". NASA. SpaceRef.com.
* Bortman, Henry (29. 9. 2004). "Coming Soon: "Good" Jupiters". Astrobiologický časopis.
* Carey, Bjorn (7. 2. 2005). "Wild Things: The Most Extreme Creatures". Live Science.
* Chamberlin, Sean (1999). "Creatures Of The Abyss: Black Smokers and Giant Worms". Fullerton College.
* Cavicchioli, R. (Fall 2002). "Extremophiles and the search for extraterrestrial life.". Astrobiology 2 (3): :281–92.. doi:10.1089/153110702762027862. {{PMID|12530238}}.
* Článek: "Lichens survive in harsh environment of outer space"
* The Planetary Report, Volume XXIX, číslo 2, Březen/Duben 2009, "We make it happen! Who will survive? Ten hardy organisms selected for the LIFE project," od Amira Alexandera.
* "Jupiter's Moon Europa Suspected Of Fostering Life" (PDF). Daily University Science News. 2002.
* Weinstock, Maia (24. 8. 2000). "Galileo Uncovers Compelling Evidence of Ocean On Jupiter's Moon Europa". Space.com.
* Cavicchioli, R. (Fall 2002). "Extremophiles and the search for extraterrestrial life.". Astrobiology 2 (3): :281–92.. doi:10.1089/153110702762027862. {{PMID|12530238}}.
* David, Leonard (7. ledna 2006). "Europa Mission: Lost In NASA Budget". Space.com.
* "Clues to possible life on Europa may lie buried in Antarctic ice". Marshal Space Flight Center (NASA). 5. března 1998.
* "Fossil SUccession". U.S. Geological Survey. 14. srpen 1997.
* Tritt, Charles S. (2002). "Possibility of Life on Europa". MilwaukeeSchool of Engineering.
* Friedman, Louis (14. 12. 2005). "Projects: Europa Mission Campaign". The Planetary Society.
* David, Leonard (10. 11. 1999). "Move Over Mars -- Europa Needs Equal Billing". Space.com.
* Than, Ker (28. 2. 2007). "New Instrument Designed to Sift for Life on Mars". Space.com.
* Than, Ker (13. 9. 2005). "Scientists Reconsider Habitability of Saturn's Moon". Science.com.
* "NASA Images Suggest Water Still Flows in Brief Spurts on Mars". NASA. 2006.
* "Water ice in crater at Martian north pole". European Space Agency. 28. července 2005.
* Landis, Geoffrey A. (1. června 2001). "Martian Water: Are There Extant Halobacteria on Mars?". Astrobiology 1 (2): 161–164. doi:10.1089/153110701753198927.
* Kruszelnicki, Karl (5. 11. 2001). "Life on Europa, Part 1". ABC Science.
* "Titan: Life in the Solar System?". BBC – Science & Nature.
* Britt, Robert Roy (28. července 2006). "Lakes Found on Saturn's Moon Titan". Space.com.
* Lovett, Richard A. (20. března 2008). "Saturn Moon Titan May Have Underground Ocean". National Geographic News.
* "Saturn moon 'may have an ocean'". BBC News. 2006-03-10.
* NASA Astrobiology Institute
* Crenson, Matt (6. 8. 2006). "After 10 years, few believe life on Mars". Associated Press (on space.com)
* McKay, David S., et al. (1996) "Search for Past Life on Mars: Possible Relic Biogenic Activity in Martian Meteorite ALH84001". Science, Vol. 273. no. 5277, pp. 924 – 930.
* McKay D. S., Gibson E. K., ThomasKeprta K. L., Vali H., Romanek C. S., Clemett S. J., Chillier X. D. F., Maechling C. R., Zare R. N. (1996). "Search for past life on Mars: Possible relic biogenic activity in Martian meteorite ALH84001". Science 273: 924–930. doi:10.1126/science.273.5277.924. {{PMID|8688069}}.
* Vladimír A. Krásnopolský (Únor 2005). "Some problems related to the origin of methane on Mars". Icarus 180 (2): 359–367. doi:10.1016/j.icarus.2005.10.015.
* Planetary Fourier Spectrometer website (ESA, Mars Express)
* "Sample Analysis at Mars (SAM) Instrument Suite". NASA. Říjen 2008.
* Tenenbaum, David (9. června 2008):). "Making Sense of Mars Methane". Astrobiologický časopis.
* Tarsitano, C.G. and Webster, C.R. (2007). "Multilaser Herriott cell for planetary tunable laser spectrometers". Applied Optics, 46 (28): 6923–6935. doi:10.1364/AO.46.006923.
* Than, Ker (24. dubna 2007). "Major Discovery: New Planet Could Harbor Water and Life". Space.com.
* Gould, Stephen Jay. "Clear Thinking in the Sciences". Lectures at Harvard University.
* Gould, Stephen Jay (2002). Why People Believe Weird Things: Pseudoscience, Superstition, and Other Confusions of Our Time.

=== Související články ===
* [[Extrémofil]]
* [[Fermiho paradox]]
* [[Kolonizace Měsíce]]
* [[Mimozemský život]]
* [[Panspermie]]
* [[Planetární habitabilita]]
* [[Planetologie]]
* [[SETI]]
* [[Terraformace]]
* [[Život na Marsu]]

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=astrobiologie}}

{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Astrobiologie| ]]
[[Kategorie:Interdisciplinární oblasti]]
[[Kategorie:Obory a disciplíny astronomie]]
[[Kategorie:Biologické obory]]