Zobrazení zdroje stránky Archimédés

{{Různé významy|stránka=Archimedes (rozcestník)}}
{{Infobox - vědec
| jméno = Archimédés ze Syrakus ([[Řečtina|řecky]]: Ἀρχιμήδης)
| šířka boxu = 26em
| obrázek = Retrato de un erudito (¿Arquímedes?), por Domenico Fetti.jpg
| velikost obrázku = 
| popisek = Archimédés na obraze od italského malíře [[Domenico Fetti|Domenica Fettiho]]
| příčina úmrtí = Zabit při dobytí Syrakus Římany
| pobyt = 
| občanství = 
| národnost = řecká
| obor = [[Matematika]], [[fyzika]] (zvláště [[mechanika]]), [[astronomie]]
| známý díky = [[Archimédův zákon|Archimédovu zákonu]] a dalším pracím v&nbsp;[[hydrostatika|hydrostatice]], principu [[Páka|páky]], [[Archimédův šroub|šnekovému čerpadlu]] 
}}
'''Archimédés ze Syrakus''', [[řečtina|řecky]] Αρχιμήδης, [[latina|latinsky]] ''Archimedes'' ([[287&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.|287&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]]{{Nejisté datum|Narození}}<ref group="pozn.">Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve [[12. století|12.&nbsp;století]]. Přestože je často uváděn v&nbsp;encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený</ref>&nbsp;– [[212&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.|212&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]] [[Syrakusy]]) byl řecký [[matematik]], [[fyzika|fyzik]], filozof, vynálezce a [[astronomie|astronom]].

Archimédés je považován za jednoho z&nbsp;nejvýznamnějších vědců klasického [[starověk]]u, za největšího matematika své epochy a jednoho z&nbsp;největších matematiků vůbec.<ref name="mat">{{Citace monografie
 | příjmení = Calinger
 | jméno = Roland
 | příjmení2 = Brown
 | jméno2 = Joseph
 | příjmení3 = West
 | jméno3 = Thomas
 | odkaz na autora =
 | titul = A Contextual History of Mathematics
 | url = https://archive.org/details/contextualhistor0000cali
 | vydavatel = Prentice – Hall
 | místo =
 | rok = 1999
 | isbn = 0-02-318285-7
 | kapitola =
 | strany = [https://archive.org/details/contextualhistor0000cali/page/150 150]
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
Použil vykrývací metodu k&nbsp;výpočtu [[plocha|plochy]] segmentu [[parabola (matematika)|paraboly]] (využil součtu nekonečné [[Geometrická posloupnost|geometrické řady]] pravidelných ploch, kterými segment vyplnil), a předjal tak myšlenky [[integrální počet|integrálního počtu]].<ref name="Souček" /> Zabýval se metodou výpočtu délky kružnice a na svou dobu přesně odhadl číslo [[pí (číslo)|pí]].<ref name="pi">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = O´Connor a Robertson
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = The MacTutor History of Mathematics archive.
 | url = http://www-history.mcs.st-and.ac.uk/Biographies/Archimedes.html
 | datum vydání = leden 1999
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-13
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Také definice [[Spirála#Archimédova spirála|spirály nesoucí jeho jméno]] a vzorce pro výpočet [[objem]]ů těles byly na tehdejší dobu převratné.

Na poli [[fyzika|fyziky]] patří mezi jeho nejslavnější objevy ve [[statika|statice]] (mechanická rovnováha, vysvětlení principu [[Páka|páky]]) a [[hydrostatika|hydrostatice]] ([[Archimédův zákon]]). Navrhl a sestrojil mnoho vynálezů, sloužících pro potřeby jeho rodného města Syrakus, včetně [[Archimédův šroub|šnekového čerpadla]], kterým byla vybavena největší loď starověku [[Syrakúsia]].

Některé legendární obranné stroje, které Archimédés vynalezl, byly v&nbsp;moderní době zrekonstruovány a ukázalo se, že mohly být funkční. Zrcadla, kterými měl podle legend zapalovat římské lodě, mezi ně ale nejspíše nepatří; pravděpodobnější teorie, kterou podporoval i&nbsp;[[Leonardo da Vinci]] a [[Galén]], je, že Archimédés použil k&nbsp;zapálení lodí parní kanón.<ref name="Novinky.cz">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Archimédés ostřeloval Římany parokanónem, ne zrcadly, jak se myslelo
 | url = http://www.novinky.cz/veda-skoly/204644-archimedes-ostreloval-rimany-parokanonem-ne-zrcadly-jak-se-myslelo.html
 | datum vydání = 2010-7-5
 | datum přístupu = 2010-7-22
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | jazyk = cs
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100724063617/http://www.novinky.cz/veda-skoly/204644-archimedes-ostreloval-rimany-parokanonem-ne-zrcadly-jak-se-myslelo.html
 | datum archivace = 2010-07-24
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

Archimédés byl zabit během druhé punské války římským vojskem pod vedením [[Marcus Claudius Marcellus|Marca Claudia Marcella]] při obraně svého rodného města. O jeho smrti se nám dochovala legenda, podle které odmítl po dobytí Syrakus následovat římského vojáka dříve, než dořeší matematický problém. To vojáka rozzuřilo a Archiméda zabil. Římský řečník Cicero sto padesát let poté údajně nalezl a popsal Archimédův hrob.<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Jaeger
 | jméno = Mary
 | odkaz na autora =
 | spoluautoři =
 | titul = Cicero and Archimedes' Tomb
 | periodikum = The Journal of Roman Studies
 | odkaz na periodikum =
 | rok = 2002
 | měsíc =
 | ročník =
 | číslo = 92
 | strany = 49–61
 | url = http://www.jstor.org/pss/3184859
 | issn =
}}</ref>

== Život ==
[[Soubor:Gerhard Thieme Archimedes.jpg|náhled|Bronzová socha Archiméda od Gerharda Thiema (1972)]]

Archimédés se narodil roku 287&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. v&nbsp;sicilském přístavním městě Syrakusy. Datum jeho narození je založeno na byzantském letopisci [[Ioannes Tzetzes|Janu Tzetzovi]], podle něhož Archimédés žil 75 let.<ref name="newman">{{Citace monografie
 | příjmení = Newman
 | jméno = James Roy
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | rok = 2000
 | titul = The world of mathematics
 | kapitola = Commentary on Archimedes
 | vydavatel = Courier Dover Publications
 | místo = Mineola
 | vydání =
 | typ vydání =
 | edice = Phoenix Edition Series
 | svazek edice =
 | svazek = 1
 | stránky = 179
 | počet stran = 768
 | poznámka = [dále jen Newman 2000]
 | isbn = 0486411532
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Archimédovým otcem byl údajně astronom jménem Feidias (Phedia).<ref name="swiderkova161">{{Citace monografie
 | příjmení = Świderková
 | jméno = Anna
 | edice = Stopy, fakta, svědectví
 | subedice = Velké civilizace
 | rok = 1983
 | kapitola = V chrámu vědy
 | titul = Tvář helénistického světa: od Alexandra Velikého do císaře Augusta (Hellenika: Wizerunek epoki od Aleksandra do Augusta)
 | vydavatel = Panorama
 | místo = Praha
 | překladatelé = Josef Vlášek
 | poznámka = [dále jen Świderková 1983]
 | počt stran = 404
}}</ref>{{#tag:ref|Jméno Archimédova otce není jisté, ale pravděpodobné. V&nbsp;Archimédově díle O&nbsp;počítání písku je psáno: ([[Řečtina|řecky]]: ''pheidia tou akupatros'' můžeme vyložit tak, že se jedná o&nbsp;nějakého Pheidia Akoupatera nebo se písař spletl a chtěl napsat Feidias můj otec Řecky: ''pheidia tou amou patros''. (Ještě dlouho ve středověku se řečtina psala bez mezer mezi slovy, tedy je možné libovolně oddělit slova.)<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Netz
 | jméno = Reviel
 | příjmení2 = Noel
 | jméno2 = William
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimédův kodex
 | vydavatel = Nakladatelství DEUS
 | místo =
 | rok =
 | isbn = 978-80-87087-30-5
 | kapitola =
 | strany =
}}</ref>|group="pozn."}} [[Plútarchos]] ve svých ''[[Životopisy slavných Řeků a Římanů|Životopisech slavných Řeků a Římanů]]'' tvrdí, že Archimédés byl příbuzný syrakuského krále [[Hiérón II.|Hieróna&nbsp;II.]]<!--"Životopisy slavných Řeků a Římanů" by snad šlo sehnat česky--> Nedochovaný Archimédův životopis (Αρχιμήδης βίος, ''Život Archimédův'') byl sepsán jeho přítelem Herakleidem. Z&nbsp;této biografie cituje [[Eutokios|Eutokiovo]] ''Měření kruhu'', avšak žádné další podrobnosti se o&nbsp;Archimédově životopisu ani o životopisci nedochovaly.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Jaeger
 | jméno = Mary
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | rok = 2008
 | titul = Archimedes and the Roman imagination
 | url = https://archive.org/details/archimedesromani0000jaeg
 | kapitola = Introducion The "Life of Archimedes"
 | vydavatel = University of Michigan Press
 | místo = Ann Arbor
 | vydání =
 | typ vydání =
 | edice =
 | svazek edice =
 | svazek =
 | stránky = 1
 | počet stran = 230
 | poznámka = [dále jen Jaeger 2008]
 | isbn = 0472116304
 | jazyk = anglicky
}}</ref> V&nbsp;mládí Archimédés studoval v&nbsp;[[Músaion v Alexandrii|alexandrijském músaionu]], kde poznal [[Eukleidés|Eukleida]], [[Eratosthenés z Kyrény|Eratosthena z&nbsp;Kyrény]]<ref name="swiderkova162">Świderková 1983, ''op. cit.'', s. 162.</ref> či [[Konón ze Samu|Konóna ze Samu]].<ref>{{Citace sborníku
 | příjmení = Aujac
 | jméno = Germaine
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | spoluautoři =
 | titul = The Growt of an Empirical Cartography in Hellenistic Greece
 | kapitola = The Dissemination of Cartographic Knowledge
 | příjmení sestavitele = Harley
 | jméno sestavitele = John Brian
 | příjmení sestavitele2 = Woodward
 | jméno sestavitele2 = David
 | spolusestavitelé =
 | sborník = The History of Cartography: Cartography in prehistoric, ancient, and medieval Europe and the Mediterranean
 | počet stran = 622
 | vydavatel = University of Chicago Press
 | místo = Chicago
 | poznámka =
 | rok vydání = 1987
 | měsíc vydání = 5
 | den vydání = 1
 | isbn = 0226316335
 | svazek = 1
 | strany = 159
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Ačkoliv Archimédés po studiích odešel zpět do Syrakus, není vyloučeno, že se do Alexandrie někdy vrátil.<ref name="swiderkova162"/>
[[Soubor:Edouard Vimont (1846-1930) Archimedes death.jpg|náhled|vlevo|[[Edouard Vimont]] (1846–1930) Archimédova smrt]]
V&nbsp;rodném městě působil Archimédés jako stavitel válečných strojů ve službách krále Hieróna. Nezajímal se však o&nbsp;praktické využití svých strojů ani o&nbsp;válku, jeho zájmem bylo technické řešení.<ref name="swiderkova164–165">Świderková 1983, ''op. cit.'', s. 164–165.</ref> Když Syrakusy během [[druhá punská válka|druhé punské války]] oblehli Římané, jeho válečné stroje, které naháněly Římanům hrůzu,<ref>Jaeger 2008, ''op. cit.'', s. 83.</ref><ref name="swiderkova1645">Świderková 1983, ''op. cit.'', s. 165.</ref> se účastnily obrany města.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Aaboe
 | jméno = Asger
 | příjmení2 = 
 | jméno2 = 
 | rok = 1997
 | titul = Episodes from the Early History of Mathematics
 | kapitola = Three Samples of Archimedean Mathematics
 | vydavatel = Mathematical Association of America
 | místo = Washington, D.C.
 | vydání = 12
 | typ vydání = 
 | edice = New mathematical library
 | svazek edice = 13
 | svazek = 
 | stránky = 73
 | počet stran = 384
 | poznámka = 
 | isbn = 0-88385-600-X
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/contestproblembo0000salk
 }}</ref> [[Marcus Claudius Marcellus]] nakonec město dobyl po dvouletém obléhání, a poté byl Archimédés Římany zabit. Plútarchos nabízí dvě podání: podle jednoho římský legionář poručil Archimédovi jít s&nbsp;ním za generálem Marcellem, ale Archimédés odmítl jít dříve, než vyřeší svůj matematický problém. To vojáka rozzuřilo a Archiméda svým mečem probodl. Druhá Plútarchem nabízená možnost říká, že voják k&nbsp;Archimédovi přistoupil s&nbsp;úmyslem ho zabít, ale ten ho žádal, aby ještě počkal, než vyřeší svou matematickou úlohu. Voják ale neposlechl a zabil ho.<ref name="death">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Rorres
 | jméno = Chris
 | odkaz na autora =
 | titul = Death of Archimedes: Sources
 | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Death/Histories.html
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2010-1-22
 | vydavatel = Courant Institute of Mathematical Sciences
 | místo = New York
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Podle Valeria Maxima Archimédés vojáka požádal: „Žádám tě, neruš mi mé kruhy,“ (Latinsky: ''Noli turbare circulos meos'' někdy také ''Noli tangere circulos meos'')<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Kuťáková
 | jméno = Eva
 | příjmení2 = a kolektiv
 | rok = 2008/2009
 | titul = Moudrost věků - Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení
 | kapitola =
 | vydavatel = LEDA
 | místo =
 | vydání = 1
 | svazek edice =
 | svazek =
 | počet stran = 512
 | poznámka =
 | isbn = 8073350149
 | jazyk = česky
}}</ref> voják ale Archiméda probodl, aniž by věděl, o&nbsp;koho se jedná.<ref>Jaeger 2008, ''op. cit.'', s. 77–78.</ref> Dalším možnou verzí je, že se Archimédés chtěl vzdát a odejít k&nbsp;Marcellovi, ale vojáci ho zabili, když si mysleli, že ve svých zavazadlech má cennosti.<ref name="newman185"/> Marcellus byl zprávou o&nbsp;Archimédově smrti rozezlen,<ref name="newman185">Newman 2000, ''op. cit.'', s. 185.</ref> považoval ho za cenného a předem nařídil, aby se mu neubližovalo.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hasan
 | jméno = Hether
 | příjmení2 = 
 | jméno2 = 
 | rok = 2006
 | titul = Archimedes: The Father of Mathematics
 | kapitola = The Final Years
 | vydavatel = The Rosen Publishing Group
 | místo = New York
 | vydání = 1
 | typ vydání = ilustrované
 | edice = The library of Greek philosophers
 | svazek edice = 
 | svazek = 
 | stránky = 84
 | počet stran = 112
 | poznámka = 
 | isbn = 1404207740
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/archimedesfather00hasa
 }}</ref>

Podle [[Cassius Dio|Cassia Diona]], citovaného Janem Tzetzem, byl Archimédés Marcellem pohřben v&nbsp;rodinné hrobce a pohřbu se účastnili významní Syrakusané a Římané.<ref name="simms282">{{Citace periodika
 | příjmení = Simms
 | jméno = D. L
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | odkaz na autora =
 | spoluautoři =
 | titul = The Trail for Archimedes's Tomb
 | periodikum = Journal of the Warburg and Courtauld Institutes
 | odkaz na periodikum =
 | rok = 1990
 | měsíc =
 | ročník = 53
 | číslo =
 | strany = 282
 | poznámky = [dále jen Simms 1990]
 | url =
 | doi =
 | issn = 0075-4390
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Římský řečník [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] popisuje Archimédův pomník jako sloup, na jehož vrcholu je zobrazen válec s&nbsp;vepsanou koulí;<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Jaeger
 | jméno = Mary
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | odkaz na autora =
 | spoluautoři =
 | titul = Cicero and Archimedes' Tomb
 | periodikum = The Journal of Roman Studies
 | odkaz na periodikum =
 | rok = 2002
 | měsíc =
 | ročník = 92
 | číslo =
 | strany = 55
 | poznámky =
 | url =
 | doi = 10.1086/650987
 | issn = 0075-4358
 | jazyk = anglicky
}}</ref> podle Plútarcha si to sám Archimédés přál mít na náhrobku.<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Trapp
 | jméno = Joseph B
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | odkaz na autora =
 | spoluautoři =
 | titul = Archimedes's Tomb and the Artists: A Postscript
 | periodikum = Journal of the Warburg and Courtauld Institutes
 | odkaz na periodikum =
 | rok = 1990
 | měsíc =
 | ročník = 53
 | číslo =
 | strany = 286–287
 | poznámky =
 | url =
 | doi =
 | issn = 0075-4390
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="simms281">Simms 1990, ''op. cit.'', s. 281.</ref> Když v&nbsp;roce 75&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. sloužil Cicero jako kvestor na Sicílii, ze zvědavosti začal pátrat po Archimédově hrobce, kterou po několika pokusech objevil poblíž Agrigentské brány v&nbsp;Syrakusách zanedbanou a zarostlou křovím.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Charles
 | jméno = Rollin
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | rok = 2009
 | titul = The Ancient History of the Egyptians, Carthaginians, Assyrians, Medes and Persians, Grecians and Macedonians
 | kapitola = Tomb of Archimedes discovered by Cicero
 | vydavatel = BiblioBazaar
 | místo = Charleston
 | vydání =
 | typ vydání =
 | edice =
 | svazek edice =
 | svazek = 22
 | stránky = 51
 | počet stran = 336
 | poznámka =
 | isbn = 1110724225
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Cicero nechal hrobku a její okolí vyčistit a zrestaurovat. Ciceronův popis hledání hrobky i&nbsp;hrobky samotné je nejstarší její popis a také jediný, jehož autor ji viděl na vlastní oči.<ref name="simms281-2">Simms 1990, ''op. cit.'', s. 281–282.</ref>
[[Soubor:ArchimedesSocha.jpg|alt=Socha - Archimedes|náhled|Bronzová socha Archiméda (Heuréka) v&nbsp;Syrakusách&nbsp;- Ortigia (Sicílie)]]
O&nbsp;obléhání Syrakus Římany a smrti Archiméda se zmiňuje 70 let po Archimédově smrti [[Polybios]], z&nbsp;něhož čerpali Plútarchos a [[Livius]]. Prvním antickým autorem popisujícím Archimédovu smrt je Cicero,<ref>Jaeger 2008, ''op. cit.'', s. 79.</ref> mezi dalšími pak jsou např. [[Marcus Vitruvius Pollio|Vitruvius]] a [[Valerius Maximus]], z&nbsp;[[Byzantská říše|východořímských]] pak Ioannes Tzetzes či [[Ioannes Zonaras]].

== Dílo ==
Archimédés uskutečnil mnoho objevů v&nbsp;matematice a fyzice.
Zatímco jeho ryze teoretické objevy byly známy jen úzkému kruhu odborníků, všeobecnou pozornost budil svými užitečnými technickými vynálezy. Archimédovi se připisuje kolem 40 vynálezů.<ref name="Listy" /> Je po něm např. nazýván kladkostroj nebo vodní [[Archimédův šroub|šnekové čerpadlo]] – uvádí se však, že znalost těchto mechanismů spíše obnovil.<ref name="Souček">{{Citace monografie
 | příjmení = Souček
 | jméno = Ludvík
 | odkaz na autora = Ludvík Souček
 | titul = Kdo byl kdo. Díl I.
 | vydavatel = Albatros
 | místo = Praha
 | rok = 1980
}}</ref> Proslul i&nbsp;svou konstrukcí planetária.<ref name="Listy">{{Citace monografie
 | korporace = Encyklopedický dům
 | titul = Encyklopedická edice LISTY. 1. díl MATEMATICI
 | vydání = 1
 | vydavatel = Encyklopedický dům, s. s r. o.
 | místo = Praha
 | rok = 1997
 | svazek edice = 1
 | kapitola = 3
 | typ kapitoly = list
 | isbn = 80-86044-01-7
}}</ref>
Jeho objevy přežily až dodnes, i&nbsp;když řada jeho knih se během času ztratila. Archimédés zřejmě mnoho neexperimentoval, spíše se oddával myšlení.<ref name="Mat_plutarchos"/>

=== Fyzika ===
Archimédés zkoumal zákonitosti mechanické rovnováhy, a položil tak základy statiky pevných těles. Pod [[Eukleidés|Eukleidovým]] vlivem se snažil o&nbsp;její [[axiom]]atizaci.<ref name="Souček" /> Definoval řadu důležitých pojmů, jako [[těžiště]] nebo [[moment síly|statický moment]]. Zabýval se principy činnosti jednoduchých strojů&nbsp;– [[Páka|páky]], [[kladka|kladky]], [[nakloněná rovina|nakloněné roviny]], [[klín]]u a [[ozubené kolo|ozubeného kola]] a objevil a formuloval zákonitosti jejich rovnováhy.<ref name="Listy" /><ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Štoll
 | jméno = Ivan
 | příjmení2 = Ptáček
 | jméno2 = Petr
 | odkaz na autora =
 | titul = Objevitelé přírodních zákonů
 | vydavatel = Nakladatelství Fragment
 | místo = Praha
 | rok = 1997
 | isbn =
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk =
}}</ref>

==== Hydrostatika ====
Archimédés je považován i&nbsp;za zakladatele hydrostatiky. Zkoumal zákonitosti [[plování]] a hydrostatického [[vztlak]]u. Uvědomoval si nestlačitelnost vody a dokázal ji pravděpodobně využít pro zjišťování objemu nepravidelných těles. Pochopil význam pojmu [[hustota]], přesně jej formuloval a pravděpodobně nalezl metodu jejího měření dvojím vážením. Formuloval [[Archimédův zákon]]. Ve svém díle ''O&nbsp;plovoucích tělesech'' též zkoumal stabilitu plování. Zejména se věnoval stabilitě plování ponořeného paraboloidu, který považoval za idealizaci lodního trupu.

[[Soubor:Archimedes bath.jpg|náhled|vlevo|Archimédés běhal zcela nahý syrakuskými ulicemi a volal „Heuréká!“]]

Jeho objevy týkající se hustoty a vztlaku jsou tradovány i&nbsp;v&nbsp;anekdotické historce o&nbsp;zlaté koruně syrakuského krále.
[[Soubor:Archimedes water balance.gif|náhled|vpravo|Archimédés možná použil princip [[vztlak]]u k&nbsp;ověření pravosti koruny]]
Podle [[Marcus Vitruvius Pollio|Vitruvia]] si nechal král [[Hierón II.|Hierón&nbsp;II.]] zhotovit novou zlatou korunu ve tvaru vavřínového věnce a požádal Archiméda, aby zjistil, je-li vyrobena z&nbsp;ryzího zlata, a zda do ní nepoctivý zlatník nepřidal méně ušlechtilé kovy.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | autor = Marcus Vitruvius Pollio
 | titul = De Architectura, Liber IX
 | url = http://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Vitruvius/9*.html
 | vydavatel = University of Chicago
 | místo = Chicago, USA
 | datum vydání = 2007
 | kapitola = 9-12
 | typ kapitoly = hlava
 | jazyk = latinsky (+ anglický a italský překlad)
}}</ref> Archimédés musel vyřešit problém bez poškození koruny, takže ji nemohl přetavit do pravidelného geometrického tvaru, u&nbsp;kterého by mohl spočítat [[objem]], z&nbsp;[[hmotnost]]i pak určit i&nbsp;jeho [[hustota|hustotu]] a porovnat s&nbsp;hustotou zlata. Řešení ho prý napadlo při koupeli, když si všiml, že hladina stoupla, když se ponořil do vody. Uvědomil si, že může využít nestlačitelnost vody, a ponoří-li korunu do nádoby naplněné vodou až po okraj, bude objem přeteklé vody rovný objemu koruny. Podle legendy vyskočil z&nbsp;koupele, zcela nahý probíhal syrakuskými ulicemi a volal „Heuréka“ (řecky: „εὕρηκα!“, což znamená „Nalezl jsem!“). Poté zjistil, že koruna byla vyrobena převážně ze zlata, ale bylo v&nbsp;ní přidáno i&nbsp;stříbro.<ref name="Pribeh o korune_rozbor">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Rorres
 | jméno = Chris
 | odkaz na autora =
 | titul = The Golden Crown
 | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Crown/CrownIntro.html
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2010-1-20
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Příběh o&nbsp;zlaté koruně se nenachází v&nbsp;žádném z&nbsp;dochovaných Archimédových děl. Navíc proveditelnost popsané metody bývá zpochybňována, vzhledem k&nbsp;extrémní přesnosti, se kterou by musel být změřen objem přeteklé vody.<ref name="Pribeh o korune_rozbor" /> Spekuluje se, že Archimédés mohl namísto toho použít jiné řešení, založené na [[Archimédův zákon|Archimédově zákonu]]. Podle něj je těleso ponořené do kapaliny nadlehčováno silou rovnou tíze kapaliny tělesem vytlačené. Mohl tedy např. na vzduchu vyvážit na pákových vahách korunu ryzím zlatem a ponořit korunu i&nbsp;zlaté závaží do vody (viz obrázek vpravo). Kdyby koruna měla menší hustotu, měla by větší objem a byla více nadlehčována. Taková metoda by přitom byla dostatečně citlivá.<ref name="Pribeh o korune_rozbor" /> Již [[Galileo Galilei]] považoval za pravděpodobnější, že právě tuto metodu Archimédés použil, neboť kromě její velké přesnosti je navíc založena na zákoně objeveném a popsaném Archimédem.<ref name="Pribeh o korune_rozbor" />

==== Ničení nepřátelských lodí na dálku ====
Ve [[2. století|2.&nbsp;století]] syrský spisovatel [[Lúkianos]] napsal, že při obléhání Syrakus (asi 214–212&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.) Archimédés zapaloval nepřátelské lodě na dálku.<ref name="ohenh">{{Citace monografie
 | příjmení = Wasterman
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = On miraculous engines; citace Anthemiuse z Tralles
 | vydavatel =
 | místo =
 | rok =
 | isbn =
 | kapitola =
 | strany = 153
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Z&nbsp;pozdější doby ([[6. století|6.&nbsp;století]]) se dochovalo [[Anthémios z Trallu|Anthémiovo]] tvrzení, že k&nbsp;tomu použil zrcadel.
[[Soubor:Archimedovo tepelne zaruzeni 2.png|200 px|vlevo|náhled|Archimédés mohl použít k&nbsp;zapalování nepřátelských lodí zrcadla]]
O&nbsp;funkčnosti této zbraně se diskutovalo již v&nbsp;dobách [[renesance]]. Matematik [[René Descartes]] tehdy označil tvrzení za lživé. Moderní vědci zrekonstruovali pokus pouze za pomoci prostředků, které Archimédés mohl mít k&nbsp;dispozici<ref name="prostredky">{{Citace elektronické monografie
 |příjmení       = Wesley
 |jméno            = John
 |odkaz na autora   = 
 |titul             = CHAPTER XII OF BURNING GLASSES
 |url               = http://wesley.nnu.edu/john_wesley/wesley_natural_philosophy/duten12.htm
 |datum vydání    = 
 |datum aktualizace = 
 |datum přístupu  = 2009-11-14
 |vydavatel         = 
 |místo            = 
 |jazyk             = anglicky
 |url archivu       = https://web.archive.org/web/20071012154432/http://wesley.nnu.edu/john_wesley/wesley_natural_philosophy/duten12.htm
 |datum archivace   = 2007-10-12
 |nedostupné       = ano
}}</ref> a došli k&nbsp;názoru, že využití principu odrazu slunečních paprsků zrcadly a jejich zaměření do jediného bodu na lodi mohlo za určitých podmínek způsobit vzplanutí lodi.<ref name="barva"/>

Praktickou zkoušku provedl roku 1973 řecký vědec Ioannis Sakkas. Pokus uskutečnil u&nbsp;námořní základy [[Skaramagas]] poblíž [[Athény|Athén]]. Použil 70 měděných zrcadel o&nbsp;rozměrech 1,5&nbsp;×&nbsp;1 [[metr]]u. Zaměřil je na model římské válečné lodi z&nbsp;překližky ve vzdálenosti 50 metrů. Poté, co byla všechna zrcadla přesně zaměřena, začala loď hořet během několika sekund.<ref name="barva">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Archimedes weaponos
 | url = http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,908175,00.html?promoid=googlep
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel = Time Magazines
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110204191550/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,908175,00.html?promoid=googlep
 | datum archivace = 2011-02-04
 | nedostupné = ano
 }}</ref>
Další praktickou zkoušku uspořádala v&nbsp;roce 2005 skupinka studentů z&nbsp;[[Massachusettský technologický institut|MIT]]. K&nbsp;pokusu použili 39 čtverečních metrů zrcadel, která zaměřili na dřevěný model lodi. Ten vzplanul jen tehdy, když bylo nebe bez mráčku a loď se asi deset minut nepohybovala. Nakonec učinili závěr, že za těchto podmínek mohla být zbraň funkční, ale vzhledem k&nbsp;tomu, že je moře od Syrakus směrem na východ, nemohlo být dosaženo energie potřebné k&nbsp;zapálení lodi. Na takto krátkou vzdálenost by bylo výhodnější použít jednodušších prostředků (např. zápalných [[šíp]]ů nebo [[katapult (stroj)|katapultu]]). Proto bylo Lúkianovo tvrzení zpochybněno.<ref name="testovani">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Archimedes Death Ray: Testing with MythBusters
 | url = http://web.mit.edu/2.009/www//experiments/deathray/10_Mythbusters.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-11-13
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://www.webcitation.org/6HWnNtF1G?url=http://web.mit.edu/2.009/www//experiments/deathray/10_Mythbusters.html
 | datum archivace = 2013-06-20
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

Za pravděpodobnější dnes vědci považují možnost, že Archimédés použil k&nbsp;zapalování římských lodí parní kanón, vystřelující projektily na bázi látky známé jako [[řecký oheň]]. Tato teorie by více odpovídala [[Plútarchos|Plútarchovu]] tvrzení, že Archimédova zbraň byla protáhlá, a zprávě [[Galén]]a, mluvící o&nbsp;pálícím zařízení, nikoliv o&nbsp;zrcadle; zastával ji pak též [[Leonardo da Vinci]], který načrtl, jakou by zbraň měla mít podobu. Podle [[Cesare Rossi]]ho z [[Neapolská univerzita|Neapolské univerzity]] mohl Archimédés vytvořit kanón, který by dokázal vystřelit asi šestikilové projektily rychlostí okolo 60 metrů za sekundu na vzdálenost až 150 metrů.<ref name="Novinky.cz" />

Další zbraní, o&nbsp;které se dochovaly legendy, je Archimédův dráp, jenž byl rovněž navržen k&nbsp;obraně města [[Syrakusy]] před nepřátelskými loděmi. Byl tvořen [[jeřáb (stroj)|jeřábem]], na kterém byl přivázaný kovový hák. Poté, co se za [[loď]] plovoucí poblíž [[hradba|hradeb]] zahákl, hák ji zvedl nahoru a tím ji převrátil. Současné pokusy potvrdily, že Archimédův dráp mohl být funkčním zařízením.<ref name="drap1">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Rorres
 | jméno = Chris
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedes´ claw
 | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Claw/illustrations.html
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}
</ref><ref name="drap2">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Bradley
 | jméno = W
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedes claw – animation
 | url = http://physics.weber.edu/carroll/Archimedes/claw.htm
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

==== Archimédův šroub ====
[[Soubor:Archimedes-screw one-screw-threads with-ball 3D-view animated small.gif|200 px|náhled|[[Archimédův šroub]] umožňuje efektivnější čerpání vody]]
Většina Archimédových prací z&nbsp;oboru [[strojírenství]] vznikla k&nbsp;uspokojení potřeb domovského města Syrakus. Řecký spisovatel [[Athenaeus z Naucratis|Athenaeus z&nbsp;Naucratis]] popsal, jak král [[Hiéron II.|Hiéron&nbsp;II.]] pověřil Archiméda návrhem obří lodi [[Syrakúsia|Syrakúsie]], která by mohla být použita pro luxusní cestování a převážení zásob.<ref name="Sryacusie_lod">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = Athenaeus: The Deipnosophists
 | url = http://www.attalus.org/old/athenaeus5b.html#c40 book 5, chapter 40
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-12-20
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = Anglicky
}}</ref><ref name="lod12">{{Citace monografie
 | příjmení = Meijer
 | jméno = Fik
 | odkaz na autora =
 | titul = On the Construction of the 'Syracusia' (Athenaeus V. 207 A-B)
 | vydavatel =
 | místo =
 | rok = 1996
 | isbn =
 | kapitola =
 | strany = 575–578
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Syrakúsia byla údajně největší loď postavená v&nbsp;klasickém starověku.<ref name="lod">{{Citace monografie
 | příjmení = Casson
 | jméno = Lionel
 | odkaz na autora =
 | titul = Ships and Seamanship in the Ancient World
 | url = https://archive.org/details/shipsseamanshipi0000cass
 | vydavatel = Princeton University Press
 | místo =
 | rok = 1971
 | isbn =
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Podle Athenaeuse byla schopna pojmout 600 lidí a byla vybavena okrasnými záhony, tělocvičnou a chrámem zasvěceným bohyni [[Afrodita|Afroditě]]. Velmi důležitým prvkem na lodi byl [[Archimédův šroub]], jehož úkolem bylo odstranění [[odpadní voda|odpadní vody]]. Tvořila ho šikmo postavená trubka se zabudovanou spirálou těsně uloženou na [[hřídel]]i. Voda byla v&nbsp;kapsách tvořených závity držena gravitací a čerpání bylo prováděno otáčením hřídele.<ref name="Arch.šrb">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimédův šroub
 | url = http://mve.energetika.cz/jineturbiny/archimedes.htm
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-12-20
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = česky
}}</ref>
<ref name="Arch.šrb1">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Rorres
 | jméno = Chris
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedes Screw
 | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Screw/SourcesScrew.html
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2010-1-20
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
<ref name="Arch.šrb2">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedes screw
 | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/32831/Archimedes-screw
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2010-1-23
 | vydavatel = Encyclopædia Britannica
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
Čerpadla na principu Archimédova šroubu se užívá dodnes. Jeho velkou výhodou je jednoduchost a spolehlivost i&nbsp;při čerpání silně znečištěných kapalin. Příkladem mohou být [[Archimédův šroub|šneková čerpadla]] v&nbsp;pražské [[čistírna odpadních vod|čistírně odpadních vod]].

=== Matematika ===
Z&nbsp;[[matematika|matematiky]] znal Archimédés vzorec pro součet nekonečné [[Geometrická posloupnost|geometrické řady]]. Zjistil, že [[koule]] určitého průměru, válec a kužel, jejichž průměry základen a výšky jsou stejné jako průměr stejné koule, mají objemy v&nbsp;poměru 2:3:1.

V&nbsp;[[geometrie|geometrii]] zavedl původně negeometrické pojmy: [[těžiště]] a [[těžnice]].

{{Citát|Choval úpěnlivou lásku k čistým spekulacím, při kterých obyčejné potřeby života nebyly brány v úvahu…<ref name="Mat_plutarchos">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = Plutarchos Extract from Parallel Lives
 | url = http://fulltextarchive.com/pages/Plutarch-s-Lives10.php#p35
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-13
 | vydavatel = fulltextarchive.com
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref>|[[Plútarchos]]}}

==== Archimédovská tělesa ====
[[Soubor:Cuboctahedron.gif|vlevo|150 px|náhled|Jedno z&nbsp;archimédovských těles, [[kubooktaedr]]]]

[[Archimédovské těleso]] je druh polopravidelného konvexního tělesa (z&nbsp;každého vrcholu vychází stejný počet hran) složeného ze dvou nebo více pravidelných mnohoúhelníků setkávajících se ve stejném vrcholu.<ref name="solids1">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Weisstein
 | jméno = Eric
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedean Solid
 | url = http://mathworld.wolfram.com/ArchimedeanSolid.html
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-13
 | vydavatel = MathWorld--A Wolfram Web Resource
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Od [[Platónské těleso|platónského tělesa]] se odlišuje tím, že je složeno z&nbsp;více druhů mnohoúhelníků, od [[Johnsovo těleso|Johnsova tělesa]] tím, že se mnohoúhelníky setkávají ve stejném bodě. Těmito tělesy se Archimédés zabýval v&nbsp;jedné z&nbsp;nyní ztracených prací, které zmiňuje řecký matematik [[Pappos z Alexandrie]] ve svém díle ''Synagogé''. Později se jimi zabýval i&nbsp;německý matematik a astronom [[Johannes Kepler]], který ve svém díle ''[[Harmonices Mundi]]'' sepsal přehled třinácti archimédovských těles. Jeho definice hovoří o&nbsp;polopravidelných, trojrozměrných tělesech [[Eukleidovský prostor|eukleidovského prostoru]], jejichž stěny tvoří pravidelné mnohoúhelníky dvou či více typů.<ref name="solids2">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Archimedean Solids
 | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Solids/Pappus.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-11-13
 | vydavatel = math.nyu.edu
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131109162114/http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Solids/Pappus.html
 | datum archivace = 2013-11-09
 | nedostupné = ano
 }}</ref><ref>In: Harmonie světa (Harmonices mundi), 2. kapitola</ref>

[[Soubor:Archimedes pi.svg|vpravo|náhled|Archimédés použil vyčerpávací metodu k&nbsp;přibližnému určení čísla pí]]

==== Výpočet čísla pí ====
Archimédés se zabýval určením přibližné hodnoty [[Pí (číslo)|čísla&nbsp;π]] (pí)&nbsp;– [[konstanta|konstanty]] udávající poměr obvodu [[kruh]]u k&nbsp;jeho [[průměr (geometrie)|průměru]], také nazývané Ludolfovo číslo. K&nbsp;dosažení správného výsledku využíval postupů, podobných modernímu [[Integrální počet|integrálnímu počtu]]. Prostřednictvím [[důkaz sporem|důkazu sporem]] mohl úlohy o kruhu řešit s&nbsp;téměř libovolným stupněm přesnosti. Za pomoci [[vyčerpávací metoda|vyčerpávací metody]] určil přibližnou hodnotu čísla&nbsp;π. Nejdříve opsal větší [[šestiúhelník]] okolo kruhu a menší vepsal do kruhu. Z obvodů opsaného a vepsaného šestiúhleníku vypočítal horní a dolní odhad π. Poté počet [[Strana (geometrie)|stran]] [[mnohoúhelník]]u zdvounásobil a vypočítal přesnější horní a dolní odhad. Takto postupně počet stran zdvounásoboval až na 96 a určil, že číslo&nbsp;π leží v&nbsp;[[interval (matematika)|intervalu]]:
<math> 3 + \frac{10}{71}< \pi < 3 + \frac{10}{70} </math> (přibližně <math> 3,140\,8 < \pi < 3,142\,9 </math>).<ref name="Mat_pi">{{Citace elektronické monografie
 |příjmení       = 
 |jméno            = 
 |odkaz na autora   = 
 |titul             = Archimédés ze Syrákús
 |url               = http://www.aldebaran.cz/famous/people/Archimedes.html
 |datum vydání    = 
 |datum aktualizace = 
 |datum přístupu  = 2009-11-14
 |vydavatel         = aldebaran.cz
 |místo            = 
 |jazyk             = česky
 |url archivu       = https://web.archive.org/web/20100405085634/http://www.aldebaran.cz/famous/people/Archimedes.html
 |datum archivace   = 2010-04-05
 |nedostupné       = ano
}}</ref>
{{Clear}}
Geniální na tomto postupu je, že porovnáním horního a dolního odhadu lze poznat, jak přesně je π vypočteno.

Archimédés dokázal, že plocha kruhu je rovna hodnotě&nbsp;π násobené druhou mocninou poloměru kruhu.<ref name="Mat_Dalsi_pocty">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Kaye
 | jméno = R. W
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedean ordered fields
 | url = http://fulltextarchive.com/pages/Plutarch-s-Lives10.php#p35
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-13
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Při měření koule Archimédés používal [[odmocnina|odmocninu]] ze 3, kterou udal jako hodnotu mezi 265/153 (přibližně 1,732 023 1) a 1351/780 (přibližně 1,732 051 2). Skutečná hodnota je zhruba 1,732 050 8. K&nbsp;tomuto výsledku však Archimédés neuvádí způsob, jakým k&nbsp;němu došel.<ref name="John_Wallis">
{{Citace monografie
| titul= Quoted in TL Heath, Works of Archimedes, Dover Publications}}</ref>

==== Výpočet segmentu paraboly ====
[[Soubor:Parabola segement.png|150 px|náhled|vlevo|Oblast ohraničená parabolou a přímkou je 4/3 násobek plochy vepsaného trojúhelníka.]]
V&nbsp;díle ''[[Kvadratura paraboly]]'' Archimédés dokázal, že oblast ohraničená parabolou a přímkou je 4/3 násobek plochy vepsaného trojúhelníka. Celý matematický problém vyjádřil jako součet nekonečné [[Geometrická posloupnost#Geometrická řada|geometrické řady]] s kvocientem 1/4:
 
: <math> \sum_{n=0}^\infty 4^{-n} = 1 + 4^{-1} + 4^{-2} + 4^{-3} + \cdots = {4\over 3} \; . </math>

Za předpokladu, že první číslo v&nbsp;rovnici je plocha trojúhelníka, je druhé číslo součet dvou trojúhelníků, jejichž "základny" (nejdelší strany) jsou "ramena" (kratší strany) prvního trojúhelníka. Takto součet postupuje do [[nekonečno|nekonečna]].

Tento postup použil nejen na určení obsahu [[plocha|plochy]] pod [[parabola (matematika)|parabolou]], ale stanovil i objem rotačního [[paraboloid]]u, [[elipsoid]]u a [[hyperboloid]]u.

Metoda je založena na obdobném principu, jaký se dnes používá v&nbsp;[[integrální počet|integrálním počtu]].<ref name="John_Wallis"/>

=== Spisy ===
[[Soubor:Archimedes lever (Small).jpg|náhled|vpravo|„Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí“]]
Své práce psal Archimédés v&nbsp;dórském dialektu [[starořečtina|starořečtiny]], kterým se mluvilo v&nbsp;tehdejších Syrakusách.<ref name="Encyclopedia of ancient Greece">
{{Citace monografie
| titul= Encyclopedia of ancient Greece By Nigel Guy Wilson Page 77
}}</ref> Mnoho Archimédových spisů se nedochovalo a jsou nám známy pouze z&nbsp;citací jiných matematiků. Řecký matematik [[Pappos z Alexandrie]] zmiňuje Archimédovo dílo ''Tvoření koule'' a další práce o&nbsp;mnohostěnu. [[Theón z Alexandrie]] cituje poznámku o&nbsp;lomu světla ze ztracené ''[[Katoptrika (Archimédés)|Katoptriky]]''. Archimédovy práce dokládá i&nbsp;korespondence s&nbsp;matematiky v&nbsp;[[Alexandrie|Alexandrii]]. Jeho spisy shromáždil řecký architekt [[Isidor z Milétu]] (asi 530&nbsp;n.&nbsp;l.), komentáře k&nbsp;jeho dílu napsal v&nbsp;[[6. století]] řecký matematik [[Eutokios]]. Archimédovy práce byly přeloženy do [[Arabština|arabštiny]] [[Thabit ibn Qurra|Thabitem ibn Qurraou]] a poté do [[latina|latiny]] italským vědcem [[Gerard z Cremony|Gerardem z Cremony]]. Během renesance vyšlo i&nbsp;''Editio princeps'' (první souborné vydání) Archimédových prací v&nbsp;řečtině a latině, které bylo vydáno v&nbsp;[[Basilej]]i roku 1544 Johannem Herwegenem.<ref name="152a">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Editions of Archimedes Work
 | url = http://www.brown.edu/Facilities/University_Library/exhibits/math/wholefr.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel = brown.edu
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20070808235638/http://www.brown.edu/Facilities/University_Library/exhibits/math/wholefr.html
 | datum archivace = 2007-08-08
 | nedostupné = ano
 }}</ref> Kolem roku 1586 [[Galileo Galilei]] vynalezl [[hydrostatické váhy]] a je velmi pravděpodobné, že se inspiroval Archimédovým dílem.<ref name="121a">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Van
 | jméno = Helden
 | odkaz na autora =
 | titul = The Galileo Project: Hydrostatic Balance
 | url = http://galileo.rice.edu/sci/instruments/balance.html
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel = Rice University, galileo.rice.edu
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Archimédovy práce se nám dochovaly ve třech kodexech: Kodexu A, Kodexu B a Kodexu C (Archimédův [[palimpsest]]). Ve všech třech kodexech je obsaženo dílo ''Rovnováha ploch''. V&nbsp;kodexu A a B je ''Kvadratura paraboly'', v&nbsp;A a C jsou ''O&nbsp;kouli a válci'', ''O&nbsp;měření kruhu'' a ''O&nbsp;spirálách''. V&nbsp;B a C je ''O&nbsp;plovoucích tělesech''. Kodex A jako jediný obsahuje pojednání o&nbsp;''Konoidech a sféroidech'' a ''Počítání písku''. V&nbsp;Kodexu C se nám dochovala ''Metoda'' a ''Stomachion''.<ref>Archimédův kodex str. 75</ref>

* ''Rovnováha roviny'' (dva svazky)&nbsp;– první kniha obsahuje patnáct výroků se sedmi [[postulát]]y. Druhá kniha obsahuje deset výroků. V&nbsp;této práci se Archimédés věnuje zákonům páky a používá metody pro výpočet plochy a [[těžiště]] u&nbsp;různých geometrických obrazců včetně [[trojúhelník]]ů, [[rovnoběžník]]ů a [[Parabola (matematika)|paraboly]].<ref name="121b">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = The Works Of Archimedes
 | url = http://www.archive.org/details/worksofarchimede029517mbp
 | datum vydání = 1987
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel = archive.org
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
{{Citát|„Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí.“<ref name="citat_paka">{{Citace monografie
 | příjmení =
 | jméno = Pappus z Alexandrie
 | odkaz na autora =
 | titul = Synagoge, kniha VIII
 | vydavatel =
 | místo =
 | rok =
 | isbn =
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = řecky
}}</ref>|Archimédés}}
* ''[[O kouli a válci]]''&nbsp;– V&nbsp;tomto pojednání se Archimédés zabývá měřením objemů a ploch koule a válce. Dokazuje zde, že objem koule je přesně 2/3 válce kouli opsaného.
* ''Rovnováha ploch''&nbsp;– V tomto díle Archimédés nalézá těžiště trojúhelníku a věnuje se [[zákon rovnováhy|zákonu rovnováhy]].
* ''[[O měření kruhu]]''&nbsp;– krátké dílo se skládající se ze tří výroků. Je napsáno v&nbsp;podobě korespondence a Archimédés v&nbsp;něm dokazuje, že hodnota čísla&nbsp;π (pí) je větší než 223&nbsp;/&nbsp;71 a menší než 22&nbsp;/&nbsp;7. Tento výpočet byl používán jako [[aproximace]] po celý středověk.
* ''[[O spirálách]]''&nbsp;– dílo pojednávající o&nbsp;[[Spirála#Archimédova spirála|Archimédově spirále]], [[kvadratura kruhu|kvadratuře kruhu]] a rozdělení úhlu na třetiny.
* ''O&nbsp;konoidech a sféroidech''&nbsp;– v&nbsp;tomto díle se Archimédés věnuje výpočtům [[Přímková plocha|přímkových ploch]] [[konoid]]u a [[Elipsoid|sféroidu]].
 
* ''Kvadratura paraboly''&nbsp;– dílo ve formě dopisu, který Archimédés napsal svému příteli Dositheusovi, v&nbsp;němž dokazuje, že oblast ohraničená parabolou a přímkou jsou 4&nbsp;/&nbsp;3 násobené obsahem trojúhelníka se stejnou základnou a výškou.
[[Soubor:Stomachion.JPG|náhled|vpravo|''[[Ostomachion]]''&nbsp;– 14&nbsp;mnohoúhelníků, které mohly být poskládány do čtverce]]

* ''[[Ostomachion|Stomachion]]''&nbsp;– dílo bylo objeveno na [[Archimédův palimpsest|Archimédově palimpsestu]] („[[Pergamen#Palimpsest|palimpsest]]“ je oškrábaný [[pergamen]]). Archimédés vytvořil hlavolam skládající se ze 14 mnohoúhelníků, které mohly být mnoha způsoby poskládány do čtverce. Archimédés se údajně snažil zjistit kolika způsoby je to možné. Reviel Netz ze [[Stanfordova univerzita|Stanfordovy univerzity]] vypočítal, že je to možné 17&nbsp;152 způsoby. Z tohoto příkladu Netz usuzuje, že Archimédes byl prvním, kdo se zabýval [[kombinatorika|kombinatorikou]]<ref name="mat223">Archimédův kodex str. 53</ref>
* ''O&nbsp;počítání písku''&nbsp;– v&nbsp;tomto díle Archimédés vypočítavá, kolik zrn písku by se vešlo do vesmíru. Dále kniha pojednává o&nbsp;[[Heliocentrismus|heliocentrickém modelu vesmíru]], vzdálenosti mezi jednotlivými nebeskými tělesy a velikosti [[Země]]. Archimédés došel k&nbsp;závěru, že by se do vesmíru mohlo vejít 8×10<sup>63</sup> zrnek písku.<ref name="121h">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = English translation of The Sand Reckoner.
 | url = http://www.math.uwaterloo.ca/navigation/ideas/reckoner.shtml
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel = University of Waterloo
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20070811235335/http://www.math.uwaterloo.ca/navigation/ideas/reckoner.shtml
 | datum archivace = 2007-08-11
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

* Archimédés také sepsal hlavolam, ve kterém se sčítá [[Hélios|Héliovo]] nebeské stádo. Tento hlavolam je napsán ve verších, které skrývají aritmetický problém o osmi neznámých a sedmi rovnicích. Dále z něj vyplývají i některé podmínky (např.: musí vyjít celé číslo). Současní matematici dokázali, že nejmenší možné řešení je 206&nbsp;456.<ref name="mat22as">Archimédův kodex str. 55–56</ref>
* ''[[Metody vytváření mechanických teorémů]]''&nbsp;– pojednání se ztratilo až do objevu Archimédova palimpsestu v&nbsp;roce 1906. V&nbsp;této práci Archimédés ukazuje, jak s&nbsp;pomocí nekonečného množství nekonečně malých částí může být určena plocha nebo objem.<ref name="Mvmvt">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Štrajblová
 | jméno = Jana
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimédés v urychlovači
 | url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/veda/_zprava/404751
 | datum vydání = 07.12.2007
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-12-20
 | vydavatel =
 | místo =
 | jazyk = česky
}}</ref>

* ''O plovoucích tělesech''&nbsp;– zde se Archimédés zabývá stabilitou plovoucích těles různých tvarů, zvláště paraboloidů.<ref name="Mvmvwwt">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Rorres
 | jméno = Chrris
 | odkaz na autora = 
 | titul = On Floating Bodies
 | url = http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Floating/floating.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-12-20
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20130918025937/http://www.math.nyu.edu/~crorres/Archimedes/Floating/floating.html
 | datum archivace = 2013-09-18
 | nedostupné = ano
 }}</ref> Badatel Reviel Netz jej označuje za základ hydrostatiky.<ref name="mat22">{{Citace monografie
| příjmení = Netz
| jméno = Reviel
| odkaz na autora = 
| příjmení2 = Noel
| jméno2 = William
| titul = Archimédův kodex
| vydavatel = Deus
| místo = Praha
| kapitola = 
| strany = 34
| isbn = 978-80-87087-30-5
| rok = 2008
}}</ref>

[[Soubor:ArPalimTyp2.jpg|vlevo|náhled|Jeden z&nbsp;listů ''[[Archimédův palimpsest|Archimédova palimpsestu]]'' pod speciální lampou, zřejmě pomocí rentgenové fluorescence železa z&nbsp;inkoustu<ref name="Mvmvt"/>]]

''[[Archimédův palimpsest]]'' je rukopis napsaný formou [[kodex]]u. Tato kopie Archimédova díla byla zhotovena v&nbsp;[[10. století|10.&nbsp;století]] anonymním písařem. Ve [[12. století|12.&nbsp;století]] byly [[pergamen|pergamenové listy]] Archimédovy práce vyškrábány, přeloženy na polovinu a přepsány [[liturgie|liturgickým textem]]. Vyškrábání textu ale není úplné a díky použití speciálních lamp s&nbsp;využitím [[ultrafialové záření|ultrafialového]] a [[infračervené záření|infračerveného]] záření byla Archimédova práce znovu přečtena.<ref name="Palimpsest1">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Smythosian – Reading Between the Lines
 | url = http://www.smithsonianmag.com/science-nature/archimedes.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20080119024939/http://www.smithsonianmag.com/science-nature/archimedes.html
 | datum archivace = 2008-01-19
 | nedostupné = ano
 }}</ref><ref name="Palimpsest2">{{Citace elektronické monografie
 |příjmení       = 
 |jméno            = 
 |odkaz na autora   = 
 |titul             = Introduction to the Digital Archimedes Palimpsest
 |url               = http://www.archimedespalimpsest.org/digitalproduct1.html
 |datum vydání    = 
 |datum aktualizace = 
 |datum přístupu  = 2009-11-14
 |vydavatel         = 
 |místo            = 
 |jazyk             = anglicky
 |url archivu       = https://web.archive.org/web/20090221153000/http://www.archimedespalimpsest.org/digitalproduct1.html
 |datum archivace   = 2009-02-21
 |nedostupné       = ano
}}</ref>

== Odkaz ==
[[Soubor:FieldsMedalFrontArchimedes.jpg|náhled|200 px|vpravo|Matematická [[Fieldsova medaile]] nese Archimédův portrét]]
Po Archimédovi byla pojmenována řada objektů, na Měsíci například [[Archimedes (kráter)|kráter]] (29,7° S, 4.0° Z) a pohoří [[Montes Archimedes]] (25,3° S, 4.6° Z).<ref name="Mesic">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Dave
 | jméno = Jay a Williams
 | odkaz na autora =
 | titul = Oblique view of Archimedes crater on the Moon
 | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/object_page/a15_m_1541.html
| datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel = NASA
 | místo =
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Také je po něm pojmenován asteroid [[Archimedes (planetka)|3600 Archimedes]].<ref name="Asteroid">{{Citace elektronické monografie
 |příjmení       = 
 |jméno            = 
 |odkaz na autora   = 
 |titul             = Planetary Data System.
 |url               = http://starbrite.jpl.nasa.gov/pds/viewTargetProfile.jsp?TARGET_NAME=3600+ARCHIMEDES
 |datum vydání    = 
 |datum aktualizace = 
 |datum přístupu  = 2009-11-14
 |vydavatel         = NASA
 |místo            = 
 |jazyk             = anglicky
 |url archivu       = https://web.archive.org/web/20120111145946/http://starbrite.jpl.nasa.gov/pds/viewTargetProfile.jsp?TARGET_NAME=3600+ARCHIMEDES
 |datum archivace   = 2012-01-11
 |nedostupné       = ano
}}</ref>
Archimédův výkřik: „Heuréka!“ je mottem [[Kalifornie]], zde ovšem připomíná objev [[zlato|zlata]] v tomto regionu roku 1848.<ref name="Kalifornie">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = California Symbols
 | url = http://www.capitolmuseum.ca.gov/VirtualTour.aspx?content1=1278&Content2=1374&Content3=1294
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-11-14
 | vydavatel = California State Capitol Museum.
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20071012123245/http://capitolmuseum.ca.gov/VirtualTour.aspx?content1=1278&Content2=1374&Content3=1294
 | datum archivace = 2007-10-12
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
{{Překlad
| jazyk = en
| článek = Archimedes
| revize = 325533904
| jazyk2 = it
| článek2 = Archimede
| revize2 = 27980974
}}
<references />

=== Literatura ===
[[Soubor:Archimedous Panta Sozomena.tif|náhled|''Archimēdous Panta sōzomena'', 1615]]
* {{Citace monografie
 | příjmení = Bečvář
 | jméno = Jindřich
 | příjmení2 = Štoll
 | jméno2 = Ivan
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedes
 | vydavatel = Prometheus
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | isbn = 80-7196-273-2
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Halas
 | jméno = Zdeněk (ed.)
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimédés. Několik pohledů do jeho života a díla
 | vydavatel = Matfyzpress
 | místo = Edice Dějiny matematiky, svazek č. 54. Praha
 | rok = 2012
 | isbn = 978-80-7378-228-3
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Netz
 | jméno = Reviel
 | příjmení2 = Noel
 | jméno2 = William
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimédův kodex
 | vydavatel = DEUS
 | místo = Praha
 | rok = 2008
 | isbn = 978-80-87087-30-5
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Netz
 | jméno = Reviel and Noel
 | odkaz na autora =
 | titul = The Archimedes Codex
 | vydavatel = Orion Publishing Group
 | místo = London
 | rok = 2007
 | isbn = 0-297-64547-1
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = Slovník antické kultury
 | vydavatel = Svoboda
 | místo = Praha
 | rok = 1974,
 | isbn =
 | kapitola =
 | strany = 66
 | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Štoll
 | jméno = Ivan
 | příjmení2 = Ptáček
 | jméno2 = Petr
 | odkaz na autora =
 | titul = Objevitelé přírodních zákonů
 | vydavatel = Fragment
 | místo = Praha
 | rok = 1997
 | isbn =
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Świderková
 | jméno = Anna
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | rok = 1983
 | titul = Tvář helénistického světa: od Alexandra Velikého do císaře Augusta
 | vydavatel = Panorama
 | místo = Praha
 | překladatelé = Josef Vlášek
 | poznámka =
 | isbn =
 | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Bradshawová
 | jméno = Gillian
 | odkaz na autora =
 | titul = Kruhy v&nbsp;písku
 | vydavatel = Metafora
 | místo = Praha
 | rok = 2003
 | isbn = 80-86518-34-5
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = slovensky
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Jaeger
 | jméno = Mary
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | odkaz na autora =
 | spoluautoři =
 | titul = Cicero and Archimedes' Tomb
 | periodikum = The Journal of Roman Studies
 | odkaz na periodikum =
 | rok = 2002
 | měsíc =
 | ročník = 92
 | číslo =
 | strany = 49–61
 | poznámky =
 | url =
 | doi = 10.1086/650987
 | issn = 0075-4358
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Simms
 | jméno = D. L
 | příjmení2 =
 | jméno2 =
 | odkaz na autora =
 | spoluautoři =
 | titul = The Trail for Archimedes's Tomb
 | periodikum = Journal of the Warburg and Courtauld Institutes
 | odkaz na periodikum =
 | rok = 1990
 | měsíc =
 | ročník = 53
 | číslo =
 | strany = 281–286
 | poznámky =
 | url =
 | doi =
 | issn = 0075-4390
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Boyer
 | jméno = Benjamin
 | odkaz na autora = 
 | titul = A History of Mathematics
 | vydavatel = Wiley
 | místo = New York
 | rok = 1991
 | isbn = 0-471-54397-7
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/historyofmathema00boye
 }}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Dijksterhuis
 | jméno = E. J
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedes
 | url = https://archive.org/details/archimedes0000dijk_m6s3
 | vydavatel = Princeton University Press
 | místo = Princeton
 | rok = 1987
 | isbn = 0-691-08421-1
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Gow
 | jméno = Mary
 | odkaz na autora = 
 | titul = Archimedes: Mathematical Genius of the Ancient World
 | vydavatel = Enslow Publishers, Inc
 | místo = Berkeley Heights (NJ, USA)
 | rok = 2005
 | isbn = 0-7660-2502-0
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/archimedesmathem0000gowm
 }}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Hasan
 | jméno = Heather
 | odkaz na autora = 
 | titul = Archimedes: The Father of Mathematics
 | vydavatel = Rosen Central
 | místo = New York
 | rok = 2005
 | isbn = 978-1404207745
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/archimedesfather00hasa
 }}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Heath
 | jméno = Thomas Little
 | odkaz na autora =
 | titul = Works of Archimedes
 | vydavatel = Dover Publications
 | místo = New York
 | rok = 1897
 | isbn = 0-486-42084-1
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Pickover
 | jméno = Clifford A
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedes to Hawking: Laws of Science and the Great Minds Behind Them
 | url = https://archive.org/details/archimedestohawk0000pick
 | vydavatel = Oxford University Press
 | místo = New York
 | rok = 2008
 | isbn = 978-0195336115
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Simms
 | jméno = Dennis L
 | odkaz na autora =
 | titul = Archimedes the Engineer
 | vydavatel = Continuum International Publishing Group Ltd
 | místo = London
 | rok = 1995
 | isbn = 0-720-12284-8
 | kapitola =
 | strany =
 | jazyk = anglicky
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Stein
 | jméno = Sherman
 | odkaz na autora = 
 | titul = Archimedes: What Did He Do Besides Cry Eureka?
 | vydavatel = Mathematical Association of America
 | místo = Washington (DC)
 | rok = 1999
 | isbn = 0-88385-718-9
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/archimedeswhatdi00stei
 }}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Marshall
 | jméno = Claget
 | odkaz na autora = 
 | titul = Archimedes in the Middle Ages
 | vydavatel = American Philosophical Society,
 | místo = Philadelphia (PA, USA)
 | rok = 1984
 | isbn = 087169137X
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/archimedesinmidd0000arch
 }}

=== Související články ===
* [[Dějiny matematiky]]
* [[Starověké Řecko]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje|autor=Archimédés}}
* {{Wikicitáty|osoba=Archimédés}}
* {{otto|heslo=Archimédés}}
* {{NK ČR|jn19981000134}}
* [http://vedci.wz.cz/historie/2.htm Matematika starověkých kultur] {{Wayback|url=http://vedci.wz.cz/historie/2.htm |date=20091125105237 }} {{cs}}
* [http://www.rozhlas.cz/leonardo/veda/_zprava/404751 Archimedův palimpsest] {{cs}}
* [http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=267334 Archimédův palimpsest] {{cs}}
* [http://www.bbc.co.uk/radio4/history/inourtime/inourtime_20070125.shtml Archimedes – The Greek mathematician and his Eureka moments ] {{en}}, In Our Time, vysíláno roku 2007 (Vyžaduje RealPlayer)
* [http://www.archimedespalimpsest.org/ The Archimedes Palimpsest project at The Walters Art Museum in Baltimore, Maryland]{{en}}
* [https://web.archive.org/web/20041209152520/http://mathdb.org/articles/archimedes/e_archimedes.htm The Mathematical Achievements and Methodologies of Archimedes]{{en}}
* [https://web.archive.org/web/20100206105947/http://mathpages.com/home/kmath038.htm Article examining how Archimedes may have calculated the square root of 3]{{en}}
* [https://web.archive.org/web/20100103045422/http://mathpages.com/home/kmath343.htm Archimedes On Spheres and Cylinders]{{en}}
* [http://web.mit.edu/2.009/www/experiments/steamCannon/ArchimedesSteamCannon.html Testing the Archimedes steam cannon] {{Wayback|url=http://web.mit.edu/2.009/www/experiments/steamCannon/ArchimedesSteamCannon.html |date=20100329220142 }}{{en}}
* [http://books.google.com/books?id=_zX8OG3QoF4C&printsec=frontcover&source=gbs_summary_r&cad=0#v=onepage&q=&f=false Archimedův palimpsest]{{en}}
* [https://web.archive.org/web/20131203080710/http://www.ancient-cultures.com/archimedes.php Archimedes – Das Genie der Antike] {{de}}
* [https://web.archive.org/web/20140531181725/http://www.anderegg-web.ch/phil/archimedes.htm Archimedes’ Leben und Werk] {{de}}
* [http://www.elpais.com/articulo/sociedad/Rayos/X/Arquimedes/elpporsoc/20060730elpepisoc_8/Tes X para Arquímedes] {{es}}
* [http://pagesperso-orange.fr/oncle.dom/sciences/histoire/archimede/archimede.htm Archimède et l'arénaire] {{fr}}
* [http://kwc.org/mythbusters/2006/01/episode_46_archimedes_death_ra.html Annotated Mythbusters] {{fr}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika|Matematika|Antika}}
{{Nejlepší článek}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Archimédés| ]]
[[Kategorie:Starověcí řečtí matematici]]
[[Kategorie:Starověcí řečtí fyzici]]
[[Kategorie:Narození ve 3. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Úmrtí ve 3. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Geometři]]
[[Kategorie:Starověcí řečtí astronomové]]
[[Kategorie:Algebraici]]
[[Kategorie:Zavraždění vědci]]
[[Kategorie:Osobnosti na rumunských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Oběti válek]]
[[Kategorie:Narození v Syrakusách]]
[[Kategorie:Úmrtí v Syrakusách]]
[[Kategorie:Italští vynálezci]]
[[Kategorie:Řečtí vynálezci]]