Zobrazení zdroje stránky Amoniak

{{Možná hledáte|redirect=Azan|tento=chemické sloučenině|jiný=[[Azan (mytologie)]]}}
{{Infobox - chemická sloučenina
| název = Amoniak
| obrázek = Ammonia-3D-balls-A.png
| velikost obrázku = 200px
| popisek = Model molekuly amoniaku
| systematický název = azan
| triviální název = čpavek
| ostatní názvy = amoniak
| latinský název = Ammoniacum
| anglický název = Ammonia
| německý název = Ammoniak
| sumární vzorec = NH<sub>3</sub>
| vzhled = bezbarvý plyn
| číslo CAS = 7664-41-7
| číslo EINECS = 231-635-3
| indexové číslo = 007-001-00-5
| PubChem = 222
| molární hmotnost = 17,031&nbsp;g/mol
| teplota tání = −77,73&nbsp;°C / 196,15&nbsp;K
| teplota varu = −33,34&nbsp;°C / 240,15&nbsp;K
| hustota = 0,86&nbsp;kg/m<sup>3</sup> (''101,3&nbsp;kPa při bodu varu'')<br />0,73&nbsp;kg/m<sup>3</sup> (''101,3&nbsp;kPa, 15&nbsp;°C'')<br />681,9&nbsp;kg/m<sup>3</sup> (''−33,3&nbsp;°C, kapalina'')<ref>{{Citace elektronické monografie| datum přístupu=2009-07-07| url=http://www.rmtech.net/Anhydrous%20Ammonia.htm| titul=Pure ammonia| url archivu=https://web.archive.org/web/20090204081723/http://www.rmtech.net/Anhydrous%20Ammonia.htm| datum archivace=2009-02-04| nedostupné=ano}}</ref><br />820&nbsp;kg/m<sup>3</sup> (−80&nbsp;°C, krystaly)<br />817&nbsp;kg/m<sup>3</sup> (−80&nbsp;°C, průhledná pevná látka)<ref>{{Citace periodika| doi=10.1080/00337577508240819| titul=On crystalline character of transparent solid ammonia| rok=1975| autor=Blum, Alexander| periodikum=Radiation Effects and Defects in Solids| ročník=24| strany=277}}</ref>
| pKa = 32.5 (−33&nbsp;°C), 9.24 (amoniového kationtu)<ref>Perrin, D. D., ''Ionisation Constants of Inorganic Acids and Bases in Aqueous Solution''; 2nd Ed., Pergamon Press: Oxford, '''1982'''.</ref>
| pKb = 4,75
| rozpustnost = 89,5&nbsp;g/100&nbsp;g (''0&nbsp;°C'') <br /> 72&nbsp;g/100&nbsp;g (''20&nbsp;°C'') <br /> 58,7&nbsp;g/100&nbsp;g (''50&nbsp;°C'')
| meze výbušnosti = 15 až 28 %
| tvar molekuly = trojúhelníková pyramida
| dipólový moment = 1,42&nbsp;[[Debye|D]]
| R-věty = {{R|10}} {{R|23}} {{R|34}} {{R|50}}
| S-věty = ({{S|1/2}}) {{S|9}} {{S|16}} {{S|26}} {{S|36/37/39}} {{S|45}} {{S|61}}
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS05}}{{GHS06}}{{GHS09}}<ref name=pubchem_cid_222>{{Citace elektronického periodika | titul = Ammonia | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/222 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_222 />
| H-věty = {{H|221}} {{H|331}} {{H|314}} {{H|400}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
  | zdraví = 3
  | hořlavost = 1
  | reaktivita = 0
  | ostatní rizika = 
}}
| číslo RTECS = BO0875000
| teplota vznícení = 651&nbsp;°C
}}
'''Amoniak''' (systematický název '''azan''', triviální název ''čpavek'', vzorec NH<sub>3</sub>) je bezbarvý, velmi štiplavý [[plyn]]. Je to [[jed|toxická]], nebezpečná látka [[Zásady (chemie)|zásadité]] povahy, [[hustota|lehčí]] než [[vzduch]]. Při vdechování poškozuje [[sliznice|sliznici]]. Běžně se vyskytuje na Zemi i vnějších planetách sluneční soustavy. Je běžným odpadním produktem metabolismu živočichů.

Světová průmyslová produkce v roce 2018 činila 175 milionů tun.<ref name=USGS2020>{{cite web |url=https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2020/mcs2020.pdf |title=Mineral Commodity Summaries 2020, p. 117 – Nitrogen |publisher=[[USGS]] |year=2020 |accessdate=12 February 2020}}</ref> Amoniak se využívá především pro výrobu dusíkatých hnojiv (asi 80 %), čistidel nebo trhavin, jako chladivo a pro další účely. Vyrábí se převážně vysokotlakou syntézou plynného vodíku a dusíku (tzv. [[Haberův–Boschův proces]]).

== Etymologie ==
Slovo amoniak pochází od boha [[Amon]]a ([[Chlorid amonný|salmiak]] jako „sůl Amonova“).<ref>http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/perlicka-amon-a-amoniak-338/ – Perlička: Amón a amoniak</ref> Označení čpavek pochází od slova čpět (zapáchat).

== Příprava a výroba ==
[[Soubor:Ammiakoprovod NS.jpg|náhled|200px|Nejdelší světový [[amoniakovod]], vedoucí z [[Rusko|ruské]] továrny [[TogliattiAzot]] do [[Oděsa|Oděsy]] na [[Ukrajina|Ukrajině]]]]
Amoniak vzniká [[chemická reakce|reakcí]] amonných solí se silnými [[hydroxidy]], např. působením [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] na [[chlorid amonný]]:

:NH<sub>4</sub>Cl + NaOH → NH<sub>3</sub> + NaCl + H<sub>2</sub>O

případně [[termolýza|tepelným rozkladem]] [[uhličitan amonný|uhličitanu amonného]]:

:(NH<sub>4</sub>)<sub>2</sub>CO<sub>3</sub> → 2 NH<sub>3</sub> + CO<sub>2</sub> + H<sub>2</sub>O

nebo působením hydroxidu vápenatého na vodný roztok močoviny:

:(NH<sub>2</sub>)<sub>2</sub>CO + Ca(OH)<sub>2</sub> → 2 NH<sub>3</sub> + CaCO<sub>3</sub>

Průmyslově se vyrábí [[Katalyzátor|katalytickým]] slučováním [[dusík]]u a [[vodík]]u (jako katalyzátor se používá houbové [[železo]]) za vysokého [[tlak]]u (20 až 100&nbsp;[[Pascal (jednotka)|MPa]]) a vysoké [[teplota|teploty]] (nad 500&nbsp;°C) – tato metoda se nazývá [[Haberův–Boschův proces|Haberova–Boschova syntéza amoniaku]]:

:<math>\mathrm{3\,H_2 + N_2\ \xrightarrow[t>500^\circ C]{Fe}\ 2\,NH_3.}</math>

Přestože je tato [[Exotermická reakce|reakce exotermní]], probíhá bez přítomnosti katalyzátorů velmi pomalu.

== Vlastnosti ==
Amoniak se velmi dobře [[rozpustnost|rozpouští]] ve [[voda|vodě]], a to při 0&nbsp;[[Stupeň Celsia|°C]] 1&nbsp;148&nbsp;cm³ ve 100&nbsp;ml vody, za vzniku zásaditého [[roztok]]u, který se nazývá ''čpavek''.

Výsledný roztok je [[Zásady (chemie)|zásaditý]] a nazývá se také „hydroxid amonný“. Tohle označení je však poněkud nesprávné, jelikož molekula „NH<sub>4</sub>OH“ neexistuje. Neexistence molekuly „NH<sub>4</sub>OH“ je v souladu s faktem, že amoniak je [[Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad|Brønstedova]], nikoli [[Arrheniova teorie kyselin a zásad|Arrheniova zásada]]. Zásaditý charakter amoniaku je tudíž podmíněn jeho schopností vázat [[proton]] [[vodík]]u H<sup>+</sup>, a ne tvorbou [[hydroxidy|hydroxidových]] [[ion]]tů OH<sup>−</sup> v průběhu reakce NH<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O → NH{{su|b=4|p=+}} + OH<sup>−</sup> (dle této reakce reagují pouze 4 z 1&nbsp;000 [[molekula|molekul]] amoniaku). Správné označení vodního roztoku amoniaku je tudíž NH<sub>3</sub>(aq) nebo NH<sub>3</sub>&nbsp;•&nbsp;H<sub>2</sub>O.

Poznámka: V [[organická chemie|organické chemii]] se pro amoniak užívá systematický název ''azan'' a stejně tak pro jeho [[Derivát (chemie)|derivát]] [[hydrazin]] NH<sub>2</sub>–NH<sub>2</sub> název ''diazan''.

S [[Kyseliny|kyselinami]] reaguje za vzniku amonných solí, např. s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]] vytváří [[síran amonný]]:

:2 NH<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → (NH<sub>4</sub>)<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>
Amonné soli silných [[kyseliny|kyselin]] (např. [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]) reagují v [[roztok]]u slabě [[Kyseliny|kysele]], protože amoniak je jen slabou [[Zásady (chemie)|zásadou]].
== Výskyt v přírodě ==
Amoniak vzniká [[mikroorganismus|mikrobiálním]] rozkladem organických zbytků, [[Výkal|exkrementů]] a [[moč]]i živočichů, přičemž se většinou váže ve formě amonných solí. Někteří živočichové, například [[ryby]], vylučují většinu odpadního dusíku ve formě amoniaku. Ten je proto ve stopovém množství obsažen i v [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféře]]. Ve formě [[chlorid amonný|chloridu amonného]] se vyskytuje jako [[minerál]] [[Chlorid amonný|salmiak]] zejména v okolí [[solfatara|solfatar]] a dalších [[vulkanismus|vulkanických jevů]].

Ve velkém množství je obsažen v atmosférách velkých [[planeta|planet]] [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] ([[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], [[Saturn (planeta)|Saturnu]], [[Uran (planeta)|Uranu]] a [[Neptun (planeta)|Neptunu]]) a také v atmosféře [[Saturn (planeta)|Saturnova]] [[měsíc]]e [[Titan (měsíc)|Titanu]]. Nalezen byl i v [[kometa|kometách]]. Je také jednou z [[molekula|molekul]], nacházejících se v [[Mezihvězdné prostředí|mezihvězdném prostoru]].

== Použití ==

=== Hnojiva ===
Přibližně 83 % (v roce 2003) amoniaku se používá pro [[hnojivo|hnojiva]], ať už ve formě [[soli|solí]] nebo [[roztok]]ů. Výroba amoniaku spotřebovává více než 1 [[procento|%]] [[energie]] vyráběné lidstvem – je tak velmi významnou složkou světové spotřeby [[energie]].<ref name="Ullmann">{{Citace monografie| autor=Max Appl | titul=Ammonia, in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry| rok= [[2006]]| vydavatel= Wiley-VCH| místo= Weinheim| doi=10.1002/14356007.a02_143.pub2}}</ref>

=== Čištění ===
Amoniak ve formě roztoku (hydroxid amonný, lidově čpavková voda 25%, NH<sub>3</sub> • H<sub>2</sub>O nebo také nesprávně NH<sub>4</sub>OH, čirá až nažloutlá kapalina) se často používá jako složka [[čisticí prostředek|čisticích prostředků]] pro různé účely. Protože umožňuje dosáhnout lesku beze šmouh, často se využívá pro čištění [[sklo|skla]], [[porcelán]]u a [[Korozivzdorná ocel|nerezavějící oceli]]. Nachází uplatnění také v čističích pro [[pečicí trouba|trouby]], [[gril]]y apod., kdy odstraňuje napečené nečistoty. Koncentrace amoniaku v těchto roztocích se pohybuje okolo 5–10 %.

'''''Čpavková voda''''' se také používá na oxidaci povrchu nových zinkových povrchů plechů a okapů – na čerstvém povrchu totiž barva neulpívá rovnoměrně, ale vytváří fleky. Tímto postupem „zestaříme“ čerstvý zinek, takže posléze na něm již barva bude držet normálně, a povrch bude dobře očištěný: 2–3% roztokem čpavkové vody (25% čpavkovou vodu zředíme s vodou v poměru 1 díl čpavkové vody a 10 dílů vody, můžeme přidat i saponát, zhruba 5 ml / litr) omýt plochu, kterou chceme natírat, nechat přibližně 10 minut působit, až vytvoří kovově zašedlý povrch, který následně opláchneme čistou vodou. Po vyschnutí můžeme začít natírat barvou. Roztok je toxický, stejně jako oplachová voda, likvidovat dle návodu výrobce. K zakoupení v drogériích.

=== Prekurzor pro výrobu dusíkatých sloučenin ===
Amoniak je přímým nebo nepřímým [[Prekurzor (chemie)|prekurzorem]] většiny [[dusík]]atých sloučenin. Prakticky všechny syntetické a všechny anorganické sloučeniny dusíku lze připravit z amoniaku. Důležitým produktem je například [[kyselina dusičná]]. Vyrábí se [[Ostwaldův proces|Ostwaldovým procesem]] – vzdušnou [[Redoxní reakce|oxidací]] amoniaku na [[katalyzátor]]u při teplotě 700–850&nbsp;°C a tlaku 900 kPa. Meziproduktem je [[oxid dusnatý]]:<ref>{{Citace monografie| autor=Holleman, A. F.; Wiberg, E. | titul=Inorganic Chemistry| vydavatel=Academic Press| místo= San Diego| rok=2001| isbn=0-12-352651-5}}</ref>
: NH<sub>3</sub> + 2 O<sub>2</sub> → HNO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O
Kyselina dusičná se používá pro výrobu hnojiv, [[výbušnina|výbušnin]] a různých organických sloučenin dusíku.

=== Chladivo (R717) ===
[[Termodynamika|Termodynamické]] vlastnosti amoniaku ho učinily jedním z [[chladivo|chladiv]] běžně používaných před objevem [[dichlordifluormethan]]ů známých jako [[freon]]y.<ref>{{Citace monografie| url=http://www.wou.edu/~avorder/Refrigeration.htm | titul=Dichlorodifluoromethane| autor=Aaron Vorderstrasse, Western Oregon University| datum přístupu=2009-07-07}}</ref> Použití však komplikuje jeho [[toxicita]] a výbušnost. Bezvodý amoniak se nicméně široce používá v průmyslových chladicích systémech (např. na zimních stadionech), díky vysoké účinnosti a nízké ceně. Značnou výhodou je také jeho nulový [[potenciál globálního oteplování]] (GWP). V [[kompresor]]ových spotřebitelských výrobcích (např. [[Lednička|chladničkách]]) se vzhledem ke zmíněné toxicitě používá méně často, uplatnění však nachází v [[absorpční chladnička|absorpčních chladničkách]].<ref>[http://kutil.elektrika.cz/jaky-material/elektricke-chladnicky Povídání o elektrických chladničkách]</ref>

=== Eliminace plynných emisí ===
Amoniak lze použít k odstraňování [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] vzniklého [[spalování]]m [[fosilní palivo|fosilních paliv]]. Výsledný produkt se převádí na [[síran amonný]] používaný jako hnojivo. Amoniak také neutralizuje oxidy dusíku (NO<sub>x</sub>) produkované [[vznětový motor|vznětovými motory]]. Tato technologie, nazývaná SCR (''selective catalytic reduction'', [[selektivní katalytická redukce]]), je založena na použití [[vanad]]ového katalyzátoru.<ref>{{Citace elektronické monografie| datum přístupu=2009-07-07| url=http://www.businessweek.com/bwdaily/dnflash/content/mar2008/db20080321_748642_page_3.htm | titul=Diesel: Greener Than You Think}}</ref>

=== Palivo ===
Během [[druhá světová válka|2. světové války]] se amoniak používal v [[Belgie|Belgii]] jako palivo pro autobusy. Před rokem 1900 se využíval do motorů a pro zařízení založená na [[sluneční energie|sluneční energii]]. Kapalný amoniak se používal jako raketové palivo (letoun [[North American X-15|X-15]]). Přestože nemá tak vysokou výhřevnost jako jiná paliva, nezanechává v motorech [[saze]] a jeho [[hustota]] je přibližně stejná jako u [[kyslík]]u použitého jako oxidant, což zjednodušuje konstrukci zařízení. Rovnice hoření je následující:
4 NH<sub>3</sub> + 7 O<sub>2</sub> → 4 NO<sub>2</sub> + 6 H<sub>2</sub>O

Nově byl amoniak navržen jako alternativa k [[fosilní palivo|fosilním palivům]] pro využití ve [[spalovací motor|spalovacích motorech]].<ref name="c1">{{Citace monografie| url=http://www.claverton-energy.com/energy-experts-library/downloads/transportation| titul=Ammonia as a Transportation Fuel IV| datum=October 15-16, 2007| vydavatel=
Norm Olson – Iowa Energy Center}}</ref> [[Spalné teplo]] amoniaku je 22,5 MJ/kg, což je přibližně polovina oproti [[Motorová nafta|naftě]]. V běžných motorech, kde vodní pára nekondenzuje, je potřeba počítat s [[výhřevnost]]í amoniaku na úrovni o 21 % menší, než činí spalné teplo. Amoniak lze využít v existujících motorech jen s menšími úpravami [[karburátor]]ů nebo [[vstřikování paliva|vstřikování]].

Pro naplnění poptávky po zvýšeném množství amoniaku by bylo potřeba zvýšit výrobu. Přestože jde (podle vyrobeného množství) o druhou chemikálii v pořadí, objem výroby tvoří jen malý zlomek využívaného množství [[ropa|ropy]]. Lze ho vyrábět pomocí obnovitelných zdrojů, ale také pomocí energie z [[uhlí]] nebo [[jaderná elektrárna|jádra]]. Účinnost je však nižší než u [[akumulátor]]ových baterií. [[Vodní elektrárna]] v [[Rjukan]]u ([[Telemark]], [[Norsko]]) o výkonu 60 MW dodávala proud pro výrobu amoniaku [[elektrolýza|elektrolýzou]] vody – od roku [[1913]] sloužila výrobě hnojiv pro většinu Evropy. Při výrobě energie z uhlí lze [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]] snadno ukládat<ref name="c1" /><ref>{{Citace monografie | url=http://www.energy.iastate.edu/Renewable/ammonia/ammonia/ammoniaMtg07.htm | titul=Iowa Energy Center, Renewable Energy and Energy Efficiency; Research, Education and Demonstration - Related Renewable Energy - Ammonia 2007 | datum přístupu=28-02-2010 | url archivu=https://web.archive.org/web/20120318214445/http://www.energy.iastate.edu/Renewable/ammonia/ammonia/ammoniaMtg07.htm | datum archivace=18-03-2012 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.energy.iastate.edu/Renewable/ammonia/ammonia/ammoniaMtg07.htm |date=20120318214445 }} [odkaz nefunkční]</ref> (produkty vlastního spalování jsou [[dusík]] a voda). V roce 1981 jedna [[Kanada|kanadská]] firma upravila automobil [[Chevrolet Impala]] pro provoz na amoniak jako palivo.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.youtube.com/watch?v=L0hBAz6MxC4 | titul=YouTube - Ammonia Powered Car}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.gregvezina.com | titul=Watch 'Ammonia Fuel'| datum přístupu=2009-07-07| vydavatel=Greg Vezina}}</ref>

=== „Čpavkový motor“ ===
[[Soubor:AmmoniacalGasEngineStreetcarARWaud.jpeg|náhled|[[Tramvaj]] poháněná čpavkovým motorem]]
Pro pohon [[lokomotiva|lokomotiv]] byly zkonstruovány speciální motory. Jedním z nich byl i tzv. [[čpavkový motor]], uvedený v roce [[1886]]. Pracoval na principu uvolňování amoniaku z vodného roztoku při zahřátí – plynný amoniak poháněl pístový stroj a byl následně pohlcován zpět ve vodě, čímž se uvolňovalo teplo. Takto to fungovalo do vyrovnání tlaků. Praktické nasazení ztroskotalo kvůli silnému zápachu amoniaku.<ref>[http://www.i-magazin.cz/view.php?nazevclanku=natronova-lokomotiva&cisloclanku=2006050033 i-Magazín – Natronová lokomotiva]</ref>

=== Antimikrobiální činidlo v potravinářských výrobcích ===
Již v roce 1895 bylo známo, že amoniak je „silné [[antiseptikum]] … ke konzervaci [[masový extrakt|masového extraktu]] postačuje 1,4 g na litr“.<ref>{{Citace monografie| url=http://www.archive.org/details/disinfectiondisi00rideuoft| titul=Disinfection and Disinfectants: An Introduction to the Study of| autor=Samuel Rideal| vydavatel=Charles Griffin and Company|place=London| rok=1895| strany=109}}</ref> Bezvodý amoniak se ukázal jako účinné antimikrobiální činidlo pro [[krmivo|krmiva]]<ref>{{Citace periodika| doi=10.1016/j.ijfoodmicro.2007.11.040| titul=Ammonia disinfection of animal feeds — Laboratory study| autor=Tajkarimi, Mehrdad ''et al.''| periodikum=International Journal of Food Microbiology| ročník=122| číslo= 1-2| rok=2008| strany=23–28| pmid=18155794}}</ref> a dnes se komerčně používá k redukci nebo eliminaci mikrobiální kontaminace masa.<ref>"[http://asae.frymulti.com/abstract.asp?aid=27245&t=2 Evaluation of Treatment Methods for Reducing Bacteria in Textured Beef] {{Wayback|url=http://asae.frymulti.com/abstract.asp?aid=27245&t=2|date=20110811220534}}", Jensen, Jean L ''et al.'', [[American Society of Agricultural and Biological Engineers]] Annual Meeting 2009</ref><ref>''[http://haccpalliance.org/sub/Antimicrobial%20Interventions%20for%20Beef.pdf Reference Document: Antimicrobial Interventions for Beef] {{Wayback|url=http://haccpalliance.org/sub/Antimicrobial%20Interventions%20for%20Beef.pdf |date=20180918144110 }}'', Dawna Winkler and Kerri B. Harris, Center for Food Safety, Department of Animal Science, [[Texas A&M University]], May 2009, page 12</ref><ref>{{Citace patentu
| příjmení vynálezce = Roth
| jméno vynálezce = Eldon
| příjmení přihlašovatele = 
| jméno přihlašovatele = 
| vlastník = 
| odkaz na vlastníka = 
| titul = Method for treating meat products with ammonia
| stát = USA
| druh dokumentu = patentový spis
| číslo = 6387426
| úřad = United States Patent Office
| rok vydání = 2002
| měsíc vydání = 05
| den vydání = 14
| url = http://www.google.com/patents?vid=6387426
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2012-06-02
}}</ref> V říjnu 2009 oznámil [[The New York Times]], že americká firma Beef Products Inc., která zpracovává [[tur domácí|hovězí]] [[masový separát]] (obsahující 50–70 % [[Tuky|tuku]]) na sedm milionů liber libového jemně tvarovaného masa týdně odstraňováním tuku (zahříváním a [[centrifugace|centrifugací]]), následně dezinfikuje výsledný produkt amoniakem. Proces byl americkým ministerstvem zemědělství kvalifikován jako účinný a bezpečný, a to na základě studie (financované Beef Products), která prokázala, že takové ošetření snižuje výskyt ''[[Escherichia coli|E. coli]]'' na nedetekovatelné úrovně.<ref>"[http://www.nytimes.com/2009/10/04/health/04meat.html E. Coli Path Shows Flaws in Beef Inspection ]", Michael Moss, ''[[The New York Times]]'', October 3, 2009</ref> Další pátrání novinářů v prosinci 2009 odhalilo obavy o bezpečnost procesu, stejně jako stížnosti spotřebitelů na chuť a pach masa ošetřeného optimálními úrovněmi amoniaku.<ref>"[http://www.nytimes.com/2009/12/31/us/31meat.html Safety of Beef Processing Method Is Questioned]", Michael Moss, ''[[The New York Times]]'', December 30, 2009</ref> Vedlejším účinkem amoniaku je to, že jím zpracované maso si udržuje růžovou, zdánlivě zdravě vypadající barvu, i když je ve skutečnosti zkažené.<ref>[http://blisty.cz/art/62906.html Růžový sliz v amerických hamburgerech]</ref>

=== Sportovní stimulant ===
Amoniak nachází uplatnění v různých sportech, zvláště v silových disciplínách (např. [[vzpírání]] nebo [[silový trojboj]]), jako respirační [[Stimulans|stimulant]].

=== Textil ===
Kapalný amoniak se používá k ošetření materiálů z [[bavlna|bavlny]], s cílem získat stejné vlastnosti jako při [[mercerace|merceraci]]. Specifickou oblastí je také předsrážení [[příze|vlny]].<ref>{{Citace periodika| titul-
Change in thermal properties of wool after treatment with liquid ammonia| periodikum=Journal of Thermal Analysis and Calorimetry| ročník=26| číslo=1| rok=1983| strany=17| doi=10.1007/BF01914084}}</ref>

=== Plyn pro balony ===
Při běžné teplotě a tlaku je amoniak lehčí než vzduch, nadnáší zhruba na úrovni 60 % [[vodík]]u nebo [[helium|helia]]. Proto se někdy používá k plnění [[balon|meteorologických balonů]]. Díky relativně vysoké teplotě varu (v porovnání s heliem a vodíkem) lze amoniak případně ochladit a zkapalnit přímo na vzdušném prostředku a snížit tak vztlak, resp. naopak přeměnit zpět na plyn ke zvýšení vztlaku.

=== Zpracování dřeva ===
Amoniak se historicky používal ke ztmavování [[dřevo|dřeva]] z bílého [[dub]]u pro výrobu [[nábytek|nábytku]]. Plynný amoniak reaguje s přírodními [[Třísloviny|taniny]] ve dřevě a způsobuje změnu barvy.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.woodweb.com/knowledge_base/Fuming_white_oak.html | titul="Fuming white oak"}}</ref>

== Biochemické vlastnosti ==
[[Toxicita]] roztoků amoniaku obvykle nepůsobí problémy člověku a jiným [[savci|savcům]], protože mají specifický mechanismus, který je schopen amoniak eliminovat. Eliminace spočívá v konverzi na [[karbamoylfosfát]] (pomocí [[enzym]]u [[karbamoylfosfátsyntáza|karbamoylfosfátsyntázy]]), ten následně vstupuje do [[močovinový cyklus|močovinového cyklu]] a je přeměněn na [[aminokyselina|aminokyseliny]] nebo vyloučen [[moč]]í. [[Ryby]] a [[obojživelníci]] však tento mechanismus postrádají, mohou obvykle amoniak pouze přímo vylučovat.{{Doplňte zdroj}} I v nízkých koncentracích je tedy amoniak velmi toxický pro vodní živočichy, proto je Směrnicí Rady 67/548/EHS klasifikován jako ''nebezpečný pro životní prostředí''.

== Bezpečnost ==
[[Soubor:Gas cylinder ammonia.jpg|náhled|120px|Tlaková láhev s amoniakem]]
Americký úřad [[Occupational Safety and Health Administration|OSHA]] stanovil patnáctiminutový expoziční limit pro plynný amoniak na 35 ppm (objemově) a osmihodinový limit na 25 ppm.<ref name="ToxFaqSheet">{{Citace monografie| url=http://www.atsdr.cdc.gov/toxfaqs/tfacts126.pdf | titul=Toxic FAQ Sheet for Ammonia| vydavatel=[[Agency for Toxic Substances and Disease Registry]] (ATSDR)| datum= September 2004}}</ref> Agentura National Institute for Occupational Safety and Health snížila na základě nedávné konzervativnější interpretace původního výzkumu z roku 1943 koncentraci IDLH (bezprostředně nebezpečnou pro život a zdraví) z 500 na 300 ppm. Jedná se o koncentraci, kterou může být zdravý pracovník vystaven po 30 minut, aniž by utrpěl nevratné škody na zdraví.

Jiné organizace či státy mají různé limity expozic. V [[Česko|Česku]] platí limity [[Přípustné expoziční limity|PEL]] 14&nbsp;mg·m<sup>−3</sup> a [[Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší|NPK–P]] 36&nbsp;mg·m<sup>−3</sup>, při emisích do ovzduší nad 10 000&nbsp;kg ročně platí povinnost hlášení do [[Integrovaný registr znečišťování|Integrovaného registru znečišťování]].<ref name="irz">{{Citace elektronického periodika |titul=Integrovaný registr znečišťování – Ohlašované látky – Amoniak |url=http://www.irz.cz/latky/amoniak |datum přístupu=2009-09-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091219132447/http://www.irz.cz/latky/amoniak |datum archivace=2009-12-19 |nedostupné=ano }}</ref>

Ve městech je hlavním zdrojem znečištění amoniakem doprava.<ref>https://phys.org/news/2017-03-vehicles-farms-source-smog-causing-ammonia.html - Vehicles, not farms, are likely source of smog-causing ammonia</ref>
[[File:Rear of a box of ammonia inhalants.jpg|thumb|Historicky se vdechování čpavku používalo při [[Synkopa (medicína)|mdlobě]] namísto jednoduchého položení na zem]]
Amoniak má ostrý, dráždivý, štiplavý zápach, který varuje před potenciálně nebezpečnou expozicí. Průměrných práh vnímání je 5 ppm, dostatečně nižší než jsou nebezpečné nebo škodlivé koncentrace. Expozice velmi vysokým koncentracím může vést k poškození [[plíce|plic]] a k smrti.<ref name="ToxFaqSheet" /> Amonné sloučeniny by neměly přijít do kontaktu se zásadami (pokud to není cílem), protože se mohou uvolnit nebezpečné dávky amoniaku.

Vodný roztok amoniaku se sice dá běžně koupit, ale i tento roztok je silně žíravý a toxický. Při práci s ním je nutné používat ochranné pomůcky a pracoviště účinně větrat. Při styku s kůží je nutné omývat postižené místo vodou a případně (podle rozsahu zranění) je nutné kontaktovat lékaře.

== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Ammonia|315486780}}
<references />

=== Literatura ===
* Z. Ibler a kol.: Technický průvodce energetika, [[BEN - technická literatura]], 2002, {{ISBN|80-7300-026-1}}

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=amoniak}}
* [http://www.engineeringtoolbox.com/ammonia-d_971.html Ammonia (NH3) Properties]
* [http://encyclopedia.airliquide.com/Encyclopedia.asp?GasID=2 Gas Encyclopaedia: Ammonia] {{Wayback|url=http://encyclopedia.airliquide.com/Encyclopedia.asp?GasID=2 |date=20061216090827 }}

{{chladiva}}
{{Anorganické soli amonné}}
{{Neurotransmiter}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Chemie}}
[[Kategorie:Nitridy]]
[[Kategorie:Pniktogenovodíky]]
[[Kategorie:Chladiva]]