Zobrazení zdroje stránky Albedo

[[Soubor:Aldebo povrchů.svg|náhled|Odrazivost různých typů povrchů a oblak na Zemi, údaj v procentech. Nejvíce tedy povrch ohřívá, pokud je pokryt vodou či lesem..]]
Albedo (z latinského ''albedo'' – bělost) je podíl [[Sluneční světlo|slunečního světla]], který se od tělesa difúzně odráží. Měří se na stupnici od 0 (odpovídá [[Absolutně černé těleso|černému tělesu]], které pohlcuje veškeré dopadající záření) do 1 (odpovídá tělesu, které odráží veškeré dopadající záření). ''Povrchové albedo'' je definováno jako poměr [[Intenzita záření|radiozity]] ''J''<sub>e</sub> k [[Intenzita záření|ozáření]] ''E''<sub>e</sub> (tok na jednotku plochy), které povrch přijímá.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pharr
| jméno = Humphreys
| titul = Fundamentals of Rendering - Radiometry / Photometry
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/utXlL
| datum přístupu = 2024-12-09
}}</ref> Podíl odraženého záření je dán nejen vlastnostmi samotného povrchu, ale také spektrálním a úhlovým rozložením slunečního záření dopadajícího na zemský povrch.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Coakley
| jméno = J. A.
| titul = Reflectance and albedo, surface
| periodikum = ghostarchive.org
| url = https://ghostarchive.org/archive/DZWQo
| datum přístupu = 2024-12-09
}}</ref> Tyto faktory se mění v závislosti na složení atmosféry, zeměpisné poloze a čase.

Zatímco směrový hemisférický činitel [[Odrazivost|odrazivosti]] se počítá pro jeden úhel dopadu (tj. pro danou polohu Slunce), albedo je směrovou integrací odrazivosti pro všechny úhly dopadu slunečního záření v daném období. Časové rozlišení se může pohybovat od sekund (jak se získává z měření toku) až po denní, měsíční nebo roční průměry.

Pokud není albedo udáváno pro konkrétní vlnovou délku (spektrální albedo), vztahuje se na celé spektrum slunečního záření.<ref>{{Citace periodika
| titul = Albedo observations of the Earth’s surface for climate research
| periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series A, Mathematical and Physical Sciences
| datum vydání = 1983-07-18
| ročník = 309
| číslo = 1508
| strany = 285–294
| issn = 0080-4614
| doi = 10.1098/rsta.1983.0042
| jazyk = en
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsta.1983.0042
| datum přístupu = 2024-12-09
}}</ref> Vzhledem k omezením měření se často udává pro spektrum, ve kterém na povrch dopadá většina sluneční energie (mezi 0,3 a 3 μm). Toto spektrum zahrnuje i [[Světlo|viditelné světlo]] (0,4-0,7 μm), což vysvětluje, proč se povrchy s nízkým albedem jeví jako tmavé (např. stromy pohlcují většinu záření), zatímco povrchy s vysokým albedem se jeví jako světlé (např. sníh odráží většinu záření).

Zpětná vazba led-albedo je klimatický proces s pozitivní zpětnou vazbou, kdy změna plochy ledovců, ledovců a mořského ledu mění albedo a teplotu povrchu planety. Led je velmi odrazivý, proto odráží zpět do vesmíru mnohem více sluneční energie než ostatní typy pevninských ploch nebo otevřených vodních ploch. Zpětná vazba mezi ledem a albedem hrají důležitou roli při globálních [[Globální oteplování|změnách klimatu]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Budyko
| jméno = M. I.
| titul = The effect of solar radiation variations on the climate of the Earth
| periodikum = Tellus A: Dynamic Meteorology and Oceanography
| datum vydání = 1969-01-01
| ročník = 21
| číslo = 5
| strany = 611
| issn = 1600-0870
| doi = 10.3402/tellusa.v21i5.10109
| url = https://a.tellusjournals.se/article/10.3402/tellusa.v21i5.10109/
| datum přístupu = 2024-12-09
}}</ref> Albedo je důležitý pojem v [[Klimatologie|klimatologii]].

V astronomii se rozlišují dvě varianty albeda. Geometrické albedo odpovídá kolmému dopadu na rovný povrch. Bondovo albedo pak značí [[odrazivost]] pod různými úhly pro celé těleso a je úměrné odražené energii.

Nejvyšší albedo mají [[oxid hořečnatý]] a [[síran barnatý]] (96–98&nbsp;[[procento|%]]). Albedo čerstvého sněhu je vysoké (až 90 %). Povrch vody (oceánu) má albedo nízké (pod 10 %). Průměrné Bondovo albedo [[Země]] je přibližně 31 % (geometrické 43 %),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Earth Fact Sheet
| periodikum = nssdc.gsfc.nasa.gov
| url = https://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/earthfact.html
| datum přístupu = 2021-08-13
}}</ref> zatímco u&nbsp;[[Měsíc]]e Bondovo albedo dosahuje průměrně jen asi 11 %, přičemž ale jeho geometrické albedo je 12 %. Celkové Bondovo albedo Země cca 30 % totiž tvoří přibližně 26 % odraz v atmosféře (větší na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]]), kterou Měsíc nemá, a jen 4 % odrazu z povrchu (větší na [[Severní polokoule|severní polokouli]]). Celkové albedo Země je tak nejmenší v červenci a to 28 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Stephens
 | jméno1 = Graeme L.
 | příjmení2 = O'Brien
 | jméno2 = Denis
 | příjmení3 = Webster
 | jméno3 = Peter J.
 | příjmení4 = Pilewski
 | jméno4 = Peter
 | příjmení5 = Kato
 | jméno5 = Seiji
 | příjmení6 = Li
 | jméno6 = Jui-lin
 | titul = The albedo of Earth: The Albedo of Earth
 | periodikum = Reviews of Geophysics
 | ročník = 53
 | číslo = 1
 | datum_vydání = 2015-03
 | strany = 141–163
 | url = https://webster.eas.gatech.edu/Papers/albedo2015.pdf
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1002/2014RG000449
}}</ref> Spíše jsou ale během roku dvě minima a dvě maxima albeda a ta i přes 32 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Penttilä
 | jméno1 = A.
 | příjmení2 = Muinonen
 | jméno2 = K.
 | příjmení3 = Ihalainen
 | jméno3 = O.
 | příjmení4 = Uvarova
 | jméno4 = E.
 | příjmení5 = Vuori
 | jméno5 = M.
 | příjmení6 = Xu
 | jméno6 = G.
 | příjmení7 = Näränen
 | jméno7 = J.
 | příjmení8 = Wilkman
 | jméno8 = O.
 | příjmení9 = Peltoniemi
 | jméno9 = J.
 | příjmení10 = Gritsevich
 | jméno10 = M.
 | příjmení11 = Järvinen
 | jméno11 = H.
 | příjmení12 = Marshak
 | jméno12 = A.
 | titul = Temporal Variation of the Shortwave Spherical Albedo of the Earth
 | periodikum = Frontiers in Remote Sensing
 | ročník = 3
 | datum_vydání = 2022-03-11
 | strany = 790723
 | url = https://helda.helsinki.fi/bitstream/handle/10138/341825/frsen_03_790723.pdf
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.3389/frsen.2022.790723
}}</ref> Severní a jižní polokoule se zdají být stejně jasné (i přes rozdílné albedo povrchu) díky silnějším bouřím na jižní polokouli, které udržují albedo přibližně v rovnováze.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Science
| jméno = Weizmann Institute of
| titul = Why do Earth's hemispheres look equally bright when viewed from space?
| periodikum = phys.org
| url = https://phys.org/news/2023-02-earth-hemispheres-equally-bright-viewed.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-02-23
}}</ref> V&nbsp;astronomii lze podle albeda satelitů a&nbsp;asteroidů usuzovat na jejich složení, především na podíl ledu.
Lidská činnost mění albedo různých oblastí zemského povrchu (například kácením lesů a farmařením). Přesné vyčíslení tohoto efektu v&nbsp;globálním měřítku je však obtížné: není zřejmé, zda tyto změny přispívají ke zvyšování nebo snižování [[globální oteplování|globálního oteplování]]. Albedo se patrně snižuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor1 = American Geophysical Union
 | titul = Earth is dimming due to climate change
 | periodikum = phys.org
 | datum_vydání = 2021-09-30
 | url = https://phys.org/news/2021-09-earth-dimming-due-climate.html
 | datum_přístupu = 2023-01-08
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Z pohledu shora nad atmosférou Země se tedy ztmavuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Long-term trends in albedo as seen from a lunar observatory
 | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0273117723004660
 | datum_přístupu = 2024-02-23
}}</ref> Roku 2023 bylo albedo Země nejmenší od roku 1940.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Rapid surge in global warming mainly due to reduced planetary albedo, researchers suggest
 | url = https://phys.org/news/2024-12-rapid-surge-global-due-planetary.html
 | datum_přístupu = 2024-12-05
}}</ref>

== Pozemní albedo ==
Albedo ve viditelném světle se pohybuje v rozmezí od přibližně 0,9 pro čerstvý sníh do přibližně 0,04 pro dřevěné uhlí, jednu z nejtmavších látek. Hluboce zastíněné dutiny mohou dosáhnout efektivního albedu blížícího se nule [[Absolutně černé těleso|černého tělesa]]. Při pohledu z dálky má povrch oceánu nízké albedo, stejně jako většina lesů, zatímco pouštní oblasti mají mezi pevninskými formami jedno z nejvyšších albed. Většina pevninských ploch se pohybuje v rozmezí albedo 0,1 až 0,4.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Weisstein
| jméno = Eric W.
| titul = Albedo -- from Eric Weisstein's World of Physics
| periodikum = scienceworld.wolfram.com
| url = https://scienceworld.wolfram.com/physics/Albedo.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref> Průměrné albedo [[Země]] je přibližně 0,3.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Goode
| jméno = P. R.
| příjmení2 = Qiu
| jméno2 = J.
| příjmení3 = Yurchyshyn
| jméno3 = V.
| titul = Earthshine observations of the Earth's reflectance
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2001-05
| ročník = 28
| číslo = 9
| strany = 1671–1674
| issn = 0094-8276
| doi = 10.1029/2000GL012580
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2000GL012580
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref> To je mnohem více, než u oceánu především kvůli příspěvku mraků.

Albedo zemského povrchu se pravidelně odhaduje pomocí senzorů družic pro pozorování Země, jako jsou přístroje MODIS agentury NASA na palubě družic Terra a Aqua a přístroj CERES na družici Suomi NPP a JPSS. Vzhledem k tomu, že množství odraženého záření je družicí měřeno pouze pro jeden směr, nikoli pro všechny směry, používá se matematický model, který převede vzorový soubor družicových měření odrazivosti na odhady směrové hemisférické odrazivosti a bihemisférické odrazivosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = MODIS BRDF/Albedo Product: Algorithm Theoretical Basis Document Version 5.0
| url = https://web.archive.org/web/20090601063932/http://modis.gsfc.nasa.gov/data/atbd/atbd_mod09.pdf
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref> Tyto výpočty jsou založeny na [[BRDF|obousměrné distribuční funkci odrazivosti (BRDF)]], která popisuje, jak odrazivost daného povrchu závisí na úhlu pohledu pozorovatele a úhlu dopadu slunečního záření. BDRF může usnadnit převod pozorování odrazivosti na albedo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hapke
| jméno = Bruce
| titul = Bidirectional reflectance spectroscopy: 1. Theory
| periodikum = Journal of Geophysical Research: Solid Earth
| datum vydání = 1981
| ročník = 86
| číslo = B4
| strany = 3039–3054
| issn = 2156-2202
| doi = 10.1029/JB086iB04p03039
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/JB086iB04p03039
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref>

Průměrná teplota povrchu Země v důsledku jejího albedo a [[Skleníkový efekt|skleníkového efektu]] je v současné době přibližně 15 °C. Pokud by Země zcela zamrzla (a byla by tedy více odrazivá), průměrná teplota na planetě by klesla pod -40 °C.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Warren
| jméno = Stephen G.
| příjmení2 = Brandt
| jméno2 = Richard E.
| příjmení3 = Grenfell
| jméno3 = Thomas C.
| titul = Snowball Earth: Ice thickness on the tropical ocean
| periodikum = Journal of Geophysical Research: Oceans
| datum vydání = 2002
| ročník = 107
| číslo = C10
| strany = 31–1–31-18
| issn = 2156-2202
| doi = 10.1029/2001JC001123
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2001JC001123
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref> Pokud by ledovce pokryly pouze pevninské masy, průměrná teplota na planetě by klesla na přibližně 0 °C.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Romanova
| jméno = V.
| příjmení2 = Lohmann
| jméno2 = G.
| příjmení3 = Grosfeld
| jméno3 = K.
| titul = Effect of land albedo, CO2, orography, and oceanic heat transport on extreme climates
| periodikum = Climate of the Past
| datum vydání = 2006-06-30
| ročník = 2
| číslo = 1
| strany = 31–42
| issn = 1814-9324
| doi = 10.5194/cp-2-31-2006
| jazyk = English
| url = https://cp.copernicus.org/articles/2/31/2006/
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref> Naopak pokud by celou Zemi pokryla voda – tzv. [[oceánský svět]] – průměrná teplota na planetě by stoupla na téměř 27 °C.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Smith
| jméno = Robin S.
| příjmení2 = Dubois
| jméno2 = Clotilde
| příjmení3 = Marotzke
| jméno3 = Jochem
| titul = Global Climate and Ocean Circulation on an Aquaplanet Ocean–Atmosphere General Circulation Model
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2006-09-15
| ročník = 19
| číslo = 18
| strany = 4719–4737
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/JCLI3874.1
| jazyk = EN
| url = https://journals.ametsoc.org:443/view/journals/clim/19/18/jcli3874.1.xml
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref>

V roce 2021 vědci oznámili, že Země během dvou desetiletí (1998–2017) ztmavla o ~0,5 %, což bylo měřeno podle zemského svitu pomocí moderních fotometrických technik. To mohlo být jednak spoluzpůsobeno změnou klimatu, jednak výrazným nárůstem globálního oteplování. Souvislost se změnou klimatu však dosud nebyla zkoumána a není jasné, zda se jedná o trvalý trend.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Smith
| jméno = Robin S.
| příjmení2 = Dubois
| jméno2 = Clotilde
| příjmení3 = Marotzke
| jméno3 = Jochem
| titul = Global Climate and Ocean Circulation on an Aquaplanet Ocean–Atmosphere General Circulation Model
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2006-09-15
| ročník = 19
| číslo = 18
| strany = 4719–4737
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/JCLI3874.1
| jazyk = EN
| url = https://journals.ametsoc.org:443/view/journals/clim/19/18/jcli3874.1.xml
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Goode
| jméno = P. R.
| příjmení2 = Pallé
| jméno2 = E.
| příjmení3 = Shoumko
| jméno3 = A.
| titul = Earth's Albedo 1998–2017 as Measured From Earthshine
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2021-09-08
| ročník = 48
| číslo = 17
| issn = 0094-8276
| doi = 10.1029/2021GL094888
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021GL094888
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref>

=== Albedo bílé, černé a modré oblohy ===
Pro pevninské povrchy bylo prokázáno, že albedo při určitém úhlu θ<sub>i</sub> slunečního zenitu lze aproximovat poměrným součtem dvou členů:

* směrové hemisférické odrazivosti při tomto úhlu slunečního zenitu, <math>{\bar \alpha(\theta_i)}</math>, někdy označované jako albedo černé oblohy, a 
* bi-hemisférická odrazivost, <math>\bar{ \bar \alpha}</math>, někdy označovaná jako albedo bílé oblohy,

Pokud <math>{1-D}</math> je podíl přímého záření z daného slunečního úhlu a <math>{D}</math> je podíl difúzního osvětlení, skutečné albedo <math>{\alpha}</math> (nazývané také albedo modré oblohy) lze pak vyjádřit jako:

:<math>\alpha = (1 - D) \bar\alpha(\theta_i) + D \bar{\bar\alpha}.</math>

Tento vzorec je důležitý, protože umožňuje vypočítat albedo pro jakékoli dané podmínky osvětlení na základě znalosti vnitřních vlastností povrchu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Román
| jméno = Miguel O.
| příjmení2 = Schaaf
| jméno2 = Crystal B.
| příjmení3 = Lewis
| jméno3 = Philip
| titul = Assessing the coupling between surface albedo derived from MODIS and the fraction of diffuse skylight over spatially-characterized landscapes
| periodikum = Remote Sensing of Environment
| datum vydání = 2010-04
| ročník = 114
| číslo = 4
| strany = 738–760
| doi = 10.1016/j.rse.2009.11.014
| jazyk = en
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0034425709003393
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref>

=== Změny albedu v důsledku lidské činnosti ===

Lidské činnosti (např. odlesňování, zemědělství a urbanizace) mění albedo různých oblastí na celém světě.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sagan
| jméno = Carl
| příjmení2 = Toon
| jméno2 = Owen B.
| příjmení3 = Pollack
| jméno3 = James B.
| titul = Anthropogenic Albedo Changes and the Earth's Climate
| periodikum = Science
| datum vydání = 1979-12-21
| ročník = 206
| číslo = 4425
| strany = 1363–1368
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.206.4425.1363
| jazyk = en
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.206.4425.1363
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref> [[Vliv člověka na životní prostředí|Lidské vlivy]] na „fyzikální vlastnosti zemského povrchu mohou narušit klima tím, že změní zářivou energetickou bilanci Země“, a to i v malém měřítku nebo pokud je družice nezjistí.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Campra
| jméno = Pablo
| příjmení2 = Garcia
| jméno2 = Monica
| příjmení3 = Canton
| jméno3 = Yolanda
| titul = Surface temperature cooling trends and negative radiative forcing due to land use change toward greenhouse farming in southeastern Spain
| periodikum = Journal of Geophysical Research: Atmospheres
| datum vydání = 2008-09-27
| ročník = 113
| číslo = D18
| issn = 0148-0227
| doi = 10.1029/2008JD009912
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2008JD009912
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref>

Urbanizace obecně snižuje albedo (běžně je o 0,01–0,02 nižší než u přilehlých orných půd), což přispívá ke globálnímu oteplování. Záměrné zvyšování albedo v městských oblastech může zmírnit efekt městského tepelného ostrova. Podle odhadu z roku 2022 by v globálním měřítku „zvýšení albedo o 0,1 v celosvětových městských oblastech vedlo k ochlazovacímu efektu, který by odpovídal pohlcení ~44 Gt emisí CO<sub>2</sub>“.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ouyang
| jméno = Zutao
| příjmení2 = Sciusco
| jméno2 = Pietro
| příjmení3 = Jiao
| jméno3 = Tong
| titul = Albedo changes caused by future urbanization contribute to global warming
| periodikum = Nature Communications
| datum vydání = 2022-07-01
| ročník = 13
| číslo = 1
| issn = 2041-1723
| pmid = 35778380
| doi = 10.1038/s41467-022-31558-z
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41467-022-31558-z
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref>

Záměrné zvyšování albedu zemského povrchu spolu s jeho denní tepelnou emisivitou bylo navrženo jako strategie řízení slunečního záření ke zmírnění energetické krize a globálního oteplování, známá jako pasivní denní radiační chlazení (PDRC).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wang
| jméno = Tong
| příjmení2 = Wu
| jméno2 = Yi
| příjmení3 = Shi
| jméno3 = Lan
| titul = A structural polymer for highly efficient all-day passive radiative cooling
| periodikum = Nature Communications
| datum vydání = 2021-01-14
| ročník = 12
| číslo = 1
| issn = 2041-1723
| pmid = 33446648
| doi = 10.1038/s41467-020-20646-7
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41467-020-20646-7
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chen
| jméno = Meijie
| příjmení2 = Pang
| jméno2 = Dan
| příjmení3 = Chen
| jméno3 = Xingyu
| titul = Passive daytime radiative cooling: Fundamentals, material designs, and applications
| periodikum = EcoMat
| datum vydání = 2022-01
| ročník = 4
| číslo = 1
| issn = 2567-3173
| doi = 10.1002/eom2.12153
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/eom2.12153
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Munday
| jméno = Jeremy N.
| titul = Tackling Climate Change through Radiative Cooling
| periodikum = Joule
| datum vydání = 2019-09
| ročník = 3
| číslo = 9
| strany = 2057–2060
| doi = 10.1016/j.joule.2019.07.010
| jazyk = en
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S254243511930354X
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref> Snahy o širokou implementaci PDRC se mohou zaměřit na maximalizaci albedu povrchů od velmi nízkých po vysoké hodnoty, pokud lze dosáhnout tepelné emisivity alespoň 90 %.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Anand
| jméno = Jyothis
| příjmení2 = Sailor
| jméno2 = David J.
| příjmení3 = Baniassadi
| jméno3 = Amir
| titul = The relative role of solar reflectance and thermal emittance for passive daytime radiative cooling technologies applied to rooftops
| periodikum = Sustainable Cities and Society
| datum vydání = 2021-02
| ročník = 65
| strany = 102612
| doi = 10.1016/j.scs.2020.102612
| jazyk = en
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2210670720308295
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref>

Desítky tisíc hektarů skleníků ve španělské [[Almería|Almeríi]] tvoří rozsáhlé plochy vybělených plastových střech. Studie z roku 2008 zjistila, že tato antropogenní změna snížila lokální teplotu povrchové plochy v oblasti s vysokým albedem, ačkoli změny byly lokální,<ref name=":0" /> následná studie zjistila, že „emise CO<sub>2-eq.</sub> spojené se změnami povrchového albedu jsou důsledkem transformace půdy“ a mohou snížit nárůst povrchové teploty spojený se změnou klimatu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Muñoz
| jméno = Ivan
| příjmení2 = Campra
| jméno2 = Pablo
| příjmení3 = Fernández-Alba
| jméno3 = Amadeo R.
| titul = Including CO2-emission equivalence of changes in land surface albedo in life cycle assessment. Methodology and case study on greenhouse agriculture
| periodikum = The International Journal of Life Cycle Assessment
| datum vydání = 2010-08
| ročník = 15
| číslo = 7
| strany = 672–681
| issn = 0948-3349
| doi = 10.1007/s11367-010-0202-5
| jazyk = en
| url = http://link.springer.com/10.1007/s11367-010-0202-5
| datum přístupu = 2024-12-25
}}</ref>
== Některé příklady albedo efektů ==

=== Tropy ===
Přestože teplotní vlivy albeda jsou nejznámější v&nbsp;chladnějších podnebných pásmech, jelikož zde padá více [[sníh|sněhu]], ve skutečnosti jsou mnohem silnější v&nbsp;tropických regionech, protože v&nbsp;tropech je logicky více slunečního světla. Když [[Brazílie|brazilští]] zemědělci pokácejí tmavý tropický [[deštný prales]] a&nbsp;nahradí jej ještě tmavšími poli, na nichž pěstují plodiny, průměrná roční teplota oblasti stoupne v&nbsp;průměru o&nbsp;asi 3&nbsp;°C.{{Zdroj?}}

=== Borové lesy ===
Albedo [[borovice|borového]] lesa, ve kterém stromy kompletně pokrývají zemský povrch, rostoucího na 45&nbsp;°N v&nbsp;zimě je pouze asi 9 %, což je vůbec nejméně mezi přirozeně se vyskytujícími suchozemskými prostředími. Částečně to způsobuje barva borovic, částečně se na tom podílí mnohačetný rozptyl slunečního světla mezi stromy, který snižuje celkové množství odraženého světla. Snadnost vnikání světla do vody snižuje oceánské albedo na asi 3,5 %, což silně ubírá z&nbsp;celkového množství dopadajícího světla. Albedo hlubokých [[bažina|bažin]] se pohybuje mezi 9 % a 14 %. U&nbsp;[[Opadavý strom|opadavých stromů]] je přibližně 13 %. U&nbsp;travnatého povrchu se zvyšuje na asi 20 %. Albedo holé země závisí na barvě půdy, rozmezí se pohybuje od 5 % do 40 %, na farmářské půdě průměrně 15 %. U&nbsp;[[Poušť|pouště]] nebo rozsáhlé [[pláž]]e se pohybuje v&nbsp;průměru kolem 25 % s&nbsp;odchylkami v závislosti na barvě písku. [Reference za všechny: Studie Edwarda Walkera v&nbsp;prérijních oblastech Great Plains v zimě okolo 45&nbsp;°N].{{Zdroj?}}

=== Městské oblasti ===
Především změna albeda díky výstavbě vytváří [[městský tepelný ostrov]], kdy je ve městě větší teplota vzduchu oproti okolní krajině. Albedo povrchu měst se snižuje, takže dochází ke zvýšenému ohřevu měst po celém světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Satellite observations reveal a decreasing albedo trend of global cities over the past 35 years
 | url = https://www.researchgate.net/profile/Bin-Chen-20/publication/377957012_Satellite_observations_reveal_a_decreasing_albedo_trend_of_global_cities_over_the_past_35_years/links/65bf79fb34bbff5ba7ec85fb/Satellite-observations-reveal-a-decreasing-albedo-trend-of-global-cities-over-the-past-35-years.pdf
 | datum_přístupu = 2024-06-04
}}</ref>

Městské oblasti se vyznačují především velmi nepřirozenými hodnotami albeda, protože mnoho struktur postavených lidmi absorbuje světlo dříve než může vůbec dosáhnou povrchu. V&nbsp;severních částech světa jsou města relativně tmavá a&nbsp;Walkerova studie ukazuje, že jejich průměrné albedo je asi 7 % s&nbsp;pouze mírným nárůstem během léta. Ve většině tropických zemí je průměrné albedo měst kolem 12 %. Tato hodnota se podobá hodnotám typickým pro severská předměstí. Částečný důvod tvoří odlišné přírodní prostředí měst v&nbsp;tropických oblastech, kde například v&nbsp;okolí roste více velmi temných stromů; dalším důvodem je chudoba tropů a&nbsp;z&nbsp;ní vyplývající nutnost stavět z&nbsp;odlišných materiálů.{{Zdroj?}}

=== Solární panely ===
Pokud je solární panel instalován na souši, snižuje albedo a tak zvyšuje ohřívání planety. Způsobuje i tepelný ostrov ve svém okolí.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = The Photovoltaic Heat Island Effect: Larger solar power plants increase local temperatures
 | url = https://www.nature.com/articles/srep35070
 | datum_přístupu = 2023-09-24
}}</ref> Solární panel tedy může být obnovitelný zdroj energie, ale nemusí být klimaticky neutrálním zdrojem ani při provozu, když svou instalací zvyšuje absorpci a produkci tepla, oproti stavu, kdyby se solární panel vůbec neinstaloval a povrch Země tak odrážel více energie.

=== Stromy ===
Protože stromy mají tendenci mít nízké albedo, odstranění stromů by mělo vést ke zvýšení albeda a&nbsp;proto k ochlazení planety (je ale nutné vzít na druhou stranu v potaz i ochlazování výparem vody ze stromů – tento efekt je významný). Zpětné reakce oblak tento problém dále komplikují. V&nbsp;oblastech sezónně pokrytých sněhem jsou zimní albeda bezlesých oblastí o&nbsp;10 % až 50 % vyšší než blízké lesnaté oblasti, neboť sníh nepokrývá stromy tak dokonale.{{Zdroj?}}

Studie Hadleyho centra vypátrala přímou úměru (obecně oteplujícího) dopadu změny albeda a&nbsp;(ochlazujícího) efektu pohlcování uhlíku rostoucími lesy. Zjistili, že nové lesy v&nbsp;tropických a&nbsp;středních zeměpisných šířkách mají ochlazující dopad; nové lesy ve vyšších zeměpisných šířkách (například na Sibiři) mají neutrální nebo oteplující dopad.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Offset of the potential carbon sink from boreal forestation by decreases in surface albedo
 | url = https://www.nature.com/articles/35041545
 | datum_přístupu = 2024-02-19
}}</ref>

Například [[zalesňování]] v Číně snižuje albedo a tak částečně přispívá k oteplování.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Albedo-dominated biogeophysical warming effects induced by vegetation restoration on the Loess Plateau, China
 | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1470160X23008324
 | datum_přístupu = 2024-02-19
}}</ref> Efekt je ovšem složitější a při [[odlesňování]] záleží, čím je les nahrazen, nicméně globálně odlesňování vede k ochlazování Země a to i díky albedu, které kompenzuje efekt skleníkových plynů.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Combined climate and carbon-cycle effects of large-scale deforestation
 | url = https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.0608998104
 | datum_přístupu = 2024-02-21
}}</ref>

=== Mechorosty ===
Mechy jsou specifickou skupinou vyšších rostlin ([[Vyšší rostliny|Embryophyta]]). V rámci své ekologie a výskytu dost často osidlují nejen člověkem nevyužívané cesty, obnaženou půdu nebo třeba pařezy, ale také historicky nově vzniklé biotopy, tj. patří mezi tzv. [[Pionýrský druh|pionýrské rostliny]]. Tyto nově vznikající oblasti tedy nejsou zjevně velmi vstřícné a příznivé novým druhům. Podobně, jako u majoritní část dalších rostlin i pro mechy je jedním ze stěžejních nároků teplota. Zcela jistě se tedy i u nich musela vyvinout schopnost kvalitně hospodařit s vodou. Tento kruciální nárok vyžadoval adaptaci jejich morfologie a především schopnost účinně hospodařit s vodou na úkor [[transpirace]]. 

Zřejmým přizpůsobením mechů k minimalizaci ztráty vody je využití efektu albeda za pomoci změny barvy. Čím více se světlo odrazí od světlejšího povrchu (sivý, bílý, šedavý) pospolitého mechového trsu, tím méně se tento trs zahřívá a přichází o vodu. Potvrzení účinnosti této adaptace lze pozorovat v praxi u zástupců mechů nacházejících se na stanovištích, které jsou delší čas exponována přímému slunečnímu svitu, například na kamenné zídce či ve spárách chodníku. Vyprahle a téměř neživě působící jedinci v této podobě přežívají extrémní podmínky. Nicméně po dešti se ale takřka okamžitě aktivují a zejména díky přítomnosti [[Střední žebro|středního žebra]] dojde opět k jejich zezelenávání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Soldán
| jméno = Zdeněk
| příjmení2 = Janošík
| jméno2 = Lukáš
| titul = Poikilohydrie mechorostů – úspěšná evoluční alternativa
| periodikum = ŽIVA
| vydavatel = Akademie věd České republiky
| url = https://ziva.avcr.cz/
| datum vydání = 14.12.2023
| datum přístupu = 2024-02-21
}}</ref>
=== Sníh ===
Albeda sněhu mohou být až 90 %. To platí pro ideální případ – čerstvý hluboký sníh na málo členitém povrchu. V [[Antarktida|Antarktidě]] se průměr pohybuje něco málo nad 80 %.

Pokud se oblast pokrytá sněhem oteplí, sníh začne tát, čímž se sníží albedo, což vede k dalšímu tání (zpětná vazba albeda ledu). Předpovědi dalšího oteplování pólů a&nbsp;oblastí sezónně pokrytých sněhem následkem [[globální oteplování|globálního oteplování]] stojí především na znalosti tohoto jevu.{{Zdroj?}}

=== Led ===
[[Mořský led]] má vysokou odrazivost, zatímco mořská voda malou. To vede k jevu zvaném [[polární zesílení]], který je na Zemi hlavně v Arktidě (arktické zesílení).<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = The Arctic has warmed ‘nearly four times faster’ than the global average
 | url = https://www.carbonbrief.org/the-arctic-has-warmed-nearly-four-times-faster-than-the-global-average/
 | datum_přístupu = 2024-03-10
}}</ref>

=== Oblaka ===
Oblaka jsou dalším prvkem zvyšujícím albedo, jejich příspěvek hraje velkou roli v&nbsp;rovnici globálního oteplování. Různé typy oblak mají různé hodnoty albeda, teoreticky se pohybují od minima kolem 0 % až do maxima nad 70 %. Klimatické modely ukazují, že pokud by byla celá Země pokryta bílými oblaky, povrchová teplota by klesla na hodnotu asi −151&nbsp;°C (−240&nbsp;°F). Tento model, ačkoliv velmi vzdálený od skutečnosti, také předpovídá, že na vyrovnání 5,0&nbsp;°C (9&nbsp;°F) změny teploty způsobené zvětšením [[Skleníkový efekt|skleníkového efektu]], je třeba „pouze“ zvýšit celkové zemské albedo asi o 12 % přidáním dalších bílých oblak.{{Zdroj?}}

=== Efekty aerosolů ===
[[Aerosol]]y (velmi jemné částečky/kapičky v atmosféře) mají dva dopady – přímý a&nbsp;nepřímý. Přímý (albedo) efekt ochlazuje planetu; nepřímý dopad (částečky fungují jako [[kondenzační jádro|kondenzační jádra]] a&nbsp;proto mění vlastnosti oblaků) je méně jistý.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Climate Change 2001: The Scientific Basis |url=http://www.grida.no/climate/ipcc_tar/wg1/231.htm |datum přístupu=20-03-2005 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110629175429/http://www.grida.no/climate/ipcc_tar/wg1/231.htm#671 |datum archivace=29-06-2011 |nedostupné=ano }}</ref>

=== Černé uhlíkaté sloučeniny ===
Další klimatický albedo efekt se týká [[černý uhlík|černých uhlíkatých]] částeček. Tento jev je obtížné kvantifikovat: IPCC říká, že jejich ''odhad globálního průměru ovlivnění záření BC aerosoly z&nbsp;fosilních paliv je … +0,2 Wm<sup>−2</sup> (od +0,1 Wm<sup>−2</sup> v SAR) v&nbsp;rozsahu +0,1 až +0,4 Wm<sup>−2</sup>''.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Climate Change 2001: The Scientific Basis |url=http://www.grida.no/climate/ipcc_tar/wg1/233.htm |datum přístupu=20-03-2005 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110629180154/http://www.grida.no/climate/ipcc_tar/wg1/233.htm |datum archivace=29-06-2011 |nedostupné=ano }}</ref>

Ovšem snižování albeda pro [[Grónsko]] nelze vysvětlit černými uhlíkatými částicemi, ale jde o degradaci měřicích přístrojů na satelitech. Albedo se ve skutečnosti nesnižuje.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Polashenski
| jméno = Chris M.
| příjmení2 = Dibb
| jméno2 = Jack E.
| příjmení3 = Flanner
| jméno3 = Mark G.
| titul = Neither dust nor black carbon causing apparent albedo decline in Greenland's dry snow zone: Implications for MODIS C5 surface reflectance
| periodikum = Geophysical Research Letters
| datum vydání = 2015
| ročník = 42
| číslo = 21
| strany = 9319–9327
| issn = 1944-8007
| doi = 10.1002/2015GL065912
| jazyk = en
| url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/2015GL065912
| datum přístupu = 2021-08-13
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210813095110/https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/2015GL065912
| datum archivace = 2021-08-13
| nedostupné = ano
}} {{Wayback|url=https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/2015GL065912 |date=20210813095110 }}</ref>

=== Doba ledová ===
Hlavním spouštěcím mechanismem [[Doba ledová|dob ledových]] a [[Doba meziledová|meziledových]] jsou astronomické [[Milankovičovy cykly]],<ref>https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter05_FINAL.pdf - IPCC, AR5, WG1, Chapter 5, str. 385</ref> vědecké výzkumy ale ukazují, že hlavním systémem zpětné vazby regulujícím zalednění v době ledové je albedo. Modulace albeda je řízena desertifikací a znečištěním ledových příkrovů prachem. Desertifikace a produkce prachu jsou způsobeny nízkými koncentracemi CO<sub>2</sub>.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Modulation of ice ages via precession and dust-albedo feedbacks
 | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1674987116300305
 | datum_přístupu = 2024-02-18
}}</ref>

== Reference ==
{{Překlad|en|Albedo|1264203600}}<references />

== Související články ==
* [[Globální stmívání]]
* [[Radiační působení]]

== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
* {{Otto|heslo=Albedo}}
* {{Wikislovník|heslo=albedo}}
* [https://www.liebertpub.com/doi/10.1089/ast.2017.1763 A Catalog of Spectra, Albedos, and Colors of Solar System Bodies for Exoplanet Comparison]

{{Globální oteplování}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Fotometrie]]
[[Kategorie:Meteorologie]]
[[Kategorie:Dálkový průzkum Země]]
[[Kategorie:Pozorování vesmíru]]