Zobrazení zdroje stránky Albert Einstein

{{Různé významy|redirect=Einstein|stránka=Einstein (rozcestník)}}
{{Infobox - osoba
  | národnost = [[Židé|židovská]]
}}
'''Albert Einstein''' ([[14. březen|14.&nbsp;března]] [[1879]] [[Ulm]], [[Německé císařství|Německo]] – [[18. duben|18.&nbsp;dubna]] [[1955]] [[Princeton]], [[New Jersey]], [[Spojené státy americké|USA]]) byl teoretický [[Fyzika|fyzik]], jeden z&nbsp;nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20.&nbsp;století, případně spolu s&nbsp;[[Isaac Newton|Newtonem]] za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří [[speciální teorie relativity]] (1905), myšlenka [[kvantová teorie|kvantování]] [[elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]] a vysvětlení [[fotoelektrický jev|fotoelektrického jevu]] (1905), vysvětlení [[Brownův pohyb|Brownova pohybu]] (1905) a snad nejvíce [[obecná teorie relativity]] (1915), která doposud nejlépe popisuje [[vesmír]] ve velkých měřítkách.

Einstein se podílel i na statistické fyzice a kvantové statistice ([[Boseho–Einsteinovo rozdělení]]), diskusi o [[interpretace kvantové mechaniky|interpretaci]] [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] (diskuse s&nbsp;[[Niels Bohr|Bohrem]], [[EPR paradox]]). S&nbsp;[[Leó Szilárd]]em vynalezli nový typ [[lednička|chladničky]].

V&nbsp;roce 1921 byl Einstein oceněn [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovou cenou za fyziku]] za ''„vysvětlení fotoelektrického jevu a za zásluhy o teoretickou fyziku“''. Velmi významné byly ovšem již jeho další tři práce z&nbsp;roku 1905, ale v&nbsp;prvé řadě Einsteinova obecná teorie relativity z&nbsp;roku 1915, v&nbsp;době udělení ceny ještě nedoceněná.

Poté, co zformuloval [[obecná teorie relativity|obecnou teorii relativity]], se stal známým po celém světě, což je pro vědce nevídaný úspěch. V&nbsp;pozdějších letech jeho sláva zastínila ostatní vědce a ''Einstein'' se stal synonymem pro člověka s&nbsp;velmi vysokou [[inteligence|inteligencí]] nebo zkrátka [[Genialita|génia]]. Jeho tvář se stala jednou z&nbsp;nejznámějších na celém světě. V&nbsp;roce 1999 ho [[Time|časopis Time]] vybral jako ''Osobnost století''.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Golden
 | jméno = Frederic
 | titul = Person of the Century: Albert Einstein
 | url = http://content.time.com/time/magazine/article/0,9171,993017,00.html
 | datum vydání = 1999-12-31
 | datum prístupu = 2008-03-19
 | vydavatel = Time Inc.
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Jeho popularita často vedla k&nbsp;používání jeho jména v&nbsp;reklamách a obchodu a dokonce i k&nbsp;registraci [[Ochranná známka|obchodní známky]] ''Albert Einstein''.

Na jeho počest byly po něm pojmenovány fotochemická jednotka ''[[einstein (jednotka)|einstein]]'', [[chemický prvek]] [[einsteinium]] a planetka [[2001 Einstein]].

== Raná léta ==

=== Mládí a univerzita ===
Einstein se narodil roku 1879 v&nbsp;[[Ulm]]u v&nbsp;[[Německo|německém]] [[Württemberské království|Württembersku]], asi 100&nbsp;km východně od [[Stuttgart]]u v&nbsp;[[Židé v Německu|židovské]] rodině. Jeho rodiči byli Hermann Einstein (1847–1902), obchodník, který později pracoval jako elektrochemik, a jeho žena Pauline rozená Kochová (1858–1920). Albert navštěvoval katolickou obecnou školu a na naléhání své matky bral hodiny houslí.

Když bylo Albertovi pět let, jeho otec mu ukázal kapesní kompas a Einstein poznal, že něco v&nbsp;„prázdném“ prostoru musí působit na střelku. Později tuto zkušenost popsal jako jednu z&nbsp;nejdůležitějších ve svém životě, protože podnítila jeho zájem o vědu<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Albert Einstein
| periodikum = 
| vydavatel = American Museum of Natural History
| url = https://www.amnh.org/learn-teach/seminars-on-science/about/faculty/albert-einstein
| datum vydání = 
| url archivu = 
| datum přístupu = 2020-02-27
| jazyk = angličtina
}}</ref>. Stavěl pro zábavu [[fyzikální model]]y a mechanická zařízení.

V&nbsp;roce 1894, poté, co zkrachovala otcova elektrotechnická firma, se Einsteinovi rodiče přestěhovali z&nbsp;[[Mnichov]]a do [[Pavia|Pavie]] v&nbsp;[[Itálie|Itálii]]. Matka s otcem chtěli, aby dostudoval střední školu, a proto nejprve nějakou dobu zůstával v Mnichově v péči rodinných známých. Škola se mu však protivila svým formalismem, a tak zanedlouho rodiče následoval do Itálie a myšlenkou, že vystuduje tam.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Albert Einstein
| url = http://www.ktf.upol.cz/joch/huvod/einstein.html
| vydavatel = 
| místo = 
| datum vydání = 
| datum přístupu = 2020-01-23
}}</ref>

Ve svých 16&nbsp;letech, 1895, se přihlásil na přijímací zkoušky na [[Spolková vysoká technická škola v Curychu|Spolkovou vysokou technickou školu]] ''(Eidgenössische Technische Hochschule, ETH)'' ve švýcarském [[Curych]]u. Ve zkouškách z&nbsp;fyziky a matematiky sice dopadl na výbornou, ale nezvládl obecnou část zkoušek. Bylo mu doporučeno dokončit střední školu a přihlásit se znovu. Začal proto studovat na Kantonální škole v&nbsp;[[Aarau]] a odmaturoval zde v&nbsp;roce 1896 s&nbsp;výborným prospěchem.<ref>Pavel Kasík: [http://technet.idnes.cz/albert-einstein-skola-0uk-/veda.aspx?c=A130225_173956_veda_pka Měl Einstein opravdu pětku z&nbsp;matematiky? Ne, odmaturoval s&nbsp;šestkami], technet.idnes.cz, 1.&nbsp;března 2013. Ve Švýcarsku jsou pětky a šestky nejvyššími známkami.</ref> Při druhém pokusu již byl na curyšskou Polytechniku přijat. Téhož roku se zřekl německého občanství a zůstal bez státní příslušnosti.

ETH dokončil o čtyři roky později, 1900. V&nbsp;roce 1901 se Einstein stal [[Švýcarsko|švýcarským]] občanem.

=== Vědecká práce a doktorát ===
Po zakončení studií v&nbsp;Curychu nemohl Einstein najít žádné vysokoškolské učitelské místo, hlavně kvůli tomu, že jeho mladická drzost rozčilovala většinu jeho profesorů. Otec spolužáka [[Marcel Grossmann|Marcela Grossmanna]] mu však v&nbsp;roce 1902 pomohl získat místo technického asistenta na Švýcarském [[patentový úřad|patentovém úřadě]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Swiss Federal Institute of Intellectual Property :: Institute |url=https://www.ipi.ch/index.php?id=245&L=3 |datum přístupu=2015-11-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151029104738/https://www.ipi.ch/index.php?id=245&L=3 |datum archivace=2015-10-29 |nedostupné=ano }}</ref> Einstein tam posuzoval význam vynálezů, přihlášených k&nbsp;udělení patentů, při kterých byla nutná znalost fyziky. Také se učil rozeznávat samotnou podstatu přihlášek navzdory jejich občasnému nedostatečnému popisu. Při tomto posuzování někdy i opravoval chyby v&nbsp;návrzích. V&nbsp;roce 1904 získal Einstein na patentovém úřadě stálé místo.

V&nbsp;roce 1905 získal Einstein na Spolkové vysoké technické škole v&nbsp;Curychu [[PhD|doktorát]] za svou práci „O novém určení molekulárních rozměrů.“ Tentýž rok napsal čtyři články, které se staly základem moderní fyziky. Dokázal to, aniž by se odkazoval na odbornou literaturu a aniž by své teorie diskutoval s&nbsp;vědeckými kolegy. Témata těchto článků byla [[Brownův pohyb]], [[fotoelektrický jev]], [[speciální teorie relativity]] a [[E=mc²|ekvivalence hmotnosti a energie]]. Za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Einstein v roce 1921 [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. V&nbsp;tom je kousek ironie osudu, protože Einstein je dnes mnohem známější pro svoji teorii relativity a navíc fotoelektrický jev je záležitost kvantové fyziky, ze které byl později Einstein poněkud rozčarovaný. Tyto články jsou však přesto hodny zaznamenání především proto, že Einstein převzal odvážně myšlenky teoretické fyziky, dovedl je do jejich logických důsledků a z&nbsp;nich dokázal vysvětlit výsledky experimentů, které po desetiletí vědce zneklidňovaly.

Tyto články z&nbsp;roku 1905 odeslal Einstein do odborného časopisu ''Annalen der Physik''. Rok jejich vzniku je často nazýván jako „Einsteinův zázračný rok“ (''[[Annus Mirabilis]]'', [[latina|latinsky]]: zázračný rok). [[Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku|Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku (IUPAP)]] proto pro jejich připomenutí vyhlásila rok [[2005]], tedy jejich sté výročí, [[Světový rok fyziky 2005|světovým rokem fyziky]].

==== Brownův pohyb ====
První článek z&nbsp;roku 1905, nazvaný ''„O pohybu – potřebném pro molekulární kinetickou teorii tepla – malých částic umístěných v&nbsp;klidné kapalině,“'' se zabýval studiem [[Brownův pohyb|Brownova pohybu]]. S&nbsp;použitím tehdy kontroverzní [[kinetická teorie tekutin|kinetické teorie tekutin]] ukázal, že jev, který několik desetiletí odolával uspokojujícímu vysvětlení, poskytuje empirický důkaz reality [[atom]]ů. Dodal také důvěryhodnost statistické mechanice, která byla také kontroverzní.

Než byl napsán tento článek, byly atomy uznávány jako užitečná představa, ale fyzikové a chemikové se vášnivě přeli o tom, zda vůbec existují. Einsteinův statistický popis chování atomů a jeho vysvětlení ukázaly experimentátorům cestu, jak spočítat atomy prostým pohledem do obyčejného mikroskopu. [[Wilhelm Ostwald]], jeden z&nbsp;hlavních odpůrců atomů, se později přiznal [[Arnold Sommerfeld|Arnoldu Sommerfeldovi]], že změnil názor právě díky Einsteinově kompletnímu vysvětlení Brownova pohybu.

==== Fotoelektrický jev ====
Druhý článek, pojmenovaný ''„O heuristickém hledisku dotýkajícím se vznikem a přeměnou světla“'', navrhl myšlenku ''světelných kvant'' (nyní nazývaných [[foton]]y) a ukázal, jak mohou být použity k&nbsp;vysvětlení takových jevů jako je [[fotoelektrický jev]]. Myšlenka světelného kvanta přišla z&nbsp;předchozího odvození záření [[absolutně černé těleso|absolutně černého tělesa]] [[Max Planck|Maxem Planckem]], který předpokládal, že energie záření může být pohlcena nebo vyzářena jen po celých částech, nazývaných ''kvanta''. Einstein ukázal, že pokud se předpokládá, že světlo vlastně sestává z&nbsp;jednotlivých balíčků, může být záhadný fotoelektrický jev vysvětlen; jinak&nbsp;ne.

Představa světla jako kvant byla v&nbsp;přímém rozporu s&nbsp;vlnovou teorií světla, která přirozeně vyplývala z&nbsp;[[James Clerk Maxwell|Maxwellových]] rovnic pro [[elektromagnetismus]], a s&nbsp;představou o nekonečné dělitelnosti energie ve fyzikálních systémech obecně. I když experimenty ukázaly, že Einsteinovy rovnice pro fotoelektrický jev byly přesné, jeho vysvětlení nebylo běžně uznáváno. Avšak po roce 1921, kdy dostal Nobelovu cenu za jeho práci o fotoelektrickém jevu, si většina fyziků už myslela, že rovnice (hf = W<sub>v</sub> + E<sub>k</sub>, kde ''h'' je Planckova konstanta, ''f'' frekvence dopadajícího fotonu, W<sub>v</sub> výstupní práce a E<sub>k</sub> kinetická energie vyraženého elektronu) je správná a světelná kvanta existují.

Teorie světelného kvanta byla předzvěstí [[Dualita částice a vlnění|vlnově-částicové duality]], představy, že fyzikální systémy mohou vykazovat jak vlnové, tak částicové vlastnosti, která byla použita jako základní princip tvůrci kvantové mechaniky. Fotoelektrický jev mohl být úplně vysvětlený až po dozrání [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]].

==== Speciální teorie relativity ====
{{Viz též|Speciální teorie relativity}}
Einsteinův třetí článek se jmenoval ''„O elektrodynamice pohybujících se těles“''. Když Einstein pracoval na tomto článku, napsal Milevě o „naší práci o relativitě pohybu“ a toto vedlo k&nbsp;úvahám, zda [[Mileva Marićová|Mileva]] měla na této práci podíl. Tento článek představil [[Speciální teorie relativity|speciální teorii relativity]], teorii času, vzdáleností, hmoty a energie, která byla konzistentní s&nbsp;[[elektromagnetismus|elektromagnetismem]], ale vynechávala [[gravitace|gravitaci]]. Speciální relativita vyřešila záhadu vynořivší se po provedení [[Michelsonův–Morleyův experiment|Michelsonova–Morleyova experimentu]], jenž měl prokázat existenci [[Éter (fyzika)|éteru]] jakožto látkového prostředí, které v podobě vlnění přenáší světlo. Zjištěná rychlost světla byla stále stejná, ne relativní vzhledem k&nbsp;pozorovateli. Toto bylo v&nbsp;[[Klasická fyzika|newtonovské fyzice]] nemožné.

Už v&nbsp;roce 1894 se [[George Francis FitzGerald]] domníval, že výsledky Michelsonova-Morleyova experimentu mohou být vysvětleny, pokud jsou pohybující se objekty zkráceny ve směru jejich pohybu. Některé z&nbsp;hlavních rovnic Einsteinova článku – [[Lorentzova transformace|Lorentzovy transformace]] – byly světu představeny už roku 1903 nizozemským fyzikem [[Hendrik Antoon Lorentz|Hendrikem Lorentzem]], který dal FitzGeraldovým domněnkám matematickou formu. Ale Einstein odhalil podstatu této geometrické podivnosti. Jeho vysvětlení pramenilo ze dvou axiomů. Prvním byla stará [[Galileo Galilei|Galileova]] myšlenka, že přírodní zákony mají být stejné pro všechny pozorovatele, kteří se vzájemně pohybují konstantní rychlostí. Druhým byl princip, že [[rychlost světla]] je stejná pro všechny pozorovatele. Speciální relativita měla několik revolučních důsledků, protože díky ní padla představa absolutního času a prostoru. Teorie byla později nazvána ''speciální'', aby se odlišila od její následovnice ''[[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]]'', která považuje za sobě rovné i pozorovatele, kteří vůči sobě zrychlují.

Teorie přinesla řadu [[paradox]]ů, které odporovaly běžným lidským zkušenostem, a zdálo se, že dává jen málo smyslu. Mohla Einsteina skutečně zesměšnit, ale on se dokázal vypořádat s&nbsp;jejími zdánlivými protiklady a posléze vyřešit její problémy.

==== Ekvivalence energie a hmotnosti ====
Čtvrtý článek, nazvaný ''„Závisí setrvačnost tělesa na jeho energii?“'', publikovaný na sklonku v roce 1905, představil další odvození z&nbsp;relativistických axiomů – vztah mezi energií a hmotností, který původně zapsal jako <math>m = E/c^2</math>. Když se toto odvození přepíše, vznikne notoricky známá rovnice
: [[E = mc²|''E'' = ''mc''²]]
říkající, že energie hmoty je rovna její hmotnosti vynásobené čtvercem [[rychlost světla|rychlosti světla]]. Einstein považoval tuto rovnici za vrcholně důležitou, protože ukazovala, že těžké částice mají kromě [[kinetická energie|kinetické]] a [[potenciální energie]] ještě [[klidová energie|klidovou energii]]. Nicméně, většina vědců toto zjištění prostě odmítala jako kuriozitu až do 30.&nbsp;let.

Vztah mezi hmotností a energií lze využít k&nbsp;objasnění, jak [[jaderná zbraň|jaderné zbraně]] mohou produkovat tak ohromné množství energie. Měřením hmotnosti [[atomové jádro|atomových jader]] a jejím vydělením [[Protonové číslo|atomovým číslem]] se dá snadno spočítat [[vazebná energie]], která je uvězněná v&nbsp;různých atomových jádrech. Rozdíly nám umožňují vypočíst, kolik energie se uvolní při přeměně jednoho jádra v&nbsp;jiné. Například v&nbsp;případě rozštěpení jádra [[uran (prvek)|uranu]] je toto číslo ohromující.

Podle Umberta Bartocciho, historika matematiky z&nbsp;Univerzity v&nbsp;Perugii, byla Einsteinova slavná rovnice poprvé publikována již dva roky před tím [[Olinto De Pretto|Olintem De Prettoem]], průmyslníkem z&nbsp;[[Itálie|italské]] [[Vicenza|Vicenzy]]. Toto tvrzení není obecně přijímáno jako pravdivé nebo důležité, De Pretto mohl rovnici publikovat již dřív, ale byl to až Einstein, kdo ji spojil s&nbsp;teorií relativity.

== Zralá léta ==
[[Soubor:Einstein deska.jpg|náhled|upright|Pamětní deska na domě<br />U jednorožce v Praze, který Einstein navštěvoval v letech 1911 a 1912. V té době bydlel na [[Smíchov]]ě v Lesnické 7.]]
V&nbsp;roce 1906 byl Einstein povýšen na revizora druhé třídy. V&nbsp;roce 1908 bylo Einsteinovi uděleno oprávnění učit v&nbsp;Bernu jako soukromý docent (Privatdozent, není placen univerzitou). Sedmého května 1909 ho vládní rada kantonu Curych jmenovala s platností od 15. října téhož roku docentem Spolkové vysoké technické školy, ETH.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Nepodepsáno
 | titul = Associate Professor at the Universiy of Zurich und professor in Prague (1909–1912)
 | periodikum = ETH Library
 | vydavatel = ETH zuerich
 | datum_vydání = Nedatováno
 | url = http://www.library.ethz.ch/en/Resources/Digital-library/Einstein-Online/Associate-Professor-at-the-Universiy-of-Zurich-und-professor-in-Prague-1909-1912
 | jazyk = English
 | datum přístupu = 12-03-2020
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140821032129/http://www.library.ethz.ch/en/Resources/Digital-library/Einstein-Online/Associate-Professor-at-the-Universiy-of-Zurich-und-professor-in-Prague-1909-1912
}}</ref> Einsteinův druhý syn Eduard se narodil 28.&nbsp;července 1910.

=== Pražský pobyt (1911–1912) ===
V&nbsp;roce 1911 se Einstein stal řádným profesorem na [[Německá univerzita v Praze|pražské německé univerzitě]] – přicestoval 3. dubna a zůstal tři semestry. V Praze bydlel od 1. září 1911 se svou ženou Milevou v Třebízského ulici číslo 1215 (dnes Lesnická 7).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Policejni prihlasky
| url = http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=120&folium=184
| periodikum = digi.nacr.cz
| datum přístupu = 2019-06-26
}}</ref> V&nbsp;té době úzce spolupracoval přímo v jedné budově ve Viničné 7 s [[Georg Alexander Pick|Georgem Alexanderem Pickem]]. Často s matematickým problémem seběhl o patro níž a Pick své odpovědi směřoval k [[Riemannova geometrie|Riemannově geometrii]] (také [[eliptická geometrie]]), konkrétně k pracím [[Gregorio Ricci-Curbastro|Ricci-Cubastra]] a [[Tullio Levi-Civita|Levi-Civity]]. To vedlo k obnovení přátelství s&nbsp;matematikem [[Marcel Grossmann|Marcelem Grossmannem]]. Einstein v době svého pražského pobytu navštěvoval salón v domě [[Dům U Bílého jednorožce|U bílého jednorožce]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]. V&nbsp;roce 1912 začal mluvit o [[čas]]u jako o [[čtvrtý rozměr|čtvrtém rozměru]]. Einstein, a zejména jeho manželka Mileva, ale v Praze nebyli moc šťastní, rodina tu dlouho nepobyla. V srpnu 1912 se stěhují do Curychu (již potřetí).<ref>Đurić-Trbuhović, Desanka. ''Ve stínu Alberta Einsteina: tragický život Milevy Einsteinové-Marićové''. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 173 s. S. 95–101. Žena a věda; sv. 2. {{ISBN|978-80-200-1464-1}}.</ref>

=== Třetí curyšský pobyt (1912–1914) ===
Následující tři semestry přednášel opět na Spolkové vysoké technické škole. Při jednání s fakultou mu pomáhal Marcel Grossmann, (jehož otec předtím Einsteinovi pomohl získat místo na patentovém úřadu v Bernu), který byl tamtéž od r. 1907 řádným profesorem deskriptivní geometrie. Grossmann, expert na [[diferenciální geometrie|diferenciální geometrii]] a [[tenzorový počet]], mu výrazně pomohl také se zvládnutím Riemannovy geometrie. Jejich spolupráce vyvrcholila společným článkem „Nástin zobecněné teorie relativity a teorie gravitace“, který vyšel roku 1913 a byl jedním ze dvou základních článků, které etablovaly Einsteinovu teorii gravitace.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Einstein | jméno = A. | odkaz na autora2 = Marcel Grossmann | příjmení2 = Grossmann | jméno2 = M. |titul = Entwurf einer verallgemeinerten Relativitätstheorie und einer Theorie der Gravitation | periodikum = Zeitschrift für Mathematik und Physik | rok = 1913| strany = 225–261 | jazyk=de}}</ref> Einstein během třetího curyšského pobytu výrazně pokročil při hledání matematického vyjádření [[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]] z listopadu roku 1915.

=== Berlínský pobyt ===
V&nbsp;roce 1914, těsně před vypuknutím [[První světová válka|první světové války]], se Einstein usadil v&nbsp;[[Berlín]]ě, kde byl profesorem na místní [[Humboldtova univerzita|univerzitě]] a stal se členem [[Pruská akademie věd|Pruské akademie věd]]. Jeho [[pacifismus]] a [[Judaismus|židovský]] původ byl trnem v&nbsp;oku německým nacionalistům, kteří mu navíc záviděli jeho slávu. Jeho osoba se tak poprvé stala terčem organizované kampaně, která měla zdiskreditovat jeho teorie.

V letech 1917 až 1933 byl ředitelem Fyzikálního ústavu císaře Viléma (Wilhelma) v Berlíně a během této doby obdržel Nobelovu cenu a učinil objevy, které nejvíce otřásly světem.

=== Obecná relativita ===
V&nbsp;listopadu 1915 Einstein přednesl na Pruské akademii věd sérii přednášek, ve kterých popsal svou [[Obecná teorie relativity|teorii obecné relativity]]. Poslední přednáška vyvrcholila jeho rovnicemi, dnes zvanými [[Einsteinovy rovnice gravitačního pole]], které nahradily [[Newtonův gravitační zákon]]. Tato teorie považovala za sobě rovné všechny pozorovatele, ne jen ty, kteří se [[Přímočarý pohyb#Rovnoměrný přímočarý pohyb|pohybovali rovnoměrně přímočaře]]. V&nbsp;obecné relativitě už gravitace není síla, jako byla v&nbsp;Newtonově gravitačním zákoně, ale pouhý důsledek zprohýbaného [[časoprostor]]u. Teorie položila základy ke studiu [[kosmologie]] a dala vědcům nástroje k&nbsp;porozumění mnoha vlastnostem vesmíru, z&nbsp;nichž mnoho bylo objeveno až po Einsteinově smrti. Obecná relativita se stala metodou, která zasáhla celou fyziku.

Teorie byla odvozena pomocí teoretických úvah a racionálních analýz a zprvu byla podepřena pouze vysvětlením odchylky od newtonovské elipsy v oběhu planety Merkur kolem Slunce. Proto, i kvůli náročnému matematickému aparátu, vyvolávala zpočátku vědců skepticismus. Její rovnice ale umožňovaly předpovědi a jejich následné testování. Prvním velkým testem bylo měření ohybu paprsků ze vzdálených hvězd při průchodu okolo [[Slunce]], které slouží jako [[gravitační čočka]]. Toto měření mohlo být provedeno jen během [[zatmění Slunce|slunečního zatmění]]. Úkolu se zhostil [[Arthur Eddington]] a jeho měření teorii potvrdilo. Dne 7.&nbsp;listopadu 1919 noviny [[The Times]] o potvrzení vydaly článek a od té doby se slavná Einsteinova teorie stala terčem všemožných zkoušek. Všechna provedená měření tuto teorii zatím potvrzují.

[[Soubor:Albert Einstein WZO photo 1921.jpg|náhled|200px|Zleva: Ben-Zion Mossinson, Albert Einstein, [[Chajim Weizmann]] a [[Menachem Usiškin]]; [[New York]], 1921]]
Mnoho významných fyziků a filozofů<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Chamberlain
 | jméno1 = Craig
 | titul = Science historian tells a timely story about Einstein and his most dangerous critic
 | periodikum = phys.org
 | datum_vydání = 2015-05-26
 | url = https://phys.org/news/2015-05-science-historian-story-einstein-dangerous.html
 | datum_přístupu = 2022-01-31
 | jazyk = anglicky
}}</ref> ale stále nebylo o správnosti teorie přesvědčeno; jejich důvody se lišily. Někteří nesouhlasili s&nbsp;Einsteinovými interpretacemi experimentů, jiní jen prostě nemohli uvěřit, že svět bez absolutna nemůže existovat. Podle Einsteina zkrátka mnoho z&nbsp;nich neporozumělo použité matematice. Einsteinova veřejná sláva, která následovala po zmíněném zatmění, přinesla do řad jeho odpůrců nevoli, která přetrvala až do 30.&nbsp;let.

Roku 1916<ref>{{Citace periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| autor = Einstein, A
| titul = Näherungsweise Integration der Feldgleichungen der Gravitation
| periodikum = [[Pruská akademie věd]]
| datum vydání = June 1916
| ročník = part 1
| strany = 688–696
| jazyk = anglicky
| url = http://einstein-annalen.mpiwg-berlin.mpg.de/related_texts/sitzungsberichte
| datum přístupu = 2018-12-15
| 6 = Sitzungsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaften Berlin
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190321062928/http://einstein-annalen.mpiwg-berlin.mpg.de/related_texts/sitzungsberichte
| datum archivace = 2019-03-21
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| autor = Einstein, A
| titul = Über Gravitationswellen
| periodikum = Sitzungsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaften Berlin
| datum vydání = 1918
| ročník = part 1
| strany = 154–167
| jazyk = anglicky
| url = http://einstein-annalen.mpiwg-berlin.mpg.de/related_texts/sitzungsberichte
| datum přístupu = 2018-12-15
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190321062928/http://einstein-annalen.mpiwg-berlin.mpg.de/related_texts/sitzungsberichte
| datum archivace = 2019-03-21
| nedostupné = ano
}}</ref> Einstein předpověděl existenci [[Gravitační vlny|gravitačních vln]], fluktuací v&nbsp;metrice prostoročasu, které se šíří rychlostí světla. O sto let později, dne 11. února 2016 vědecký tým [[LIGO|aLIGO]] oznámil, že přímo detekoval gravitační vlny ze srážky dvojice [[Černá díra|černých děr]].<ref name="Discovery 2016">{{Citace periodika
| příjmení = Castelvecchi
| jméno = Davide
| příjmení2 = Witze
| jméno2 = Witze
| titul = Einstein's gravitational waves found at last
| periodikum = Nature News
| datum vydání = February 11, 2016
| doi = 10.1038/nature.2016.19361
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk = anglicky
| url = http://www.nature.com/news/einstein-s-gravitational-waves-found-at-last-1.19361
| datum přístupu = 2016-02-11
 | issn = 0028-0836}}</ref><ref name="Abbot">{{Citace periodika
| autor = B. P. Abbott
| titul = Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger
| periodikum = Physical Review Letters
| ročník = 116
| číslo = 6
| strany = 061102
| pmid = 26918975
| doi = 10.1103/PhysRevLett.116.061102
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk = anglicky
| url = https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.116.061102
| <!--WIRE:nepřevedeno:-->collaboration = LIGO Scientific Collaboration and Virgo Collaboration
| rok = 2016
| <!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = 1602.03837
| <!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2016PhRvL.116f1102A
}}</ref><ref name="NSF">{{Citace elektronické monografie
| titul = Gravitational waves detected 100 years after Einstein's prediction {{!}} NSF - National Science Foundation
| url = https://www.nsf.gov/news/news_summ.jsp?cntn_id=137628
| datum přístupu = 2016-02-11
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk = anglicky
| <!--WIRE:nepřevedeno:-->website = www.nsf.gov
}}</ref>

Einsteinův vztah ke [[kvantová fyzika|kvantové fyzice]] byl také zajímavý. Byl prvním, dokonce i před [[Max Planck|Maxem Planckem]], kdo udělal z&nbsp;kvantové teorie revoluční věc. Jeho myšlenka světelného kvanta zcela změnila klasické chápání fyziky. V&nbsp;roce 1909 na shromáždění fyziků Einstein řekl, že se musí najít cesta k&nbsp;pochopení vln a částic dohromady.

[[Soubor:Albert Einstein photo 1921.jpg|náhled|upright|vlevo|Einstein v roce 1921]]
Na začátku 20.&nbsp;let se Einstein stal vedoucí postavou na známém semináři na Berlínské univerzitě, který se konal pravidelně každý týden. 30.&nbsp;března 1921 Einstein odjel do [[New York]]u přednášet o své nové teorii relativity. Ten samý rok mu byla udělena [[Nobelova cena]] za jeho práci. Ačkoli je nyní nejznámější pro svou relativitu, cenu dostal za svoji dřívější práci o [[fotoelektrický jev|fotoelektrickém jevu]]. V&nbsp;roce 1921 byla jeho relativita stále příliš sporná, než aby za ni mohl být odměněn. Proto se komise [[Královská švédská akademie věd|Královské švédské akademie věd]] dohodla, že méně kontroverzní starší práce je z&nbsp;politického hlediska lepší.

=== Kodaňská interpretace ===
V&nbsp;polovině dvacátých let, když byla původní kvantová teorie nahrazena novou kvantovou mechanikou, Einstein zavrhl [[kodaňská interpretace|kodaňskou interpretaci]] nových rovnic, protože se mu nelíbila pro svůj pravděpodobnostní a nenázorný přístup k&nbsp;fyzikálním jevům. Einstein souhlasil, že tato teorie je nejlepší, kterou lidstvo mělo, ale hledal vysvětlení, které by bylo „ucelenější“, rozuměj [[determinismus|deterministické]]. Věřil, že taková fyzika musí existovat, protože ho už dříve vedla k&nbsp;úspěchům s&nbsp;atomy, fotony a gravitací, a nechtěl se této víry vzdát.

Einstein v&nbsp;roce 1926 napsal [[Max Born|Maxu Bornovi]]: „Kvantová mechanika je jistě velkolepá. Ale vnitřní hlas mi říká, že to ještě není to pravé. Ta teorie vysvětluje mnohé, ale neposunuje nás ani o kousek blíž k&nbsp;Jeho tajemství. Jsem v&nbsp;každém případě přesvědčen, že On v&nbsp;[[vrhcáby|kostky nehraje]].“ Nebylo to odmítnutí pravděpodobnostních teorií, Einstein také dříve v&nbsp;pracích o Brownově pohybu a fotoelektřině využíval statistické analýzy. Už v&nbsp;článcích, které publikoval před plodným rokem 1905, sám objevil [[Gibbsův soubor|Gibbsovy soubory]]. Ale nevěřil, že fyzikální realita se v&nbsp;základu chová náhodně.

=== Boseho-Einsteinova statistika ===
V&nbsp;roce 1924 Einstein dostal krátký článek mladého indického fyzika [[Šatendranáth Bose|Boseho]], v&nbsp;němž popisoval světlo jako plyn fotonů, a žádal Einsteina o pomoc při jeho publikaci. Einstein zjistil, že stejná statistika se dá použít na atomy a publikoval [[němčina|německy]] (tehdy [[lingua franca]] fyziky) psaný článek, ve kterém popsal Boseho model a vysvětlil jeho důsledky. [[Boseho–Einsteinovo rozdělení]] popisuje jakýkoliv soubor těchto [[identické částice|identických částic]] známých jako [[boson]]y. Einstein také pomáhal [[Erwin Schrödinger|Erwinu Schrödingerovi]] při hledání [[kvantové Boltzmannovo rozdělení|kvantového Boltzmannova rozdělení]] modelující plyn pomocí směsi klasické a kvantové mechaniky. Einstein však poznal, že toto rozdělení není tak důležité jako Boseho-Einsteinův model, a odmítl se pod článek podepsat.

== Pozdější léta ==
[[Soubor:Einstein2.jpg|náhled|Einstein a jeho přítel [[Paul Ehrenfest]] v roce 1920]]
Einstein a jeho někdejší student [[Leó Szilárd]] v&nbsp;roce 1926 spoluvynalezli unikátní typ chladničky, nazývaný též [[Einsteinova chladnička]]. 11. listopadu 1930 ji tito dva vědci patentovali pod č.&nbsp;US1781541. Patent zahrnoval termodynamický cyklus, chladící bez jakýchkoli pohybujících se součástek při konstantním tlaku a pouze spotřebovávající teplo. Chladicí cyklus využíval [[Amoniak|čpavek]], [[butan]] a [[voda|vodu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = European Patent Office
 | url = http://worldwide.espacenet.com/publicationDetails/originalDocument?CC=US&NR=1781541&KC=&FT=E
 | titul = Záznam o patentu Einsteinovy chladničky v&nbsp;Evropském patentovém úřadu
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2007-05-29
 | curly = ano
}}</ref>

Když v&nbsp;roce 1933 [[Adolf Hitler]] získal moc, nenávist k&nbsp;Einsteinovi dosáhla nové úrovně. Byl [[Národní socialismus|národně-socialistickým]] režimem nařčen z&nbsp;tvoření „židovské fyziky“ proti „německé, árijské fyzice“. [[Nacismus|Nacisté]] (zmiňme laureáty Nobelových cen [[Johannes Stark|Johanna Starka]] a [[Philipp Lenard|Philippa Lenarda]]) pokračovali v&nbsp;pokusech zdiskreditovat jeho teorie a politicky zakázat ty německé fyziky, kteří je vyučovali (jako třeba [[Werner Heisenberg]]). Einstein v&nbsp;té době již uprchl do [[Spojené státy americké|USA]], kde získal povolení k&nbsp;trvalému pobytu, ale [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]] ho sledovala a prohledávala mu i koš na odpadky.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Overbye
 | jméno1 = Dennis
 | titul = New Details Emerge From the Einstein Files; How the F.B.I. Tracked His Phone Calls and His Trash
 | periodikum = [[The New York Times]]
 | datum_vydání = 2002-05-07
 | url = https://www.nytimes.com/2002/05/07/science/new-details-emerge-einstein-files-fbi-tracked-his-phone-calls-his-trash.html
 | issn = 0362-4331
 | datum_přístupu = 2022-01-31
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Einstein strávil posledních 40&nbsp;let svého života v&nbsp;pokusech sjednotit [[gravitace|gravitaci]] a [[elektromagnetismus]] nějakým důvtipným poznáním kvantové mechaniky. Hledal klasické spojení těchto dvou [[Základní interakce|základních sil]].

=== Institut pro pokročilá studia (Institute for Advanced Study) ===
Einstein přijal místo profesora na nově založeném [[Institut pro pokročilá studia|Institutu pro pokročilá studia]] ''(Institute for Advanced Study)'' ve státě [[New Jersey]]. V&nbsp;roce 1940 se stal americkým občanem, přestože si uchoval své švýcarské občanství.

Jeho práce v&nbsp;Institutu pro vyšší studia byla zaměřená na sjednocení [[fyzikální zákon|fyzikálních zákonů]], které nazýval [[Teorie všeho|Velkou sjednocující teorií]]. Einstein trávil svůj čas hledáním sjednocení [[Základní interakce|fundamentálních sil]]. Pokoušel se vytvořit model, který by popisoval všechny síly jako různé projevy jedné jediné síly. Jeho pokus byl odsouzen k&nbsp;nezdaru už jen proto, že [[silná interakce|silná]] a [[slabá interakce]] nebyly samostatně pochopeny až do začátku sedmdesátých let, 15&nbsp;let po jeho smrti. Nicméně toto hledání zůstává ústředním problémem moderní fyziky a dnes ho ztělesňuje zejména [[teorie superstrun]].

=== Zobecněná teorie ===
Nejprve Einstein začal tvořit [[zobecněná teorie relativity|zobecněnou teorii relativity]] s&nbsp;univerzálními zákony gravitace a elektromagnetické síly, aby demonstroval sjednocení a zjednodušení fundamentálních sil. V&nbsp;roce 1950 popsal svou práci v&nbsp;článku v&nbsp;časopise [[Scientific American]]. Postupoval s&nbsp;vírou v&nbsp;jediné statistické měření odchylky pro celý soubor fyzikálních zákonů a prošetřoval podobné vlastnosti elektromagnetických a gravitačních sil, například, že mají nekonečný dosah a dodržují [[zákon převrácených čtverců]].

Einsteinova zobecněná teorie gravitace je univerzální matematické pojetí teorie pole. Pomocí logiky se snažil zredukovat různé jevy do těch, které jsou nám důvěrně známé. Zkoušel sjednotit gravitaci a elektromagnetismus způsobem, který také vedl k&nbsp;novému neotřelému porozumění kvantové mechanice.

Einstein předpokládal strukturu čtyřrozměrného časového kontinua vyjádřeného axiomy, které byly reprezentovány vektory s&nbsp;pěti složkami. Částice se v&nbsp;jeho výzkumu staly omezenou oblastí v&nbsp;prostoru, ve které byla síla pole nebo hustota energie obzvláště velká. Subatomární částice považoval za objekty vložené do sjednoceného pole, ovlivňující ho a existující jakožto podstatné součásti sjednoceného pole. Einstein také hledal přirozené zobecnění symetrických [[tenzor]]ových polí, přičemž považoval za základní kombinaci dvou složek pole, nikoli jejich symetrické a antisymetrické části odděleně. Zkoumal způsob, jak vyjádřit rovnice, které chtěl odvodit z&nbsp;variačního principu.

Einstein se postupem času stával ve svém výzkumu více a více izolovaným a byl díky svému úsilí charakterizován jako „[[šílený vědec]]“. Jeho snahy o konstrukci sjednocené teorie [[obecná teorie relativity|obecné relativity]] a [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] byly zcela neúspěšné.

=== Poslední léta ===
[[Soubor:Albert Einstein in later years.jpg|náhled|upright|Einstein v lednu 1953]]
V&nbsp;roce 1948 Einstein pracoval v&nbsp;komisi, která založila [[Židé|židovskými občany]] podporovanou soukromou a na výzkum zaměřenou [[Brandeisova Univerzita|Brandeisovu univerzitu]]. 30.&nbsp;března 1953 vydal revidovanou sjednocenou [[teorie pole|teorii pole]].

== Soukromý život ==
Během studií ve Švýcarsku, v&nbsp;roce 1898, se Einstein setkal s&nbsp;[[Mileva Marićová|Milevou Marićovou]], [[srbové|srbskou]] studentkou a přítelkyní [[Nikola Tesla|Nikoly Tesly]], který měl pravděpodobně také [[Aspergerův syndrom]]<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Devlin
 | jméno1 = Mike
 | titul = Top 10 Alleged Autistics in History
 | periodikum = listverse.com
 | datum_vydání = 2011-12-05
 | url = https://listverse.com/2011/12/05/top-10-alleged-autistics-in-history/
 | datum_přístupu = 2022-01-31
 | jazyk = anglicky
}}</ref> jako Einstein.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = James
 | jméno1 = Ioan
 | titul = Singular scientists
 | periodikum = JRSM
 | ročník = 96
 | číslo = 1
 | datum_vydání = 2003-01-01
 | strany = 36–39
 | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC539373/pdf/0960036.pdf
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1258/jrsm.96.1.36
 | pmid = 12519805
}}</ref> Během těchto let Einstein probíral své vědecké zájmy se skupinou blízkých přátel, včetně Milevy.

Jako první dítě Einsteina a Milevy Marićové se narodila v&nbsp;lednu 1902 v&nbsp;Srbsku nemanželská dcera Lieserl.{{doplňte zdroj}} Osud Lieserl není přesně znám. Někteří autoři věří, že krátce po narození zemřela na záškrt, podle jiných byla dána k&nbsp;adopci.

Einstein se s&nbsp;Milevou Marićovou oženil 6.&nbsp;ledna 1903. Jejich manželství bylo vzájemným osobním a intelektuálním partnerstvím, neboť Mileva byla matematičkou. Einstein popisoval Milevu zamilovaně jako „bytost, která je mi rovná a která je tak silná a nezávislá, jako jsem já.“ Mileviným původním snem byla medicína, ovšem její láska k&nbsp;matematice a fyzice nakonec zvítězila, a tak se stala pátou ženou, která byla přijata ke studiu na [[Spolková vysoká technická škola v Curychu|curyšské polytechnice]]. Právě zde se seznámila se svým budoucím manželem. Někteří historici dodnes spekulují, jestli Mileva také významně nepřispěla k formulaci teorie relativity.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Did Albert Einstein Steal The Theory Of Relativity From His Wife?
| periodikum = 
| vydavatel = Forbes.com
| url = https://www.forbes.com/sites/quora/2016/08/01/did-albert-einstein-steal-the-theory-of-relativity-from-his-wife/#2f04ce5f6a90
| datum vydání = 2016
| url archivu = 
| datum přístupu = 2020-02-27
| jazyk = angličtina
}}</ref> Vědec Abraham Joffe, který s oběma manžely studoval, tvrdil, že na původním rukopisu s teorií relativity viděl podpis Einstein-Marity. Marity znamená Marićovou v maďarštině. Nicméně, jiní historici, např. Galina Weinsteinová, tvrdí, že šlo jen o nedorozumění a poukazuje na fakt, že dopisy Einsteina Milevě jsou plné fyzikálních nápadů, zatímco Mileviny dopisy manželovi podobné myšlenky postrádají.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Did Einstein's First Wife Secretly Coauthor His 1905 Relativity Paper?
| url = https://www.technologyreview.com/s/427621/did-einsteins-first-wife-secretly-coauthor-his-1905-relativity-paper/
| periodikum = MIT Technology Review
| datum přístupu = 2019-04-24
| jazyk = en-US
| jméno = Emerging Technology from the
| příjmení = arXiv
}}</ref>

14.&nbsp;května 1904 se narodil Einsteinům jejich první syn [[Hans Albert Einstein|Hans Albert]] (1904–1973). Hans Albert se později stal univerzitním profesorem v&nbsp;[[Kalifornie|Kalifornii]] a uznávaným vědcem v&nbsp;oboru [[hydraulika|hydrauliky]] a transportu sedimentů.<ref>[http://library.ucr.edu/view/wrca/collections/portraits/einstein.html Biografie Hanse Alberta na berkeley.edu] {{Wayback|url=http://library.ucr.edu/view/wrca/collections/portraits/einstein.html |date=20110602202602 }} (anglicky)</ref> Druhý syn Eduard se narodil 28.&nbsp;července 1910. S&nbsp;otcem se stýkal velmi zřídka. Studoval psychiatrii, ale ve dvaceti letech u něj propukla [[schizofrenie]]. Do roku 1948 se o něj starala matka, pak byl hospitalizován na psychiatrické klinice v&nbsp;Curychu, kde 25.&nbsp;října 1965 zemřel na infarkt.

Dne 14.&nbsp;února 1919 se Einstein rozvedl s&nbsp;Milevou a 2.&nbsp;července téhož roku se oženil se svou sestřenicí [[Elsa Einsteinová|Elsou Löwenthalovou]], rozenou Einsteinovou (Löwenthalová bylo příjmení po jejím prvním manželovi Maxovi). Elsa byla Albertovou první sestřenicí z&nbsp;matčiny strany a druhou sestřenicí z&nbsp;otcovy strany. Byla o tři roky starší než Albert a pomohla mu se uzdravit po částečném nervovém kolapsu kombinovaném s&nbsp;žaludečními obtížemi. Toto manželství zůstalo bezdětné.

Roku 1922 se Einstein se svou ženou Elsou vydal na lodi ''Kitano Maru'' do [[Japonsko|Japonska]]. Cesta je přivedla také do dalších asijských přístavů, například do [[Singapur]]u, [[Hongkong]]u a [[Šanghaj]]e.

Einstein zemřel v&nbsp;[[Princeton]]u 18.&nbsp;dubna 1955. Zanechal zobecněnou teorii gravitace nevyřešenou. Kremace jeho těla proběhla ještě tentýž den v&nbsp;[[Trenton]]u v&nbsp;[[New Jersey]]. Jeho popel byl rozptýlen na utajeném místě.

Jeho mozek se nicméně zachoval v&nbsp;nádobě Thomase Stolze Harveye, patologa, který prováděl pitvu Einsteina. Harvey na něm neshledal nic nenormálního, ale další analýzy v&nbsp;roce 1999 týmem na [[McMasterova univerzita|McMasterově univerzitě]] odhalily, že jeho jedna část Einsteinovi chyběla a kvůli její kompenzaci byl Einsteinův temenní lalok o 15 % větší než obyčejně bývá. Tato oblast mozku je zodpovědná za matematické myšlení, vizuálně prostorové vnímání a představy pohybu.

== Osobnost ==
[[Soubor:AlbertEinsteinStatue-InIsraelAcademyOfSciencesAndHumanities-ByRobertBerks.JPG|náhled|250px|vlevo|Socha Alberta Einsteina v [[Izraelská akademie věd a klasického vzdělávání|Izraelské akademii věd a klasického vzdělávání]]]]

Albert Einstein byl respektovaný pro svou přátelskost zakořeněnou v&nbsp;jeho pacifismu. Byl skromný, co se jeho schopností týkalo a měl jasné názory na módu – například zmenšil svůj šatník natolik, aby se nemusel rozhodovat, co si vzít na sebe. Nejedl maso, respektive těla zabitých zvířat – hlásil se k&nbsp;vegetariánství. Známý je Einsteinův citát: ''„Nic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu.“'' Občas měl hravý smysl pro humor a vyžíval se v&nbsp;hraní na housle a v&nbsp;jachtingu. Byl také typickým „roztržitým profesorem“. Často zapomínal na každodenní věci, třeba klíče, a soustředil se tak mocně na řešení fyzikálních problémů, že nedbal na své okolí.

=== Náboženské názory ===
Einsteinův náboženský názor je většinou považován za [[deismus|deistický]],<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Raus
 | jméno1 = Daniel
 | titul = Einstein a víra
 | periodikum = christnet.eu
 | datum_vydání = 2007-05-21
 | url = https://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=2833
 | datum_přístupu = 2022-01-31
}}</ref> ačkoli se sám ve svých prohlášeních z&nbsp;50.&nbsp;let označoval za [[Agnosticismus|agnostika]]. Věřil prý „v&nbsp;Boha, který se mu zjevuje v&nbsp;harmonii všeho, co existuje, ne v&nbsp;Boha, který řídí osud a činy lidí“, což je názor spíše [[Panteismus|panteistický]]. Einstein chtěl „vědět, jak Bůh stvořil svět“: poté, co byl tázán na náboženské otázky [[Martin Buber|Martinem Buberem]], Einstein zvolal „My fyzikové se jen snažíme obtáhnout čáry, které nakreslil On.“ A pokračoval „[[Buddhismus]] popisuje, co je v&nbsp;budoucnosti očekáváno ve vesmírném náboženství: Převýší osobního Boha, vyvaruje se [[dogma]]t a [[teologie]]; bude se zabývat jak přírodou, tak duchovnem, a bude založeno na posvátném smyslu a povstane ze zkušeností všech věcí, přírodních i duchovních, jako jejich smysluplné sjednocení.“ Svou víru pak shrnul takto: „Mé náboženství sestává z&nbsp;pokorného obdivu neomezeného vyššího ducha, který se odhaluje jako drobné detaily, které jsme schopni postřehnout svou chatrnou a vetchou myslí.“ V&nbsp;roce 2008 byl objeven Einsteinův dopis z&nbsp;roku 1954, v&nbsp;němž náboženství označil za pošetilou pověru.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Rozmanová
 | jméno1 = Vladimíra
 | titul = Einstein: ´Náboženství je pošetilá pověra´ {{!}} Zajímavosti
 | periodikum = [[Lidové noviny]]
 | datum_vydání = 2008-05-13
 | url = https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/einstein-nabozenstvi-je-posetila-povera.A080513_220044_ln_zabava_mel
 | datum_přístupu = 2022-01-31
}}</ref> Einstein ale zároveň odmítl být označován za [[ateismus|ateistu]] a na toto téma prohlásil ''„Rozdíl mezi mnou a většinou takzvaných ateistů je pocit naprosté pokory před neuchopitelným tajemstvím a harmonií kosmu.“''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Einstein & Faith |url=http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,1607298,00.html |datum přístupu=2008-06-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130824163910/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,1607298,00.html |datum archivace=2013-08-24 }}</ref>

=== Politické názory a angažmá ===
Einstein se považoval za [[Pacifismus|pacifistu]] a v&nbsp;pozdějších letech za [[socialismus|socialistu]]. Jednou řekl: „Věřím, že [[Mahátma Gándhí|Gándhího]] názory byly ty nejosvícenější z&nbsp;názorů všech politiků naší doby. Měli bychom se pokoušet dělat věci v&nbsp;jeho duchu: nepoužívat násilí v&nbsp;boji za naši věc, ale neúčastnit se ničeho, o čem si myslíme, že je zlé.“ Einsteinovy názory na další otázky včetně [[socialismus|socialismu]], [[Mccarthismus|mccarthismu]] a [[rasismus|rasismu]] byly totalitními režimy zatajovány, nebo selektivně využívány. Einstein byl spoluzakladatel liberální [[Německá demokratická strana|Německé demokratické strany]].

Americká [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]] měla složku zvící 1&nbsp;427 stran o jeho aktivitách a doporučila, aby mu bylo zamezeno přistěhovat se do [[Spojené státy americké|USA]] podle zákona o vyloučení cizinců, a kromě jiného tvrdila, že Einstein „věří v, radí, chrání nebo učí [[doktrínu]], která by dovolila, aby se nerušeně přikradla [[anarchie]], která by vyústila ve vládu pouze podle jména.“

Einstein se stavěl proti tyranským formám vlády a z&nbsp;tohoto důvodu (a svému židovskému původu) byl i proti [[Nacismus|nacistickému]] režimu a uprchl z&nbsp;Německa krátce po jeho nastolení. Původně podporoval konstrukci [[Jaderná zbraň|atomové bomby]], aby zajistil, že [[Adolf Hitler|Hitler]] ji nebude mít dříve, dokonce poslal ještě před válkou 2.&nbsp;srpna 1939 dopis prezidentovi [[Franklin Delano Roosevelt|Rooseveltovi]] (dopis byl spíše napsaný [[Leó Szilárd]]em), ve kterém ho povzbuzuje spustit program na vytvoření jaderné zbraně. Roosevelt pak ustanovil komisi, která měla vyšetřit, zda lze [[uran (prvek)|uran]] použít jako zbraň, která byla později nahrazena [[Projekt Manhattan|projektem Manhattan]].

V&nbsp;padesátých letech protestoval také proti inscenovaným tzv. [[politický proces|politickým procesům]] v&nbsp;[[Komunistický režim v Československu|totalitním Československu]] – mimo jiné se snažil zabránit [[justiční vražda|justičním vraždám]] tehdejšího režimu, v&nbsp;telegramu zaslaném v&nbsp;červnu 1950 jeho představiteli [[Klement Gottwald|Klementu Gottwaldovi]]: „Prosím Vás o nevykonání rozsudku vyneseného nad [[Milada Horáková|Miladou Horákovou]], [[Záviš Kalandra|Závišem Kalandrou]], [[Oldřich Pecl|Oldřichem Peclem]] a [[Jan Buchal|Janem Buchalem]]. Byli oběťmi [[nacismus|nacismu]], vězni německých [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]]. Jsem hluboce přesvědčen, že si zaslouží žít.“

Po válce Einstein lobboval za [[jaderné odzbrojení]] a [[světová vláda|světovou vládu]]: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“

[[Soubor:Israel 5 Sheqalim 1968 Obverse & Reverse.jpg|náhled|Einstein byl znázorněn na aversní straně izraelské bankovky o hodnotě<br />5 [[Izraelská lira|lir]], která byla v oběhu v letech 1972 až 1984]]
Albert Einstein podporoval [[sionismus]] a židovské osídlení [[Palestina|Palestiny]] a byl aktivní při zakládání [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzity]] v&nbsp;[[Jeruzalém]]ě, která roku 1930 vydala svazek ''O sionismu: Proslovy a přednášky profesora Alberta Einsteina'' a které Einstein odkázal své dokumenty. Na druhou stranu, opovrhoval [[nacionalismus|nacionalismem]] a vyjadřoval pochyby, zda je židovský stát nejlepším řešením. Původně si představoval, že budou Židé a Arabové žít spolu na stejné půdě. Po smrti [[Chajim Weizmann|Chajima Weizmanna]] mu bylo nabídnuto, aby se stal [[prezident Izraele|izraelským prezidentem]], ale Einstein nabídku odmítl <ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Gilbert
 | jméno = Martin
 | odkaz na autora = Martin Gilbert
 | titul = Izrael: Dějiny
 | vydavatel = BB Art
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | isbn = 80-7257-740-9
 | strany = 61
}}</ref> slovy: „Jsem hluboce dojat nabídkou od našeho státu Izrael, a zároveň smutný a zahanbený, že ji nemohu přijmout. Celý život jsem se zabýval předmětnými záležitostmi, proto mi chybí jak přirozené schopnosti, tak zkušenosti ke správnému jednání s lidmi a vykonávání úředních funkcí.“

Albert Einstein s&nbsp;[[Albert Schweitzer|Albertem Schweitzerem]] a [[Bertrand Russell|Bertrandem Russellem]] bojoval proti jaderným testům a bombám. Spolu s&nbsp;mírovou skupinou ''Pugwash Conferences on Science and World Affairs'' a Bertrandem Russellem vydal Russelův-Einsteinův manifest a zorganizoval několik konferencí.

== Popularita a kulturní dopad ==

=== Zábava ===
Albert Einstein se stal inspirací pro témata mnoha knih, filmů a her, včetně filmů [[Nicolas Roeg|Nicolase Roega]] ''[[Nedůležitost]]'', [[Fred Schepisi|Freda Schepisi]] ''[[I.Q. (film)|I.Q.]]'' a románu [[Alan Lightman|Alana Lightmana]] ''Einsteinovy sny''. Einstein byl dokonce námětem opery [[Philip Glass|Philipa Glasse]] ''[[Einstein na pláži]]''.

Einstein je často používán jako model zobrazující [[Výstřednost (chování)|výstřední]] fiktivní vědce. Jeho vlastní charakter a odlišný účes prozrazovaly excentricitu nebo dokonce bláznovství a byly proto často kopírované a přeháněné.

Během Einsteinových 72. narozenin v&nbsp;roce 1951 se ho pokoušel neznámý fotograf přemluvit, aby se na snímku usmál. Protože Einstein tohle dělal pro fotografy již mnohokrát, vyplázl na něho místo toho jazyk. Obrázek se stal ikonou v&nbsp;moderní kultuře pro jeho kontrast, kdy geniální vědec je zachycen v&nbsp;humorném okamžiku. [[Yahoo Serious]], australský filmař, použil tuto fotografii jako inspiraci k&nbsp;záměrně anachronickému filmu ''[[Mladý Einstein]]''.

=== Obchodní známka jména ===
„Albert Einstein“ je [[Ochranná známka|registrovaná ochranná známka]], kterou vlastní The Roger Richman Agency, Inc. Tato společnost řídí komerční použití tohoto jména. Reklamy a inzerce, které obsahují jméno, podobu a obrázek Alberta Einsteina, musí být licencovány touto agenturou. V&nbsp;tomto konkrétním případě agentura zastupuje [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejskou univerzitu v&nbsp;Jeruzalémě]], kterou Einstein aktivně podporoval. Tato instituce má zisk ze všech licenčních poplatků. Navíc agentura může zcela zabránit užití Alberta Einsteina způsobem, který by se neshodoval s&nbsp;veřejnou představou této obchodní známky. Na stránce agentury věnované Albertu Einsteinovi<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Albert Einstein {{!}} Albert Einstein Official Site |url=http://einstein.biz/ |datum přístupu=2015-11-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080819220424/http://einstein.biz/ |datum archivace=2008-08-19 }}</ref> je napsáno, že „Kdykoli je jméno ‚Albert Einstein‘ kopírováno, musí u něho vždy být symbol ™“.{{není ve zdroji}}

=== Památka ===
* V&nbsp;letech 1972 až 1984 byly v&nbsp;oběhu bankovky o nominální hodnotě 5&nbsp;[[izraelská lira|izraelských lir]], na jejichž [[avers]]ní straně byl vyobrazen Einsteinův portrét. Na [[avers a revers|reversní]] straně bankovky je vyobrazen reaktor [[Jaderné výzkumné centrum Sorek|jaderného výzkumného centra Sorek]].<ref name="banka">{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[Banka Izraele]]
 | titul = Banknotes and Coins Catalog: Five Israeli Pounds
 | url = http://www.worldbanknotescoins.com/2015/03/5-israeli-pounds-1968-albert-einstein.html
 | datum přístupu = 2010-04-13
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
* V roce 2017 byl po něm pojmenován pár vlaků [[České dráhy|Českých drah]] (Ex&nbsp;350/353) jezdící na trase Praha – Domažlice – Regensburg – Mnichov a zpět.
* V [[Bern]]u je v domě, ve kterém žil v letech 1903–1905, otevřeno Einsteinovo muzeum.<ref>[http://www.bhm.ch/en/exhibitions/einstein-museum/ Einsteinovo muzeum Bern (anglicky s linkem na fr a de)]</ref>
* Einsteinovo muzeum je též v Landau, USA.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Einstein Museum, Landau |url=http://www.landauprinceton.com/einstein-museum/ |datum přístupu=2017-05-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170414232529/http://www.landauprinceton.com/einstein-museum/ |datum archivace=2017-04-14 |nedostupné=ano }}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|en|Albert Einstein|1216107786}}
<references />

=== Literatura ===
O Albertu Einsteinovi:
* {{Citace monografie
 | příjmení = Comay
 | jméno = Joan
 | příjmení2 = Cohn-Sherbok
 | jméno2 = Lavinia
 | titul = Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament
 | vydavatel = Routledge
 | místo = London
 | rok = 2002
 | isbn = 978-0415260305
 | počet stran = 407
 | url = http://books.google.cz/books?id=0FTQQQBXHMQC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false
 | jazyk = anglicky
}}
* [[Ronald W. Clark|Clark, Ronald&nbsp;W.]] (1971). ''Einstein: The Life and Times''. {{ISBN|0-380-44123-3}} (anglicky)
* [[Abraham Pais|Pais, Abraham]] (1982). ''Subtle is the Lord. The Science and the Life of Albert Einstein''. {{ISBN|0-19-520438-7}} (anglicky)
* [[Michael H. Hart|Hart, Michael&nbsp;M.]] (1992). ''The One Hundred. A Ranking of the Most Influential Persons in History''. {{ISBN|0-8065-1350-0}} (anglicky)
* [[Thomas Levenson|Levenson, T.]] (2004). ''Einstein v&nbsp;Berlíně''. {{ISBN|80-7252-101-2}} (česky)
* [[Jürgen Neffe|Neffe, Jürgen]] (2006). ''Einstein. Životopis''. {{ISBN|80-7203-742-0}} (česky)
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 15. svazek : Dvořák–Enz | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 467–610 | isbn = 978-80-7277-504-0 | strany = 551}}
* {{Citace monografie
 | příjmení1 = Gordin
 | jméno1 = Michael D.
 | titul = Einstein v Čechách (Einstein in Bohemia)
 | vydavatel = Argo
 | rok = 2022
 | počet_stran = 360
 | isbn = 978-80-257-3795-8
 | překladatelé = Jiří Kasl
}}
* [[Walter Isaacson]], Einsten a jeho život, Audioteka, načetl Vladislav Beneš

Publikace Alberta Einsteina:
* ''anglicky''
** ''Ideas & Opinions'' {{ISBN|0-517-00393-7}}
** ''World As I See It'' {{ISBN|0-8065-0711-X}} [https://archive.org/stream/AlbertEinsteinTheWorldAsISeeIt/The_World_as_I_See_it-AlbertEinsteinUpByTj_djvu.txt] 1949
** ''Relativity: The Special and General Theory'' {{ISBN|0-517-88441-0}} ([http://www.gutenberg.org/ebooks/5001 Project Gutenberg E-text])
** Einstein, Albert, ''„[http://www.fourmilab.ch/etexts/einstein/specrel/www/ On the Electrodynamics of Moving Bodies]“'' [[Annalen der Physik]]. 30.&nbsp;června, 1905
** Einstein, Albert, ''„[http://www.fourmilab.ch/etexts/einstein/E_mc2/www/ Does the Inertia of a Body Depend Upon Its Energy Content?]“''. [[Annalen der Physik]]. 27.&nbsp;září, 1905.
** Einstein, Albert, ''„[https://web.archive.org/web/20120209143138/http://alberteinstein.info/gallery/pdf/CP6Doc3_English_pp16-18.pdf Inaugural Lecture to the Prussian Academy of Sciences]“''. 1914. [PDF]
** Einstein, Albert, ''„[http://www.alberteinstein.info/ On the Generalized Theory of Gravitation]“''. Duben, 1950.

* ''česky''
** {{Citace monografie
 | titul = Theorie relativity speciální i obecná
 | vydavatel = František Borový
 | rok = 1923
 | počet_stran = 103
}}
** {{Citace monografie
 | titul = Můj světový názor
 | vydavatel = Orbis
 | rok = 1934
 | počet_stran = 181
 | překladatelé = Karel Valeška, A. A. Hoch
}}
** {{Citace monografie
 | příjmení = Einstein
 | jméno = Albert
 | příjmení2 = Infeld
 | jméno2 = Leopold
 | titul = Fysika jako dobrodružství poznání
 | vydavatel = Družstevní práce
 | místo = Praha
 | rok = 1945
 | počet stran = 285
 | url = 
}}
** {{Citace monografie
 | příjmení1 = Einstein
 | jméno1 = Albert
 | příjmení2 = Bičák
 | jméno2 = Jiří
 | odkaz_na_autora2 = Jiří Bičák
 | titul = Einstein a Praha
 | vydavatel = Jednota československých matematiků a fyziků
 | rok = 1979
 | počet_stran = 63
}}
** {{Citace monografie
 | titul = Teorie relativity a jiné eseje (The Theory of Relativity and Other Essays)
 | vydavatel = Pragma
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | počet_stran = 55
 | isbn = 80-7205-596-8
 | překladatelé = Michal Prokop
}}
** {{Citace monografie
 | příjmení1 = Einstein
 | jméno1 = Albert
 | příjmení2 = Calaprice
 | jméno2 = Alice
 | titul = To nejlepší z Einsteina: myšlenky a citáty slavného houslisty a fyzika (Quotable Einstein)
 | vydavatel = Pragma
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | počet_stran = 304
 | isbn = 80-7205-500-3
}}

=== Související články ===
* [[Einsteinova hádanka]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commons}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|osoba=Albert Einstein}}
* S. Morgan Friedman, [http://www.westegg.com/einstein/ Albert Einstein Online] {{Wayback|url=http://www.westegg.com/einstein/ |date=20080903165108 }} – Vyčerpávající seznam odkazů na texty o Albertu Einsteinovi.
* [https://web.archive.org/web/20110811112756/http://www.alberteinstein.info/ Oficiální online Einsteinův archiv] – 3&nbsp;000 dokumentů
* [https://web.archive.org/web/20060114140956/http://zope.mpiwg-berlin.mpg.de/living_einstein Žijící Einstein na stránkách Planckova fyzikálního institutu]
* [https://www.aip.org/history/exhibits/einstein/ Einstein na stránkách Amerického fyzikálního institutu] {{Wayback|url=https://www.aip.org/history/exhibits/einstein/ |date=20160129003256 }}
* [http://www.albert-einstein.org/ Hebrejská univerzita – Archiv Alberta Einsteina]
* [http://www.einstein.caltech.edu/ Projekt Einsteinových prací na Kalifornském technologickém institutu]
* [https://web.archive.org/web/20040202020050/http://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Mathematicians/Einstein.html MacTutorova historie Einsteina]
* [http://people.idsia.ch/~juergen/einstein.html Významné okamžiky v&nbsp;Einsteinově životě od Jürgena Schmidhubera]
* [http://www.pbs.org/wgbh/americanexperience/features/primary-resources/truman-ein39/ Einsteinův dopis Rooseveltovi]
* [https://web.archive.org/web/20040810044240/http://foia.fbi.gov/foiaindex/einstein.htm FBI files] – vyšetřování ohledně spolupráce s&nbsp;komunisty.
* ''Zvukové úryvky známých proslovů:'' [http://webarchive.loc.gov/all/20050415131730/http://www.time.com/time/time100/poc/audio/einstein2.ram Atomová energie], [http://webarchive.loc.gov/all/20050415131729/http://www.time.com/time/time100/poc/audio/einstein3.ram Závody ve zbrojení] (Z&nbsp;archivu [[Time|časopisu Time]])
* [http://www.pbs.org/wgbh/nova/physics/einstein-big-idea.html NOVA – Einstein's Big Idea]
* [https://www.natur.cuni.cz/fakulta/aktuality/archiv/2011/pred-100-lety-prednasel-na-univerzite-karlove-albert-einstein-1 ''Před 100 lety přednášel na Univerzitě Karlově Albert Einstein'' (2011)] {{Wayback|url=https://www.natur.cuni.cz/fakulta/aktuality/archiv/2011/pred-100-lety-prednasel-na-univerzite-karlove-albert-einstein-1 |date=20200527113625 }} – článek na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|PřF UK]]
* [http://www.rozhlas.cz/archiv/osobnosti/_zprava/einstein-albert--1393819 Einsteinův hlas v Archivu rozhlasu]

{{Projekt Manhattan}}
{{Nositelé Nobelovy ceny za fyziku}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Filozofie|Fyzika|Lidé|Spojené státy americké}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}
{{DEFAULTSORT:Einstein, Albert}}

[[Kategorie:Albert Einstein| ]]
[[Kategorie:Američtí fyzici]]
[[Kategorie:Němečtí fyzici]]
[[Kategorie:Švýcarští fyzici]]
[[Kategorie:Židovští fyzici]]
[[Kategorie:Fyzici 20. století]]
[[Kategorie:Američtí vynálezci]]
[[Kategorie:Němečtí vynálezci]]
[[Kategorie:Švýcarští vynálezci]]
[[Kategorie:Židovští vynálezci]]
[[Kategorie:Vynálezci 20. století]]
[[Kategorie:Američtí filozofové]]
[[Kategorie:Němečtí filozofové]]
[[Kategorie:Švýcarští filozofové]]
[[Kategorie:Židovští filozofové]]
[[Kategorie:Filozofové 20. století]]
[[Kategorie:Američtí spisovatelé vědecké literatury]]
[[Kategorie:Němečtí spisovatelé vědecké literatury]]
[[Kategorie:Švýcarští spisovatelé vědecké literatury]]
[[Kategorie:Židovští spisovatelé vědecké literatury]]
[[Kategorie:Američtí pacifisté]]
[[Kategorie:Němečtí pacifisté]]
[[Kategorie:Švýcarští pacifisté]]
[[Kategorie:Židovští pacifisté]]
[[Kategorie:Američtí vegetariáni]]
[[Kategorie:Němečtí vegetariáni]]
[[Kategorie:Švýcarští vegetariáni]]
[[Kategorie:Židovští vegetariáni]]
[[Kategorie:Američtí socialisté]]
[[Kategorie:Němečtí socialisté]]
[[Kategorie:Švýcarští socialisté]]
[[Kategorie:Židovští socialisté]]
[[Kategorie:Američtí agnostici]]
[[Kategorie:Němečtí emigranti a exulanti]]
[[Kategorie:Naturalizovaní občané USA]]
[[Kategorie:Uprchlíci]]
[[Kategorie:Kosmologové]]
[[Kategorie:Relativisti]]
[[Kategorie:Američtí Židé]]
[[Kategorie:Němečtí Židé]]
[[Kategorie:Švýcarští Židé]]
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku]]
[[Kategorie:Američtí nositelé Nobelovy ceny]]
[[Kategorie:Němečtí nositelé Nobelovy ceny]]
[[Kategorie:Švýcarští nositelé Nobelovy ceny]]
[[Kategorie:Židovští nositelé Nobelovy ceny]]
[[Kategorie:Držitelé Zlaté medaile Královské astronomické společnosti]]
[[Kategorie:Držitelé Medaile Maxe Plancka]]
[[Kategorie:Držitelé Copleyho medaile]]
[[Kategorie:Zahraniční členové Královské společnosti]]
[[Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina]]
[[Kategorie:Členové Göttingenské akademie věd]]
[[Kategorie:Členové Národní akademie věd USA]]
[[Kategorie:Členové Panevropské unie]]
[[Kategorie:Osobnosti na izraelských bankovkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na amerických poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na argentinských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na indických poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na italských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na izraelských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na německých poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na polských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na portugalských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na rumunských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na sovětských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na švýcarských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na mosambických poštovních známkách]]
[[Kategorie:Osobnosti na tožských poštovních známkách]]
[[Kategorie:Pedagogové na Německé univerzitě v Praze]]
[[Kategorie:Pedagogové na Humboldtově univerzitě]]
[[Kategorie:Absolventi Spolkové vysoké technické školy v Curychu]]
[[Kategorie:Lidé bez státní příslušnosti]]
[[Kategorie:Narození v roce 1879]]
[[Kategorie:Narození 14. března]]
[[Kategorie:Narození v Ulmu]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1955]]
[[Kategorie:Úmrtí 18. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Princetonu]]
[[Kategorie:Zemřelí na kardiovaskulární onemocnění]]
[[Kategorie:Muži]]